Pálivé hrozinky jsem prvně ochutnala na nějaké předváděčce Receptáře, někdy před 22 lety… tedy za totality a chutnaly mi. Dokonce strašně moc, takže se tedy podělím i s vámi zatím o recept 🙂 a možná na nějaké setkání, na které dojedu, přivezu i na ochutnání….
Pálivé hrozinky s feferonkami
Nálev: 3 stejné díly – voda, med,ocet (vždy dělám 1,5l nálevu, tudíž 3×0,5l), nechat povařit na 80°C – ne víc, to by med ztratil svoji chuť.
Pak několik skleniček – dávám do malých od přesnídávky:
2-3 červené dlouhé čerstvé feferonky – bez šťopky, bez jadérek – přepůlené podélně i příčně, vložit do každé skleničky, zasypat omytýma hrozinkami, ty světlé velké Jumbo,v tom vypadají velice dobře, ale lze i normální tmavé nebo malé… a zalít nálevem. Hrozinek se sype tak 1-2 cm pod víčko, ony nabudou, u Jumbo klidně 3 cm pod víčko. (zelené feferonky nepoužívejte,nemá to tu dobrou chuť,jako červené feferonky a nevypadá to ve sklínkách dobře….)
Potom zavíčkované cca 15 minut vařit na 80°C..
Vyndat, postavit na víčka a nechat vychladnout, potom na 3-4 týdny uložit a zapomenout na ně… Po měsíci čekání lze konzumovat. Nejlepší jsou odleželé cca 10 měsíců… ale kdo to má vydržet. Nakládám je průběžně, po celý rok. Před dvěma lety jsem je zavařovala den před Štědrým dnem 🙂 Podávám ke steakům, ke kuřeti, dávám do salátů – i do ovocných, nálevem potírám grilované maso…
Dají se napíchat – pálivé hrozinky, na párátka a obalit v čokoládě a nechat zaschnout, jako tečka za grilováním, je to skvělé-takové sladkopálivé jednohubky. Obalené v čokoládě a podávané k čokoládové zmrzlině jsou nepřekonatelné…. (s vanilkovou to není ono)
PS: a vzpomeňte si, jak dopadla Norinka, takže kdyby to pálilo moc – snězte banán 😛
včera jsem pekla bábovku a něco jsem do ní potřebovala ještě šoupnout, kakao nebylo – tak jsem nechala okapat pálivé hrozinky (hrstičku), pokrájela je na ještě menší kousky a rozmíchala do těsta…lidi, to je mňamka… 😉
Tak z receptů na koláče jsem prubla ten od Xerxové a dopadlo to moc dobře- fakt to krásně kynulo a chutnají dobře (hergot, měly bejt na zítra a rodina nějak často chodí do kuchyně…) (chuckle)
Co máte zítra za akci?
Já jedu s pejsou a Kačkou na chalupu, ale Kuba s Kájou mají nějakou akci ve Velkých Losinách a navečer se přesunou na Templštýn u Ivančic.
Aha, já jen, že budou dračí závody na prýglu, kdybyste se chtěli kouknout. My nejedem, je to jiná soutěž (Grand Prix, my jezdíme Český pohár), ale pomáhat tam budem, jede se to na vesláku našeho kluka.
Milá Sharko, je jasný, že nám ke známým firmám ála Bubu, Karolína, Terrovic a spol. přibyla další mlsná huba pokušitelka 🙂 . Pálivý můžu, tak hrozinky ráda vyzkouším. Díky za receptík (y) . Ovšomž že se tu někteří dobráci vyloupnou s borůvkama a koláčema a knedlema a masovejma specialitama, a to prosimpěkně bez varování (wait) – to považuju za zákeřnost. Hrůza! Nakoukla jsem chvilku místo oběda… Ale už bych měla vědět, že pod Mlsotníky je vždy nebezpečno 😛 .
