PSI: Bony a my a svět

Naší čubizně, české strakaté slečně Bony, bude koncem června 6 let. Tak si to shrneme… Především vzkazuji rodné hroudě, tedy chovatelské stanici Velký Dar u Heřmanova Městce, že pořídit si tohle zvíře byl ten nejlepší nápad, jaký jsem za posledních 7 let měla. Zatím jsem neměla příležitost toho litovat, protože s čubiznou se fakt nenudíme, denně máme svůj povinný příděl pohybu na čerstvém vzduchu a podařilo se podřídit náš život potřebám psa, aniž by nám to nějak vadilo.

Co tomu říká okolí, to je nám fuk a řídíme se heslem: Když máš rád nás, měj rád i našeho psa. Rovněž domácí kocour, dneska 14letý starý pán, se s ní nenudí a pořád slouží jako příležitostný plyšák. Někdy se divím, že mu už neutrhla packu nebo hlavu, když ho tak – vřeštícího a prskajícího – vláčí úplně jiným směrem, než si kocour představuje.

Dalším báječným nápadem bylo přihlásit štěňátko a páníčka na cvičák, kde si to oba dva nejméně dva roky užívali. Myslím si, že bez toho cvičáku bychom to asi nezvládli, přeci jenom je to první náš pes a já osobně se přiznám, že vůbec nemám schopnost jí něco naučit a vysvětlit jí to. Naštěstí teď, když už je „rozumná“ (čti: línější), se dohodneme snáz.

Kufr auta se nám za těch 6 let změnil v pořádně prochlupený psí pelech, no a co – vždyť je to jen auto, spotřební materiál. Čas od času mne posedne touha ty chlupy z tapecíruknu vyluxovat, po půl hodině práce to vzdávám a čubizna se rychle postará, aby to nikdo nepoznal.

Doma se postupně zbavujeme koberců, protože z hladké podlahy se chlupy dvou zvířat uklidí snáz a vždycky si říkám, že trocha keratinu ještě nikoho nezabila. Přehozy se dají vyprat, o povlečení platí totéž a tak si nelámu hlavu, prostě buď mám naklizíno nebo mám zvířata. U nás platí to zadruhé.

Stařeček kocour si na čubiznu zvykl tak, že když se vracíme vracíme z nějakého výletu a nejdřív příjde domů jeden člověk, zatímco druhý ještě psa venčí, kocour ocmrduje v předsíni a vyhlíží, jestli nedošlo v rodině k nějaké změně. Když se páníček sebere v týdnu a jede s čubiznou na chalupu, kocour sice opanuje byt a tváří se, že mu to tam všechno patří, ale jakmile se čubizna objeví, spokojeně se nechá ožužlat, než to zase Bonynka přežene a naštve ho.

Máme své stabilní psí kamarády, borderkóliáka Brita a jezevčici Matyldu poránu, jiné zas na odpoledne a když dojde na setkání s nějakým starým kámošem ze cvičáku, Bony se vrací do mladších let a řádí jak dorostenka. Bóňa si své kamarády moc dobře pamatuje a zjevně si vzpomíná na honičky na poli u cvičáku.

Co se nám při soužití se psem rozhodně nepovedlo, to je oddělit psa a zahradní nářadí. V příručce, kterou jsem při pořízení psa rovněž zakoupila, se praví, že dobře vedený pes se nezajímá o sekačku, o hrábě, o nůžky na živý plot a rozlišuje, co je záhonek a co je trávník. To, prosím, u nás nefunguje.

Práce s hráběmi nebo se sekačkou je provázena řevem NECH TOHO, VYPADNI a pak se objeví uraženě se tvářící pes, který byl vyhnán od prima zábavy. Používání jiné techniky je možné pouze tehdy, je-li pes bezpečně doma nebo ještě lépe s nepracující osobou na výletě. Vzít do ruky sekeru nebo pilu není v přítomnosti psa radno, přeci jen třínohý pes není žádná velká výhra.

Nejlepší hračkou je, a to prosím už od jejího štěněcího věku, obyčejný vysavač. To je adrenalinový sport, který si naše zvíře nenechá ujít. Otevřu skříň s vysavačem, kocour se poklusem odplíží do bezpečného úkrytu, čubizna rozvrtí ocásek a vrhne se do díla. Útočí nikoliv na samotný vysavač, tedy tu část s motorem, ale na ten konec šmejdící po zemi či křesle, a když sundám nástavec, abych hadicí vysála kouty, může se zjevit.

Vysavač si vrčí, čubizna huhlá, huláká, kráká, bublá a sousedi si zacpávají uši. Vysavač je darebák, občas se proti psovi otočí a bu-bu-bu chce zaútočit. Čubizna panicky vycouvá, ale statečně se vrhne do útoku, pošlape mi nohy, sem-tam mně bací do ruky a já trnu, kdy si o tu pevnou umělou hmotu vyrazí zub.

Když nechám stát vypnutý vysavač a věnuji se něčemu jinému, plížící kocour si tu zlou obludu zdáli prohlíží a čubizna u něj stojí, jazyk vyplazený, ocásek se vrtí a čubizna sem-tam kníkne, jakože CO BUDE? Když vysavač nic (je to zlomyslný darebák), tak čubizna přiběhne za námi a kňourá.

Někdo se zvedne, čubizna ho dovede k vysavači a chce, abychom s tím chcíplým vysavačem udělali, aby vrčel a aby zase byla sranda. To je pak i úklid docela psina, ne?

Závěrem zdravím všechny Bonynčí sourozence a nesourozence STRAKÁČŮM ZDAR

 

 

Aktualizováno: 3.6.2010 — 18:57

240 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Repete přání pro sestřenku už dneska Argo nenadrápe, neb chrápe na kanapi a zařezává až se sklenky třesou. Já Ti Bony za něho i sebe popřeju k narozkám hafo dobrejch let s paničkou a ránosobotních vejletů do někam kam dojede páník pro unavený nohy, děsně vám je závidíme a furt si je slibujeme a pořád je tolik co dělat, že ještě nic. Taky doufám že Ti dodaj velkej buřtovomasovej dort;) .
    Máš štěstí na páníky veliký Bony, já jsem na luxovací maniakální Argoší hru pes a vyluzovat ty děsný zvuky ho nenechám, Šmudla se od Arga rychle naučil a spolu s luxem mi to trhá nervy. Mám podezření, že páník když luxuje se jejich zpěvem baví tak mají přes mý zákazy taky natrénováno. By mě zajímalo jak by to vypadalo na starkáčím sjezdu s vysavačem. Kocoura moc nezlob a přeju hodně úspěchů při zahradničení (clap)

  2. Bony tak Ti Argo sepsal blahopřání, správně sečetl 10a7 a prdlajz, už nemůžu cvakat,chtěj tu spát tak jindy

  3. (clap) Prima článek. Počkej, brzo se připojím se svou briardicí (y) a budu též obíhat město a docházet na cvičák, protože každý správný pes potřebuje vzdělání. 🙂 A taky potřebuje psí kamarády a tak se jistě brzy s Bonynkou seznámíme.

    1. Jůů – proč je Zdena b.p. tají – jsou to moc hezké fotky – zas úplně jiné, než u ostatních.

      1. Ygo, opožděně vše nej nej nej k svátku, psala jsem to už někde dole, možná Ti to uniklo.

        1. Ba ne, neuniklo. Jak jde o přáníčka pro mne, ta si je projedu klidně i třikrát po sobě – já mám ráda přáníčka (nod) . A děkuju

          1. Tak 1) nic netajím, jen se s těmi zapeklitými fotkami pinožím 3. večer, A už konečně vím, kdo mi tam za mého snažení loupe perníček. Jednou mi dokonce spadlo už popsaných 50 fotek. Právě se stahují poslední, ale prosíííím ještě chvíli, ať to natáhnu.
            2) Právě proto, že se brodím ve fotkách, tak mi uniklo, že ikdyž je psaná Iveta, tak Yga má svátek. Všechno nejlepšííí. (h)
            A na ty fotky, prosím, ještě chvilku. Nebo, jestli to spadne, tak se už k tomu dnes nedokopu.

  4. O.T. Poděkování.
    Děkujeme všem Zvířetníkům za nádherné dárky, které dnes doručila k nám domů Česká pošta. Z obrovské krabice vykouklo na minitoscu nádherné obrovské lego a úžasný medvídek!!! (hug) Není lepšího dárku pro mámu, než vidět radost a nadšení dítěte. A v současné situaci pro mě byla její radost opravdu balzámem na duši. Lego bylo za dnešní odpoledne asi 50x uklizeno do jedné ze Zvířetníkových tašek a opět vytaháno se slovy … „Elita ma tasneho medidka … juuuuu … elita ma tasneho sonika … juuuu … zafiru … juuu….“ (Překlad – naše dítě totiž mluví hodně, ale vyslovuje velmi nedbale: „Eliška má krásného medvídka, juuuu, Eliška má krásného slona …. juuu …. žirafu …. juuu….“ ) Medvídek se musel aspoň koukat na koupání, když jsem ho nepovolila vykoupat rovněž, pak asistoval večeři i čištění zubů a nyní spí s malou vedle mě 🙂
    Díky všem, kteří se na dárcích podíleli! (h) A speciální dík Vave za zaslání, včetně pamětního listu a tašek. (h)

  5. Naprosté OT:
    nedávno jsme tu rozebírali jazykolamy včetně anglických. Nedá mi to a musím sem přidat tenhle:-)

    Angličtina pro začátečníky

    Tři čarodějnice si prohlížejí tři Swatch hodinky. Která čarodějnice si prohlíží které Swatch hodinky?

    Three witches watch three swatch watches. Which witch watch which swatch watch?

