Před nedávnem se na mě obrátila kamarádka se zdánlivě jednoduchým dotazem. Totiž zda si má pořídit koťátka od své bezpapírové, ale zajímavé a krásné kočky. Musím přiznat, že mě svou otázkou dost zaskočila, a to přesto – nebo snad právě proto, že se na Zvířetníku podobná témata čas od času probírají.
Kdysi jsem vstupovala na Zvířetník jako nepopsaný list. Nad štěňaty, koťaty, depozity, útulky ani chovnými stanice jsem nijak nepřemýšlela. Během času se mé názory na tuto problematiku pod vlivem nejrůznějších diskusí a článků postupně vyvíjely a proměňovaly, až se ustálily v této podobě:
Jsem přesvědčená, že my lidé bychom měli ze všech sil zabraňovat množení kočenek bez domova. Množení nebohých pouličních koček, které jsou nemocné, oslabené a bez základní veterinární péče. Jedině důslednou kastrací volně žijících koček snad časem může dojít ke snížení úmrtnosti nechtěných koťátek i jejich matek a ke zmenšení počtu koček trpících. V tomto názoru jsem se na Zvířetníku naprosto utvrdila. Veškeré prostředky věnované na kastraci koček jsou podle mě vynaložené naprosto efektivně.
Na druhou stranu jsem se stala mnohem benevolentnější k rozumnému rozmnožování kočenek domácích. Vlastně to mohu vztáhnout i na štěňata. Když někdo má dost zájemců o plánovaná mláďata nebo si je sám chce z části ponechat, proč ne? Vždyť tímto rozmnožováním se udržuje zdravá a přirozená základna daného druhu. Samozřejmě předpokládám, že majitel nenechá z pohodlnosti svou milovanou kočku či fenku rodit dvakrát do roka a nevítaných mláďat se pak zbaví tradičním způsobem. Ale když si někdo dopřeje jednou nebo třikrát radost z mláďat s tím, že se o všechny postará, tak je to podle mého v pořádku.
Jsem dnes mnohem ostražitější k chovným stanicím i ke klubovým standardům. Vím už, že stačí nějaká módní záliba některých klubových aktivistů, posuzovatelů a rozhodčích, a to které plemeno se snadno posune nežádoucím směrem. A chovné stanice? Když jsem měla možnost poznat chovatelku Li, Evu Ž nebo Lucku V. (i když ta sama chovnou stanici nemá, její obětavost pro zlepšení chovu slimáčků v Čechách je obdivuhodná), nebo třeba z vyprávění Dede paní Sue v daleké Anglii, tak mám nastavenou laťku hodně vysoko. Pokud bych si někdy brala pejska – nebo i kočičku – z chovné stanice, vím už, na co se mám hlavně soustředit.
Naprosto odsouzeníhodné jsou pro mě množírny, o kterých jsem dřív neměla ani tušení. A vím, že když se někde objeví zkratka „bez p.p.“, že musím být hodně ve střehu. Protože nabízené štěně sice může být plodem lásky našeho Punti a sousedovic Kikinky, ale daleko pravděpodobněji je to potomek nebohé, porody vyčerpané fenečky z nelegální chovné stanice.
Tohle všechno jsem samozřejmě své kamarádce nevyprávěla, jen jsem si to sama pro sebe několik dnů v hlavě rovnala. Kamarádce jsem pouze řekla, aby si klidně koťátka dopřála – její kočka je skutečně výjimečná, bydlí na venkově a o koťátka už je dopředu velký zájem.
Dalších několik dnů jsem přemýšlela, zda je to vůbec vhodné téma na 105 x 148. Ale nejspíš ano. Tenhle formát je vlastně trest a já jsem se v minulosti párkrát příliš radikálně vyjádřila k problematice, o které jsem toho věděla pramálo. Takže to mám za trest a vy, moji milí Zvířetníci, ho prosím přijměte ode mě jako velkou omluvu.
Hlásím návrat z Pražení, ba dokonce i s Ankou už jsem udělala vycházku. Měli jsme se skvěle a už začínám stahovat fotky, abyste to viděli na vlastní oči.
A milé sestry moravské (inlove) , i my se můžeme pochlubit novou zabukistkou! Přišla i s krásnou Sisinkou a slíbila, že už se za buk nevrátí. (clap)
Georgi!!!! 🙂 Míla děkuje za pozdrav a též Tě pozdravuje, jakož i my všichni. (h)
Jo! A úplně jste mě zblbli s tím focením na výšku, hodně jsem se musela hlídat, abych sem tam fotila normálně. (fubar) (chuckle)
Jj, Pražení se tradičně vyvedlo, Míla je (jak již bylo z Moravy hlášeno) bezvadná parťačka (h) a fotilo se hojně (clap)
Skoda, ze mi to zas nevyslo. Chtel jsem se puvodne stavit pred cernou milongou (takze v pohrebnim), ale musel jsem dodelavat cosi v praci a i na tu milongu jsem dorazil pozde. Jinak tedy hlasani … lidi spousta ale vetsinou se tancovalo dobre.
Pokud jste snad nekdo precejen uvazoval, ze si zajdete poslechnout koncert a podivat se jak se to tancuje … tak mate nejspis smulu. Uz vcera odpoledne prestali prodavat listky a jenom par si jich nechali pro lidi co prijdou bez listku rovnou tam. Par! Bude pekne narvano.
Milá Vave, díky za otevření citlivého tématu (y) (inlove) . Nojo, jak jdu pozdě, je těžké dodat něco nového. Taky jsem po objevení Zvířetníku plno názorů přehodnotila a zbavila se ledajakých předsudků. Je moc fajn si přečíst názory znalých. (Zrovínka včera drobný náhled do etologie byl nesmírně zajímavý). Rozumím potřebě kvalitních odchovů psů, zvlášť po smutných setkáních s agresivním labroušem nebo kousavým kokrem 🙁 . A kéž by bylo možné uzákonit onen mnohokrát zde zmiňovaný „řidičák pro psy“. Stačilo by v úvodu položit pár základních otázek – co od psa očekávám, co vím o vybraném plemeni, jaké mám podmínky (časové, finanční, zdravotní atd.) a odpadlo by mnoho starostí a trápení.
Jinou věcí jsou kategorické soudy a prohlášení. Život opravdu splétá nevypočitatelné copánky situací a nelze brát vše šmahem. Nevidím důvod, proč by si zodpovědný posluha kočendy nemohl pořídit koťata. Ehm ehm, na světě je přelidníno, tisíce osiřelých či opuštěných dětí… proč si vlastně pořizujeme vlastní potomky? 😛 Vím, že to přirovnání dost skřípe – je to jen reakce na určitý druh útulkářského fanatismu.
Taky jsem dneska opožděnec a s Louk souhlasím, nemám co víc dodat…
Taxem dneska jela domu a hulákala s plna hrdla:
…Laa laa laa lalalalalalalalaaa, co mi dáš, živote můj lalalalalaala povídáš, lalalaaalala
lalala to ty jen tak lalala, laalaala laalala lalalala, báječnej, lalalaala nádhernej…..
Moc dík za všechny palce, fungovaly bezvadně, půlka trablů je za mnou.
Jestli mohu prosit o opakováni při pondělku na tu druhou polovinu, byla bych moc zauzlovaná.
No tak sláva!!! Tak na chvíli usednout, dát si (coffee) nebo radši (d) ? A tváříme se nenápadně, abychom to Rputi nezakřikli…
Hurá, tralala (party) (dance) Mám radost, a držím dál 🙂
Uff. Rputi, to je skvělý! (h)
Rputi, 3 x sláva, sláva, sláva!! A tlapky a palce držíme dál. (y)
Jeikož mě nikdo nemůže slyšet, přidávám se k Tobě, milá Rputinko: lalallalalalala
(music) (dance) (f) (dance) (music)
šikovný děvče (y)
JOOO, jen tak dál. (sun) (*) myslím na tebe (h) (rose1)
Moc vám děkuju za podporu, zvládli jsme to dobře, kroky i muzika vyšla na chluo a štětinu, nikdo nezdrhl za rodičema, já jsem sebou nesekla, jen jsem prý na první třídu hodně přerostlá (sweat) .
Myško, gratuluji tobě a Myšátkům! Jste šikovní, moc ! (inlove)
Bezva … i když to přece bylo jasný (inlove)
Ale vždyť ty přece jsi první Á třída 😉
Gratuluju!
Děkuju vám všem za ohlasy a klidnou a přínosnou diskusi. (bow) (h) Jsem ráda, že všechny názory nalezly svůj prostor. Děkuju.
Záměrně jsem se ve své 105 nechtěla pouštět do útulků, je to složité téma a přesahuje nejen formát 105, ale i moje znalosti. Nicméně přes Báru útulky přišly samy.
Jsem s Bárou denně v kontaktu, dlouze spolu telefonujeme. Situace je složitá, ale Bára se snaží vše uřídit v klidu a bez velkých ztrát. Z pochopitelných důvodů to nelze rozvádět veřejně, ale mail na mě máte, kdybyste někdo potřeboval vědět víc.
Přeju všem krásné odpoledne – za chvíli budu vyrážet směr Pražení. (h)
Vave, myslím, že to bylo přínosné zamyšlení. My jsme si naši Micinku vzali z kůlny od sousedů a oni se péčí o ni jako „správní venkovani“ nezdržovali. Museli jsme všechno zařídit my včetně veškerého očkování i odčervení. I tak jsme ale alespoň věděli, čím si prošla a neprošla a mohli podle toho hodnotit některé její reakce. Micánek, který se u nás narodil, je ale jiný. On, na rozdíl od své mámy Micinky, nikdy nepoznal nedostatek a jejího mlíčka měl jako kotě, kolik chtěl a myslím, že teď ke stáru je mu to k dobru. Ale pozor – zůstal nám doma – tedy k naší radosti, ale původně jsme předpokládali, že půjde do světa. Takže by bylo třeba, podle mě, vzít v úvahu názor Lucíška – viz dole. Případní páníci, kteří si koťata „objednají“ mohou couvnout a potom tvé známé zůstanou na krku. Takže musí počítat s tím, že jí ta koťata (asi ne 14 jako u té ovčandy, ale třeba 4-5 určitě) třeba navždy zůstanou a bude se o ně muset postarat. Je sice o dost jednodušší se postarat o kočky než o psy, jenže třeba 4 kočky (nebo ještě větší počet) toho snědí podstatně více než jedna, jsou vyšší náklady na stelivo, veterináře a podobně. Doufám, že tvá známá počítá i s tímto, pokud ano, já osobně s tím v tomto jednom případě nemám problém. A ještě jedna věc, pokud kočička chodí ven, bylo by lepší ji po koťatech včas vykastrovat, ona se totiž nebude nikoho ptát, kolikrát má za rok zabřeznout a jestli jí to někdo dovolí nebo ne a 2 x je minimum.
http://hobby.idnes.cz/kocka-kterou-jako-hladove-zmrzle-kote-nasli-na-ulici-jim-zachranila-zivot-1lq-/hobby-mazlicci.asp?c=A100616_162830_hobby-mazlicci_mce
a pak budeme soutěžit….
http://www.mujhrdina.cz/
O.T. dotaz – Vave mi snad promine:
synek se potřebuje 1.7. dostat do Salzburku nebo do Linze. Nemáte náhodou někdo zkušenost, jak to pořídit za nějakou lidovou cenu?