Jo, s velkým zpožděním jsem dočetla Jiříčka a Jiřinku. Nádherné vyprávění (h) .
Maricko, ted jsem pred odchodem do prace zjistila, ze ti furt dluzim odpoved. Mam to v draftech, ale myslela jsem, ze je to uz odeslane. Rozepisovala jsem se o tech Delta letech a jeste jsem cosi chtela zjistit… a nezjistila… Hanba mne fackuje. Mej se.
Hanko, kvůli mě se nefackuj, vždyť se nic nestalo. 🙂
Promiň, sharko, že ti lezu do hrozinek, ale potřebuju dneska narychlo upéct koláče- kynuté, velké, placaté, a potřebuju recept na nějaké nenáročné, ale dobré těsto. Nemáte někdo tip?
Matyldo, zkus se mrknout u Šárky-Dolcevity, její recepty jsou moc fajn, chutné a ověřené. http://www.dolcevita.cz
Jinak zkus nějakou starší kuchařku (moje oblíbená klasika je Kuchařka naší vesnice, vydaná někdy v 60. letech, ne ten současný paskvil, který se za ni vydává), tam určitě něco najdeš.
P.S. Co přesně hledáš? Něco typu chodského koláče? Nebo normální balené koláče, jen velké?
Tak jako frgále- velké, placaté, s náplní nahoře a posýpátkem…
Frgále jsem našla na Labužníkovi třeba tyhle: http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=7091 – ale jaké jsou, netuším.
Jinak, já na plech dělávám klasické lité kynuté těsto (tj. kynuté těsto, na které jseš zvyklá, akorát toho mléka je tam tak 2x tolik a ani moc kynout to nemusí, tak 1/2 hodiny), je to ale spíš taková bublanina (pod borůvky apod.)
P.S. Teď se tu spustil ohromný lijavec, to chcu vidět ten trénink dneska odpoledne.
ahoj Matyldo,
v pohodě. Zkus:
http://www.apetitonline.cz/recepty/3113-chodske-kolace-podle-hance-sladke-z-drazenova.html
standardně peču kynuté koláče z těsta: půl kostky droždí, 5 dkg cukru, 30 dkg mouky (dávám zhruba 2é polohrubé a 10 hledké), 5 dkg másla a trošku soli a přiměřeně mlíka. Kvásek zadělám klasicky – tj. část cukru, droždí a mléko. Kyne to skvěle…
Já mám fintu fň – žádný kvásek. Normálně kvasnice rozmíchat ve vlažném mléce se žloutky a rozpuštěným máslem a to vše vlít do mouky s cukrem a kůrou. Kyne to stejně jako s kváskem, špetka soli pro chuť se přidá až později, při prvním promíchání (zdrcnutí polovykynutého těsta).
Mé oblíbené kynuté těsto, co se nelepí, krásně se s ním pracuje a dělám z něj skoro všechno mimo vánočky a mazance.
1/2 kg hladké mouky, cukru jen na zkynutí 1/4 l mléka a kostky droždí, 1,5 dcl oleje, sůl. Žádné vejce. Postup klasický – kvásek, zamíchat, vypracovat, nechat vykynout a uhňácat (rohlíky, koláče vázané, placaté, buchty).
Můžeš plnit slanou i sladkou náplní. Když plánuješ sladkou, můžeš přidat do těsta lžíci cukru.