    Angličtina pro pokročilé

    Tři pohlavně pozměněné čarodějnice si prohlížejí tři knoflíky ze Swatch hodinek. Která pohlavně pozměněná čarodějnice si prohlíží který knoflík na Swatch hodinkách?

    Three switched witches watch three Swatch watch switches. Which switched witch watch which Swatch watch switch?

    Angličtina pro profíky

    Tří švýcarské promiskuitní čarodějnice, které si přejí si být pohlavně pozměněny, prohlížejí knoflíky ze Swatch hodinek. Která švýcarská promiskuitní čarodějnice, která si přeje být pohlavně pozměněna, se na jaké knoflíky ze Swatch hodinek dívá?

    Three swiss witch-bitches, which wish to be switched swiss witch-bitches, wish to watch three swiss Swatch watch switches. Which swiss witch-bitch which wishes to be a switched swiss witch-bitch, wishes to watch which swiss Swatch watch switch?

    1. Moc hezké věty – úplně se vidím a slyším, jak je použiju při běžném hovoru s rodilým Angličanem (chuckle) (chuckle) . No já vím, že zde jde o procvičení, ale přesto – hlavně se mi líbí, že si prohlížejí hodinky určité značky – není-li to skrytá reklama (wasntme) ?

    2. Tak tohle pošlu emerikánské dcerunce. Ona si na české zlomkrky potrpí. Určitě ocení i tenhle v mateřtině. (rofl)

    3. juuuuuu to je nadhera (nod) (clap) okamzite tisknu a beru do desek, to se to bude krasne vztekat na porade (rofl) budu vypadat velice zamestnane…

  6. Milí moji,
    moc všem děkuju za velice milá přání k svátku, speciálně veram a JoVáskovým za krásná obrázková přání. Nebudu zapírat – moc jste mě potěšili a s vašimi přáními byl dnešní den opravdu sváteční. Chich první přací SMS mi přišla dnes o půl šesté ráno – od mamky a taťky. Tereza se divila „… proč ještě nespí, když můžou?“ – ona totiž chodí na brigádu, která ji začíná v šest hodin a někdy je kruté vstávání (rofl)

    Mě teda v kalendáři zaujalo to druhé jméno – Slavoj. To je takové hezké staročeské jméno – a pokud vím, hodně prvorepublikových sportovních klubů toto jméno nesla.

    1. YGO, když se Ti tak líbí, můžu Ti říkat Slavoji! Svátek budeš mít ve stejný den.

      1. Alex – ty jsi snad chtěla říct „Sláva jí“ – jako že „Hurá baští“ (rofl) (rofl) – i když v mém případě by byla sláva, kdybych nejedla (chuckle)

        1. U Tebe by mohlo být Sláva jí (jako Tobě)! Ale jinak oslovení Slavoji! mi připomíná Bivoji! a to mi Tebe moc nesedí.

  7. Verenko, přeji vše nej nej k narozeninám. (f) (f) (f)

    Ygo, přeji vše nej nej k svátku. (f) (f) (f)

    1. Ty jo, v juniorech to na prvních místech bylo úplně naknap! Ani bych neřekla, že mi pod stolem chrápe taková šampiónka!

    2. Tak jsem si pečlivě prohlídla výsledkovou listinu a přišla jsem na to, že nejsme tak špatné – sice ve veteránech poslední (ač na bedně (clap) ), ale bodově o dost lepší než třetí v profesionálech (chuckle) . A navíc – koukejte ten věkový rozdíl – ti veteráni, co běželi s námi (no běželi – běžel jenom pes, za to my se zapojily obě (whew) (nod) ), jsou oproti Toye úplní cucáci a navíc mají o třetinu delší nohy (rofl) (rofl) (rofl)

            1. Hm, to mi připomíná našeho mladého, jak jsem to psala přes den, přepočítal si, že kdyby jel v áčku, s tím svým časem by byl třetí. 😉

  8. uplne OT.Vsetkym dakujem za blahozelania k mojim dozitym 3596 tyzdnom./A pani vedia,ze dievcata su najlepsie 1000 tyzdnove/ No co uz.Den bol krasny-slnecny,dala som si gin s tonikom,urobila som si radost kupenim blbosti na seba a pracovala som v zahradke.pekny vecer a moc,moc dakujem

    1. Milá Verenko,
      přeji ti dodatečně hezký narozeninový večer – hlavně klid a mír. A hodně štěstí a zdraví a spokojenosti a ať se zase setkáme. (f) (f) (f)

      1. A že jste se holky takhle pěkně sešly, tak ještě pro Ygu (inlove) všechno nej ke svátku – a sobecky dodávám: dělej nám prosím (sun) i nadále 🙂

    2. Milá Verenko, všechno nejlepší, ať se ti daří na co sáhneš (inlove), a mám velkou radost, že ses mazi nás dostala 🙂

    3. Verenko, přeji ti hodně zdravíčka, hodně (sun) a štěstíčka (bug) , to je pavouček pro štěstí. Ať jsi stále tak vtipná a veselá jako doposud.

  9. Pro YGU a verenku vsechno nejlepsi k svatku a narozeninam. (f) (f) (f) (f) (f) (^) (*) (d)

  10. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) „To je náhoda Berkowitzi! Vždyť my jsme se neviděli – snad pětadvacet let! Řekni mi, co dělá tvůj syn Karl?“ „Karl? To je, panečku, syn! Vystudoval medicínu a má báječnou klientelu – jezdí za ním pacienti z celého státu!“ „On je moje velká radost. „A co Kryštof?“ „Kryštof je právník. Vynikající advokát. Obhajuje u Nejvyššího soudu!“ „Neříkej! A tvůj třetí syn – Icik?“ „Icik je krejčí!“ povzdychl si otec. „A řeknu ti, nebýt Icika, tak snad všichni umřeme hlady.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným hezký večer a klidný spánek. ~o)

    1. Ještě že toho třetího měli (chuckle) .

      A to mi připomíná strýca Tonka, který dycky říkal: „To su rád, že nás naši měli devět – enom o jedneho miň a už tu nejsu!“

  11. Bonynko, ty jsi správný pes. Tvůj úkol je zaměstnat páníčky, aby se neflákali. Musí s tebou být švanda. Moc hezky se mi to četlo 🙂

    1. Je to smutné, ale je to pro něj možná lepší, než aby přežil, protože by se těžko zotavil bez vážných trvalých následků:-(
      Nechápu ty ****, co ho tam nechali – když pomineme morální stránku věci, tak za něj přece mohli dostat hodně pěkné peníze, kdyby ho místo toho prodali…

  12. Bonynko, strakando! Hezky se to o tobě čte 🙂 Ty jsi takové srdnaté sluníčko. Přeju ti a celé smečce hodně dnů, týdnů a roků pohodového živůtku. (h)

  13. Gratuluji fšem dnešním oslavencům. Vím jen o Verence a Kosatce Sličné (h) (h) Tak všechno nejlepší!!!

    1. Betynce jsem nepřála :O . Tak všecko nej … a musím zkouknout Betíček – božínku, to je honička 😀

  14. OT – paní Poopíšková
    Je horko, otevřené okno je nutností. Paní Poopíšková skočila z okna na auto (další bouli si neudělala), z auta na zem a nějak se přes zídky dostala k sousedům. Posléze ozval se úpěnlivý kočičí nářek – paní Poopíšková BYLA V KANÁLE!
    Jak se tam dostala nikdo neví, kanálovou mříž museli vypáčit železnou tyčí a oka mříže jsou, pochopitelně, menší než paní Poopíšková. Otvor vedoucí do kanálu se nalézt nepodařilo…
    Já už chápu, že se jí chtěl někdo zbavit (angel)

      1. Zano, jen aby!Jejich schopnost se zasebevraždit je zcela neuvěřitelná a bohužel občas i úspěšná 8-|

  15. Blahopřeju Kosatečce ke krásným narozeninám. (h)
    Hele, Xerxová, to už příští rok bude slavit dohromady s Vilémkem, viď? Jen (^) musíš udělat převeliký, aby na chudinku (bat) zbylo dost! (wasntme)

  16. Dobrý den. Tak jsem tady mezi Vámi všemi zase, ale tentokrát hodně OT od strakaté slečinky Bonynky, nezlobte se, že ruším tuto diskusi, ale prosím o radu: kamarádka má cca ročního kocourka, kastrovaného, miloučkého, strašného mazla – až neobvyklého na kočku, je to prostě zlatíčko, miluje ho až láskou nekritickou, žije sama, tak je to pro ni vlastně dítě. Ale je často na cestách a kocourek je doma sám. Tak jí radím, ať si pořídí ještě jednu kočku-kocoura. Má strach, jak se srovnají, zda bude ten její mazlík pořád mazlík, zda nebude žárlit, aby se neservali, když ho přinese, jestli ho má donést ona nebo např. její přátelé, aby to jakoby „nebylo na ní“, jak to bude s čistotností, že slyšela, že pak kočky trestají páníčka za vetřelce znečištěním postele apod., prostě tisíce otázek! Prostudovala už stohy literatury a spoustu stránek na internetu a pořád je taková nerozhodná! Přiítom ale už má kocourka, taky asi 1,5 roku starého, vyhlídnutého v jednom útulku, provozovatelka už na ní „tlačí“, protože by ráda, aby šel kocourek do lepšího a taky už na něj měla zájemce, ale nechává ho zatím jako rezervovaného, já nevím, co s tím! Taky mám strach, jak ten její rozmazlenec zareaguje na druhého kocoura v domácnosti, nemám zkušenosti a neumím poradit, prosím, poraďte Vy ať se už konečně něco děje! Oba jsou kastrovaní – ten její i ten v útulku. A jak je to nejlepší zařídit: ona jezdí k rodičům mimo Prahu každý víkend. Vozí si svého kocourka s sebou. Chce vozit i toho druhého. Jak si zvykne na auto, to je ve hvězdách, ale prý je stresující vzít si kočku z útulku a pak ji převézt z dosud známého do neznámého prostředí a dalšího neznámého prostředí a zase zpátky, prý to je stress. Ona ale zase nemůže nechat rodiče o víkendu samotné, spoléhají na ní! Vaří jim na další týden, pere a uklízí. Kdy si ho má tedy převzít – spíš začátkem týdne a nechat je týden spolu se sžívat, i když ona je v práci přes den a doma jen v noci nebo spíš na víkend a hned s nimi odjet do jiného – ten její to tam zná, ten nový bude zmatený a pak se zase bude vracet do Prahy…………. Je strašných otázek, neumím poradit, Vy jste tu taková velká moudrá zkušená rodina, prosím, poraďte nám! Nechceme udělat chybu a ublížit zvířátku doma ani tomu z útulku, zaslouží si víc! Díky