Kdyby měl náhodou synek In-kartu našich Českých drah, může z Prahy přímým vlakem s poměrně slušnou slevou. Jsou tam slevy RailPlus, které platí v celé Evropě. Jestli In-kartu nemá (na 3 roky stojí cca 1000,- Kč), koukni ještě na autobusy. Potom jsou různé studentské průkazky, to by stálo za to zjistit, zda také nemůže nějakou použít pro získání slevy.
Díky, přednesu (in-kartu nemá, ale to ty studenské slevy třeba…)
Podívejte se Student Agency, jezdí porůznua mají zajímavé nabídky.
Spolujízda, přes internet, dcera tak jezdí často. Kdyby byl zájem, zjistím konkrétní stránky.
Díky, už ho někdo navedl 🙂
Hezký den všem. Ráda bych si početla, ale vidím jen některé příspěvky a z jiných pouze část. Bohužel nevidím začátek, takže nevím kdo je autor a i smysl vět mi občas utíká. Máte to někdo taky tak?
Tohle bohužel dělá Internet Explorer nižších řad – 6 a níže. Také jsem to měla. Jediná pomoc je upgradovat IE na vyšší verzi. Já nakonec přiměla našeho webmastera k upgradu, potřebovala jsem to ještě kvůli jiným stránkám než zvířetnickým, tak to nebylo nápadné. Případně si nainstaluj prohlížeč Mozilla, tam je to také v pořádku.
měla jsem řící webmastera v práci (kde koneckonců se nemám co koukat na zvířetník) a ne Marka, který spravuje tyto stránky. Ten s tímto problémem mnoho dělat nemůže. Je zapotřebí mít správný prohlížeč (IE 7 a výše nebo Mozilla) na tvém počítači.
Ahááá, to to mám bohužel smůlu. Tak až doma. Dost dobře nemohu říct, že v práci nemám dobře viditelné stránky Zvířetníku. Ostatní mi funguje dobře
Ale mohou se ti špatně zobrazovat jiné POTŘEBNÉ stránky (rofl) (rofl). Já jsem řešila přesně stejný problém a vyřešila naprosto nenápadně. (rofl) (rofl)
Nojo jasně, takhle jsem to řešila, když mi nešla zobrazit videa z You Tube. Ale já nevím CO, ono všechno funguje. Dej mi návod – které potřebné 😉 stránky mám zkreslené???
Tohle asi nevyužiješ. Hlásilo mi to chyby v jednom našem novém interním programu a nechtělo to fungovat – také asi podpora pouze vyšších verzí IE. Tak to webmaster přeinstaloval a netušil, jak se mi to hodí. Ale něco najdeš, třeba máte také nějaké aplikace, které jsou šity na míru pouze vám a nebo někdy budete mít…. nebo se najde něco jiného…
Jo a ta videa ti mohl zablokovat právě webmaster. My je máme také zablokovaná, neb v pracovní době nemáme co koukat na filmečky. A pak máme zablokovné různé stránky pro pány a tak podobně.
Tak musím majstra ukecat. To nebude problém – jen co se tady mihne (chuckle) . Ať zkusí žalovat (punch)
Pro firemní PC, kde si nemůže člověk nic nainstalovat, existuje elegantní řešení – Mozilla portable. Instaluje se na flashku, tu připojíš do USB a frčíš. Stáhnout se dá třeba tady: http://www.slunecnice.cz/sw/portable-firefox/ 😉
Pokud ovsem neni zakazana i ta flashka.
To je mi tě líto – já jsem zatím normální (chuckle)
Dalmi, mám doma ten samý problém a vím, že to je tou verzí prohlížeče ale v kanclu to jde dobře. Musím s tím něco dělat, protože jak nepřijdu včas, tak se nedovím kdo příspěvek psal a začátky si domýšlím.
Doporučuju vykašlat se na Internet Explorer a nainstalovat třeba Mozillu Firefox – je zdarma a funguje bez problémů;-) ke stažení zde: http://www.slunecnice.cz/sw/firefox/
kurňa, teď vypadám jako reklamní agent Mozilly 😀
Efko,nejsi agent, mě ji to také nabízí, ale nevěděla jsem, že je to zdarma ke stažení. Dík.
Smí zabukistka poradit? Mám v práci stejný problém a dá se řešit zkopírováním příspěvku, který si chci přečíst, do wordu – tam se zobrazí celý.
Taky řešení, i když maličko oklikou;-) prostě jak co komu vyhovuje:-)
Já už jsem svůj názor kdysi prezentovala na starém Zvířetníku v tomto článku: http://neviditelnypes.lidovky.cz/psi-proc-je-pro-psa-dulezity-prukaz-puvodu-f24-/p_zviretnik.asp?c=A090512_174217_p_zviretnik_dru
Jen bych doplnila varování, že „nakrýt fenku křížence a mít štěňátka pro potěšení a rozdat je po známých“ není vždycky úplně jednoduché. Chodí mi do ordinace často lidé s čtyř- i pětiměsíčními neudatelnými štěňaty, že známí říkali, jak je ta jejich fenečka hezká a až bude mít šťěňátka, tak by jedno chtěli – v momentě, kdy došlo na lámání chleba, z toho všichni vycouvali a štěňata teď nelze udat… A druhá věc je, že fence se málokdy narodí „objednaný“ počet štěňat – i fena velikostně do 10 kg může mít třeba 7 až 9 štěňátek (i když to už je trochu extrém) a kam pak s nimi? Tolik známých, co touží po štěňátku právě od této fenky, snad nikdo nemá. O psech většího rámce už vůbec nemluvím – jak jsem psala do diskuze v úterý, rodili jsme 30 kg ovčandu a měla štěňat 14!!! A v listopadu 33 kg kříženku a tak jich měla 11…
Já bycj na štěňata od Borůvky zájemce měla, jenže kvůli předkusu chovná není a nechtěla jsem tuhle vadu předávat dál. Sice mi lidi tvrdili, že to nevadí, je přece pěkná, ale nechci kavalírům kazit renomé…
SOS ráno jsem se zmiňovala, že si choříme se Psinou a vypadá to na vážnější problém, našla jsem ve stolici krev a byla dost zpěněná ve dvě jsem objednaná k vetovi. podám hlášení jak to bude možné ;(
Blbé, držím, ať to není nic vážného. (y) (y) (y) (h)
Achich! Držím palce! (h) (y) (h)
(y) (h) (y) (h)
Držím, nedejte se (h) (y) (h)
tak jsme zpět, je to JEN viróza, což mi spadl kámen ze srdce, sousedka takhle přišla o pejska, neb sežral nějakou „lahůdku“ odloženou dvounožcem ,člověkem se mi nechce psát. A ten začátek byl podobný. Má atb a spešl granule, rýžovou vodu, jinak jí ta dietka po zimě neuškodí 😉 má lehce navrch kilečko, letošní zimu jsme trošku neustáli (n)
Dede (inlove) , prosím o pomoc – úplně na začátku jsem nejen pro Luci ++ dala odkaz na starý článek, chjo, vlastně TŘI odkazy do jednoho příspěvku – protože ten článek byl pokračování. Buď tak hodná a osvoboď ho. Děkuju. 🙂
Myslím, že bys měla spíš napsat webmajstrovi, on takové věci spravuje (nod)
Vave, budu se odporně opakovat, ale tvé úvahy „za trest“ jsou jedna lepší než druhá (h) než třetí… A můj názor na „mít či nemít?“ Pokud má ta dáma čas a chuť se o koťata řádně postarat a vypravit je z domu k dobrým pánům, o kotíse je zájem předem a budoucí matka kočka je zdravá a krásná, tak říkám :MÍT! Všechno je totiž myslím potřeba posuzovat individuálně 🙂
Moje zkušenost: jen jednou jsem se rozhodl, že bych rád výstavního a chovného kocoura. I pořídil jsem za dosti podstatný obnos (ale ten vem čert) kotíka z chovné stanice s dobrou pověstí. Neuplynulo půl roku a kocourek přešel Duhový most tak rychle, že se ani rozloučit nestihl (akutní hemolytická anemie). Asi bych to neměl říkat nahlas, ale byla to jediná kočka, kterou jsem obrečel. Myšlenky na chov a výstavy byly definitivně odloženy ad akta. Taz byl bez PP po rodičích s PP – chybka byla, že každý byl jiného plemene, protože Tazíček byl plod nechtěného nakrytí černé peršanky angorským kocourem. Další černý peršák, tedy Ebony, je s PP, a přesto skončil orvaný, nemocný a hladový v útulku… A teď – Bůh suď.
(emo) Tero, trochu OT, ale prosím o radu s totálně zacuckovaným peršanem. Vysvětlím situaci: u našeho skladu se už mnoho let vyskytuje krásný rezavý perský kocour, který mne vždy okázakle ignoroval. Ale také se tam loni ukázala kočička s koťátky, a ta mě adoptovala – takže jsem se o ni a její potomstvo začala starat, krmit je, kočičku jsme odčervili, odblešili, nechali vykastrovat a třem ze čtyřech koťat sehnali nový domov. To poslední je naše (chuckle) . No a při té příležitosti se tento kocour jménem Honza stal také naším strávníkem, a snad i trochu kamarádem. Jenže „patří“ jednomu sousedovi. No a po zimně se mu ze srsti stalo brnění, fakt – je totálně zacuckovaný, místy se mu chlupy odtrhávají, ani pořádně přes ty cucky chodit nemůže – tlačí ho to asi mezi nohama. Pohladit seode mne nechá, a rád, sle na česání, zvláště bolestivé, zvyklý není a po pravdě to už asi ani nejde, zkusila jsem ty největší chuchvalce odstříhnout, ale zváště na břiše je to problém – nerada bych ho stříhla, a on má tu srst zacuchanou až ke kůži. Napadlo mě ho vzít k veterináři, nechat uspat a nechat ostříhat, ale jak říkám, je to kocour toulavý a venkovní, tak nevím, aby z toho nenastydnul. Bojím bojím, co s ním, kočička se asi tři neděle po kastraci ztratila, a já teď mám strach, abych nenadělala víc škody, než užitku.Ale je mi ho moc líto – on je dnes už takový můj kámoš.
Jejda, ten úvodní smajlík tam asi přidal nějaký šotek! Netuším, kde se tam vzal… Ale vlastně se také týká česání ;-)!
Jitčo, nejsem sice Terra, ale tenhle problém sama nevyřešíš. Jedině že bys kocoura vzala polenem po hlavě a posléze oholila. Jestli mu chceš pomoci, musíš přes veterináře. Uspí ho, oholí a v mátožném stavu ho může umístit do nějaké klece. Pak by třeba mohl u tebe zůstat než trochu obroste. Nebo sakra u souseda, je to přece jeho zvíře! No, já vím.
JanoBa., koukám, že jsem nebyl zdaleka tak radikální 😀 Polenem po hlavě! No toto… (rofl)
Jitčo, jak to tak popisuješ, tak to ostříhání by bylo sice poněkud radikální, ale nejspolehlivější. Pokud kocour není zvlášť velký divous, nemusí být ani v narkóze (někdy v analgosedaci, tedy „pod prášky“, někdy ani to ne), nepoužívají se nůžky, ale strojek, nastavený na vyšší střih, a zásadně se nestříhají: hlava – kvůli sinusovým vousům, tlapky od lokte dolů a ocas, ať už vypadá jakkoliv. A taky pozor na kocouří příslušenství, tam bych se raději taky vyhnul, bývají to nepříjemné úrazy.