Já pálivé až tak nemusím (shake) , ale tyhle čertovy rozinky vypadají tak zajímavě, že od rána přemýšlím, kde bych je mohla využít. Rozinky někdy dávám do svého chutney, to by šlo. Dávám je někdy i do ananasové rýže – tam by taky pálivé mohly být prima. (nod)
No, budu ještě přemýšlet! 🙂 Děkuju, milá Sharoko.68. (inlove)
Do číny to taky půjde. (nod)
spíš do indické kuchyně…a arabské…. 😉
(chuckle) jo! to určitě, mňam, ale do modřanské číny taky. (chuckle) (nod) (blush)
Sharko, hlásím, že jedna várka pálivých rozinek (velkých světlých, podle rady) je už naložená a pečlivě odložená do skrýše 🙂 Mám trochu náskok z příslušné diskuse. Ale jak tak čtu, tak se tu dnes sejde takové množství různých způsobů použití, že určitě ještě nakouknu… To, že by to byla skvělá jednohubka na dospělácké večírky, je jasné. Do salátů to taky vidím dobře. Možná i do nějakého zvláště výstředního rizota. A dárečky z toho taky budou – safra, naložil já jsem toho DOST? :O 😀
Ty jsi skvělej, tak pak napíšeš článeček o tom, jak ti to po měsíci chutnalo a jak jsi odolával 😀
PS: taky se těším, co kdo vymyslí, jak a kam se to dá použít, s feferonkovou kořalkou nebo s chilli likérem taky nejsou špatné..jako jedlá ozdůbka (wave)
Sharko, nevím, jestli to vydá „na román“, ale každopádně hlásání podám 🙂 Jen s tím pálivým šnapsem asi neposloužím, my se totiž nějak nemáme rádi s tvrdým alkoholem. Averze je vzájemná, jedinou výjimkou je whisky (nebo whiskey, ale bourbon už nemusím) – bez ledu. Ale i tak bude hodně variací na vybranou…
Pokud jde o hlídání produktu, jsem poněkud zvýhodněn faktem, že můj rodný bratr žije s rodinou sice taky na okraji Prahy, ale přesně na tom opačném 😀 Nepočítal bych ho sice mezi labužníky, ale na některé drobné lahůdky je překvapivě mlsný.
terra: když dodáš fotky,tak stačí napsat půl stránky…taky nejsem žádnej alkoholovej fanda,feferonkovou kořalku piju 2 x do roka na setkání bojovníků-re-enactorů ACW, ten likér zase ochutnávají babiny okolo mojí maminky-místo vaječňáku, taky to nejsou alkoholičky, dají si kafíčko a tohle na mlsnej zub.
A to občasné páteční Kácovské pivo v hospodě U Klokočníka – Praha-Pankrác, když jedeme ke skorotchyni, to mám jako léčivej nektar…. (angel)
Propána, Sharko – já nejsem abstinent! (angel) Jen ten tvrdý prostě nějak nemusím. Potrpím si na dobré víno k dobrému jídlu, a mám pár „nešvarů“ takříkajíc specifických pro mou osobu 😀 Např. se v horkém létě (co to je?) napájím směsí suchého červeného vína a Spritu s ledem, na kteroužto obludnost mě naučili španější kamarádi (a kamarádka MLP, která je Španělka napůl), nazývajíce tuto třaskavou směs „tinto“ (tedy červený, všem je ale jasné, že se nejedná o víno).
Dále miluju cidre, ale to je trochu logistický problém – kde ho vzít a nekrást? A pokud je feferonková kořalka záležitost pekelného magistra vyráběná pro zocelené válečníky, patrně bych se po jejím požití vypařil v epicentru…
Český cider tady: http://www.madapple.cz/ – jinak originál v Praze u Robertsona: http://www.robertson.cz/
Napsala jsem komentář-odpověď, ale čeká na schválení, takže po kouskách: český cider – firma Mad Apple (lehce vygůglovatelná), originál cider: firma Robertson.cz
Aido, děkuji velice velmi. Poohlédnu se na udaných adresách a to by bylo, aby nebyl – cidre 🙂
na Cidru jsem ulítávala ve Francii a v Irsku…u nás je to fakt drahý, jeden Cider – 2,5 piva 🙁
takže pro mne je to sváteční občasné pití, jen rodina musí pochopit,že třeba po kině nebo po divadle se jde kre svatému Patrikovi…. (wasntme)
Feferonková kořalka? Chilli likér? Sem s tím, mohu-li prosit. (chuckle)
Hadí jed – feferonkový kořalka, to je záležitost jednoho rakouského magistra. On ji vyrábí a na setkání re-enactorů ACW ji vozí. Minule jsme čenžovali. On dostalk 4 velký sklenice hrozinek a já litr kořalky. když dostane u nás někdo kašel nebo rýmičku, stačí malej panáček. To bacily tak vyděsí,že utečou. A ti, co to nestihnou,zahynou strašlivou smrtí upálením. Chilli likér dělá Božkov! Ten se dá sehnat v hypermarketech. 😉
A já doufal v pokotní domácí výrobu. 🙁 Tak se zase nepoučím. 😀
Feferonková kořalka je třeba ruská vodka „pěrcovka“ nebo různé maďarské odrůdy téhož.