    1. I přes tu cestu – vzala bych si nového kocourka určitě na víkend, abych mohla oba kocourky hladit a mazlit. (h) Asi bych ho převzala v útulku a ROVNOU jela k rodičům. Tam by se kocourci seznámili a potom by další nové prostředí (tj. stálý domov) nebylo pro nového kocourka tak hrozné, protože už by měl vedle sebe známého – a to i kdyby se na sebe kocourci ještě stále šklebili. 😉
      Určitě si na sebe tak mladá zvířata zvyknou. (nod)
      Možná bych uvažovala o prodloužení víkendu alespoň i jeden den.

        1. 🙂 Milá Abyt! (inlove) Určitě by bylo nejlepší vzít si kocourka v pondělí, být s nimi týden doma a pak jet k rodičům. Ale vycházela jsem z toho, že tohle asi nejde, proto jsem radila jet rovnou z útulku ven. (nod)

            1. Ano, Heslo je rozhodně správné a (cat) (cat) jsou lepší než jen (cat) .
              (chuckle) (clap) (h)

    2. Do druhého kocourka bych určitě šla! (cat) Oni si na sebe zvyknou, odhadnout přesně průběh dost dobře nelze, ale určitě jim bude ve dvou veseleji, zvlášť když je panička přes den v práci. Ale možná bych si prvních pár dní vzala dovču, přece jen je lépe na kočičí sžívání dohlédnout. Rozhodně by ale bylo lepší nejdříve nového kocourka navyknout na „doma“ než ho rovnou zase někam převážet. Přeju hodně zdaru. (y)

    3. Agente, vítám. Asi nejlépe by ti odpověděla JanaBu, kdyby se tu náhodou objevila. Má hodně zkušeností se sžíváním s kočkami. Také si vzpomínám, že Vave k jednomu kocourkovi přinesla dalšího a dnes jsou z nich velcí kamarádi. Já sama jsem řešila před časem stejný problém, když nám osiřel náš kocour. Jenže, v té době mu bylo už 11 let a já nakonec měla obavu přivést domů výrazně mladší zvíře, které by mohlo „převzít vládu“ a případně starochovi ubližovat. O něco později jsem zjistila, že se náš bezzubec už nedokáže bránit mladému energickému pravému kocourovi a navíc se na sebe velice navázali s mou maminkou a tak už ho necháme jedináčkem.
      V případě tvé kamarádky by šlo o dva kastráty přibližně stejného stáří, a to, myslím, že je naprosto schůdné. Budou se muset mezi sebou porovnat a to asi bez prskání nebude. Asi se na počátku dají čekat nějaká ta poškorpení, ale kocouři si rychle zvyknou – hlavně, že jsou oba kastrovaní, to je důležité. Hodně informací o sbližování koček najdeš na serveru http://www.kocky-online.cz. myslím, že tam někde je o tom celý článek.
      Další věc je převážení nového kocourka prakticky okamžitě do jiného prostředí. Z toho bude nově příchozí v šoku, je třeba myslet na to, že toho už hodně zažil. Osobně bych udělala vše pro to, aby se nejdříve usadil „doma“. Tedy, pokud to jde, vaření rodičům bych alespoň na jeden týden zkusila zařídit jinde a alespoň první víkend s nimi byla doma, abych pozorovala sžívání (Nejsou další příbuzní nebo přátelé, kteří by se jednou mohli postarat a rodičům navařit nebo jim jídlo alespoň dovézt?), potom bych asi zajistila nějakou „docházku“ ke kocourkům k nim domů přes víkend, aby měli zajištěnou potravu, vodu a vyčištěné záchůdky. Kočka, na rozdíl od psa, doma vydrží i bez páníčka. A dva kocouři se spolu nebudou nudit. Myslím, že takový režim by měl trvat nejméně měsíc a podle povahy nově příchozího možná i déle, těžko odhaduji. Potom by možná šlo opatrně brát nového příchozího s sebou k rodičům a hlavně ho nenechat utéci, mohl by zpanikařit a upláchnout. Obecně, kočky převozy nemají rády a nově příchozí může být zase stresovaný, kam ho vezou, ale časem si snad zvykne. ještě pro jistotu malá poznámka, každé převážené zvíře potřebuje vlastní přepravku, není vhodné je dávat do jedné.

    4. Milý Agente (wave) jsem tak trochu kočičí, tak se dopustím názoru:
      1) kocourek mazel je poměrně mladý a kastrát. Ten druhý taky. Obojí je výhoda, dalšího parťáka snáze přijme. Možná si budou chvíli nadávat, ale pokud se to obejde bez rvaček a časem to bude odeznívat, nezasahoval bych mezi ně. Oni si to pánové srovnají.
      2) zeptal bych se v útulku na vlastnosti vyhlédnutého kocourka. Jak toleruje ostatní kočky? Má nějaké zlozvyky? Pokud není tolerantní k okolí, asi bych volil jiného krasavce – to by mohl být problém.
      3) Osobně bych si nového kocourka vzal tak, abych s ním mohl být alespoň den doma, aby se situace mezi kočkoury vyjasnila a já věděl, co budu muset řešit. A abych mohl ujistit „původního“ kocourka, že se nic neděje, že kámoš je vlastně prima nápad.
      4) Od začátku by měl mít vlastní misky, záchůdek a pelech (lépe dva). Možná časem budou oba kocouři používat všechno společně, ale začínat se společnými miskami, např. není nejlepší nápad. Čili vybavit i příchozích kočkoura.
      5) Máte pravdu v tom, že převážet kocoura, který se právě dověděl, kde má své „doma“ je pro zvíře poněkud stres. Ale je opravdu nutné, aby kocouři cestovali s Vaší kamarádkou k rodičům? Pokud budou mít jídlo (třeba v dávkovacím krmítku), dost vody a čisté WC, jsou spolu schopní přečkat víkend v bytě líp než na cestách – takže doporučuji zvážit, alespoň dočasně. Některé kočky trpí kinetózou, je jim v autě špatně asi jako bývá dětem. To bez pokusu nepoznáte, a odstranit se to moc nedá (medikamenty nedoporučuji, jedině po poradě s veterinářem, a i tak bych váhal).
      6)kocour mazlík zůstane mazlík, o to bych se nebál. Nevhodné kočičí chování (čurání do postele a pod.) je opravdu „pomsta“, ale není tak obvyklé, jak se traduje – mám dva kocoury z útulku, pořízené v rozmezí asi 1 roku (oba jako dvouleté), po menším dohadování se navzájem přijali a jsou skvělá dvojka. Jeden z nich se s dalším „domácím“ kocourem dost dlouho nemusel, ale i to se časem srovnalo bez projevů nečistotnosti nebo jiných lumpáren. Taky bych jim pořídil – pokud ho už nemají – pěkný velký kočičí strom nebo podobnou věc – kdo si hraje, nezlobí.
      7)Kocourka bych donesl sám: „domácího kocoura bude zajímat nově příchozí, ne jeho „nosič“.

      Suma sumárum, šel bych do toho. V souhrnu nemůže kocourka potkat nic děsivého, a paničku rovněž ne. Pouze je třeba ze začátku koukat a pozorovat a víc o chování svých chlupatých princů přemýšlet. Přeju všem zúčastněným, aby všechno dobře dopadlo, kočkouři byli pro radost lidem i sobě navzájem a nová situace prospěla všem 🙂

      1. Jako taky kočičí člověk už už jsem se chystala agentovi odpovědět…a ejhle, nemusím, Terro, napsals to přesně a dobře . 🙂

        Takže jen dodám, že pro kocourka bude kočičí kámoš určitě vítaným parťákem, ač zpočátku může mezi kočičími kluky docházet k vyjasňování pozic a vztahů – různé syčení, vrčení i případná packovaná vypadají sice hrůzostrašně, ale chce to vydržet, nezasahovat jim do toho…a po pár dnech už budou v pohodě.
        Držíme tlapky, aby to vyšlo! (cat) (cat)

      2. Díky, jste všichni moc milí, Terro Vás si vážím pro zkušenosti s kočkami, takže se lípnu sem. Asi není nutné, aby cestovali s kamarádkou každý víkend, i když jí budou chybět, (hlavně ona už je taky závislá na tom svém prvním), já už mluvím v množném čísle, ale myslím, že se rozhodne si ho vzít. Ten nový kocourek byl vypuštěn z izolace mezi ostatní a pořád se schovává, bojí, k ostatním kočkám prý vůbec nejde. Takže spíš si myslím, že bude bojácný a k tomu, co už je doma, bude přistupovat se strachem. Teď jde o to, jak bude reagovat „domácí pán“. Myslíme si, že ten nový bude potřebovat klid a zvyknout si na své prostředí a pak teprve někam stěhovat. Ten „starý“ kocourek kamarádky cestuje rád a vůbec mu to nevadí, ideální by bylo, kdyby se nováček přizpůsobil.