Pokud byste to chtěli zkusit ručně, nedoporučuji hřeben nebo kartáč – spíš něco jednoduchého se zaoblenou špičkou (špici – třeba poslední zub hřebene), čím lze jednotlivé chlupy postupně z „dredů“ vytahovat ve směru růstu chlupů – často se pak takový chumáč uvolní celý naprosto nečekaně, nebo to alespoň usnadní kocourovi péči o srst. Také pomůže, když se vybraný dred ustřihne v bezpečné vzdálenosti od kůže třeba jen napůl, daleko líp se pak česáním rozpadne. Tohle je ovšem běh na dlouhou trať – Célinu jsme takhle rozčesávali postupně víc než týden, a to je striktně domácí. Rozčesávaný dred je potřeba přidržet druhou rukou – člověk může použít větší sílu, než kdyby na druhé straně hřebene byla jen kocouří kůže… A i ten nejtrpělivější kočkour má jisté meze. Bohužel, přípravky na snadné rozčesávání srsti v tomhle případě nefungují.
Není to jednoduché, ale jde to – takže přeji vám i kocouřímu kámošovi pevnou ruku i nervy…
Díky moc za radu, zkusím nejdříve postupné částečné rozčesání pomocí nějakého tupého „bodce“ a uvidíme, co Honza na to… Stříhat strojkem ho zatím nechci, stále hlási zimu, a domů ho vzít bohužel nemohu, neb u nás kromě králíka a psa vládne packou sametovou, leč přísnou, jeho syn (asi, kdo ví – vůbec se mu nepodobá, je bílo mourovatý, ale některé chlupy má trošíčku delší a srst hodně jemnou, a jeho bráška také). Ale i kdyby se náš Tygřík rozpomenul na šťastné děctví pod jeho dohledem – ano, tenhle kocour chodil „naše“ ko’tata hlídat, asi aby si maminka odpočala :-), tak MLP by to už nevydýchal. Má ho rád, klidně ho i v nakrmí, když tu já nejsem, ale v bytě už mám jasný stop-stav.
Mili Zviretnici: OT. Tak se musim pochlubit, co se mi zase stalo. Zlomila jsem si koleno – na zdrave noze. To mam kvuli uklizeni. Zachtelo se mi odsunout nabytek ode zdi a smejcit. Po odsunu se zjevily kulate kocici hracky – takove ty jako derave pingpongove micky s rolnickou uvnitr. Z bezpecnostnich duvodu tohle nekupuju. Zjevne dobri lide, co nam obcas ohlidaji zver, prinesli ulitby. Dva micky jsem hned vyhodila do odpadku, ale treti na mne cihal. Stoupla jsem na to pravou nohou (slabou), neustala to a dopadla na leve koleno. Coz bylo v nedeli, v ponedli to nevypadalo dobre, v utery u ortopedu mi nasadili ortezu od rozkroku az ke kotniku. Mam povoleno odridit se do prace bez ortezy – s nohou neohebnou jako,klada se do auta nenarvu (zaplat buh za automatickou spojku), ale hned si to zas musim nandat. Spatne se s tim spi – tak proto uz tady strasim od nad ranem.
HankoW., to snad není pravda. Taková smůla! Tak držím palce, ale je mi jasné, že tohle bude na dlouho… Ještě že existují tyhle chytré ortézy, v dobách sádrových si to raději ani nepředstavuji. Tak srůstej rychle a úspěšně (y)
Jo, Terro, doby sádrové pamatuji velmi dobře – bohužel. Však jsem si svého času něco se svým kolenem užila. A dnes? Sice se po dávné operaci už čéška nevyhazuje, ale mohu říci,že posledních 25 let nemám ani jeden den, abych o svém nebohém kolenu alespoň trochu nevěděla. Prostě mě v něm musí alespoň píchnout, když nic jiného. Někdy bolí více, někdy méně, někdy bolí jeden vaz, někdy jiný, někdy se podlomí „proti směru“ a asi se tam klube moc pěkná artróza, v některých věcech mě to vyloženě omezuje a mohu ubezpečit, že tady už ortéza nepomůže. Prostě už je to tak a jinak dlouho nebude. Koleno bude bolet někdy více, někdy méně, jen se obávám, že to jednou přeroste únosnou míru a skončím zase pod kudlou, jenže to už bude endoprotéza.
Tak to si, milá Apino, můžete potřást pravicí s MLP – dávná plastika křížových vazů, dlouho s tím docela i sportovala, ale teď se ozývají a tvůj popis i „nadějné vyhlídky“ dost přesně sedí… Schody směrem dolů a delší chůzi s kopce opravdu nemusí, občas se jí koleno prohne zcela nefyziologicky v protisměru, občas docela slušně pajdá… jindy o noze neví… Tak ať ta válečná zranění zlobí co nejméně.
Jejejej! Hani (h) – no tohle je opravdu smůla! ;( Objímám Tě (hug) a přeju Ti, aby to moc nebolelo a aby se to dobře hojilo. (nod) (f)
Hani, chudino naše, moc myslím a držím palce, aby to nebolelo a brzo srostlo. A ještě s tím musíš do práce – no chuďátko úúúplný (rose1) (h) (y) a navrch něco na zub (^)
Jeje tak to je teda rána, já ti ze své postele pofoukám kolínko a určitě se ti rychleji uzdraví, abys mohla ten pořádek dokončit
Jo a už plichtím pro Dede, o tom jak k nám přibyl jeden hladovec ééé co to píšu, hlodavec (talk)
A jejda Hano, zlomené koleno je sviňa sviňská – tak se rychle hoj a až se zhojíš, tak žádné dřepy (taťka si zlomil čéšku, po sundání sádry mu doktor řekl ať udělá pět dřepů, tatínek skončil u druhé s novým rupnutím čéšky – doktor byl zdřejmě odborník (fubar) ).
Hani, to je pech. Fouky fouky na kolénko, ať ti brzo sroste a rozchodíš to. (hug) 🙁 (h)
Chudinko Haničko, foukám koleno. (h) Takové koleno je, s prominutím, sviňa. Měl jsem rozdrcený meniskus a bylo to na opraci, 6 týdnů ortéza a 3 měsíce bolestí než začalo zase fungovat. Hele, s ortézou bacha – nožička má oporu, svaly atrofují děsně rychle. Já měl za těch 6 týdnů stehno stejně tenké jako předloktí. Takže i v ortéze posilovat! (flex)
Tak to mě mrzí – chůďátko nebožátko! (shake)
Tu dlouhatánskou ortézu mám uloženu co nejhlouběji ve skříni a přesto, že už je to dva roky, dodnes poctivě dodržuji nařízení doktorů – nejvíc pět kilometrů, neklečet, nedřepět a i tak se mi to koleno, potvůrka jedna, někdy škaredě ozývá (hlavně na městské dlažbě). Přeji brzké a pořádné uzdravení, dávej na sebe pozor! (h)
Jednou jsem měla takto nechodící sádru – přes celou nohu, v paneláku očistec – hlavně, když člověk potřeboval, jak říká naše kočka Noriska – jít smrdět…sednout si s takovou sádrou v minimístnůstce z umakartu – majitelé jader dobře ví o čem mluvím, s dveřma otevírajícíma se dovnitř směrem k míse.. huh,už nikdy… (sweat)
Soucítím s Tebou (h) (y) (f)
Přeji hodně síly k rychlému uzdravení. (y)
Hanko, moc Tě lituji, je to asi hodně bolestivé, foukám, foukám (f)
Hani to je mi fakt moc líto!!!! Buď na sebe opatrná, koleno se špatně hojí, je to bolestivé a je to nejhorší kloub na jakékoliv poranění. Nepřepínej se a v autě velmi opatrně! Držíme palce! K+M+Z (y) (h)
Hanko, fujtajbl, takovou ohavnost si pořídit na léto.. Lity lity (h)
Co se praktična týče, snad by ti na spaní pomohlo to koleno podložit malým polštářkem.
Ale to je smůla smůlovatá!! Přeju uzdravení bez komplikací. (y) (sun)
To je mi líto. Přeji, aby se koleno brzy uzdravilo a zase tě nosilo. Držím všechny palce (y) (y) (y) Na nemoc je to opravdu odporný kloub.
Chudinko Hanko, lity lity (h) Já jsem takhle byla zasádrovaná 6 neděl po pádu z koně (stalo se 2. července – chápete ten šílenej pech?) a další dva týdny jsem se učila chodit – snažila jsem se to odkoukat od ostatních, jak má koleno vlastně fungovat, ono si to nepamatovalo :O
Takže budu na tebe moc myslet, fouky na koleno a prosím hodně lenoš – víc nohou už nemáš, musíš si holt dávat pozor na ty, co jsou k dispozici (inlove)
PS: Chápu tvé zoufalství, konečně jsi po úrazech jakž takž OK a teď tohle… ale vydrž, ono to bude dobré. Jen se skutečně moc nepohybuj, na tu slabou nohu to bude s tou ortézou strašný nápor…
Já musím říct, že ve svém věku jsem se odnaučila vynášet kategorické soudy, bývá to ošidné a nikdy neplatí stoprocentně. Ostatně šedivá je každá teorie a zelený strom života. Myslím, že záleží jen a jen na lidech, na jejich zodpovědnosti a vztahu ke zvířatům, ať už se řadí mezi chovatele s PP, bez PP, kříženců, čehokoliv. Ovšem právě zodpovědný člověk, který vidí to množství psů i koček v útulcích a v inzerátech, a to i zvířat papírových, by si měl každý odchov důkladně rozmyslet a buď mít předem aspoň část zvířat zamluvených nebo být smířený s tím, že si je nechá. A zamluvených do dobrých rukou, ne že je bude prodávat na trhu nebo rozdávat u vrat. Jinak je moje heslo kastrovat, kastrovat a kastrovat.
Jo, a samozřejmě držím palce potřebným, to já dělám vždycky, i když to sem nestihnu napsat!
Vave – dnešní stopětka bude mít hodně komentářů (tak jako ostatně vždycky (nod) ), protože toto jsou myšlenky, které víří hlavou většině z nás.
Když jsme si pořizovali prvního pejska (a zatím posledního – chich), tak jsme vůbec nepřemýšleli „s či bez“, zkrátka jsme honem potřebovali nějakého holčičího kuťůčka, než si to hlava rodiny rozmyslí. Taky jsme se byli skouknout jednoho kříženečka, než jsme si to však rozmysleli, byl už fuč (naštěstí). Pak nás kamarád naočkoval na knírače a taky s námi šel na první obhlídku. Ta první „bezpapírová“ okamžitě zavrhl (myslím, že tam byli křížení P+S s černostříbrnými a to v lepším případě) – a taky to prostředí bylo fujkové … No a pak jsme narazili na chovnou stanici Pitrýsek, kamarád štěňátka odsouhlasil jako zcela v pořádku – no a tak máme tu nejlepší fenku pod sluncem a přilehlém okolí.