Pravda – ta pěrcovka by se tomu mohla možná blížit. Taky slušná žíravina – a nepochybuji, že když dá Maďar do něčeho feferonky, tak nešetří. Oba národové mají řádně vysmolená hrdla – jedni vodkou, druzí paprikou…
to rakouský je reprezentace, ruské a maďarské tak I.liga… (wasntme)
Hihi, na feferonkovou se zeptejte Yezi, ona bude vědět… 😉
Jinak, jelikož máme zdroj domácí a velice dobré višňovky, jednu jsme zkoušeli vyrábět Draculu, jestli to znáte, ten byl…
Tohle rozhodně zkusím. Sladko-pálivé chutě můžu.
Jestli ty nebudeš taky nebezpečně mlsná osoba (wait) 😉
Sharko, už minule jsem se chtěla zeptat, kolik asi tak těch rozinek potřebuješ na nálev 1 1/2? V tomto mám totiž mizerný odhad.
Mě se to totiž zdá jako dobrý nápad na dárečky.
asi kilo hrozinek..a nálev si přivařuju..jak kdy…taky to dávám jako prezenty a má to stále velký úspěch..
Taky mě to napadlo, ale to znamená, že to nesmím sežrat já- a takové chuťovčičky můži i v množství větším než malém….
pro sebe si dělám do větších skleniček..taky chodím užírat…pro dárečky do přesnídávkových… 😉
Tak tohle nema chybu. Kombinace sladko-palive mam moc rada. Napada mne dalsi vyuziti – delam kureci salat s karim, mandlema a rozinkama namocenyma ve vyvaru. Tak tydle rozinky budou v tom urcite lepsi. Dik za receptik.
Hani, to jo, to půjde dobře, to je super kombinace a ani na Hawai pizze nejsou špatné… (clap)
Sharko, to vypadá velmi zajímavě, navíc můj choť miluje jak rozinky, tak ostrá jídla a různé chuťovky, takže to určitě vyzkouším – děkuji. (y)
My jsme dneska byli na borůvkách a byla jich tam zase taková spousta, že ač bylo pomalu +40 a my tam dorazili kolem poledne (je to na tu farmu hodina jízdy), natrhali jsme 5 gallonů, tedy skoro 19 litrů. Teď mám v kuchyni na zemi 3 chladicí boxy různé velikosti a v nich na ledu to bohatství. Snad najdu sílu toho zítra část rozvařit a večer udělat borůvkové knedle.
A když už je zmínka o feferonkách. Já je používám do výborné omáčky, kterou mě naučila naše mexická přítelkyně a ta jí zalévá rybí taccos. Já do ní dávám žiletkovou pasu podle receptu Míly Švehlové, ale správně by měla být právě ta červená feferonka. V malém množství (asi půl hrnečku) povaříte 1-2 červené feferonky (jak máte rádi ostré). Do mixeru dáte zakysanou smetanu (já dávám rovnou celý zdejší kelímek, který má skoro půl litru). Ke smetaně přilijete tu vodu z feferonek a asi lžíci citronové šťávy. Tak půl minuty promixujete – hotovo. Necháte den uležet v lednici a pak je možno dávat na všechno, vydrží v lednici dlouho. Já si jí kapu i na rýži, nebo se jí po večeři dorážíme a namáčíme do ní brambůrky. Ale nejvíce jí používám takto: Slepičí prsíčka pokrájím na proužky. Na pánvi mírně osmažím cibulku, přidám proužky slepice a posypu lžící koření Kari. Celé chvilku orestuji a pak zaliji tou ostřejší omáčkou do které jsem nejprve rozmíchala asi lížic hladké mouky. Vařím do měka. My se po tom můžeme ujíst a raději vždycky dělám hodně, krásně se to příhřívá a mám pak na jednu večeři vystaráno.