    5. Přidat k ,,domácímu“, byť kastrovanému kocourkovi dalšího je vždy sázka do loterie, někdy to vyjde hned napoprvé a někdy můžete mluvit o štěstí, když se po dlouhé době situace ustálí na ozbrojeném příměří. Plusem je ve vašem případě věk, mladá zvířátka si na sebe zvyknou snáz. Pokud jde o cestování: Zásadně pro každého vlastní přepravku, v případě, že je nacpete oba do jedné a náhodou dojde ke sporu, nemáte nejmenší šanci nějak racionálně zasáhnout. Obecně platí, že kočky cestují velmi nerady, ani náš kočičour není po dvaceti letech pravidelného cestování na chatu výjimkou; jakmile vytuší, že se schyluje k odjezdu (a to on vytuší, protože umí číst myšlenky), okamžitě někam zaleze a nenechá se zkorumpovat ani kusem syrového masa! Naštěstí je natolik rozumný, že v momentě, kdy je polapen, veškerý odpor vzdá a do přepravky sice s nechutí, ale zaleze. Vynadáno, samozřejmě dostaneme, protože se jedná o hrubé porušení Základní listiny kocouřích práv a svobod, ale v autě už je hodný, protože ví, že ho čeká výběh na zahrádku a spousta lahůdek (myšičky, občas ještěrka, nebo slepýš, luční koníci, mouchy, pavouci, můry a nejspíš občas i obsah nějakého toho ptačího hnízda). Důležité je, obě zvířátka naučit, že domov je tam, kde jsou páníčci, teplý pelíšek a miska plná dobrot. Kočka, která má vtištěno, že doma je jen na jednom místě, se po transportu jinam velmi brzy ztratí; domů sice trefí, ale trvá jí to dlouho a ne vždy to dobře skončí.

      1. Krakonoši díky, opravdu cestujete 20 let s jedním kocourem? To mu je tolik? Klobouk dolů před Vaší péčí a jeho dlouhověkostí, známí měli kočičku, ta se dožila dokonce 21 let. Ten kocourek, co ho kamarádka má, vůbec ven nechodí, je jen doma. Ona ho nechce pouštět, aby ho něco nepřejelo atd., ale on si tak zvykl, že stojí na prahu domu a vůbec nemá tendence někam se přesunovat. Já vím, že to je zvláštní, ale on strašně rád cestuje, asi proto, že to tam má mnohem větší a zajímavější a je tam víc hladících osob, takže když kamarádka začne snášet tašky, ten její šmudla už sedí u zavřené přepravky a čeká až se odklopí víčko, usedne, stočí ocásek a čeká na převoz. Celou cestu je klidný, neblinká, nečůrá, kéž by tomu tak bylo i u toho druhého, to by bylo fajn. Když jedeme občas, málokdy, ke mně na chalupu, tak se nestačím divit, jak je klidný a v pohodě, celou cestu se v přepravce olizuje nebo spinká. A druhá přepravka je samozřejmostí! Ona počítá se vším nutným – už máme záložní mističky, další záchůdek, další pelíšek, kočičí strom na šplhání má doma, to všechno funguje. Tak uvidíme!
        Každopádně se ozvu, jak se situace vyvíjí a dám vědět. Všem moc díky za radu, jestli se ještě ozve paní JanaBu, bude to príma.

        1. dostala jsem se sem až ted – určitě doporučuji si druhého kocourka vzít, hodně dobrých rad už tady zaznělo, tak jen stručně – vzala bych kocourka klidně v pondělí, na víkend (aspoň ty první) bych ho nechala samotného doma a nebrala k rodičům – když bude mít k dispozici dvě misky s vodou a dva záchůdky a dostatek granulí, tak bude v pohodě.
          Jinak doporučuji do prvotního vymezování rolí moc nezasahovat, oni si to vysvětlí, jen při jídle dávat misky dostatečně od sebe.
          Hlavně musí být kamarádka v klidu a nebýt nervozní, to se pak hrozně na kočky přenáší! Vůbec by neměla přemýšlet nad tím, kdo ho donese a td, to si kočky zbytečně personifikuje (nic ve zlém) a dělá to složitější než je.
          To, že je kocour v útulku plachý, to nic neznamená, pokud je tam pohromadě s víc kočkami, jakmile přijde do prostředí, kde bude jen jeden další kocour, tak se může chovat úplně jinak. V 95% to vyjde v pohodě, ale pro klid duše se ujistěte, jestli by v případě nutnosti vzali v útulku kocourka zpět. Já to tak dělám a párkrát to bylo nutné. Pokud budete něco chtít, klidně napište na jankabuzavináčseznam, tady to moc nestíhám, ale mail kontroluju. Ráda pomůžu.

          1. Nějaké to očůrávání teritoria se vyskytnot může, u nás je to aktuální i po dvou letech a kdo něco nechá v přízemí na zemi, musí to patřit některé z koček. Tedy to musí být náležitě označkováno . Jo a bohužel lednička má také svého vlastníka a ani po denním mytí a používání všech dostupných protikočičích prostředcích se situace nemění. Občas probíhají interpersonální jednání, vzhledem k tomu, že doma jsou 4 tak nikdy nevíme, kdo s kým zrovna jedná a kdo je momentálně v opozici. Ale snažíme se jim do toho nekecat a spíše je to o mávání tlapkama a syčení. Přinesla jsem domů postupně dvě nové kočičky a prošlo to bez krve. Držím palce

            1. Ale to spíš dělají nekastrovaní, jsou u vás všichni vykastrovaní? U „Agenta“ jde o mladá zvířata, tam bych se toho nebála, možná párkrát na začátku…
              P.S. U nás to dělá jedna slepá kočička, když se jí dle ní dlouho nevěnujeme 🙂

  17. Hlásám, že jsem udatně projela všemi pražskými tunely a žádný z nich mě nezožral. (chuckle)

    YGO – Yvetko – Ivetko (h) , všechno nejlepší k Tvému svátku. (f) (sun) (inlove) A jestli to není svátek Tvůj, tak ode dneška je – veřejně Ti ho věnuji. (chuckle) (wave) (sun)

      1. připojuji se k přání (rose1) (rose1) (rose1)
        Pokud jsem dobře pochopila nedávnou poznámku a dobře počítala, dnes narozeninkuje VERENKA. (rose1) (rose1) (rose1)

        1. Milá MaRi (inlove) , děkuji za upozornění a verence třikrát hurá a sláva a dlouhá léta (f) (dance) (sun) (music) (d) (^) (f) a jednoho virtuálního hobla. 😉

      2. Jasně, ať je to, jak je to, YGA má svátek a Verenka narozeniny.
        Holky (rose1) (h) (d) (^) (sun) 🙂 (wave)

        1. Tak sláva, všem, co dnes něco slaví přeju všecko nej, nej, nej, hodně zdraví a pohody. A posílám fotku přilby, která by byla moc velká i na toho největšího bojovníka, trola, trpaslíka či které národy tam u Mácháče bojovaly. 🙂
          http://www.astro.cz/apod/ap100605.html

        2. Připojuji se s přáním všeho dobrého oběma oslavenkyním. Čin čin (d) (^) (d) (rose1)

        3. Tak všechno nejlepší, milé dámy (d) a každé velikou (bohužel virtuální) náruč (rose1) (rose1) (rose1)

          1. YGO, všechno nejlepší! A verenko BOLDOG SZ“ULETÉSNAP v tom nejsušším myslitelném provedení (h) (h) (rose1) (rose1)

        4. Také se připojuji.
          Ygo a Verenko, holky všechno nejlepšííí (rose1) (rose1) (rose1)

    1. YGO, všecko nej a hodně krásných fotek (rose1) (h) (rose1) !
      Verenko (h) (h) (h) a užij si to volno 🙂

      Jinak hlásím, že i když jsem v Brně nestihla brnit, bylo tam krásně a pobyla jsem s bezva zvířetnicema (ahoj Baty, ahoj Alex) (f) (sun)

      1. Jóó – ty jsou dobré, ty dvě Brňačky – dá se říct, že jsi byla s výkvětem (chuckle)

  18. Milá Bony, vy byste si mohli potřást tlapkou s naším rezavým kočkourem Dalím. Asi takhle: (handshake) Vysavač má velmi rád, ale používat se v jeho přítomnosti takřka nedá, protože se z mírumilovného domácího pomocníka mění v krvežíznivou bestii. Ten vysavač, aby nebyla mýlka. Dalí jen udiveně zírá – a hadice a kabely od vysavače se činí jako dobře vytrénovaný hroznýš. Takové kotníky spoutané kabelem v samé snaze nezašlápnout pomáhajícího Dalího… jéje. A v jantarových očkách jen udivená otázka: co to ten páneček (panička) blbne?Proč tu křepčí za doprovodu té zajímavě vřískající věci? A co to povídají, že mám alehonemrychlezmizet? Já se chci koukat! Peršáci lux svorně nenávidějí až za hrob. Naštěstí není vysavač v permanenci až tak často – podlahy u nás prošly proměnou dokonalou, z měkkých na tvrdší, z ozdobně chlupatých na ozdobně dřevěné či dlažbové. Keratin neřešíme.