Jenže už má za sebou polovinu života a tak semtam mi hlavou mihne, jak to bude, až nebude. A tady mám dvě varianty a podle počasí a nálady se přikláním buď k jedné nebo k druhé. Ta první – zase to bude kníračka s PP (avšak bez výstavních či chovných ambicí). Ta druhá – menší pejsková z útulku (anebo taky dvě), a už ne štěňátko. No ale doufám, že mám na rozmyšlení ještě roky a roky (wait) .
A teď jsem se rozepsala a zatím to není vůbec k tématu (fubar) – tak to nechám až po o (think) – holt skrytá grafomanka.
OT – BÁRA
Dostala jsem zprávu důležitou pro ty, kdo přispívají nebo by chtěli přispívat Báře na obvyklý účet. Došlo ke změně, ten účet už nefunguje pro Báru. Takže pokud nadále chcete podporovat Báru, napište mně, zprostředkuji kontakt. Děkuju za pochopení a jdu zastavit svůj trvalý příkaz. (h)
TO MÁ NĚJAKOU SOUVISLOST S TÍMTO ?
http://www.psoz.cz/index.php?pg=novinky&action=detail&uid=387
VŠECKY ÚTULKY BY MĚLY POVINNĚ ZVEŘEJNOVAT JAK TO UNICH VYPADÁ,
NEJEN SRDCERVOUCÍ PŘÍBĚHY SOS !
MICHAL ŠEDA
Ano, má to souvislost. Skutečnost je ale jiná, než jak je to veřejně prezentováno např. na stránkách PSOZ. Bohužel se občas takové věci stávají.
Jednalo se o marodku, kde byly kočičky na nejrůznějších dietách. Naservírování lákavého syrového masa tak, aby se získaly snímky dokazující, že kočky byly týrány hladem, je naprosto bezohledné a kočkám to velmi ublížilo.
Prosím každého, než bude soudit, aby si snažil vše ověřit a zjistit skutečnosti i stanovisko druhé strany.
Bára se vždy o zvířata starala skvěle a rozumným způsobem. Tato přepadovka, která měla ublížit Báře, však nejvíc ublížila léčeným zvířatům.
Proč na dokumentárních fotkách nejsou ty údajné klece pro hlodavce? Zřejmě ten text neodpovídá skutečnosti. Pití bylo zajištěno a údržba toalet také – on když člověk je přes den v práci, musí být záchodů více, když se záchody čistí během dne, může jich bát méně.
Kočky byly „prakticky bez srsti“ z důvodu, že byly vyholené kvůli léčení kožních problémů.
Víte, sám PSOZ čelil v minulosti podobnému obvinění, jistě je to k dohledání někde na internetu. Mezi kočičími útulky je to bohužel občasná smutná realita. Ale vždy je třeba se skutečně podrobně zajímat o konkrétní případ. Když si podrobně prohlédnete fotky, je na nich sice koček hodně, ale není tam jediná fotka skutečně dokumentující týrané či zubožené zvíře. Jsou to jen nemocné kočky v různém stádiu léčby.
Ještě něco, pane Šedo. Příběhy zveřejňované Bárou Kolmanovou zde na Zvířetníku nejsou prvoplánově srdcervoucí, nýbrž plné porozumění a lásky ke zvířatům. Je možné je snadno vyhledat a přečíst si, abyste si udělal obrázek o paní Kolmanové i z jiných zdrojů než ze stránek PSOZ.
Tohle je moc smutné pro všechny strany. Útulky by neměly brojit proti sobě, ale spolupracovat. Mělo by jím jít o to těm kočkám opravdu pomáhat. Já bych v nějaké kritické situaci ještě chápala třeba něco jako jejich přejímku s tím, že ke každé bude nějaká dokumentace, diagnóza, postup léčení a zajištěná kontinuita péče. Ale neznám vztahy mezi jednotlivými útulkářkami. Jen vidím, že jsou asi strašně špatné. Kočky na fotkách mi ani nepřijdou, že by byly v tak zuboženém stavu, jak článek popisuje. A nakrájené maso? Vždyť po tom se každá kočka může utlouct ať je hladová nebo ne a má dietu jakou chce. Jediné, co mě napadá, že konkurence přišla právě v dobu, kdy tam koček na malém prostoru bylo opravdu příliš mnoho (přiznám se, to bych nevydržela), ale pro to asi existoval nějaký důvod.
Tak jsem si přečetl ten článek na PSOZ. Mám dojem, že to bude pěkná banda „dobráků“. (punch) Asi by potřebovali kontrolu a dozor oni sami. Nedalo by se to nějak udělat?
JE TOSTÁLE TOTÉŽ, JAK SE ŘÍKÁ, ZLODĚJ VOLÁ CHYŤTE ZLODĚJE, JESTLI PSOZ, TOULAVÉ TLAPKY NEBO BRDY, POŘÁD SE TO MELE SPOLU A PAK ZAS PROTI SOBĚ.
TO JE TO,CO MI MEZI KOČIČÁŘKAMI VADÍ, PROTO TY NAŠE UKECÁVÁM NA ROZŠÍŘENÍ O PSÍ SEKCI A UŽ SE NA TOM MAKÁ.
Ano, souhlasím – tyhle akce velmi škodí všem útulkům a depozitům. Ale Bára to opravdu dělá dobře. Nejhorší je, že kvůli lidským sporům se ublížilo kočkám, které potřebovaly léky a speciální diety.
Jaký Vy máte útulek? Můžete ho tady představit, budeme jen rádi.
Já to vůbec nechápu, tyto souboje a přetahování se o kočky. Předpokládám, že každý útulek má svých starostí dost. Proč to dělají? Fakt by mne zajímalo, jestli jsou takové antipatie i mezi psími útulky.
Řekla bych, že ne. Anebo míň hysterické.
Je to fakt zvláštní jev a sociologický úkaz, tyhle souboje kočičích útulků. (think)
Je to jev, který je dán ekonomickými zájmy… útulky se prostě snaží získat od lidí co nejvíc peněz , ví, že útulků je hodně a tak bojují o své „místo na slunci“. Někdy má ten boj formu velmi emotivních článků, někdy se boj promění v útoky a vzájemné osočování. Prostě – tím, že jeden útulek vykřikuje o druhém, že vše dělá špatně, jaksi zároveň nenápadně sděluje veřejnosti, že jedině oni to dělají dobře a tedy je ideální zaslat peníze právě jim….Výsledkem ovšem bývá vytvoření všeobecné nedůvěry lidí k útulkům a depozitům.
Mmch, vytvořit dojem, že je něco špatně, je velmi snadné…stačí pár šikovných vět, něco málo zkreslených nebo polovičatých informací a fotky, vybrané tak, aby dokreslovaly článek…
To je jasný, že stačí pár polopravd, na tom je založena instituce pomluvy. Ale ta nedůvěra, která tímto vzniká neprospěje nikomu, ani tomu agresivnímu. A veškerá péče a starost těch obětavých přijde zcela vniveč. No, řešení nemám. Nebo aspoň ne použitelné.
Tak to trochu shrnu: (call) dosavadní příspěvky:
1) nechcete štěně bez pp (hlavně ne z množírny, a to především proto, že se nedozvíte nic o rodičích)
2) berete štěně z útulku (i když se o rodičích dozvítem že to možná oba byli psi) – chápu,je to charita.
Stejně tomu nerozumím.
PROČ TEDY NE PSA BEZ p+p?
Není spíš o tom, K ČEMU a KAM psa chci?
Můžete mi to – někdo? Xer. např.? objasnit?
U koček: tady bych především hledala cílenou kočičí potvůrku podle toho, co si od pořízení zvířátka slibuji.
Připomínám – a ono se to tu vžilo – svou teorii nebeské CD (centrální distribuce). Funguje, co?
Xer objasní za sebe. Psa s PP jednak proto, že když chci dogu, tak chci, aby to byla doga – vzhledem a hlavně povahou… Což bohužel u dog bez PP není vůbec zaručené. Jasně že pravděpodobnost je mrcha … Kosatka není taky zrovna typická doga v povaze – ale rozhodně to není bázlivec ani agresor.
A hlavně – pokud chci určité plemeno, tak je podle mě správné podpořit ty, kteří se snaží to plemeno držet v typu a povaze – tedy dobré chovatele. A jak jinak je podpořit než tím, že si koupím štěně od nich. Nechápu ty, co nutně musí mít jorka nebo westa nebo rasla… ale rozhodně bez papírů, protože oni nejsou snobíci a oni ten papír nepotřebují… Kdyby se ale všichni chovali jako oni, tak za pár let si toho jorka, rasla, westa vůbec nekoupí, protože to, co je na tom plemeni tak lálá už nebude… Neboť dobře vedený chov udržuje tu šíři a rozmanitost plemen a každý si najde to, co se mu líbí.
Chov bez PP zničil řadě retrívů povahy, chov bez PP udělal z řady kokrů nebezpečné tvorečky k dětem, chov bez PP minimalituje jorky…
S tím souhlasím, milá Xerxová. (inlove) Když je to nějaká psí rasa, měla by se udržovat v rámci nějakých podmínek (o tom, že by se to ale nemělo v lidských rukou zvrhnout, jsem psala někde níže) – garantovat by to měl právě p. p.
Pak vidím všechny ty domácí kříženečky, se kterými nemám problém, pokud se rozmnožují uvážlivě, pokud se majitelé dokáží postarat o všechna štěňata. Zvláště na venkově nebo mezi staršími lidmi je to obvyklý způsob pořízení zvířete.
Útulkové zvíře není úplně pro každého. To jsem si kdysi myslela, ale vzhledem k neznámé minulosti i neznámým předkům je to vždy riziko a předpokládá to nějaké zkušenosti u majitele. Není nic horšího než opakovaně vracené zvíře – ať už je to špatné doporučení útulku nebo přecenění sil majitele nebo „jen“ něco skrytého.
Jo, to můžu potvrdit. První Bára byla labrador bez PP. Tehdy jsem měla málo informací a přesně ten postoj, chci mazlíka, PP nepotřebuju. Jenže! Bára byla sice vzhledem krásná labruška, jen měla maličko menší a užší hlavu. Ale ta povaha! Rozhodně ne labrouší. Bezmězně milovala drůbež. Ale zakousnutou. Sousedovi se vloupala do kurníku a ubezdušila mu 5 slépek. Ulovila kohouta na procházce. A nakonec vzala draka za kačenama na potoce a pak vběhla pod auto. Bohužel. Takže už nikdy víc štěně bez PP (čuju v tom prostě podraz). Současná Bára je s PP. Povaha skvělá, holubičí, trpělivá dobračka. Exteriér výborný. Kyčle jsme nezkoumali. Ale bohužel se našel zmetek, co uchovnil psa s epilepsií (přesněji, Bářin dědeček onemocněl až po druhém roce života, předtím ho uchovnili a jednou kryli, po prvním záchvatu psa vyřadili z chovu, ale štěňata po něm už byli na světě a přes upozornění je uchovnili – alespoň Bářina otce). Takže tahle linie u Báry končí. Ale přesto, příští pes bude s PP.