Maričko,
ty mi dáváš….borůvky..ty já miluju ve všech podobách, čerstvé s cukrem, žahour, se smetanou,v drobenkovým koláči,v „blbounech“ – tak se u nás říká kynutým knedlíkům, kuře s borůvkama je skvělé trampské jídlo, likér je z nich vynikající,stejně jako marmeláda a šťáva…a mražené,jako dřeň chutnají také…až se mi modří před očima a v puse mám borůvkovo….
To s tou smetanou je taky skvělý, to si uložím a vyzkouším….
děkuju. Š.
Joo, to vypadá pěkně – a borůvky bych si taky dala. Jsem zvědavá, co se letos urodí… Už varovali, že s ovocem to – vzhledem k počasí – bude bída.
A Sharko, ty rozinky v čokoládě – hmmmm!
Jéje borůvky… 😡 Takhle si musím zalepit pusu, aby nějaké zbyly.
Blbouny s borůvkama – mňám. U nás je zvykem je sypat čistým kakaem. S cukrem a máslem to udělá takovu řídkou čokoládu (a ne moc sladkou) a to s borůvkama dává skvělou chuť.
Kynutý táč s drobenkou, bleskový koláč s mandlema a skořicí….. aaaach.
Včera nám U Maxima udělali litou bublaninu s borůvkama (ve Třebové tomu říkají „slítek“) – to je taková tlustá pečená palačinka s borůvkama a skořicí. To je teda jediný způsob, který zkazí borůvky, ale místní na to nedají dopustit.
Letos jsme s kanadskýma borůvkama ostrouhali, na podzim jsme je přesazovali a je na nich tak 10 bobulek na každé. Za to kamčatský zimolez je obsypaný a protože je natrpklý, mám celý keř pro sebe.
Borůvky- mňam, to jo…. Marmelády moc ráda nemám, ale borůvková je něco zcela jiného. A koláče s borůvkama.. a knedle s borůvkama…. a já chci něco s borůvkama!!! Když jsme byli na Šumavě, ládovala jsem je do sebe jen ta z keře, loni v Jizerkách taky- tam si je z keře obírala sama i Borůvka, protože jí taky chutnaly 🙂
Sharko, ještě k těm borůvkám. Já jsem o nich loni napsala článek, kdybys chtěla přečíst tak tady
http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozcestnik-sber-boruvek-po-americku-d77-/p_zviretnik.asp?c=A090816_200243_p_zviretnik_dru
Jinak „blbouny“ říkával knedlíkům můj tatínek. Prý je tak nazývali na vojne, kde jim je pro ušetření práce kuchaři dělali pořádně velké. Bohužel kořalka z těhle šlechtěných borůvek moc nejde. Tedy přímo pálenou kořalku neumím, ale macerovala jsem borůvky v rumu (jako si dělám u bylinek), skoro půl roku uleželé se to sice dalo pít, ale nebylo to ono, chyběla správná borůvková chuť.
Maričko děkuju za odkaz, už čtu…..likér jsem kupovávala kdysi dávno u „hodnejch Němců“ – v NDR. Na poháry byl skvělej….
Auuuu, to mi děláš schválně, taková nádhera – borůvkový vysoký keře… :O
já juknu po receptíku na ten likér, třeba se mi poštěstí a prubneš ho..