    Obligátně přeji všem potřebným, aby se věci v dobré obrátily, všem oslavencům, aby si oslav jak náleží užili, a těm, které čeká nějaká nepříjemná zkouška, pohovor či jiná lahůdka, nebojte se a DO NICH! (f)

    Zdeně a Bony pak děkuji za krásně prožité (a pročtené) chvíle u časně odpolední kávy (h)

    1. Nojo, naše mládě se momentálně pere s přijímačkami na lékařskou fakultu. A příští pondělí a úterý zas na přírodovědu v Praze. Jediná výhoda přijímaček na VŠ je v tom, že když se to nepovede letos, půjde do světa a za rok to zkusí znovu. Když bude nejhůř, má své místečko na přírodovědě v Č. Budějovicích už jisté. Ale chce vypadnout z domova. Ne že by proti nám něco měla… 😉

      1. A že jsem tak smělej, EvoŽ. – kterémupak oboru se „mládě“ hodlá případně věnovat na mé rodné fakultě (PřF UK)? Fandím usilovně.

        1. Z „pokusné“ kombimace medicína-přírodověda soudím, že nějakému experimentálnímu oboru – genetika, biochemie, fyziologie živočichů? Tak ještě jednou – zlomte vaz!

          1. Medicína je spíš úlitba rodinné tradici 😉 , děda a rodiče jsou doktoři (i když matka by bývala ráda šla na Př.F, ale tehdy se tam na neučitelský směr braly jen 2-3 lidi a museli mít vhodný profil (kádrový) a otec váhal mezi mat fyz a Př.F a medicínou – nakonec byl také skoro oběť rané normalizace a skončil na medicíně (po roce nulťáku). Takže jablko zase tak daleko nespadne v žádném případě. Láká ji spíše obecná biologie s postupným zaměřením na buď ekologii nebo etologii (z etologie hrabošů dělala středoškolskou práci, díky níž má Př.F JčU jistou). Druhá volba je chemie na PřF. Ale PřF má až za týden.

          2. Molekulární genetika ji lákala jen chvíli. Pak se s ní setkala při obhajobách SVOČ a usoudila, že je strašně jednostraná (použila slovo fachidiot). Tak uvidíme, kde zakotví

            1. Pravda, nás už „brali“ dvacet (ukončilo nás 18) a režim tou dobou již ztrácel poněkud na rasanci 🙂 , takže to šlo i bez „profilu“, když člověk uměl… a trochu ho znali, třeba z biologických olympiád. Končil jsem v roce 1989.
              A ještě k tomu „fachidiotství“ 🙂 To je druhá fáze poté, co člověk zjistí, že něco umí. Ostatní obory, o kterých ví ještě podstatně míň, mu přijdou ploché. Posléze zjišťuje, co všechno ještě neumí ve svém vlastním oboru, a padá z toho na něj tíseň. Nakonec – když toho umí a ví daleko víc než na začátku, propadne skepsi, že nikdy, opravdu nikdy nebude vědět dost – alespoň u mne to tak bylo 😀

              1. Naše mládě, ač klasický humanitně orientovaný intelektuál (z jazyků bez větších problémů maturoval za 1 – anglicky umí tak, jako já v jeho věku rozhodně ne – z technických předmětů to bylo horší) jde na strojárnu, po tatínkovi (je to jeho velký vzor).
                Jo a musím se pochlubit, o víkendu jel Primátorky, a ač s velikým „kocourem“ za krkem (v pátek měli oficiální celoškolní maturiťák, úplně všichni, včetně profesorů, se ho snažili opít, nakonec mu schovali peněženku a spát šel asi až v pět ráno), v první rozjížďce měl „Sýňu“, dojel hned za ním, následné opravky vyhrál, v semifinále bohužel trefil krakorcem bójku a dojel až 4. (postupovali první 3, ale zato předjel pár Dukláků) a tak z toho bylo jen finále B, to ale vyhrál. Jak my vždycky říkáme – lepší být první v béčku, než pátý v áčku. 😉

                1. Z popsaného soudím, že jel „Skulérský závod Rösslera-Ořovského“. No se Synkem před nosem a s kocourem v zátylku… to je mi ho docela líto, taky jsem párkrát sportoval, maje poněkud „naváto“ a jsou to muka pekelná. Z té trefené bóje nejspíš nemusí mít špatný pocit, Vltava byla tentokrát plná až po okraj, navíc vlny (a kocour…) a ta zatáčka je těžká. Takže jsem viděl tvou ratolest, aniž jsem tušil – byli jsme se na Primátorky podívat, ač nikdo z nás nikdy nevesloval. Tak jako chodíváme do Chuchle na Derby, i když nejezdci… prostě tradice. 🙂

                  1. Ano, přesně tak, jarní skulérský závod Josefa R-O. 😉 No, stejně je šikovnej. A ještě kdyby Rédr řekl, že do finále A nenastupuje, což nenastoupil, mohl jet místo něj (v neděli už kocoura neměl). Vzhledem k tomu, že tam byl (kromě toho zmiňovaného Rédra) úplně nejmladší, považuju to i tak za pěkný výkon.
                    P.S. Příští víkend tam máte dračí lodě, ale vzhledem k tomu, že je to akademické mistrovství ČR, my věkově prošlí tam nebudem. Ale podívat se můžete jít, je to fakt mazec. http://www.dragonboat.cz/main.php

              2. Nojo a skončí to Sokratem – „vím, že nic nevím“. Po fázi uvědomění si vlastní nedostatečnosti už přijde jen starý dobrý Alzheimer. Máme to vyhlídky 😉 (rofl)
                Ale ne, tentokrát vážně. Mám pocit, že obory, které jdou „k jádru“, svého času to byla atomová fyzika, z biologie genetika a v medicíně neurochirurgie, tyto obory mají v určitou dobu jistý pocit nadřazenosti nad ostatními „blátošlapy“. Než se zjistí, že neutrino není nejmenší, že genom je dynamická záležitost, která by se měla posuzovat spíše funkčně, než morfologicky… Jen s těmi chirurgy nevím… 😉
                Spíš mě zaujalo, že jí to v těch 18 došlo. Že by za to mohly naše domácí debaty starých skeptiků a rozumářů? Chudák dítě 😉 😀

                1. Já myslím, že určitě na tom máte taky svou zásluhu, z toho se nevyviníte 😀 Můj největší soukromý objev v biologii? Systém, který není dynamický, je pravděpodobně mrtvý… Ekosystémy v to počítaje. 😀

                  1. Joj kikán! (to je ještě euforie z gratulace verence), ve společenských formacích to funguje taky, jen se o tom nesmí mluvit, protože je to metodologická mesaliance a subjektivizující snobárna, „chápete, paní kolegyně, to je pustá esejistika, žáno“. (rofl) (fubar)

                    1. Odpusťte, že se vám mísím do vědedecké debaty, ale to tamto, co říkal profesor terra (inlove) , to se mi moc líbí. (clap) (nod) (clap) Mi tak přinde, že na tom něco bude, a to i případech, které zmínila docent Batýsek (inlove) . (nod) (clap) (nod)

                    2. že je to pěkný, mít takový chytrý kamarády 😉

                    3. Pravdu mají určitě všichni – akorát já se už dávno ztratila (whew) (rofl)

                2. S tymi chirurgami EvaŽ, je to podla mna anesteziologa /povodne/ tak,ze im treba z casu na cas pripomenut ,ze v 19 tom storoci patrili do cechu barbierov.Rozuhodne ich to umlci aspon tak,ako veta tisko prenesena anesteziologom,ked dostava poslednu rusku a kladie ju na sibenicu nad hlavu:teraz oddelime vedu od remesla…/ˇUÚ…ale musite byt kamarati….

  19. Přeji všecko nejlepší oslavencům lidským i psím. (h)
    Den – blbec skončil včera až kolem 22 večer, když jsem chtěl zaplatit u pumpy a karta měla platnost do 5/10. Na druhém účtu nebylo dost hotovosti… No prostě paráda. Tak jsem volal MLP, ta zkoukla účty a povedlo se s hotovostí z kapsy sumu sezbírat. Ale bylo to o chlup. (whew)
    Jo a dnes jsem o kartu volal – poslali jí před měsícem. Česká pošta řádí (u nás ne poprvé).

  20. Bonynka je tedy vrstevnice našeho Arguse 🙂 Zdeno, tvoje vyprávění nemá chybu, nádhera! 😀 (h) (dog)
    Argus má taky vysavač za skvělou hračku, s ním se prostě luxovat nedá. Xena vysavač ignoruje a Buffinka k němu pojala krajní nedůvěru (wasntme) Jé, Bufča zas měla zážitek: V noci vyskočila na sedačku, šlápla na ovladač od televize a zapnula ji. No a neomylně si pustila video ,,Mars útočí“ (rofl) Televize zařvala, Bufča prolítla do ložnice, zajela mi pod deku, my vyletěli rovnýma nohama z postele na pokraji infarktu , neb to vypadalo, že Mars skutečně zaútočil 😀 😀 😀

    1. Céčka pozdravují Buffinku 🙂 Kvůli nim odkládáme ovladače do úzkého prostoru pod televizí (odkud čas od času vypadnou – ty ovladače – na naprosto nedostupnou stranu, přičemž se z nich vysypou baterky), a stejně to vždycky nepomůže. Naposledy si takhle „pustili“ Letopisy Narnie, a my ani neměli to na koho svést, protože starší dcerenka byla na škole v přírodě a mladší na návštěvě u sestřenic… 😀

    2. Máš mě na svědomí, nebo aspoň moji klávesnici. Nemám při čtení Zvířetníku pít čaj, nemám při čtení Zvířetníku pít čaj, nemám…. (rofl)

    3. Práve som si chcela dať kávu, ešte že som to nestihla, tá klávesnica by vyzerala. Pozdravujem Bufinku . 😀 😀 😀
      A Bony samozrejme tiež (h)

  21. Přávidím čubiznu, která fandí vysavači. Naši pejskové vysavač nikdy nemuseli. Hysterické výjevy se sice nekonají, ale, když zahučí lux, jsem rodina pezpsí. A předávají si to jeden od druhého z dob, kdy jsem luxovala pudličku Brianku.
    Ať žije čubinka bony.