A s kočenkama…. Kamarádka si vzala kočku z depozita. Nádhernou. Polodlouhosrstou. Vlkošedou se světlou podsadou. S černě orámovanýma sytě zelenýma očima a černým nosem. Fakt úžasná. Jenže…. Nechala ji, aby si uhnala koťata. Narodila se 4. Ani jedno se nedožilo dvou týdnů. Nevíme proč. Přišla jsem se podívat na týden stará koťata a v pelíšku leželo mrtvé kotě bez známek zranění a vedle kočka se 3 přicucnutými. Za dva dny další…. Už je to asi 2 roky. Od té doby kočka ještě neporodila. Asi dvakrát zabřezla, už se kulatila a najednou přišla zase hubená. Tohle je typický případ kočky s bůhvíjakým dědičným zatížením, kočky, kde kastrace je jediné dobré řešení. Však už je taky objednaná.
Timůra byla obyčejná venkovská mourečka, ale od kotěte opečovávaná. A na jejích koťatech to bylo vidět. Nikdy žádné nezašlo, nikdy žádné nemělo zhnisaná očka, žádní paraziti v uších. Krásná zdravá koťata. A Timůra zvládla k těm svým ještě 2 podhozené „kukačky“. Můžeme se divit lidem, co nechtějí kotě z útulku, ale kotě od nějaké té „timůry“?
Přesně – Císařovnu Timůru (u) s koťátky jsem měla při psaní před očima. Nádherná zdravá kočička a báječné domácí prostředí, to je nejlepší základ pro další zdravou generaci koček. (h)
Opět mohu jen kopírovat názory Xerxové.
Každé kulturní plemeno je svým způsobem umělecké dílo. Zatímco Rembrandta by asi málokdo rozřezal nožem, plemena se nerozumným chovem mrší běžně. (viz ti retrívři – retrívr, který zakousne slepici ?!?!! – Ginny ji kdysi chytla a aportovala zcela nepoškozenou – to je normální chování retrívra, teď už je vychovaná a nechytá je 😉 ). Proto tak bojujeme za rozumný a poctivý chov s PP (obojí, jak poctivý a rozumný, tak s PP – jen jedno nestačí…)
Ano, CD funguje. Odpovědně jsem se připravovala na pejska, vybírala rasu, pohlaví a chovatele a také dobu pořízení – a pak MLP 23. prosince v 16hod. přinesl z práce umolousanou kabelu s vánočním dárkem, který ale musím hned rozbalit. Ano, sedělo tam štěně jezevčíka, bez PP, pes, a asi přehršle blech. Dárek předán s komentářem, že jestli se mi nebude líbit, mohu ho vrátit. Nevrátila jsem, byl s námi 17 let a už půl roku nám moc schází.
Milá Dede, chci pochválit novou hospůdku, je v ní příjemno, útulno, známí i neznámí štamgasti, ale obsluha skvělá. Děkuju za pohlazení
Vave, ráda jsem si přečetla další ze tvých zajímavých úvah. Umíš!
Mimo téma, ale o kočkách, tedy o kocourovi a to mém, CD přiděleném. Ten se přetransformoval v kocoura zadrátovaného. Nějaké auto mu přerazilo spodní čelist a udělalo modřinu na tváři. Za dráty jsme vyplázli 7.000,- a za to jsem dostali příkaz nepouštět kocoura 6 neděl ven. Kocour vypadá zcela v pořádku, ale řve a řve a řve – chce ven. I zakoupila jsem slušivé kšírky, jakože bude okšírován a na dlouhém vodítku bude moci alespon na terase obdivovat krásy přírody. Skutečně se snažil a obdivoval a obdivoval, pokud jsem tam seděla s ním. Jakmile jsem ho pustila z očí, udělal čárymáryfuk a na terase zůstaly ležet splihlé slušivé kšířky. I když nejsem nijak manuálně zručná, udělala jsem na postroji různé úpravy. Zbytečně, Houdini se vyhadoval a byl pryč.
Dotaz. Je možné ho nějak na tu terasu přitlouct? Zná někdo nějaký způsob jak ho v těch kšírách udržet? Dá se koupit něco jiného? Jestli víte, prozradte. Za chvíli budu z toho jeho vyčítavého vyřvávání šílená!
kup si špunty do uší 😀 Jinou možnost nevidím. Venku leda zavřít do klece…
O té kleci jsem také uvažovala, ale vyjednávání s kočkourem o této alternativě je poněkud bolestivé. Tlumiče do uší – no! Když nepomáhá sedění u dveří, sedí mi u nohou a fixuje mně ukřivděnýma očima, pevně rozhodnut mě přemluvit. 6 neděl!!! Když se tu nebudu vyskytovat, jsem v blázinci nebo ve vězení za kočkovraždu.
Obávám se, JanoBa., že pouze za cenu uškrcení kočkoura 🙁 Mám štěstí, že peršáci nejsou ten typ „David Copperfield“ a obvykle se z kšírek nedostanou – ona ta cobby postava má něco do sebe. Docela podstatné je, jak dlouhá je na kšírkách ta „spojka“ mezi částí kolem krku a částí pod tlapkami – čím delší, tím snáz kocour uniká, ale moc krátká taky být nemůže, neb se kocour škrtí… Dá se přidělat i další spojovací část na „břišní straně“ kšírek, někdy (ne výždycky) to pomohlo. Držím palce vám i kočkourovi – my teď máme ve venkovní smečce invalidu s přetrhanými vazy na přední tlapce…
Díky Terro. To spojení mezi bříškem a krkem jsem zkusila, výsledek – bleskurychlé zmizení. Ale nikdy jsem neviděla, jak se z toho vyvlíká, mizera. Mazaně vyčkává až se nedívám a je fuč! Asi to vzdám a budu doufat, že těch 6 neděl nějak přežije a ty dráty do vyndání vydrží.
Jani, já měla podobný problém, ale opačný (chtěla jsem Macíka naučit na venek, ale vždycky se vyvlékl a utíkal do bezpečí domova). Nakonec jsem poslechla radu jedné známé kočkařky – kšírky musí být především dost utažené. I když se Ti zdá, že jsou natěsno, zkus, jestli mezi „obojkem“ a krčkem prostrčíš lehce prst. Jestli ano, je to volné, mezerka musí být opravdu malá! Macík už pak pochopil, že se nevyvleče, tak rezignovaně seděl, ale všemožně dával najevo, že nebýt kšírek, byl by už dávno v prachu. Mám pocit, že dopadneš stejně – kocour Ti stejně bude nadávat… (cat)
Díky, utáhnu!!! Hlavně kolem krku, třeba se udusí, potvora jedna opečovávaná, zrzavá!
Teď jsem si ještě vzpomněl, že jsem viděl kdysi kšírky pro „vyvlékací“ kočičku (navíc docela drobnou), které měly místo pásku pod bříškem jakousi „osmičku“ – prostě kroužky navlečené kolem každé přední tlapky zvlášť a na lopatkách a pod bříškem spojené. Ale byl to nějaký „domácí zlepšovák“ a nikdy jsem ho nevyzkoušel – takže bez záruky…
Takhle se nám vyvlékl i štěnda Luxík když byl asi podruhé na procházce s MLP. Jsem tomu nechtěla ani uvěřit. Měl kšírky okolo krčku pod pacičky a pod bříškem spojené. Naštěstí to bylo za barákem v lese kde není silnice. Luxík prostě chtěl domů. Přitom zaletěl do kopřiv a potom to byl tanec, já jsem nevěděla co se mu stalo- vyskakoval, žral si packy, zalézal pod skříně, já jsem uvažovala už o veterině protože jsem si myslela, že dostal nějaký záchvat. O těch kopřivách jsem nevěděla. Potom jsem mu pacičky namazala cibulí a to pomohlo, sice máme třeba Fenistil, ale to jsem se bála aby to neolízal ale s tou cibulí to přešlo. To jenom co se také může stát i přesto, že si člověk myslí, že se vyvléknout nemůže.
fenistil ani jina takovato lecba by stejne na psy – na alergii nemela fungovat jenom kortikoidy…
To byla momentální situace, on zahučel do opravdové houštiny jak si zkracoval cestu, ledovala jsem a potom jsem použila babkovskou radu /jakou jinak/ (rofl) tu rozkrojenou cibuli za zachvíli byl pokoj. Na veterinu jsme nakonec nemuseli.
Já vím, že jsem mimo téma, ale prosím, myslete na nás, dneska máme zase po roce Akademii, teď od devíti generálku a od tří se předvádíme před rodiči a přáteli školních lavic 🙂 , tak si na nás vzpomeňte. Oblečení jsem stihla našít, ale na nácvik bylo díky mé chcíplotině míň času, tak uvidíme.
Myšičko (h) , určitě to dobře dopadne! Držíme palce a těšíme se na fotky! 🙂
Myšičko, myš, neboj se nic! (h) (y) (y) (y) (h)
(h) (y) (h) (y)
Už se těším na fotky, Myšátka jsou úžasné. (nod)
Neboj Myško, to špatne dopadnout prostě NEMŮŽE! (inlove) (y)
S myšátky to bude zaručeně úspěch, i kdyby se chybička vloudila (h)
Tfuj, tfuj, tfuj!!! Zlomte vaz – ale uvidíš, že to všechno dopadne skvěle. Nadšení a zaujetí pro věc je kolikrát lepší opora než dokonalý nácvik (y)
Tak generálka skoro dobrý, teď to hlavní odpoledne nezvorat, aby vyšly kroky a nezbyla muzika, což se nám tak ve dvou z pěti pokusů stává 🙁 . Žaludek mám jako obvykle scvrký do hruštičky. Děkuju moc za podporu.
jů 1+2 – to zvládnu i já, juchúúú( ze by pět???)
Myško, určitě to zvládnete! Když přebude muzika, tak jí prostě kousek vrátíte autorovi že holt přebývá. A když přebudou kroky, tak to ber jako posilování navíc. (rofl)
Držím (y) a nemůže se nepovést! Radost budou mít určitě VŠICHNI! (h)
Tak generálku už jsem prošvihla, ale ta není důležitá – budu držet odpoledne, abyste se všem moc líbi (rose1) li!
(inlove) :* Myšičko držíme palce. Myšátka s Tebou to zvládnou. (y) (y) (rose1)
Myško, držím!Určitě to dopadne krásně a Myšátka se předvedou skvěle! (h) (y)
Děkuju, Vave. (h) (clap)
Mám to jako ty a jako Xerxová. (h)
Dobré ránko fšem Zvířetníkům!
Když jsem poprvé začala uvažovat o pořízení psa, nevěděla jsem o chovu, chovatelských klubech a PP vůbec nic. Přiznávám, že jsem byla tak jako asi většina lidí přesvědčená, že PP je hlavně „snobárna“ a pokud nechci chodit na výstavy, tak mi PP k ničemu není. Díky vám, Zvířetníčci, že jste mi v tomto směru ochotně a bez odsuzování poskytli informace a „nakopli“ mě k dalšímu hledání správným směrem (inlove). A vím, že každý pejsek, kterého budu mít, bude buď s PP, nebo z útulku.