        1. Bo uteče i chlap. (chuckle) Můj nejdražší taky zalejzá, jakmile vydrápnu z komory vysavač. A cestou brble, že to jako už zase, dyť tady zas až tak velkej bordel nejni a že bych to mohla „rači zamect“. (wasntme)

          1. Jo tendle důvod. Já totiž znám několik pohádek o převozníkovi a všechny jsou značky „Vítejte v Horrůrkově“, tak jsem se sama vyděsila. (whew)

            1. měla jsem na mysli tu pohádku, kdy převozník dostane radu, aby dal vesla převáženému a ten jej bude muset vystřídat

          2. Prosím, dámy – negeneralizovat, ano? Já osobně zalézám před prachovkami a mytím podlah „namokro“ 😀

            1. Se tak nekdo ma.
              Sam si varim, sam si peru, ….
              a zapomel jsem si koupit krupicku. Jak kdyz jsem nakupoval hned po pokusu o vypaceni celisti, tak kdyz jsem si dodatecne sel pro dalsi oblbovaky. Ksakru. Dneska nic do ceho se musi kousat nemuzu. Tak holt zlikviduju jeste tu druhou pohadku mladi v pixle a az zaleze ten oranzovej nesmysl, tak si skocim naproti do kramu.

  22. Dobrý den všem Zvířetníkům.
    S drzostí sobě/zabukistovi vlastní prosím o palcodržnu pro bernského salašníka Beníka. Psala jsem tu o něm loni v létě.
    Bohužel ho nedávno pošlapal koník a my jsme to nevěděli. Už týden bojujeme o jeho život a teď ho pan doktor operuje…

      1. YGO, nenašla jsem v kalendáři svátek s Y, tak Ti, pro jistotu, přeji všechno nejlepší dnes.

        (f) (sun) (f) Všechno nejlepší!! (f) (sun) (f)

    1. Já už mohu držet jen palce, naše tlapky dnes v noci dotlapaly, tak o to více se budu snažit za Beníka

      1. Inko!!! Hladím tvou tlapku – a až to trošku přebolí, tak ti přeji nová malá (nebo větší) tlapátka. (h) (h)

        1. Děkuji, už mám dobu napsanou naši psokočičí historii, hledala jsem k tomu fotky, tak to holt bude in memorian. Naše Mimi byl foundlák, žil s námi skoro 12 let, moc mi chybí.

          1. Inko, hladím tlapku, tohle je pro mě zoufale aktuální. (h)
            Snad se najde náhrada!

            1. Děkujeme vše, bez pejska určitě nezůstaneme, jen se budeme muset dohodnout kdy . Je to vždycky smutné, ale tohle bylo opravdu moje miminko, musím se s tím nejdřív srovnat. Před ním jsme měli také NF ale z útulku a vydrželi jsme jen týden.

              1. Inko, to je mi moc líto, ale když to musí jednou nastat. Já z toho mám také velký strach-to asi každý. Pořídili jsme si psí miminko už teď, víme ale už, že to nebude jednou stejně bez bolesti, protože jsme si rychle zvykli na DVA PSY !

      2. Je mi to líto a držte se. Když jsem přišla o prvního psa já, tak jsem to vydržela bez chlupatého společníka dva dny (h) .

        1. My jsme to vydrželi týden ;( Naštěstí si chovatelka nechala jednu fenečku pro sebe, tak jsme jí ukecali a vezli si domů Dádulku (h) (h) (h) .. už je taky za duhou.
          Já myslela že už budeme bezpsí, ale to bych nesměla šounit na stránkách útulku v Tróji 😉 Olda mě chytil za srdíčko a už nám pevnou tlapkou šéfuje skoro rok. Věřili byste tomu!!!! (inlove)

        1. Děkuji, je to milé, my už jsme chvíli věděli, že nás příliš dlouhá společná budoucnost nečeká, člověk je vděčný za každý den. Jenže člověk nikdy není na to úplně poslední zcela připraven.

          1. Já vím. Hladím Tě po tlapce. (u) A přeju, abyste měli brzo nového kamaráda pro radost – to pak i vzpomínání bude mnohem veselejší. (h)

            1. Zatím se budou doma roztahovat čtyři chlupatky a pátá na dvorku, nikdo jim už nebude vyžírat mističky. Když jsme se v noci vrátili sami, seřadily se v kuchyni, kocour se neměl s kým přivítat a tak jen nechápavě seděl v rohu. Díky nim budeme muset začít zase od miminka, jiných psů se bojí a když přijede syn se svojí huskou, vždycky odcházejí uraženě ven. Vím, že nejlepším lékem je pořídit si malé tlapky, ale Mimi bylo opravdu mimořádné. Ach jo.

              1. Milá Inko (h) , každé zvířátko je něčím výjimečné a mimořádné a nezapomenutelné. A je to tak moc dobře, protože každému zvířátku můžeme dát znovu celé své srdce, stejně jako ho ono dává nám. (h)

    2. (y) (y) (y) (h) snad bude mit stesti jako ten belgicky ovcak s kladivem (nod)
      Inko :S (rose2)

    3. Taktéž zabukista, držím fest a pomohou-li i tlapky a packy kočičí, je vystaráno, těch je hrozně moc, celé stádečko.
      Samozřejmost je, že i já držím všechny končetiny, z celého srdce přeji dobrý výsledek, ve který samozřejmě pevně věřím.

    4. Držíme palce všichni – lidi, psi, kočky a taky morče, které půjdeme dnes nebo zítra koupit pro dcerku. (y)

  23. Bonynce přejeme s Lindou krásné narozky a pořádný dort.
    S vysavačem máme trochu problém. Jak ho vytáhnu, Linda zhnuseně odchází do jiné místnosti. Její záporný vztah je z jejího příchodu k nám domů. Přivezli jsme si jí šíleně zablešenou a zavšivenou. Když nepomohlo ani vykoupání a ty potvory z ní pořád skákaly, vzala jsem vysavač a čistila jsem jí s ním kožíšek od nezvaných návštěvníků. Vím, že to bylo sadistický, ale nevěděla jsem si rady a nic ženiálnějšího mě nenapadlo (sweat) .

  24. Zdeno zuzasny (rofl) a s tim naradim presny, nase smecka zase pokazde udatne brani panika pred sekackou 😀 je jim sumak, ze panik tlaci sekacku pred sebou, co kdyby se obratila a kousla ho? Takze skacou okolo jak cvoci na perkach, vetsinou kolmo, hulakaji stereo a skoro vzdy dosahnout sveho, pac pracant se zhrouti v zachvatech smichu, sekacku vypne a tim je mimo nebezpeci (rofl) a kluci jsou spokojeni, jak to zvladli.

    Vysavac miloval nas prvni boxer Ronysek, vzdycky natesene cekal na konec luxovani, kdy jsem „nahodou“ poodesla od jeste zapnuteho luxu, jen se sundanym nastavcem. V tu chvili Ronda priskocil a zacal boj jak s chobotnici (chuckle) Nejvic miloval, kdyz mu trubka vcucla jazyk, to byly zvuky a xichteni se (rofl)

    Ono obecne poridit si psa byva jednim z nejlepsich napadu v zivote 😉

    Jo a objednavek dobrutek uz se mi seslo za bratru 3-4 litriky 😛 je jeste par dni casu, kdo ma jeste zajem, tak na spesl objednavaci adresu boxikova tecka icko na seznamu 🙂

      1. nenene (rofl) 😛 😛 😛 to byl Ronecek I. (1992 – 2000), geneticky naprosto nespriznen s nasimi soucasnymi blemcacky (rofl) i kdyz dusevne je to reinkarnace hadr 😀
        A Renato, nekde ses o vikendu ptala na technicke reseni zasunovani jazyku zpatky 😉 tak vez, ze kluci neroluji ani ruzne neskladaji, on jim trci ven i v klidovem stavu (rofl) Jen ve svetlych chvilkach, kdyz se oba vazne soustredi, si uziju boxeri tlamky bez ruzovych cancourku (happy)

          1. YGO snazi se maximalne soustredit (rofl) (rofl) (rofl)
            A vetsinou tak funi, pac se litanim snazi zahrat, ze jim stejne couha z otevrenych drzticek 😛
            Problem byva spis v lete, oni se nachlemtaji vody, usnou jak zabity, jazycek vypadne, prilepi se na nos nebo na voko nebo na dlazbu, znecitlivi a okoraaaaa… a pri probuzeni potrebuje divak plenky (rofl)

            1. nerada bych, aby to vyznělo jako neúcta k jejich chlupatostech, ale už jsem několikrát uvažovala, jestli mají kluci jazýčky v plusové toleranci, nebo pusinky v mínusové…

              1. MaRi moje tradicni a uz zlidovela veta je „oni nemaji tak dlouhe jazycky, to jen maji tak kratke cumacky“ (chuckle) ale je fakt, ze i v boxerim meritku trochu vybocuji (rofl)
                Kazdopadne na ruzne vtipky a narazky jsme uz naprosto zvykli a jen se vzdy divime, kolik se jich dokaze zopakovat behem prochazeni kolem jedne skupiny lidi 😀

                Honzo sla Ti odpoved (nod)

                A prave mi korporatni agent z hotelu Moevenpick prinesl zmrzlinku jako letni darek klicovym zakaznikum (rofl) obcas miluju svoji praci.