Ohledně cíleného množení psů a koček bez PP ale pořád nejsem definitivně rozhodnutá. Samozřejmě odsuzuju množírny, ať už bez PP nebo i s PP (bohužel i takové jsou) nebo neuvážené množení čehokoliv ve stylu „dyť ta naše fenka je taková pěkná, to nevadí, že má předkus, kulhá a bojí se i vlastního stínu, dopřejeme jí aspoň jednou štěňátka“. Ale vymazlený domácí chov zdravých nepříbuzných zvířat s dobrou povahou, pokud mají majitelé zajištěný odbyt a třeba i poskytují novým majitelům podporu a zůstávají s nimi v kontaktu… proč vlastně ne? Jediný argument proti je snad to, že nad takovým chovem není kontrola ze strany žádného chovatelského klubu. Ale upřímně řečeno, chovatelé se dělí na zodpovědné a nezodpovědné, nad těmi prvními kontroly netřeba a ti druzí ji vždycky dokážou nějak ošulit… Takže pořád nevím;-)
no vidíš – a teď se chodíš mazlit se svojí štěňulkou a počítáš dny, kdy už konečně dorazí domů. Má úžasný rodokmen, zdravé, šikovné a milé rodiče, chovatelku co se stará… Udělala jsi vše, aby tvoje psice měla co nejlepší start do života. To, že je nejmenší a ne zcela typická? To tobě přeci nevadí… vždyť jsi na výstavy stejně nechtěla – chtěla jsi správnou labradoří kamarádku…
Fšak právě 🙂
Osobně bych si s informacemi, které mám, už štěně z bezpapírového „chovu“ nevzala. Pořád ale váhám, jestli množení zvířat bez PP sama pro sebe odsoudit, jestli bych ho třeba zakázala, mít tu moc…
Nemůžeš chov bez PP zakázat. PP pouze prokazuje, že pes pochází z uvedených rodičů a rodiče psa s PP mají standardní vzhled a povahu (jsou chovní) a jsou nepříbuzní. U psa bez PP z toho většinu nevíš.
Zdůrazňuji povahu – ze zkušeností v chovu retrívrů. U nás musí pes před vstupem do chovu mít 2 výstavy (kvůli standardnímu vzhledu), ale musí mít i RTG kyčlí (nemocná zvířata se do chovu nepustí) a bonitaci, kde se posuzuje povaha (neagresivnost, vlohy). Pes, který neprojde těmito třemi (celkem jednoduchými) testy se do chovu nepustí. Ti, kteří neuspěli (nebo s nimi majitel nic podobného nebyl ochoten udělat) nejsou chovní – ale jsou s PP. Pokud mají štěňata, jsou to štěňata bez PP po rodičích s PP. Proč? Je za tím jen lenost majitele (jenže odchov je daleko pracnější, než výstava, rentgen a výchova na bonitaci)? Nebo má rodič vadu (kyčle, agresivita)?
Často je v tom jen hloupost nebo pohodlnost majitele feny, jenže dobrý odchov je hodně práce a dost přemýšlení.
O špatných chovatelských stanicích jsem již psala dole, nic není jednoduché a jednoznačné. Tak jako nemůžeš jednoduše zakázat prodej kšuntu v tržnicích, tak nemůžeš jednoduše zakázat množírny, pokud nedosáhnou obludných rozměrů, jako kauza Jarošov.
Já bych si také nevzala štěňátko bez PP i když nechci pejska na další chov. Myslím, že se to vyplatí vědět něco o rodičích a prarodičích. O.T. náš štěnda už je pěkně voprsklej a velmi dobře se učí. Měla jsi Evo pravdu, chce to jen svatou trpělivost a tu já někdy nemám ale musím sama sobě domluvit, že se nedá nic lámat přes koleno a pěkně se zklidnit.
Evi, tohle já všechno vím…
Taky ale vím o PP psu, kde chovatelé zaměnili RTG, aby mohl být pes uchovněn – a naopak o zodpovědných chovatelích štěňat bez PP (po rodičích také už bez PP), kteří do vrhu šli s rozmyslem a uvážením a udělali i ty RTG, nejen kyčlí, ale i loktů, než se rozhodli, že tedy ano. To jsem tím chtěla říct…
Asi že nejvíc záleží na lidech, zvířátka jsou pouze vykonavatelé jejich záměrů…
Myslim ze u psu s uzkou chovnou zakladnou jako je nas basik Pizda by mel byt chov pouze s papiry – nebezpeci pribuzenske plemenitby s dedicnymi nemocemi plus naopak neuveritelne nezivotaschopna stenata pokud jsou chovana se psy s plemenitbou mimo vlastni plemeno – neco uplne jineho jsou asi tzv. jina plemena jako „vlcak“ retrievr, ktera jsou hojna a zdrava
(asi neco uplne jineho je to pak u basiku v jejich domove v Africe, kde se krizi mezi sebou tak jako „vlcaci“ u nas … zcela souhlasim ze krome pristupu chovny versus nechovny, je hodne a hodne dulezity postoj chovatelu a tzv. chovatelu
Pekny den vsem (wave)
Máš naprostou pravdu a nejen u basenji. Ona i u těch retrívrů je úzká chovná základna a je jich většina příbuzných
Ja jsem tohle u jednoho „uzkeho“ chovu videla jednou. Sestrenice si koupila, na nalehani deti, po tom, co jim umrela cistokrevna doga (dozila se skoro 8 let) stene ridgebacka od chovatele a bylo to stene „cistokrevne“ ale bez PP. Koupila stene v dobe, kdy ridgebacku v CR bylo malo a stavali se velmi moderni. Baruska byla bohovsky pes, mila, krasna, vesela. Ale cloumaly s ni hormony a tak obcas prchla z velmi dobre zabezpecene zahrady – ten pes preskoci neuveritelnou vysku. Tak prislo na kastraci. Baruska vykrvacela, protoze mela hemofilii. Coz je znacne dedicna choroba. MMCH – ta tzv. chovatelska stanice byla v Caslavi.
V té době ani chovatel nemusel vědět, že má problém… Některé choroby se projeví jen při spojení určitých jedinců, oba dají s jinými zdravé potomstvo. Proto se v chovech rozšiřují genetická testování některých jednoduše dědičných chorob. Ale ani zodpovědný chovatel není pojištěn na „vyšší moc“.
Někdy se holt stane průšvih i při sebelepší snaze. Solidní chovatel se poučí, nesolidní zatlouká.
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tady už asi nikoho nepřekvapím – u psů jsme přívržencem buď těch s PP a nebo kříženečků z útulků. Když už chci nějaké to konkrétní plemeno, tak si za ty papíry připlatím. A nelíbí se mi něco na zdejším chovu toho plemene ?- tak si štěně přivezu (dneska to není žádný problém) a snažím se s tuzemským stavem něco dělat. Osobně nevidím žádný důvod chovat na na zcela dokonalé feně, vždyť v přírodě se taky rozmnožuje jen jeden alfa pár – a zbytek smečky má prostě smůlu. Takže si nemyslím, že by Betka strádala, když se její genom nepomnoží (inlove)
Kdo chce dělat dobrý skutek – tak se těch kříženečků (a nebo psů s PP v nouzi najde dost). Já prostě čistokrevné psy bez PP nemám ráda (ne jako ty psy – ale systémově – Ešíku, boxíci… vás ráda mám – i když by mě paničky a pánčičky možná teď chtěly kousnout (rofl) )
Ale nejdůležitější pro mě je, kde si psa koupím – ne z velkomnožírny, ne z chovu, kde není láska a čas a ruce na hlazení (inlove) A ne kupovat bez rozmyslu – ale vědět, jak vypadají rodiče, jak vypadají předchozí vrhy, že je fajn, že existují zdravotní testy… jasně že je to živý tvor bez záručního listu… ale vzhled a trošku i povaha se dá poměrně dobře poznat už u těch 7 týdenních mimíšů
U koček je to trošku jiné… Plemen je taky celá řada, ale stále je nejvíc „českých kočiček“. Pokud chce někdo úžasnou bengálskou kočku se zajímavými vlastnostmi – ať si zaplatí (míněn PP). Kdo chce „obyč“ kotě, tak má dvě možnosti – jít do nejbližšího útulku a vybrat si z široké nabídky, nebo si pořídit vymazlené kůtě z domácího odchovu. Srdce říká jít do útulku, rozum říká vzít si od malinka dobře živené, odčervené, očkované a hlavně láskou vymazlené kůtě. Takže tam bych tak striktní nebyla – možná i proto, že nejsem kočičí…
A venkovní kočky kastrovat a kastrovat… A psy a feny majitelů, kteří nejsou schopni vědět, co jejich psiska dělají po 24 hodin (tuláků je stále dost a dost – ne těch typických na ulici žijících, ale těch, co páníci pošlou se svobodně proběhnout (fubar) ) … kastrovat a kastrovat.
mám tam překlep – trošku mění smysl textu..
Takže má tam být chovat na NE zcela dokonalé feně…
Stoprocentní souhlas s každým slovem. Jen si dovolím malou doplňující poznámku ke psům bez PP. Znám jich v okolí povícero a zjistila jsem, že jsou tam 2 problémy (a důvody, proč bych si sama psa bez PP nevzala)
1. jde o nezodpovědné majitele, kteří mají fenku nějakého plemene, kterou nakryje „nějaký pes“. Na štěněti se většinou nepozná, zda je „čistokrevné“ a majitel se pak diví. Ale hlavně – při křížení ustálených plemen mohou být potíže s povahou (nejeden kříženec labradora, což je nesmírně milý a neagresivní pes, s jiným plemenem má problémovou povahu – prostě ne vždy se křížení povede – při šlechtění většina linií nepokračovalo – povahově nevyhovovaly, ale jedna věc je šlechtění a druhá můj pes), vzhled je v tomto případě druhoředý. Je to sázka do loterie – a co když nevyjde?
2. Oba rodiče jsou čistokrevní. V tom případě, pokud nejde o extrémně početné plemeno (např. něm. ovčák) je vysoké riziko, že došlo k nekontrolované příbuzenské plemenitně, která se v „papírovém“ chovu nepovoluje. Výsledkem může být báječný jedinec, ale i jedinec se závažnými dědičnými vadami. Opět je to sázka do loterie. Např u fletů jsem pro Áju nenašla vhodného psa z českého chovu a kryla jsem importovanými nepříbuznými psy. Jenže takového psa nikdo neposkytne ke krytí „bezpapírovému“, byl by sám proti sobě.
Lidem v majetku bezpapírových psů se podobně jako Xerxová omlouvám – není to nic osobního a nesnižuje to hodnotu vašich pejsků. Jde jen o upozornění na rizika osvětu pro další zájemce psy bez PP. Každý má právo vlastní volby.
Neméně důležitý je ale v odchovech člověk – chovatel. Špatný chovatel neodchová dobrá zvířata po sebelepších rodičích.
a přidávám se taky, jsem všem zvířetníkům obrovským dlužníkem (h)
ajaj to mělo být u Rputi :O
Plně souhlasím s Xerxovou a EvouŽ 🙂 A stejně jako Vave přiznávám, že spoustu věcí jsem se naučila a dozvěděla až na Zvířetníku. Ani já nemám žádné výstavní ambice, chci „jen“ společníky. Vím, že záruku nemám žádnou, ale dobré předpoklady při dobrém výběru chovné stanice ano. A to mi za to stojí. Odchovávat štěňata nebudu, přestože by mě to lákalo, ale vím, že na to nemám podmínky a ani potřebné znalosti (zatím 🙂 ) I proto bude naše Berry kastrovaná…
To je v zásadě správné stanovisko, milá Xerxová. (inlove) Množit jen dokonalou fenu a psa – ale bohužel tady vstupuje do hry lidský faktor, který tu dokonalost určuje. A dokáže pokazit chov – viz NO, viz agresivní červení kokři, viz miniaturizace, viz oční a kožní vady u některých ras. Jsou různé módy, které pominou, ale pokažený pes zůstává. Široký genofond proto je, domnívám se, hodně důležitý.