  25. Vyprávění o slečně Bony patří k lepším začátkům dne, díky 🙂
    Já mám za sebou doktorskou anabázi. Minulý týden se moje záda se mnou nedohodla ohledně umístění-rozmístění- a vůbec všeho a ve středu jsem skončila na ortopedii. Dostala jsem ďobanec, prášky a papír na elektroléčbu s doporučením, ať si najdu něco blízko bydliště. Ve čtvrtek jsem volala na místní polikliniku, ale žádné číslo nefungovalo (ggoglila jsem) a na informacích mi dali ta, co nefungují. V pátek jsem tam vyrazila a měli dovolenou. Dneska jsem vyrazila znovu- na první rehabilitaci jsem stála v klubku hádajících se důchodkyň, kdo přišel dřív, a stejně neměli potřebný přístroj. Na druhé mi řekli, že mají ve zvyku nejdřív nechat pacienta prohlédnout rehablitačním lékařem a pak teprve předepíšou patřičné. Když jsem podotkla, že právě drží v ruce můj papír z ortopedie a tu léčbu mám proto, že mě ta záda bolí a z prášlů mi plavou písmenka před očima, takže je brát nemůžu, paní se zahleděla do diáře a řekla, že bych na tu prohlídku mohla přijít o den dřív, tudíž ne příští středu, ale už v úterý. Prostě jsem měla pocit, že ten papír od ortopeda s komplet diagnózou a popisem žádaných úkonů jsem si doma vyjela z počítače a orazítkovala razítkm z dětské tiskárničky. Takřže jsem nakonec odjela na poliklinku přes půl města, kde mě nasázeli na papírek 10 nejbližších dní s hodinou, kdy mám přijít. A šlo to. (whew)

    1. No jo no. Tak at se zada umoudri! (y)
      Taky jsem si ted uzil. Zubarka dosla k nazoru, ze jsem moc moudrej a prohlasila ze ta osmicka vlevo nahore musi ven … nakonec se na me vystridali tri. Je venku. Mrcha zkazena. Krasny koreny mela. Dva. Pekne do Vcka. Au!
      Ne, dneska uz do kanclu nejdu. Sedim doma, srkam studeny piti a ted si pujdu dat studenou krupicovou kasi. A na pak mam tri nanuky, jednu dren a zvenci mrazenej hrasek.

        1. Diky. 🙂
          Chtelo by to vyrazit na tango. Obcas tam chodi takova jedna … esteticka … ale clovek by z ni mel omrzliny.

          Mimochodem mam tech sladkejch kasicek tak akorat. K veceri je bramborova kase a parek. Lahudkovej. Rozpadavaci. Jen musim maly sousta. Mam uplne vyklechtany panty, nedokazu poradne otevrit pusu.

  26. Jéé Zdeno, takže slečna Bony dospěla do těch nejlepších psích let, kdy pejsek je pořád plný síly, je sehraný se svou lidskou (a kočičí) smečkou a semtam mu mozek napoví, že se o vyplatí poslechnout velitelku (chuckle) .
    No a krasavice inteligentní je furt, to je beze sporu.

  27. Milá Zdeno (h) , Tvá vyprávění o čubizně a kocourovi patří mezi má nejoblíbenější. Dobíjejí mě svým humorem, laskavostí a láskou. Děkuju Ti. (h)

    (hihi, dneska to potřebuju, za chvíli převážím mamku z nemocnice domů. Jelikož objednaná navigace ještě nedorazila, vytiskla jsem si trasu. Kdybych se na Zvířetníku do večera neobjevila, bloudím po městském okruhu, to v lepším případě. 😉 ) (ehmmm, synova navigace, kterou jsme mu zapomněli včera vrátit, leží doma v obýváku. Teď jsem si to uvědomila. Něco se mnou není asi v pořádku, ale co? :S (wasntme) (fubar) )

    Přeju všem krásný den! (h)

  28. Ahoj Zvířetníci, hlásím návrat z cest – už jen vybalit 😉 Jinak cesta byla dobrá (hnusně dlouhá, ale co naděláme, že…), leč zakončení dramatické :O A protože to dobře dopadlo, tak vám o tom brzy povyprávím 🙂 Bude se to jmenovat „Jak se Kazan stal Francouzem“

    1. (h) Milá Dede, jsem moc ráda, že jste docestovali v pořádku. 🙂 A na avizované vyprávění se moc těším. (nod)

    2. Jéé – to je dobře, že už jste v pořádku doma. A moc se těším na Francouze Kazana – jé, neměl by se tedy psát Casane?

        1. A nejlepší Cassanova (rofl) A že je berger tcheque mu už taky nikdo neodpáře – kdepak chodský pes ve Francii, že?

          1. Vaúúúú! Berger tcheque“! 😀 (Omlouvám se za chybějící akcent nad e, nějak ho nedokážu stvořit). Je prima vědět, že jste v pořádku dorazili, Dede! I s „českým pasteveckým…“ – promiň, Kazánku, já se nechechtám tobě.

    3. To jsem ráda, že už jste na místě a ještě štěstí, že avizuješ, že všechno dobře dopadlo :O .

    4. Milá Dede, hlavně, že jste cestování v pořádku zvládli! (h)
      Až budeš mít chvilku, koukni, prosím, do mailu, něco jsem posílala. 🙂

  29. Dobré ránko!
    Blesanovi stačí mop, aby měl pocit, že panička je nějak zbytečně moc akční… typickej chlap – okamžitě se dekuje 😉

    1. Všichni naši psi vysavač zatím ignorovali – když nepočítám Nazgúly, kteří jednou rozkousali hadici, když jsem je coby štěňata omylem při návštěvě zavřela s vysavačem do jené chodby 😀

    2. Chichichi, to bylo pěkné…… (chuckle)
      Bára se taky dekuje…. Buď na pelíšek a pak děsně prudím, když chci vyluxovat i pod ním, a nebo na křeslo a naštvaně čučí, že šoupu křeslem i s čubou, že abych vyluxovala i chlupy pod křeslem.
      Kdyby vyhodnotila, že gaučem nešoupu, bo je těžký, tak by si čučení ušetřila. 😉

      Bonynce všechno nejlepší a mějte se spolu krásně (h)

  30. O.T. Hlásím první slušný výstavní úspěch. Z ošklivého kačátka se vyloupla docela hezká psí slečna a Ginny vyhrála v Klatovech svou třídu a získala první titul CAC. Řekla si, že to už stačí, takže když jsme běhaly o národního vítěze, tak se odmítla slušně postavit a vůbec byla docela svéhlavá. Pan rozhodčí nám vynadal, že se blbě předváděla, že se mu líbila, ale takhle jí nemohl další titul dát. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem nečekala ani ten titul v třídě (byly tam s námi dvě pěkné feny), tak jsem byla ráda za to, co se povedlo. Jenže teď se nebudeme moci na výstavy vykašlat, jak jsem původně plánovala. Protože má našlápnuto na šampiona krásy, bylo by škoda to nezkusit.
    Jakmile si řeknu, že s něčím končím (chovem, výstavami…) tak mě CD (nebo něco podobného) nakopne, abych neblbla. Nejprve to byla chovatelská stanice roku, teď ten CAC. Zřejmě si mě CD hlídá, abych od psů nezdrhla (stejně bych bez těch potvor nemohla být).

    1. Milá Evo, moc blahopřeju! (h) (inlove) A tímto lze dokázet, že CD má rozum a ví co dělá – dobří chovatelé jsou nutně potřeba, pokud máme zachovat a nějak i rozvíjet šlechtitelské dědictví našich předků. No a protože to není vůbec jednoduché (být dobrým a zodpovědným chovatelem), tak má CD speciální odměny pro ty, co vydrží 🙂
      A hned se hlásím s dotazem – co vlastně jí dvouměsíční štěně? Cesta pro naši Ostružinku se blíží 🙂

      1. Jí knížky, zapůjčené z knihovny, tkaničky z nových tenisek, vonné svíčky, zapomenuté na stole (ale jak se k nim dostala :O ?), vyšívaný ubrus po babičce, posmrkané kapesníky, čisté kapesníky, houbičku na nádobí (ale jak se k ní dostala :O ?), pytlík od mouky ještě v době, kdy v něm ta mouka byla, složenku s nemocensku …

        Ovšem, čím se živí, to ti teď z hlavy neřeknu (rofl) .

        Poznámka: aby nebylo mýlky – to nejsou moje vzpomínky na Toyino mládí (ona byla andílek už do malého štěnda), ale toto prohodila spoluvenčitelka při nedávné společné procházce (chuckle)

        1. Také umí spořádat flešku s tajými daty, která nejsou nikde jinde (rofl) (rofl) (rofl) . Jen dodatek, má fleška to nebyla.

        2. A taky mobil, boty, mýdlo (Vyprávění pana Čapka, jak měl pejsek po mýdle potíže je pustý nesmysl. Nám sežrala psina mýdlo, jen se olízla a vůbec nic jí nebylo ani při, ani po pozření docela velkého, jen mírně omydleného růžového mýdla. Asi psi u Čapků mýdlo ve skutečnosti nežrali), různé typy hnoje (z nichž nejhnusnější je lidské…), kořínky a vůbec věci zdánlivě nejedlé.
          Ale jinak Xerxová popsala výživu perfektně, není co dodat.