Moc se omlouvám všem odborníkům, tohle je můj laický názor. Tak nějak všeho s mírou nebo zlatá střední cesta, tak to cítím. Extrémy mohou vzniknout kdekoli. Zejména pak v místech, kde ztratí zábrany touha po dokonalosti.
Měla by být možnost rozumné volby všude.
Xerxová, ona naše Bettynka je taky bez PP, hned to uvedu pro některé skloretiky. O příchodu Bettz do naší famílie jsem před lety psala, co bylo, kolem toho za šrumec. Napřed jsme si přivezli pejska Sionka, a po 10 dnech jsme ho museli doprovodit za duhový most, díky vrozené vývojové vadě. Podotýkám byl taky bez PP, Ale byla to poslední štěňátka a my sami jsme chovatelce sdělili, že nebažíme po výstavách ani chovu, že pejska jen pro radost. A dostali jsme na výběr zdali s PP nebo bez. Rodiče, tety sourozence, průkazy původu, rtg… a já nevím, co ještě. Stejně to nezaručí stoprocentní jednání chovatele. Udělali jsme tu chybu, že jsme ho tzv¨. nereklamovali, ale uznejte, jak můžete chtít reklamovat živého tvorečka a nevrátili ho chovatelce a ona přes, původní dohodu po telefonu, když jsme ji informovali o tom, co se děje, že si máme přijet pro poslední fenečku, která ji zbyla, že nám ji dá, odmítla dát, s tím, že si ji opět můžeme koupit. Je to už pomálu 6 let, a už se na to dokážu dívat s odstupem, takže pozor i na kupní smlouvu.
A jen pro pořádek Betty je úžasná osobnost a hrozně moc mi pomohla, když mi bylo zle, tahala ze mě ty moje nemoci a teď to dělá zase, takže vlastně marodíme spolu(h)
Myšičko, držím palečky, vše se v dobré obrátí (clap)
chicht – k té kupní smlouva… (rofl) Podotýkám, že ji považuji za velmi důležitou.
Arona měla smlouvu dlouhou, Xerda ještě delší. U něj jsme „dostali“ i kompletní předvedení štěníka – pan doktor nám ukázal, že má všechny zoubky, korektní skus, že má sestouplá varlátka … prostě všechno to, co by mohlo být zdrojem dohadů, zda bylo či nebylo při převzetí štěníka o.k. Na stejný „dvorek“ jsem si jela i pro Kosatku – není to Bonodí štěník, ale tam jsme měli sraz. S chovatelkou se známe, cenu jsme znali…. chicht zkrátím to – zpátky jsme si vezli Betu, očkovací průkaz… ale ani písmenko smluvní…. Tak to je ten odstrašující případ, ke kterému by nemělo docházet (wait) Ale pochopitelně, když se znají všichni zúčastnění, tak to lze přežít.
Kosatka je prostě nereklamovatelná 😀 neboť tu povahu si prostě zamilujete (rofl)
Chovem se dá napravit i pokazit. Např zlatí kokři měli dost častou hysterii (někdy se říkalo agresivitu). Chovem se to prakticky odstranilo, takže kokřík s PP pravděpodobně tuto vadu mít nebude, zlatý kokr bez PP má vysoké riziko.
Jinak K Adehel – chovatelka, která nabídne štěňata s PP i BEZ PP je nezodpovědná osoba a je to na vyloučení z klubu a prakticky skončení s papírovým chovem. Chovatelská stanice NESMÍ odchovávat štěňata bez PP!! Také není pravda, že PP dostane jen určitý počet štěňat a ostatní jsou bez PP. Všechna štěňata z registrovaných chovů PP dostanou!! I ta, která mají zjevnou vadu. A je na chovateli, jak se k tomu postaví (já dávala štěňata s drobnou kosmetickou vadou, která se možná spraví – šlo o vadu skusu v mléčném chrupu – za nižší cenu, majitelé možná budou mít úplně bezvadného psa za nižší cenu, ale nezkazím si pověst, kdyby třeba vada přetrvala do dospělosti.)
Průkaz původu je jen důkaz o tom, že štěně je potomek rodičů, kteří byla uznáni chovnými. Pokud je chovatel nepoctivý a třeba zamění rentgen (nebo si ho nechá udělat třeba v Německu kde jsou podloudné posudky), proti tomu není obrany. Ani proti „skrytým vadám“.
Evo, teď už je to jedno, tehdy jsme se neměli koho zeptat, protože v rodině se řešili pouze čistokrevní kříženci von street a v tu dobu jsem o Zvířetníku ani nevěděla a ani tu nebyla taková sešlost (clap) . Prostě se to stalo a ta vada šla stejně prokázat až po pitvě, měl yčásti srostlý přechod mezi jícnem a žaludkem, takže tekutá strava byla v pohodě, ale přechod na pevnou stravu už ten problém ukázal, jestli to věděla a zatloukla to, to je věc jiná, logika tvrdí, že musela, protože na granule už byl naučený… ale už je to pasé, spíš jen opravdu varování i před chovateli, je to vše jen v lidech
Já mám taky červenou kokřici bez PP s rodiči s PP a to byl jeden z důvodů, proč jsem kategoricky zamítla štěňátka. A to naše Jesie není agresivní a hysterická je jen tehdy, když se jí ometají cizí psi u vrat nebo když obchází pošťačka.
JJ – kdyby to nebyly takový nervy, ty mrňousy umísťovat.
P.S. – Dneska prosím o palcodržení. Je to nějaké hustší.
Držííím (y) (f) (h)
Taky držím (y) (y) (y) (y) (h)
Rputinko, držím! (h) (y) (h)
Držím (h) (y) (h)
Taky držím palce, ať jde o cokoliv. (y)
Pro tebe vždycky (y) (y)
(y) (y) (y) (h) drž se !
Rputinko, to vis, ze drzim. (y) (h)
Rputinko, vždycky! (y) (inlove)
Jsem tady! (y)
Rputi, drž se! (y) Jestli pomůže, posílám (sun) a smečka tlapekdržení!
(y) (y) (y) (y)
Rputi, držím! A kočkosmečka drží tlapy. (y) (y) (cat)
(y) (y) (y)
(y) (h) (f)
Milá Vave, kdybych neuvažovala stejně jako ty,tak se 17.6.1991, před 19ti lety nenarodil Barunce pro mne nejskvělejší pes na světě – Šarik a já bych nikdy nepoznala,co je to radost ze společného 15ti letého soužití s někým tak nádherným, kdo měl obrovský psí srdce a širokou duši… (h) a taky velikou bolest a žal a prázdnotu,když mi 7.6.2006, odešel po Duhovým mostě. (u)
Myslím, milá Sharko, že před devatenácti lety bylo leccos jinak než je dnes – pro začátek bych řekla, že nebylo tolik psů 🙂 Stejně tak musím já uznat, že Max byl nejspíš produkt zhůvěřilého chovu minimálně (!) nedbalého chovatele a vlastně tím, že jsem toho ubožáíka vypiplali, tak jsme bídáckému chovateli vlastně pomohli tzv. chov realizovat. Nikdy toho nebudu litovat, Max byl úžasný pes, ale ty ostatní jsem prostě pořizovala jinak – už proto, že byli větší a možné škody na povaze by mohly mít podstatně vážnější důsledky. 😉
A ještě něco, jak jsem pochopila, tak Šarik byl štěně tvých psů, doma odchovaný a vymazlený. A na to má Vave v článku také svůj názor – a není odsuzující (inlove)
Napřed omluva, moooooooc dlouho jsem na Zvířetníku nebyla, takže mnozí mě neznají,
Milá Vavísková, tvoje zamyšlení jen mohu podpořit. Naše psina bude bez potěšení býti matkou úžasných tvorečků, z mnoha důvodů a ten nejpodstatnější pro mě je, že nevím, komu ty „děťátka“ dám a užírala bych se starostí, co s nimi je.
Emil i mobil je zdřívějších dob stejný a už se mi opravdu podaří zde pobýt častěji a veřejněji než jednou za rok Máma Vlčice
To jsi Ty ??? :O :O Ahoj. 🙂
Milá Aredhel (inlove) , to je neuvěřitelné! Víš, že jsem na Tebe poslední týden několikrát myslela? 🙂 Buď jsem Tě slyšela přicházet nebo jsem Tě přivolala. 🙂
Jsem tak ráda, že jsi zpátky.
Ráda tě vidím (clap) Ale jestli ti zdraví stále nedovoluje koukat na monitor, tak raději zase vypadni!!!
nee, už vážně – pevně věřím, že je líp a že tady s námi zase můžeš být.
Hele – a ten neznámý Pů, to je takový jeden Medvídek (chuckle) prostě nejen ty měníš „značku“
Jééé, nazdááár (h) !
Moji milý, velmi mooooc se mi po vás stýskalo, ale život tak se mnou hezky zamával (h) , že jeden nestačil mrkat na drát. Momentálně chořím, průdušky, alergie, astma atd, ale po tom všem je to relax 🙂 . Jenom obchůdek mi už půl roku jede, ale s malinko jiným sortimentem. jedině, co na mě zanechalo následky, které horko těžko odstraňuji, že nedokážu psát. V hlavě by to bylo, ale převést do psané podoby je už horší. Ale věřím tomu, že se rozepíšu v příspěvcích a dál to půjde samo (inlove)
Mámo Vlčice – jsem ráda, že jsi na tom líp (a je mi líto, že nejsi úplně zdravá). A určitě se v příspěvcích rozepíšeš a pak to už půjde zase samo. Chyběla jsi tu a je dobře, že se vracíš Aredhel (clap)
To je dobře, že malinko chořím, dnes si dobiju baterky aspoň s vámí (rofl) (rofl)
Dobíjej baterky a trénuj sloh – hezky nám napiš, co je nového… co že to prodáváš v krámku, jak vyrostla ta tvá tři dítka… a tak. Prostě musíš dohonit, co jsi zameškala 😀
Dávej na sebe pozor a dávkuj si to po troškách, abys s námi mohla být – a my s Tebou. (h)
Kamaradko jesenicka, to je bezva, ze jsi tady a ze je lip. Ono se to poda. To by bylo, aby nebylo.
Vítej zpátky, Aredhel – a ať už je jenom líp (h)
Ahój, ráda Tě vidím… (f)
Ahoj a vítej zpátky! (h) (sun)
Holka, vítej! Jsem moc rád, že ses ozvala. (y) Taky doufám, že tady budeš častěji. (h)
(rose1) :* Vítáme Tě, milá Vlčice. Myslíme na Tebe stále. Zvláště, když se začíná ozývat ostruha. (h) (sun)
chichi 😛 milý Jovo, škoda, že tu není smajlík s čertíkem, ne ten mračící se Belzebub, ale takový Rarašek. Doplňuji své rady, kupte si koně, i když vím, že už se ostruhy na ně nepouživají, a že ochránci vyletí z kůže. 😀 😀
Jo. a když už je řeč o kočkách, dovolím se sem přilepit s pár fotkami , které jsem konečně nějak sesumírovala.
http://piskotova.rajce.idnes.cz/Profesor_Pisutka_a_Hrosik_Bubupir./
Ta poslední fotka, detail jazyka, je dokonalá. I ty ostatní jsou krásné, ale ta poslední..
Fotky jsou všechny úžasné (clap) , ke každé by se dalo něco napsat. (nod)
V každé fotce je moře lásky. (h)
Nádhera – zvlášť ten „forhend“ 190 407 – 😀
nádherné fotky – a mimochodem je tam spousta krásných fotek na výšku. To jen pro některé nejmenované 😡 které tvrdily, že se nedá zvíře fotit na výšku… (rofl) a že pro příští zvířetnický kalendář nebude z čeho vybírat…
Koukám, že děláš nenápadná marketing na kalendář 😉 (inlove) . Pár fotek bych si tam uměla představit a navíc jsou „na výšku“ a je tam zvíře (co zvíře, pan profesor nebo jeho kamarád!)
Úžasné fotky – jedna lepčejší než druhá! Moc se mi líbí packy na škrábacím sloupu a potom ten večerní portrét Piškotkův – tam vypadá jako puma. A fotky, kde Hrošík natahuje tlapku nebo kde ukazuje upíří zoubky jsou taky tuze tuze. Myslím, že tu jsou dost velcí kandidáti do kalendáře (chuckle)
Nádherné fotky a (Hrošík mi snad odpustí) profesor Pišutka je naprosto úžasný, famózní a obdivuhodný tvor! A navíc mimořádně fotogenický – ano, tak krásné fotky krásného kocourka na výšku jsem už dlouho neviděla…:o))
Krásný fotky. Fakt. Noční portréty, vykulená očka, přerostlé Bubískovy zoubky (náš černý Prcek je taky úúúúúpír). A perspektiva je pěkný sviňa, co Piškůtku? (98213) Nebo spíš kočkodane? (209275)
Krásné fotky, dostal mě detail čumáčku. A škoda, že fotka profesora u zrcadla není na výšku, podle mě by si zasloužila nominaci na výběr pro Zvířetnický kalendář na příští rok. A jen tak mimochodem, neznáte kočičí kalendář zn. Whiskas (fa Mars)? Krásné fotky jak ušlechtilých, tak obyč. kočiček.
Ty fotky jsou absolutne nadherne, vcetne hrosika. Vyfotit cernou kocku je umeni. CD mi celozivotne prinasi kocky prevazne cerne. Jediny fotogenicky bily s cernyma flekama mi umrel na trombozu.
A jeste mam dotaz. Sice mi po tom nic neni, ale zaujalo mne to. Vy mate terasu na strese? Nejak mi to tak prislo pri prohlizeni.
Hano, terase je na střeše, ale garáže 🙂 , která je nalepená k domu. Je velká, terasa, takže kočičstvo má dost prostoru. Jo a těsně u terasy ze sousední zahrady roste velká třešeň, ze které si Profesor nárokuje ty báječné červené míčky a hraje s nimi fotbálek . Letos se nemohl dočkat a vyžadoval třešně zelené….
Tak k těmhle obrázkům můžu napsat jediné: špicáááááá!!!!! (y)
Dokonalé kocouří studie. Upíři, kocour a sluníčko, jazyk, čumáčky, packy na šplhadle… fakt paráda! (y)
Ahoj, Honzo – v úctě Fantomas (rofl)
To jsou skvělé fotečky! A ty hrátky s perspektivou (rofl) Miluju tlapky sahající do objektivu, kocoura „na druhé straně“, zatímco tlapky na škrabadle připomínají zapomenuté kusy antických mozaik… Ale Pan profesor Piškot na pozadí postupujícího soumraku mě dostal.
Luci, parádní fotky!!! (y) 🙂 Ovšem nejvíc ze všeho mě nadchnul svátkočník (happy)
Děkuji všem za pochvaly, potěšily 🙂 .
Louk, Svátkočník je taková blbinka pro kamarády kočkomily, no 🙂 (cat) 🙂 .
Milá Vave, víš, že tvé „stopětky“ miluju. Všechny (ač z té pohřební mne trochu mrazilo, uf) .Ale za tuhle ti obzvláště děkuju, protože skvěle vystihla všechna poznání, pochybnosti i určitá zklamání, kterými jsem v této oblasti také prošla , tedy hlavně v kočičím světě, ale díky psomilným a koňomilným známým i ve světech jiných. Je fakt, že od počátečního uctivého a obdivného vzhlížení ke všem útulkům jsem došla k poznání , že ne úplně všechny to vedou tak, aby dobro a prospěch zvířat byly tím hlavním ( nevím, jestli kočka, zvyklá být třeba pět let svobodně venku, může být šťastná, je-li náhle odlapena a ocitne se v místnosti s dalšími 40 kočkami….). O to větší čest a uznání těm útulkům a depozitům, kde se mají zvířátka dobře. (y) (h)
Stejně tak jsem se dobrala poznání, že bohužel ne úplně vždy jsou slova CHS nebo s PP garancí toho, že vše bude vedeno tak, jak být má…že koťátka nebudou v oddělené místnosti nebo i kleci , že nebudou dána dříve než v 13 týdnech, že nebudou prodána prvnímu zájemci, který se ozve bez prověření, jaké podmínky dokáže kotěti připravit…těch příkladů, co všechno nemusí být dobře, by bylo mnoho, nechci je tu vypisovat.
A na druhou stranu jsem poznala ty, kteří odchovali jeden, dva vrhy koťat a odchovali je s obrovskou láskou a zajistili jim báječné, bezpečné a laskavé domovy…
Postupem času mi došlo, že to není ve statutu „útulek“ nebo ve statutu „CHS“, je to jen a jen v lidech ( jestli ono se tomu neříká objevit Ameriku 🙂 ). Neboli, nic není černobílé. A tys to, Vave, krásně vystihla. Díky.
Samozřejmě, že ani PP není záruka. On ani kvalitní chov není záruka, že se někde nesešly „špatné geny“ a zvíře nebude mít dědičný problém. Vše je otázka pravděpodobnosti. Je významně pravděpodobnější, že z dobré CHS dostaneš geneticky kvalitní zdravá štěňata dobře socializovaná (o kočkách si netroufám hovořit, jsouc psí). Neznamená to, že neexistují nepoctiví chovatelé (v zahraničí to vůbec není lepší), neznamená to, že psi bez PP jsou „méněcenní“.
Je to trochu jako s tričkem z tržnice a z renomovaného obchodu. Někdy mají i v tržnici kvalitní věc (jedny psí kalhoty, takto koupené jsou z mých nejoblíbenějších), ale je možné, že ti triko při prvním praní „pustí“ a vytáhne se jak onuce. Vím, že ta analogie kulhá, jako všechny analogie, ale snad jsem vysvětlila, co chci říci.
Ono je asi hodně důležité i to, na co pejska potřebujeme. Jestli „jen“ jako společníka k paní v důchodu nebo jako důležitého venkovského hlídače a „pochůzkáře“.
Rozhodně jsem proti množírnám a pseudochovům, ale domácí odchovy kříženců pro radost podle mého mají své opodstatnění a své místo na slunci. Teď mluvím o pejscích a mám zejména na mysli typické křížence, tedy ani nic obludně velkého, ani žádné miniatury, prostě úplně normální pejsky, kterých je u nás většina, a kteří vnášejí spoustu jasu do života lidí, kteří by jinak byli úplně sami.
U kočiček je to pak úplně jasné, kočičky se sobě vzhledem a základním rysem povahy podobají mnohem víc než psi. Tedy nehrozí nezodpovědné množení velkých agresivních nezvládnutelných jedinců.
Nemám nic proti „voříškům“, také mi připadají jako jedna z přijatelných možností, jak píšeš. Tam bych viděla jediný problém a to je povaha. Pokud je to náhodné krytí a je „otec neznámý“, je jediné riziko povaha. Dost kříženců je bázlivých (a tím pádem kousavých ze strachu). Pokud jde o krytí dvou milých a hodných pejsků a odchov „pro radost“ se zajištěným odbytem štěňátek, tak proč ne. Máme v okolí několik milých „voříšků“, kteří dělají svým lidem radost. Ale běhal tu i protivný pes, kterého nechával jeho pán „proběhnout“ samostatně. Byl otec mnoha nechtěných štěňat (dovedl přelézt plot), ale hlavně – byl agresivní na menší hodné psy. Někteří jeho potomci to zdědili, i když to nerada o psech používám, byli záludní.
Takže strom života je košatý a s ničím živým nelze říci, že je to nejlepší 😉 (h)
Jako vždycky jsi to přesně shrnula, Evi. (bow) Díky. (h)
Evo, i u koček na socializaci moc záleží. Pokud je kotě od malinka součástí rodiny, každodenního dění, je od malinka zvyklé na lidské doteky, hlazení, ale i na to, že život s lidmi má jistá pravidla , pak samozřejmě se v budoucnu, jako dospělá kočka, chová jinak, než kotě, nechané s mámou někde „mimo“ a vidící člověka , leda když jde naplnit misku nebo vyčistit kadibudku. I proto je důležité, aby kotě zůstalo v původním domově 13 týdnů a vše si upevnilo, zafixovalo. To mnoho lidí neví a dožadují se kotěte v 6 týdnech, protože „je ještě takové ložtomilé“. Jo, Z roztomilého uzlíku chlupů často vyroste nespokojená, nečistotností či netypickým chováním reagující kočka…a následují inzeráty „Prodám čtyřletou kočku“.
Díky, milá Luci ++ (inlove) . Za pochvalu i za tu informaci o 13 týdnech u koťátek. Je to o hodně déle než u štěňat. Hodně lidí to vůbec neví, já jsem to také nevěděla.
Mikešek tomuto požadavku víceméně vyhověl (možná chyběl týden, možná ne) a byl báječně vymazlený z psychiatrické léčebny, kde se narodil v rouře. Bertík to měl o hodně horší.
Vzpomínání na tři části je tady:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/kocky-kocka-neni-pes-aneb-jak-jsme-ke-kocicakum-prisli-1-pp0-/p_zviretnik.asp?c=A071111_194616_p_zviretnik_dru
http://neviditelnypes.lidovky.cz/kocky-kocka-neni-pes-aneb-jak-jsme-ke-kocicakum-prisli-2-ppd-/p_zviretnik.asp?c=A071114_175632_p_zviretnik_dru
http://neviditelnypes.lidovky.cz/kocky-kocka-neni-pes-aneb-jak-jsme-ke-kocicakum-prisli-3-ppf-/p_zviretnik.asp?c=A071121_150047_p_zviretnik_dru
Vave, děkuji za odkazy. Početla jsem si, nádherně napsáno, oba kluci kočičí jsou krásní… a oba vypadají na pěkné rarášky.
Nepochybuji, že u koček na socializaci velmi záleží. Od doby, kdy se náš dalmatin Nick rozhodl, že on a kočka ve stejném domě – NIKDY, jsem nějak pozapomněla na ambice mít kočku, tak se zásadně k chovu koček nevyjadřuji. Prostě to jakž takž umím se psy, kočky neumím. I když se mi kočky líbí, neuměla bych jim dát co potřebují.