      2. Hlavní jídlo by měla mít to, na které byla zvyklá doma (pokud nebyla krmena zcela nevhodně a to u Sue asi nehrozí (happy) ). Postupně si ji převedeš na granule, které se líbí tobě. Pro štěňátka velkých plemen je výběr veliký. Zkusit by k jídlu měla všechno, s čím se může v dalším životě potkat – tj. i jogurt, kousek sýra, maso vařené i syrové, klidně i nějakou tu SYROVOU kost (třeba kuřecí krky nebo křídla), ovoce, zeleninu, koláč, řízek … 😀
        Já malé štěníky krmila 4x denně – snídaně, oběd, večeře tak v pět a druhá večeře tak v deset. A klidně jsem střídala granule k snídani, jogurt s ovocem a piškoty k obědu, maso k večeři a granule ke druhé večeři… Někdo to zakazuje, jiný to povoluje s tím, že zdravému psu to vůbec nevadí. Co veterinář, to názor. Někdo jen granule, jiný jen maso, jiný klidně mix – vyber si to, co bude vyhovovat tobě a po čem Berryška krásně poroste.
        Kazana klidně taky krm často (a maličko) – nebude žárlit, že malá má něco víc než on…

      3. Jí papírky, papírové kapesníky, ale ještě radši látkové kapesníky s velkými květy (vytváří zajímavě vzorovaná ho…), korkové pantofle, cokoli co jí lidi (Xerxová radila dobře- dneska Borůvka sežere kde co a nic jí z toho není, výhodně obzvláště při oslavách ve větší společnosti), kusy plyšových hraček, sešity s domácími úkoly a jiné pochutiny. Nejméně jí granule, což ale u větších plemen psů možná neplatí 🙂

        1. Také krmíme pestře. Sice jsou odborníci na výživu, kteří tvrdí, že se nesmí kombinovat granule s jinou stravou. ale naši psi to neví (a nechtějí vědět). Ostatně podle odborníků na výživu jíme blbě i my.
          Na granule ji ale zvykej. Začni s tím, co byla zvyklá u chovatele (já z tohoto důvodu dávám minimálně týdenní zásobu štěněti s sebou). A uvidíš. Někteří jsou pažravci a konzervativci a na nové si zvykají opatrně. Někteří zbaští vše. Navíc se chutě mění s věkem. (Ginny momentálně téměř nevezme syrové maso, jako malá ho jedla. Ája naopak, teď žebrala i syrová játra, která dříve nevzala ani za nic). To, aby byla zvyklá na granule je nutné kvůli cestování. Na cestách se vyvářet psovi (nebo krmit syrovým) dá jen velmi obtížně. A vy jste mobilní tým.
          těším se na vyprávění o Cassane Francais (vida, kam to dotáhne při správném vedení český choďák 😀 (h) ).

        2. Nejenom květov ané kapesníky vytváří zájímavé ho…ko…. 😀 😀 (černé spodní prádlo s kraječkou taky vypadá zajímavě 😀 😀 ) A taková čerstvě vytisknutá diplomka, nebo návod k čerpadlu, bez kterého nené možné čerpadlo spustit… to jsou momenty, kdy si říkám: „vem tě čert a všichni další, šakale jeden“.
          Pak ale Bobeš vykulí oči, olízne nos a podá pravou i levou tlapku na usmíření, jako co jsme si, to jsme si a už dobrý joo.

      4. My jsme čtyřměsíční a krmíme tak jak píše Xerxová – čtyřikrát denně – granulky, lžíci tvarohu, masíčko. rýži. vařenou mrkev, piškotky, líznout medu, ovoce- masíčko pouze vařené – piškoty kupuji pro pejsky, jsou méně sladké – a to samé dostane trošku Don, protože je už starý tak ho stejně krmíme třikrát. Ale náš Luxík je velký žrout. U jídla je s nimi velká legrace, protože Doník byl vždycky spíš nežravec a teď snad poprvé v životě sní kousek suchého rohlíku, tvaroh nikdy nejedl a teď ho trochu sní. Navzájem se u jídla provokují. Neperou se ale Doník si misku před mladým brání a nenechá ani drobeček, dělá na něj děsivé ksichty- no je s nimi legrace.

      5. Také vycpávky přijdou k chuti a což teprve punčochové kalhoty! Navíc je ještě veselo, když člověk honí rozjařené štěně, kterému u zadku vlají dva ocasy, z nichž jeden je silonový a má chodidlo.

        U nás luxuje manžel a dekujeme se všichni tři – pes, kocour i já. A děláme tss tss, to JE ale kravál!

    2. Evo, jste šikulky, byla by škoda skončit s výstavami a chovem a ten další štěník vůbec není špatný nápad 😉 .

    3. YGO a spol.! Vy vy vy vy jedny! (rofl) (rofl) (rofl)
      Hlásím že Píďulka byla kultůrní pes, četbu přímo žrala! Hlavně ta velká a výpravná vydání Třech mušketýrů po všech letech, celého Herriota, a ještě mnoho zajímavých knih. Vlastně to většinou bývaly celé sady, knihy na pokračování, co dokázala spolykat, zatímco já jsem jí vydělávala na vědecky vyvážené granule. 😉

      1. Tak to mě včera moje Pitina (kočka) dala najevo,co si myslí o mojí četbě – potřebovala jsem si jen něco opsat a polemizovat s tím,…poprvé v životě se vyčůrala do knížky…takže suším Mein Kampf a přemýšlím,kam ho uklidím,protože ten odér, ten je nepopsatelnej. Je zajímavé, že jiných knih si nevšimla…a nevšímá…

        1. Ber to tak, že Pitinka rozhodně nesouhlasila s autorem a obsahem knihy.
          Moji diplomku označila vedoucí jako práci podprůměrného charakteru (a ohodnotila ji D-éčkem) Bobeš se tak vášnivě začetl, že mi z práce zbyly jen desky a posudek od oponenta, který byl opačného názoru než vedoucí a dal mi za A. Takže si na čtvrteční obhajobu chystám důkladnou argumentaci, proč jsem psala tak, jak jsem psala….

          1. Možná bys mohla předložit i ty ohryzané desky a argumentovat tím, že i tvůj pes tu práci přímo žere (rofl)

            1. Také bych mohla Bobeše požádat o naštěkání příspěvku 😀 😀
              nebo že by mě doprovodil na akci a před komisí se vyjádřil??? 😀 😀
              Uf, ale už z toho učení mám zasukované všechny mozkové závity.

              1. Stejně máš můj hlubokosklon- mně by se zrovna teď asi studovat nechtělo. Něco na rok jo, ale regulérní několikaleté studium- nevím, nevím…

  31. Jsem přesvědčena, že má člověk jen málo lepších nápadů,než si pořídit psa. (Opak tvrdím jen v okamžiku, kdy ty potvory něco zvlášť vypečeného provedou, a to to samozřejmě nemyslím vážně). Úklid? Momentálně máme 2 línající dlouhosrsté velké čuby – takže chlupů všude hromady…
    Sekačku mají zákaz. Lux jen někdy loví Ája, to když se od luxu odrážejí prasátka. Ája je totiž světýlkový narkoman. Zato výkopové práce na zahradě…. Netušili jsme, že retrívři mají něco společného s teriéry. Holky dokážou vyhrabat díru, do které se vejdou celé!!!
    Takže Bony (a samozřejmě i Beto) – vše nejlepší k narozeninám. Doufám, že to vaši lidičkové s vámi patřičně oslaví. Ne jako my. Letos jsme holky odflákli bílou čokoládou. Ginny oslavila 2. a Ája 5. narozeniny.

      1. Chlupů bychom na dva další měli (menší, ale dostatečně osrstěné. A třetí pes?! No, plánujeme příští rok Giňata…. 😉 , tak by tu pokušení bylo.

  32. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Betka před vysavačem odchází do vedlejší místnosti. Tváří se, že jí úklid nebaví, ale když se má s vysavačem „potkat“ mezi dveřmi zjistí se, že se bojí (chuckle) O to víc obdivuji kolegyni (majitelku dogáka Montyho), kteří vždy (dogy ji provází od malinkata – rodiče vždy jednu či více obludek vlastnili) dogy luxují. Prostě místo kartáče používají kartáčový nástavec vysavače a dogák si nechá vysát zádíčka, boky i bříško (slastně se převaluje…) Prý se to dá snadno naučit a kromě koberců se u nich luxují i psi (rofl)

    Jinak čas letí, nejen Bony stárne… Dneska jsou to 4 roky, co odešel Xerxes Bonoda. A zítra to budou čtyři roky, co vyšlo Tojefučí povídání pro kluky i holčičky a taky se narodila jedné plášťové fenečce u Brna dvě dozí miminka – Banderas Antonio a Kosatka Beta

    1. Taky mám dneska smutnej den, je to 4 roky, co mi odešel po Duhovým mostě můj Šarik ;(

    2. Náš koliák Don se také nechá vyluxovat a mrňous Lux se také jmenovce nebojí. Zato včera malý bojoval s mopem, nebál se ale dělal výpady a vrčel.

    3. Blahopřání kosatce Betynce (inlove) – ať je holka pořád akční jako její panička 😉 😀

  33. Takže přátelé,
    se zpožděním daným zejména mojí momentální pracovní vytížeností (viz Kde je Jakkel ze středy 2.6 8) ), dávám i já své fotky na WEB 😉
    Najdete je na obvyklé adrese http://zviretnik.kubela.cz (rofl)
    Jakkel

    PS 2+10 docela jde (rofl)

    1. Jakkeli – moc se ti povedly fotky s coursingu – na psech je vidět, jak se snaží. Moc se mi líbí fotky borderky a belgického ovčáka – ty jsou opravdu super. No a Toya se taky povedla – kdybys dovolil, dala bych si ji na pozadí – teda ne na své, ale do PC (chuckle) .

      A fotky z Bulharska se mi taky líbí – a víš, že mne překvapilo, že jsem docela rozumněla nápisům na obchodech?!

Napsat komentář: Kytka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN