Silvestrovské odpoledne, spíš podvečer, mrzne, už několik dní je pořádně pod nulou, jak má správně v tuto dobu být. V ulicích je cítit očekávání blížících se radovánek, mámy urychlují své kočárkové výpravy a už chodící caparty se snaží dostat domů.
Ještě vykoupat, uložit, sebe upravit a připravené dobroty hezky naservírovat. Aspoň ten konec roku si pořádně užít, po celoroční „maminkovské šichtě“ si to všechny určitě zaslouží. Omladina se shlukuje do part, každá upřesňuje své plány na příštích pár hodin. Alkoholové aróma jen dokresluje, jaké asi převážně budou.
Hostince, hospody, restaurace nebo jak jinak se zejména na Silvestra tak obsazená zařízení nazývají, dýchají tepou a snad i funí desítkami neobvykle družných duší, v tuto dobu už lehce ovíněných, pivem či jiným, dle chuti a obsahu peněženky zvoleným mokem obveselených. Je Silvestra, tak si ho užijme, je přece jen jednou za rok!
Cítím se docela nepatřičně, když se přicházím jenom najíst. Výčepní část rovnou vyloučím, stejně tam není volná ani židle, přes kouř bych snad ani na ten jídelní lístek neviděla. V zadní místnosti (zvané pěkně postaru „hostinská“) je to samá rezervace – pan hospodský se vyzná, takhle bude určitě plno, zdejší „honórace“ má ráda své jisté, a to jak jídlo, tak „vybranou“ společnost. Když už se nastrojím, tak ať vím, kdo to uvidí…
Výzdoba stěn je mile ztřeštěná, trochu ještě vánoční, současně bláznivě „kolotočová“. Chci to vzdát, Silvestr nesilvestr, dieta neuškodí nikdy, v mém případě obzvlášť ne, něco se doma najde, stejně bych si připadala v tom „hlučícím davu“ opuštěně. Mého váhání si všimla mladičká servírka, sympatické stvoření s tácem plným piv nad hlavou a unaveným úsměvem ve tváři, vyčarovala židli, prostírání i s příborem a talířem polévky současně.
Stihla i omluvu, že dnes mají jen „jednu na výběr“ a hlavní jídlo, to že mi ukradne z kuchyně dle toho, co právě kuchař nestihne ohlídat, neb „pan šéf to chystá všecko dozadu – pro ty rezervované“. Obě jsme se zasmály a tímto snad ten, pro další vývoj tohoto příběhu zásadní, kontakt navázaly. Když jsem dojedla polévku a čekala na „to hlavní, co mi ukradne“, si dívčina stihla na vteřinku i přisednout.
„Prosím vás, nemůžete mi poradit? Už od včerejška tu někde je pes, asi hodně nemocný, sotva se motal, na noze měl velikou bouli, dala jsem mu najíst, ale lidi ho vyhnali. Chtěl do tepla, to šéf nedovolil. Musím něco udělat, viděla jsem už děcka, jak do něj kopou, pes je asi moc unavený, ani se nebránil. Volala jsem na plno čísel, nikdo s tím nechce nic mít, jsem tu jen na výpomoc přes silvestrovský frmol a nikoho tu neznám“.
Přestala jsem mít hlad a myšlenky mi vířily hlavou jak vrtule. Nemocný pes, venku tma a Silvestr k tomu. Navíc kdoví, kde je mu už konec, když ho tady vyhnali. Hospody budou otevřené všechny do rána, ale opilců bude taky hodně. Řada případů lidské zrůdnosti se přímo nabízela, toto zvíře se už asi moc bránit nedokáže. Ty partičky, přiopilé už odpoledne, se mi vybavily okamžitě. Auto nemám a kdo bude ochotný se mnou na Silvestra jezdit po okolí.
Od dívčiny jsem vyzvěděla, kam všude už volala a musím říct, že slzy zoufalství mi tekly slanější než ta polívka. Obecní policie to nebrala (zvláštní obzvláště na Silvestra, výtržnosti se přímo nabízejí, hasiči mají jen pohotovost na případné „rachejtlovské nehody“, jindy by se třeba i snažili, ale co se psem, zítra je Nový rok, taky chtějí mít volno.
Sama obec útulek nemá, v blízkém velkoměstě je útulek policejní, berou jen místní zatoulance, sem už prý přijet nemohou, nemají kompetenci, v dalším útulku jí slíbili psa převzít, ale odchytovou službu nemají, ať ho přiveze, snažila se přesvědčit někoho z hostů, odpovědí jí bylo, že prašivého, smradlavého a nemocného psa si prý do auta nikdo neposadí. Marnost nad marnost…
Prochodila jsem tu silvestrovskou noc téměř celou a uspěla. Vyhublou fenečku knírače, se srstí plnou chuchvalců špíny, schoulenou pod kontejnerem s obrovským nádorem na přední tlapce, který podle následného vyšetření byl téměř před prasknutím a musel působit zvířeti neskutečné bolesti, jsem uložila do teplé postele. Usnula okamžitě a spává v ní dodnes.
Začátkem ledna 2008 prodělala operaci s následující rozsáhlou plastikou. Nádor je maligní, pomalu rostoucí, netvoří metastázy, avšak značně recidivuje. Další operace byla po roce, pak po 5 měsících, momentální stav dovoluje už jen amputaci končetiny, protože nádor roste opět. Fenečka snad bolesti nemá, běhá dobře a ráda. Co bude dál, to nevím.
Jsem tvor skeptický s velkou nedůvěrou v lidstvo, velmi často se stydím za to, že vůbec patřím k druhu pyšně se nazývajícím homo sapiens. Jsem přesvědčena o tom, že lidstvo jako celek je největším škůdcem na Zemi vůbec a často nechápu, odkud se ta „lidská pýcha“ bere. Proč si myslíme, že se svět má točit podle nás.
Chci tímto příběhem poděkovat té neznámé dívce, která se od oné silvestrovské noci už v hostinci neobjevila a jejíž jméno ani neznám. Svou velkou snahou pomoci tomu cizímu“ prašivému, smradlavému a nemocnému psovi“, ačkoliv nikde nenacházela odezvu a práce měla doslova víc než nad hlavu, mi vrátila aspoň částečně možnost vážit si člověčenství a doufat, že takových je a bude víc.
Omlouvám se OT:
sharko.68, kefírku bych uměla doručit do Hradce.
Je na Tebe kontakt ?
Posílám Ti ten kontakt, ri.
Vyřízeno.
Ach Zviretnici,preco je to Machovo jazero-vlastne rybnik!-tak sme sa to ucili v skole-tak strasne daleko?Napiste krasne pocitanicko a mohli by ste mi napisat i osobne maily-veru mohli i lapošku-to je placatica po madarsky-by som poslala.Alebo aj dve.taky fernetik,pretoze nielen muzi maju svoje dni…. Skoro cely vikend pracujem,lebo som stara a co s takou:nech pracuje, na zabavu mame ine vekove skupiny.A este pozdravte vsetkych na brneni.Ani tam nepridem.
Verenko, psala bych jako oživot (konec konců, je to moje profese) ale nemám tvůj emajl 🙁
Můžu Ti ho poslat, Matyldo. Můžu, Verenko?
Provedeno, Vave.
Po valašsku jedině ploskačka. Patří k základním součástem oblečení každého súcího Valacha, že.
Milá Zito, článek jsem přečetla během dne a nějak jsem na něj nedokázala napsat reakci až doteď. Věřím, že existují osudová setkání, která posunou život jiným směrem. Tohle bylo nejspíš jedno z nich (h)
Milá Zita, ešte raz sa vrátim k svojej poznámke o amputácii, keby to lekár videl trochu nádejne, išla by som do toho. Myslím, že zvieratá sú omnoho realistickejšie ako my – ľudia, prispôsobia sa skutočnosti a netrápia sa nad tým, čo by bolo keby….
Nezažila som na vlastnej koži, ale čítala spomienky veterinára, ktorý takto amputoval dokonca dve nohy na jednej strane kocúrikovi, ktorého zrazilo auto a kocúr prežil, behal, užíval si života a aj keď si ho veterinár chcel nechať, nakoniec si ho vyprosila jedná rodina, ktorá si ho zamilovala. Kniha sa volá „Psi že nesmějí do nebe“.
Ale nech to dopadne akokoľvek, dala si Ťapinke kus šťastného života a za to Ti patrí vďaka.
O.T.
LDU, ďakujem za Tvoje slová a dúfam, že dopadnete lepšie ako my. Zatiaľ si užívame čas, ktorý nám ostáva, kým Miška nemá bolesti.
Editko (h) , nevěděla jsem hned, o čem mluvíš, tak jsem hledala – a našla. Objímám Tě a hladím po tlapce.
Čeká Tě těžká chvíle, ach, zažila jsem to s Píďou.
Srdce Ti řekne, kdy je čas poděkovat Mišce za všechnu její lásku. (h)
Vave, ďakujem, Tvoje slová ma vždy dokážu utešiť a teraz to potrebujem
Editko, kéž bych dokázala víc než jen slova. Objímám Tě na dálku. (h)
Milá Editka,
zrejme máte menej času ako my. Veľmi ti držím palce a a dúfam, že ten čas, ktorý zostáva, si užijete obidve.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Svěřuje se nejmenovaný poslanec kolegům: „Ani ve snu by mě tehdy ve zvláštní škole nenapadlo, že jednou budu politikem!“ .(*)
~o) Vinšuju všem klidný večer a zamyslete se nad tím, který poslanec by to mohl být. ~o)
Příliš obecné zadání, V. Zužte to. Takto by jich to mohla byt půlka.
Jakube, Ty jsi ale optimista (tmi)
No já su obecně znám jako přitroublý naivní inťoš. Ale třeba druhá půlka mohla vyjít z osmé na normální, ne?
OT – Mobilovala jsem s Louk! Předvoj se má dobře, dnes si užívali výletění, v noci je jim trochu chladno (jó, od vody táhne 🙂 ). Tak to řeší na dnešní noc zakoupenou placaticí. Doufám, že je Pedroník uhlídá (chuckle) ). Vyřídila jsem jim dobrou zprávu o Myšce, byly obě nadšené. Slíbila jsem, že jim opět zavolám a pasovala jsem se na styčného důstojníka. Alespoň k něčemu budu, když už v Termitišti nebudu ;( .
chicht – nejsi jediný styčný důstojník (wave) S předvojem jsem v kontaktu každý den – třeba včera mě dámy informovaly, že mi zestátnily „moji“ deku (neb rána jsou tam chladná – a nemají teplé prádlo (rofl) ) a že si mám dovézt svoji… Jinak jsou spokojené a užívají zasloužené jarní dovči.
Hlásím se mezi ty, které náš předvoj každý den dozorují – je to nutné, protože by jinak dočista zvlčily … vlastně zepsily. Jako se to dnes stalo Louk: sebrala Pedrouškovi znatelně větší kus jeho deky (Xerxová, nejsi v tom sama (chuckle) ) a pásla na ní ovečky. Kde ovšem dámy vzaly ovečky, to mi nechtěly prozradit. Obávám se, milá Xerxová, že ani netušíš, do čeho přesně se řítíš. Kdoví, co je předvoj schopen v pokoji pást a páchat do pátku. (wasntme) (chuckle) Proto musím trvat na každodenním raportu.
Ovšem jednu pochvalu dámy zaslouží: zatím už dva dny neprší. Uvidíme, zda jim to vydrží i přes víkend. 🙂
A to jsem je na teplé prádlo výslovně upozorňovala! Jenže to byly samé výmluvy, že už mají sbaleno a vlastně jsou horkokrevné a tak podobně. A teď to musí řešit placaticí, no Sodoma v komoře! 😀
Ano, ano! (nod) V komoře Sodoma, ovečky a předvoj bez jégrovek! (rofl)
… vlastně, ona Louka pásla hříbátka, ne ovečky … nebo snad obé? Jsem to asi zase zvojtla. (fubar)
(rofl)
Ještě že upozorňujete na nutnost teplého prádla! To ani Limonádový Joe netušil, že u Mácháče je až tak klendra! Tak my se polepšíme, vezmeme teplé prádlo a deky, Kačce šáteček na krk (děvče chraptí a sedí doma, jelikož ve škole ji nutí i přes chrapot trénovat na školní akademii úžasnou německou verzi písně o včelce Máje- přijde vám to normální?)
Borůvice si dneska dala na cvičáku málem individuálku- byly jsme tam dvě a cvičitelka. Psi nadšení, paničky funěly. Normálně si totiž stihnu odpočinout, než musím znovu utíkat podél překážek a hulákat povely, dneska jsem tak tak stíhala znovu dojít na start….
O.T. Zabalila jsem zvířetnické potřeby (sbírkové pytlíčky a několik dalších drobností), zabalila jsem teplé prádlo 😛 a nejnutnější šatstvo. Určitě jsem na něco zapomněla :S . Mám velký (tzv. expediční) batoh a je těžkej jako krá … strašně těžkej :@
Zítra jsem ještě chvíli v práci a pak vyrážím…
Správně, milá Zano (inlove) ! Předvoj je třeba zkontrolovat osobně! (wasntme)
Ehmmm, a z čeho máš to teplé prádlo, že máš baťoh těžkej jako kr …, prostě těžkej? (rofl)
Bůhví čím, když má plavky s polární liškou nebo čím to 🙂 Třeba má vytápěné !
Nojo! Ty jsi na to kápla, Matyldo (inlove) , jsi hlavička. (y)
Hi, Zana v baťohu veze putnu koksu na vytápění polárních plavek, (nod) .
Nu, víš, Xerxová, já o těch dekách vím, nechtěla jsem to na ně bonznout 😡 . Ale když už je to venku ….. (chuckle) .
Milá Zito (inlove) , přečetla jsem si znovu Tvé vyprávění a také komentáře a nějak nemám co dodat, vše bylo řečeno.
Snad jen něco k té dívce. Kdyby to byla povídka, člověk by měl tendenci pochybovat, to se snad ani v literatuře nesmí, aby se takhle někdo objevil, pohnul dějem a zase zmizel, je to příliš nepravděpodobné a vymyšlené.
Ale všichni víme, že se to stává. Snad každý máme za sebou nějaké setkání s někým, kdo se v našem životě objeví jen na okamžik, a přesto pohne celou naší zemí na hodně dlouho, nebo i navždy. Možná to jsou anjelé, kdo něco takového dokážou. A možná jsou to lidé. Lidé, kteří voní člověčinou …. pamatujete? Tak jsme to tu psávali, čichám čichám člověčinu, a z toho pak vznikla celá rubrika Člověčiny, kam tento příběh po právu patří na čelné místo.
Děkuju. (h) Takové příběhy dokáží dát odvahu a sílu.
Tzv. deus ex machina (máchiná). Vysvětlím: když už úspěšný a nedočkavě žádaný řecký módní dramatik (mluvím o době trošku včerejší, asi před půltřetím tisíciletím), třeba vznešený Euripides či osvědčený bavič Menandros, nemohl s dějem dál, zauzlil jej a pořád po něm chtěli, aby to pro Día dokončil, sáhl po b o h u z e s t r o j e : nad scénu se se skřípáním naklonilo rameno dřevěného jeřábu, na něm se vztyčil herec v masce boha, vztáhl ruku a pravil: Ó smrtelníci, slyšte můj úradek – ty podlehneš, ty se s hanbou stáhneš, ty získáš korunu a vládu – ! A oni vše náhle uzavřeli, uklonili se bohu, pak divákům – a šlo se dom… a bylo pokluzené. A všici si říkali: tak to zas správně skončilo, že sousede? Tak to má být. – Bych chtěl vidět, jak by kritici roztrhali dramatika, co by si to dovolil dneska…
Jenom místo boha by to byla d e a ex machina – bohyně ze stroje. Byla tam vůbec? Pokud ano, kdo to byl? Proč? Kvůli komu? Z čího úradku? Že vypadala jako člověk – o Die, to přece je pro každou bohyni myška…
Ahoj Myško! Tak tě vítám doma! Huš bylo na čase! Posílám pavoučka pro štěstí (bug) a kytičku (f) a sluníčko (sun) a ještě jedno sluníčko (sun) a mávám ti (wave) a objímám (hug) a koukej odpočívat, nebo bude (punch)
Bujííím, bujííím ;( 😉
Tedy. Jak moc v poslední době nestíhám číst a sledovat dění, tak teď jsem si právě přečetla článek. Chci moc pochválit autorku. Pěkně se četlo, slova vyprávěla. A navíc ten příběh! Opravdu krása (h)
Dneska nestíhám, chvátám jak brouk svižník – ale článek jsem přečetla a je krásnej. Díky oběma (h) .
Myškoooo (inlove) , vítám a buď moc a moc hodná (y) (h)
Myškóóó, jak jsem ráda, že jsi zase s námi. Ale MUSÍŠ být na sebe hodná, užívej si každého dne, potřebují Tě Myšátka a i my. Ale ne, že si to budeš jenom říkat, že budeš opatrná a zvolníš krok. Už jsem něco četla o pořádku a o poličce atd, pokračuje hrozící ukazovák (wait) ! Přeju Ti hodně sluníčka a užívej si!!!! (f) (rose1) (h)
Neboj, to jsou jen dlouhodobé plány, zatím jsem vystrašená dostatečně na to, abych až tak moc neblbla. Budu ráda, když zvládnu školu a doučka.
Milá Zito, dnes jsem četla na etapy. Napřed Tvůj krásný, lidsky citlivý článek a nyní v podvečer, diskusi. Přeji Tobě i celé smečce, hlavně Ťapince-bojovnici ještě mnoho krásných společných procházek. Jsi šťastný člověk, když jsi mohla poskytnout „té prašivce“ krásné poslední roky i s pečlivou lékařskou péčí. Jak píšeš, asi jde o staršího pejska, takže až nadejde čas, rozhodnutí jestli amputaci nebo uspání, je na Tobě. Jak psali předpísaři, ten čas poznáš, zcela určitě. Cítím s Tebou a zase se nám ozvi, máš tady spoustu lidí, kteří jsou na stejné vlně jako Ty.
Zito – Tys poděkovala neznámé dívce a já děkuju Tobě (h) za tuu postel v které ta psí duše dodnes spává (y) . Díky.
Polívku nemám, ale slano tu je :), ale není to smutný slano – díky Tobě. (y)
Jen probíhám – milá ZitoB (inlove) , dnešní silný příspěvek jsem četla už ráno, ale nestihla adekvátně zareagovat, snad až večer. A vidím tady, že Myšmyšmyš (inlove) (clap) je ve své Myší dírce, tak vítej a buď poslušná, nebo bude mazec! (y) (to není palec, ale ukazovák, a dělá tytyty!) (takhle se tvářím: (wait) )
OT: Od rána jsem byla s mamkou po vyšetřeních, jsem úplně KO, protože jsem prošívala Prahu sem tam. Vypadá to, že z tělesné schránky ty potíže opravdu nepocházejí, jak už si od neděle myslím. Snad se to srovná. Děkuju za palce, určitě ta podpora pomáhá, mně určitě. Díky. (h)
Vave, drzim palce mamince a i tobe. Vem si priklad ze vsech tech rad pro Mys. (h)
Vavísku, držím všechny (y)
Prošívala Prahu je plastické jak semtex. Osobní vynález nebo se to v práglu užívá?
Nějak to ze mě momentálně upadlo. (wasntme) (chuckle)
Povedlo se mi zabloudit jen několikrát, a vždy jen krátce. A dokonce! Přesto, že se mi skoro pokaždé podařilo opustit vytištěnou trasu hned za druhým rohem, jsem dojela k místu určení, aniž by tam byly směrovky a aniž bych tušila, v které čtvrti a na kterém břehu Vltavy se nacházím. Vůbec to nechápu, je to naprosto nevysvětlitelný a neopakovatelný jev. 8-|
Už vidím, jak za okny budou padat sněhové vločky a já budu psát: Milý Ježíšku (angel) , prosím Tě, buď tak hodný a přines mi navigaci do auta. (nod)
Milá Vave, držím taky moc palce. (y) (y) (y) (y) Zjistila jsem to až teď, protože mi delší dobu nešel internet. Určitě se všechno v dobré obrátí (f) (h) (f)
Milá Zito, věř, že na světě je spousta dobrých lidí, například Ty a ta servírka, „váš pan doktor“. Ach jo, mám rozmazáno, jako vždycky u takových příběhů. Někdo by tomu asi nevěřil, ale řekla bych, že to byl asi Tvůj nejlepší Silvestr a určitě je vám s Ťapinkou moc krásně. Už se holka asi pomalu loučila se životem a najednou potkala anděla. Držím vám palce, abyste dostali ještě co nejdelší společný čas na světě.
A pokud jde o okamžik „dál už ne“, až jednou přijde, poznáš ho určitě a snadno. Bude to ten okamžik, kdy Tvou chlupatou kamarádku přestane úplně těšit svět a nebude mít najednou o nic zájem. Musela jsem nedávno tuhle laskavost poskytnout našemu kocourkovi, neměla jsem žádnou zkušenost, ale „náš pan doktor“ říkal, že to bylo akorát přesně. Bylo to moc těžké, ale musela jsem to udělat. Už máme novou kočičku, ale na kocourka si samozřejmě každý den vzpomenu. Byl taky z rodu těch starých, nemocných a prašivých a přišel k nám užít si poslední tři roky života v teple, v klidu, s plnou mističkou a rukama, které hladí.
Přeji Ti, aby ses takhle musela rozhodovat až za dlouho.
Paní Zito, tak to musel být opravdu dramatický vstup do nového roku! Byla jste ten večer na tom správném místě. Nechci ani domyslet, kdyby jste šla jinam… Také Vám chci i té holčině servírce moc poděkovat za to, že jste tu chuděrku nenechali napospas osudu jako všichni ostatní. Chjo, je mi z takových bezcitů taky často nanic… Pro tu Vaši pejsinku to byl nejen začátek nového roku, ale i nového života. Tolik jí přeju tu postýlku… Tak ať si to ještě hodně dlouho užívá (h) . Mějte se hezky a Vaše smečka také.
Myšišinko, vítej doma! A seřvy, seřvy, seřvy, žádný „v rámci možností“, v rámci toho, co řekli doktoři a co si přeje Tvů organismus, ne Myška jako taková. Anžto se musíš dát ouplně do pořádku, víš, jak jsme se báli? A jak Tě potřebují Myšata – ale až budeš zdravá, nějaký týden tady nehraje roli, ona na tebe ráda počkají. (h) (h) (h) (rose1) (rose1) (rose1)
Mysko, pridavam se ke gratulantum a zastupu dobre radicich lidi. No ano, ja vim, ono se lip radi jinym nez sobe. Ale, vem to jako necekanou dovolenou, prilezitost precist knizky na ktere nebyl cas, prohlednout si veci na netu, na ktere nebyl cas, posedet, popremyslet. (h) (rose1)
Zito, díky za Ťapinku (rose1)
Připojím se. Taky moc děkuju, za Ťapinku, za pohled na svět i za ochotu se o tenhle (asi taky svým způsobem bolestný) příběh podělit.
Díky (h) (rose1) (h)
BCHO! (To je ale pitomé oslovení.) Rád bych si tě přidal do adresáře, jistě další taky. Pošli mi svou e-adresu, sím!
Já používám pracovní email, kterej bych tady nechávala dost nerada, ale v kontaktu bych byla velice ráda. Tak teď moc nevím, jak to zařídit. Koukala jsem na Hadopasi, jestli by nešla poslat adresa přes ně, ale nějak se mi to nepodařilo vykoukat 🙁 Můj email má t.č. jen Dede a Li.
HCHO, jde to, ale hloupý je, že se ti posílá hláška, že tam máš poštu (v tvým případě na ten nevhodnej pracovní mail). Zkus se domluvit s adminem (Beda), jestli by to šlo bez toho avíza – bysme ti mohli napsat sem, že máš poštu 🙂
Milá HCHO – a co si založit nového emilka – já mám taky jeden pracovní (ale u mne není problém ho používat i jako lehce soukromý (nod) ) a jeden na seznamu.
Díky za radu, to je asi opravdu nejlepší řešení. Zkoušela jsem to teď z práce, ale nějak se nezadařilo, tak to zkusím o víkendu z domova a ohlásím se 🙂
Zito, to je silný příběh. Ten Tvůj i pejskové. Oběma vám držím palce a budu na vás myslet.
Kdy je pejsek na odchodu, to poznáš, sakra dobře to poznáš, tam už nějaké rozhodování je jen o lítosti, šíleném nechtění, zoufalství, hledání odkladů, ale víš to…
Milá Li, ty jsi to řekla naprosto přesně jakto citím i já. K tomu není co dodat. (h) (y)
Zdravím tě z Moravy a stále na Vás myslím. (h)
MYŠ JE UŽ VE SVÉ DOMOVSKÉ DÍŘE! HURÁ!
Moji milí Zvířetníci, poslušně hlásím, že jsem zde. Linda mi oblizuje nohu, ale tváří se naštvaně. Ale to dáme do pořádku, měla trošku tvrdší režim, než má u mě, chuděrka moje. Moc vám všem děkuju za podporu (h) . Pořád říkám, že jsem moc šťastná, že mezi vás patřím. DĚKUJU!
Vítej doma (rose1) (h)
Opatruj se a hýčkej se, ať jsi brzo úplně fit. A zvolni, prosím, zvolni…. Víš, jak jsme se o tebe báli?
Sláva, hurá, milá Myšo! (inlove) A teď opatrně.
(f) Vzácná Myško, teď je nejdůležitější zdraví, takové Myšky se moc často nevyskytují, dávej na sebe pozor (h) (h) (f)
Nech se opatrovat, bývá to velmi příjemné- my a Myšata tě totiž potřebujeme, víš? (h)
MYško, sláva, sláva, sláva, ale PROSÍM TĚ, BUĎ VELMI HODNÁ A VELMI POSLUŠNÁ MYŠ, ať jsi co nejdřív v pořádku. Teď musíš být na sebe opatrná, měli jsme moc velký strach!
(h) (rose1) (y) (h) (y) (rose1) (h)
Slíbili jste, že ji seřvete. TOTO je seřvávání?
To víš, že je 🙂
nebuď na mě jak na cizího, jo?! Ležela jsem, ale spát to nejde, tak si dám něco k jídlu a knížku k tomu. Lidi, já jsem tak ráda, že jsem doma!!!
A my jsme moc rádi, že už jsi doma… (h)
Dávej na sebe pozor a buď opatrná! (wait)
A jsi doma aji tady, že. Tak vitaj a nehleď furt na monitor, nevaž se, odvaž se. Dej nám všem závazek, že se pár týdnů nebudeš stěhovat, že nebudeš lozit po štaflích a vrtat do zdí, přesunovat nábytek a takové zhůvěřilosti, umývat okna (já jsem neumýval rok, a co) a nebudeš se vnucovat do školy dřív než smíš (budeš). No jo… staré přísloví z Vysočiny: Myšima nezatopíš. Myšma. Myšmi.
Stěhování je už dávno zamítnuto, 15.štace jedině na hřbitov a tam se mi zatím ještě nechce. Mytí oken mám za sebou, je tu sice binec, ale to se nezblázní, protože na gauči na mě čeká Linda. V hlavě mám nápad na výrobu poličky na stůl, ale ta chvilku taky počká, holt bude na stole přehledný nepořádek. Zatím všechno, co bylo třeba, podle mých pokynů našli, tak to není tak zlé. Ale děti mi strašně chybí a paní doktorka řekla, že v pondělí můžu do práce, tak se strašně těším.
Jo a nezatopíš Myšmama! Tak je to správně (wave) .
Aha. Takze nejpozdeji v sobotu se bude vyrabet police … :-}
Tak to vidíte. Co sem pravíl? Řezat řemeněm málo. A sú to stále jednací.
Teda na toho statnýho ošetřovatele se těš!!!!
Jejda, děkuju vám všem za přivítání. Samozřejmě v rámci možností zvolnit let drobátko musím. Mám určitá pravidla, která budu muset dodržovat. Jinak si mě proklepali důkladně a už jsem se jen bála, aby mi nenašli zánět prostaty :O . Co vyšetření, to nějaká jobovka. No, hlavně, že jsem doma. Teď se osprším a zalezu do pelíšku a pokusím se dospat probdělé noci.
Ale behom!
Co horečka omladnic a nadměrná kadeřavost vlny? 😉
Opatruj se!
No eště toho trošku!!! Koukám, že dostaneš kafe od Maryši :S
Mam pocit, ze treba takovyho sestadvacatyho cervna bych takovy kafe s chuti vypil.
Píšu do kandeláře a těším se. Poznáš další bydlisko. To abych uklidila, aby to tu nebylo jako v tom minulém bytě!!!
No ja bych mel byt v Pejrimove az 18-24.7. Ale koncem cervna budu muset neco vymyslet. Nejlip neco kde budu pod dozorem statneho osetrovatele.
I ten druhý termín si píšu. A statného ošetřovatele ti v červnu mileráda budu dělat. I spát je kde, když budeš potřebovat.
jejda, mila Myska_vitaj doma.Davaj na seba pozor!!!!!!!!!!! Kazdy Ti bude davat rady,tak sa pridam:na nikoho nedaj,len na svoje telo a srdce.Rob vsetko na co mas chut a na co si doteraz pre pracu nemala cas.Vsetkym si chybala a vsetci sa tesime,ze to dobre dopadlo.
Se řekne. Máme máj. Se řekne, dát na svoje tělo a srdce… nejsou lidi.
Já snad budu muset zapátrat mezi mladými holkami. Jenže ty jsi určitě děsně vybíravej!!!
No já bych třeba ani nebyl… ale jaksi je jeden pro ně nějak jako transparentní. Nebo jako úcty- a zdraveníhodný pamětník staré monarchie. Což je dobře. Z pudu sebezáchovy. Jak totiž pravila už loni dost rezignovaně (kdo mě už má znát) má počeunická krev: Tati… doufám, že do toho bo*delu, co máš doma, se solidní ženskou budeš stydět pozvat. A že se nabalí nesolidní, toho se neobávám… chybí ti jeden důležitý doprovodný faktor: – a aji v telefonu bylo slyšet tření palce o ukazovák a prsteník.
Tož tak, roby…
Verenko, tohle je rada, která se mi líbí. A moc děkuju. (h)
Milá Myško, nebudu radit a nabádat, ale jsem moc ráda, že to dobře dopadlo (h) (f) (h) (f) (h)
Myšičko myš, jak ráda Tě vidím (h) 🙂 (h) Hezky se uzdravuj a buď hodný a poslušný pacient, ano ? (h)
Myško – vítám tě doma. U šupky dupky do postýlky, žádné ponocování a vůbec, dodržuj pravidla, která jsi dostala nebo ti nabacáme 😉
Milá Myško, vítej doma. (rose1) Jsem moc rád, že se ozývaš a držím palce aby ty fujfuj nálezy byly vyvráceny a vyléčeny. A ty pro to udělej co nejvíc – hlavně poslouchej doktory a odpočívej. To ti prospěje. Ani nevíš, jakou mám radost! (h)
Myši, vítej domů a koukej at‘ vidíš (^) (beer) (rose1) !!!
Vítej doma, milá Myško (rose1) . Opakovat už napsané rady nebudu, ale přidávám se k nim. Ať nemusíme hubovat!!! (sun) (sun) (sun)
Myško vítej doma a brzké uzdravení (f) (sun) (f) (sun) (f)
Myško, to je dobře, že už jsi doma (sun) . Tak se opatruj a ať je líp a líp (y) .
Myšičko, zdravím tě a vítám zpět , hurrráá, prosím , šetři, se . (h)
Sláva, třikrát sláva (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y) . Přeji brzké uzdravení a hlavně, prosím, dodržuj doporučení lékařů. Vědí určitě lépe než my tady, co je zapotřebí.
(sun) (h) (f) (h) (sun)
Děkuji za všechna vlídná a laskavá slova, zatím Ťapinka bojuje statečně. Asi měla někde v osudu napsáno, že ji štěstěna bude
taky chvíli držet palce. Hned při první návštěvě kliniky ji přijímal mladý lékař s odvahou „jít do boje“. Nabízela se řešení od amputace různého rozsahu po euthanasii. Zvolil to nejméně nadějné – odstranění nádoru s následně velmi rozsáhlou plastikou.Kožní štěp odebral snad z poloviny zad a hrudníku toho malého tělíčka, stehů bylo ke stovce. To víte, že rozhodování bylo těžké. Není to jen prodloužení celého utrpení? Nevíme, jak je zvíře staré, podaří se zabránit prasknutí některého stehu, když je jich tolik a následnému hnisání rány? Dovolenou jsem si vzít hned po novém roce rozhodně nemohla a doma jsem měla už tři psy a spoustu koček.
Dokážu za této situace vytvořit takovémuto pacientovi „klidový režim“? Jak z dalšího vyplývá, zvládli jsme to všichni, Ťapinka, mimořádně šikovný pan doktor, ze kterého láska ke zvířátkům přímo sálala a dodnes si o „své malé Ťapce“ přeje dostávat informace, ostatní příslušníci mé „domácí smečky“ a nakonec i já.
Pokud jde o nynější řešení – je to těžké, velmi těžké. „Náš pan doktor“ rozhodně počtvrté dílčí řešení odmítá, Ťapka už po posledním zákroku měla velké bolesti, které se špatně tlumily, nádor rostl hodně do hloubky, asi už neměl kam jinam. Takže amputace ano nebo ne? Pejsek je už hluchý, velmi špatně vidí, jeho stáří je těžké odhadnout, jde o přední končetinu, jak by vypadala chůze, těžko říct? Hlavně by mi dělaly starosti případné „fantomové bolesti“. Člověk komunikuje přece jen srozumitelněji než zvířátko. Jsem ještě zaměstnaná, do důchodu docela daleko, takže denní režim takto postiženého tvorečka, no nevím, nevím.
Zatím si užíváme, co to jde, procházky krásným okolím,známou trasu ještě stále bez vodítka, sama si mě hlídá, aby se neztratila. Další fenka ji dělá částečně „vodícího psa“ a tak si všechny bereme
životní pohodu plnými doušky.
Tu dívčinu ze silvestrovské noci jsem hledala hned po Novém roce,
neměla jsem štěstí. Byla zřejmě z rodiny pana šéfa, toho jsem opakovaně nezastihla a krátce nato snad hostinec prodal. Číšník mě odbyl, že holku pořádně nezná, jestli si chci stěžovat, ať to dám písemně, na poznámku o psovi zavrčel cosi o pitomém čoklovi, měla jsem obavy, abych dívce ještě dokonce nepřidělala problémy, můj vzkaz o úspěchu „naší akce“ ji nejspíš nevyřídil.
Obsluhující personál tohoto podniku byl vždycky mimořádně nevlídný, snad i hrubý (aspoň na můj vkus) – teď je to mnohem lepší (i když nemluví tak docela česky).
Mé současné obavy se týkají spíš toho, jestli dokážu správně odhadnout ten okamžik kdy „dál už ne“. Děkuji všem, kteří nám budou držet palce.
Milá Zito, ten okamžik odhadneš, ona ti to Ťapinka řekne sama (h) Moc děkuji za krásný příběh silvestrovské noci a za to, že jsou na světě lidi jako ty (h) (rose1)
Ad kdy „dál už ne“ – ZitoB, to poznáš – když ne očima, když ne rozumem, srdcem určitě (h) . Užívejte si krásných dnů, aby bylo z čeho brát, až nebudou.
Zito, to je neuvěřitelný příběh. Lhostejnost lidí je neuvěřitelná, ale ty jsi mi dnešní den prozářila laskavým článkem, i když ho čtu skrze takovou nějakou mokrou záclonu. Ťapka alespoň poslední rok a půl měla kliku, že se dostala k tobě. Neumím posoudit tvé nynější možnosti, to je na tobě a veterináři. Já bych možná uvažovala o té amputaci, pokud by to veterinář viděl nadějně. Pokud vím, zvířata neřeší, proč mají o končetinu méně, akceptují danou situaci. Už jsem viděla více evidentně spokojených pejsků poskakujících pouze o třech nohách. Na dlouhé vycházky to asi není, ale věřím, že i tak je možné zajistit, aby byl pejsek spokojený. Hlavně, že má milující paničku (h) O případných fantomových bolestech ale neumím soudit. Možná, kdyby se tu ukázala Lucíšek, má více informací. Co se týká okamžiku „dál už ne“, určitě ti poradí tvé srdce. (h) (h) (h) I tak jsi Ťapince dala kus krásného a spokojeného života.
No – zas je to ten nekvalitní postupně víc a víc rozmazaný font…
Ano, tuhle potíž mám teď s počítačem také.
Zito, jste skvělý člověk, díky Vám za Ťapinku, za Vaše dobré srdce, za Vaši obětavost.
Vstupuji do diskuzí spíše nesměle, vím, že mezi Zvířetníky jsou dlouhodobé přátelské vztahy, které neznám, ale vím také, že tu jsem mezi citlivými a nevšedně inteligentními lidmi, kterých je třeba si vážit. Díky Vám, kdo se také nestydíte přiznat se k slzám, k účasti s bolestí zvířátek i lidí, a přes všechno, co vidíte a prožíváte, neztrácíte víru v člověka.
Já mu snad budu muset příště dovézt flašu, aby přestal byt tak formálně zdvořile nesnesitelný… takového šmajchlování, roby. No kdy vás naposledy postarší gentleman takto šmajchloval?
Zito, musela jsem se rozhodovat dvakrát a čeká mě rozhodování třetí. Je to bolavé a to velmi. Jenže nastane okamžik kdy člověk musí zapomenout na vlastní bolest a dát přednost bolesti zvířecí. Já vím, že to víš a ted‘ si připadám jakože chytrá, když tohle píšu a vím, že se sama budu třást a brečet do vyčerpání.
Na druhou stranu, zvířata mají privilegium vykoupit se z utrpení. Přejme jim to. Lidé si musí svou bolavou cestu projít až do konce.
Za trest jsem musela vypočítat kolik je 10+9. Ale uměla jsem!
Zito, i se třmi nožkami může být pejsek spokojený a veselý. Máme fenečku krysaříka, jako štěně si dvakrát zlomila přední nožičku, má velmi tenounké a křehké kostičky i na krysaříka slaboučké. Po druhé zlomenině nezbylo než nožku amputovat. Další vnější osteosyntézu nebylo jak uchytit. Už jí budou dva roky a běhá a skáče jak veverka a vydrží i dost dlouhou procházku, spíš prolítání. Máme další psy a dokáže s nimi na procházce držet krok, až ji musíme brzdit, lítala by s nimi a my se bojíme, aby jí některý nerad neublížil, jsou to takoví velcí halamové. Kníračka je malá, tím to pro držení rovnováhy bude lepší, ale znávala jsem z procházek do parku i velkého křížence bez jedné nohy a běhal a hrál si s ostatními psy bez problémů.
Znám tady třínohého afghánského chrta- a jak hezky hopsá, nevypadá něšťastně.
Asi mi nebudete věřit, ale v televizi jsem viděla, myslím, že to byl dalmatin, psa, který neměl nohy dvě. O to nic, ale zbylé dvě nohy byly na JEDNE straně těla. Jak ten pes udržoval rovnováhu je mi záhadou, ale po louce běhal s ostaními psy jako by se nechumelilo. Dívala jsem se na to nevěřícíma očima, až se mi televizní obraz jaksi rozostřil. Je to snad o tom, že když se chce, všechno jde.
Odkaz – !!
Zito, díky moc za hřejivý článek a díky moc za fenečku. (inlove) Je to krásné vědět,že se najdou lidé, kteří jsou ochotni pomáhat. Mám kříženečku z útulku, kam byla dána po odchycení venku. Asi po půl roce se ukázalo, že má epilepsii. Nemá časté ani těžké záchvaty a vždycky jí to po uklidnění a hlazení do čtvrt hodiny přejde. Ale protože při odchycení byla v pořádku, lesklá srst a žádný vyhublý toulavý pes a drvet mi říkal, že se epilepsie u psů nejčastěji projevuje mezi druhým a třetím rokem věku a tolik jí odhadem při odchycení bylo,mám pocit, že ji někdo kvůli té nemoci asi vyhodil. :@ Nechápu, jakmůže někdo vyhodit psa jako špatně fungující spotřebič a přitom si říkat člověk. Ale stejně si myslím, že takoví jsoupořád naštěstí v menšině (f)
Je to úžasný příběh o lidskosti na jedné straně a
až neuvěřitelné lhostejnosti na straně druhé. Díky takovým lidem jako jsi ty nemám až takový pocit marnosti z okolního světa.
Zito, díky za fenečku. (h) A lidi nejsou zlí, jen někdy v tom spěchu zapomenou, že když někam běžím, můžu zakopnout. A pak je moc potřebná ruka, která pomůže vstát. Pro lidi i pejsky. Oni na to lidi přijdou a je moc dobře, když se jim to povede dřív, než sami tu ruku potřebují.
Zito, jak jinak, velký dík! Věřím, že ta studená prochozená silvestrovská noc je jedním z vašich nejlepších Silvestrů. Hřeje v srdci a hřeje ruku, která ted‘ laská psí kožíšek. Mně se dost často stává, že se do takových situací připletu, nebo lépe řečeno ony si mne najdou. Stresuji, ale když najdu řešení, zažívám pocit uvolnění a i když mám jazyk na vestě, děkuji CD nebo Někomu, že mne tam poslal. Věřím, že stejný pocit jste měla a máte vy a přeji vám oběma ještě hodně společné pohody.
A lidstvo, hm. Všeobecně nic moc, lidstvo moc nemusím, ale člověků je mezi lidstvem naštěstí pořád dost. Ale musíme se s nimi setkat.
Situace si člověka najdou – velice výstižně řečeno. Škoda, že to nelze říct latinsky. Znělo by to jak antická moudrost.
Další OT: omlouvám se za zmatky, ale situace se měnila každý okamžikem, a doktoři dovedou být tajemní jak hradi v Karpatech. Tato zpráva je však snad již definitivní:
Myška jde domů DNES kolem jedné a v léčbě se bude pokračovat ambulantně, lékaři usoudili, že to je možné. Srazu se neúčastní, ale není zcela vyloučeno, že ji nepřivezu alespoň na chvíli. K tomu je nutné splnění dvou podmínek – za prvé, léčbu bude možno ukončit už před víkendem a za druhé, Myška se bude cítit na to aby ráno brzy vstala. A nebojte se, to „cítění“ nebude posuzovat jen ona.
Resumé: je tak 10-15% pravděpodobnost, že se tam na chvilku ukáže.
End of report.
🙂
Hurá hurá hurá, že jde Myška do svého pelíšku (y) (h) . Tato zpráva rozjasnila dnešní bouřkový den – skoro, jako by venku vysvitlo (sun) .
(dance) (h) (rose1) (sun) hurá…..sláva Myšce….bude doma a bude jí líp….
Držím (y) aby se mohla ukázat na srazu. Moc jí pozdravuj!
Dobrá zpráva… uffff (dance) 🙂
Myško, opatruj se, nehoň se, ať jsi brzy fit. Ráda bych (a určitě i všichni ostatní) tě o víkendu viděla, ale nepřepínej se. Přece není všem dnům konec. Raději odpočívej a hýčkej se. Myšátka potřebují zdravou myší úču. (h)
Milá Zito! Někdo, myslím Lustig, řekl, že dobro je jak motýlek nad mořem. Musí pořád mávat křidýlky, aby se neutopilo. Tvůj příběh mi to připomněl.
Děkuju.
Zito, já děkuji tobě – za všechny lidi, kterým není osud „špinavých, smradlavých a prašivých“ tvorů lhostejný. Držím palce, ať s fenečkou prožijete ještě spoustu krásných let (h)
Trochu OT, ale stojí to zato. Podívejte se, jak před vámi uplyne během jedné a půl minuty celá noc v dalekém Ekvádoru, pod sopkou Cotopaxi
http://www.astro.cz/apod/ap100526.html
Veram, tohle ne nepopsatelné. Jste čaroději. Člověk d r v i v ě cítí, jaký je nepatrný červíček, prach prachu.
Proč najednou někdy ty největší stálice najednou tak zazáří? Su hlúpý, no nedá sa.
Veram to je moc krásné. A taky tam letěl jeden meťas – bývalá profese se holt nezapře (chuckle)
Dovolte mi prosím jedno OT: po nás se od Neviditelného Psa „trhá“ i Sarden (ne úplně jako my, ale i tak to něčem to svědčí).
http://www.sarden.cz/
Ale – ! No vida. Vejda vida vinca, přímo da vinca. Svědčí, jistě… ále ON je to pořád nějak jedno. Pořád nejsu s to pochopit. On.
Dobrý člověk žije …. ale najít ho je docela fuška.
🙂
Ľudstvo je možno najväčším škodcom, ale ľudia sú rôzni, dobrí aj zlí. To záleží od konkrétneho človeka. A fenka mala šťastie, že v tej kope zlých natrafila aj na minimálne dvoch dobrých ľudí. (h)
A čo sa týka amputácie, myslím, že väčší problém s tým majú majitelia ako psy. Chvíľku si zvykajú a potom sa prispôsobia, hlavne, že ich nič nebolí, pretože bolesť je to, čo zviera deprimuje a môže zabiť. Psy ani mačky sa netrápia tým, ako vyzerajú, čo si o nich kto myslí. Majú 3 nohy, tak behajú po troch nohách, majú jedno oko, tak sa dívajú jedným okom. Proste berú svet taký, aký je.
Bola by som šťastná, keby mala Miška nádor na nohe, kľudne by som jej ju dala amputovať. Bohužiaľ, jej nádor rastie v brušku, bola už tri krát operovaná a zase rastie. To je problém.
Milá Editko,
moc tobě i Mišce držím s celou smečkou palce a přesně vím, jak se cítíš. Naší Šerince operovali v lednu nádor na mléčné žláze. Zatím se držíme bez metastáz, ale budoucnost je dost nejistá…
Ďakujem, je to ťažké.
Bože, lidičky. Co můžu jiného než dálkově pohladit, zvířátko kamaráda i vás…
Milá Zito, určitě to uslyšíš od mnohých tady ještě hodněkrát, ale já to musím říct – DĚKUJU. Děkuju za fenečku, děkuju za to, že jsi se s námi podělila o příběh jedné noci. Zase jsi ve mne posílila víru, že ač lidstvo všeobecně za mnoho nestojí, ale hodně lidí je úžasných a jedinečných. Děkuju
Zito a neznámá servírko, moc děkuji.
(rose1) (rose1) (h) (rose1) (rose1)
Děkuji ti Zito a neznámá dívčino, že vám to nebylo jedno. (h)
Tak tu Zito pláču do klávesnice zcela regulerně a kolega se ani neptá proč…přečetl si to také a je nezvykle tichý…..patříš společně s tou neznámou dívkou k lidem, před kterými bych smekla…. (rose1) (h)
Jen k té ropě. Je vidět, že díky technickým možnostem – když už je nějaký člověk hamižný mizera (první volba slov byla nepublikovatelná), tak dokáže udělat škody neskutečné. V tomto směru se stal člověk opravdovým škůdcem. A to nechci ani pomyslet na to, až se do těžby pustí Čína (třeba v Africe). Proti nim jsou BP lidumilové a ekologové v jednom.
Nejen v Africe. Dnes jsem to četl. Velká Británie spustila dominový efekt vznášení nároků na územní sektory Antarktidy. Bojím se moc, že je otázka času kdy se tam spustí těžba surovin (to si zatím vzhledem k dohodám nikdo netroufá), hromadný lov (to zatím dělají jen Japonci) a současně s tím rvačka na nože mezi Chile, Argentinou, Velkou Británií, Austrálií a Novým Zélandem. A pozadu nebude chtít zůstat ani USA, Čína, Rusko. (n)
Bojím se moc, že soumrak tohoto nádherného kontinentu s úžasým a strašně křehkým ekosystémem, je na dohled. (bat)
Na Norsko jsem v tom výčtu zapomněl.
Tohle fatalisticky očekávám už desítiletí. Ta bezmoc. To řezání větve pod sebou.
Nemohu souhlasit s tím, že lidstvo je zkažené. Lidstvo je zhruba posledních pár (možná desítek) tisíc let stejné. Ani špatné, ani dobré. Špatní nebo dobří jsou konkrétní lidé. Jen je problém, že víc vidět a větší publicitu v novinách a televizi mají ti špatní. Protože říci, ža paní XY pomohla nemocnému pejskovi, to není zpráva na titulní stranu. Zatímco to, že dva mladíci ubili kočku – to se panečku jinak prodává. Do určité míry jsou noviny obrazem veřejnosti, která se má docela dobře a nudí se. Tak hledá zprostředkované senzace.
Člověk má velký stádní pud. A záleží na tom, kdo bude vůdce (často i neformální). Ostatní se budou chovat podle něj. Naštěstí je stát jako celek příliš velký, člověk je zařízený na život v menších skupinách. Takže naši politici to zas tolik neovlivní (myslím, že už si je nikdo ani jako vzory nebere). A mladí? Podle toho v jaké společnosti se pohybují. Znám docela dost slušných, šikovných a občas i obětavých mladých (nakonec i ta servírka byla mladá). Nejsou všichni jen z opileckých partiček.
Jinak čubince přeji, aby strávila zbylý čas v co největší pohodě a bez bolestí. A díky za povídání.
Jeden můj, již zesnulý kamarád, kterého jsem si moc vážil, prohlašoval, že Člověk je dobrej, ale lidi jsou hovada. V podstatě tím říkal totéž, co ty (jen zdánlivě je to naopak).
Milý Pů – tesat do kamene!
Není to naopak, jen jsem se trochu víc rozkecala. 😉 Poněkud mi vadí takové to obecné nadávání na lidstvo, na dobu. Mám, nevím zda naštěstí nebo bohužel, docela dobrou paměť a tak vím, že za mého dětství až mládí nebyli lidé lepší. Udávalo se, kradlo, byli lidé krutí ale i nesmírně slušní a velkorysí. Jen v novinách se o tom psát nemohlo.
Nedávno se mi dostala do ruky kniha z 50tých let. Dílko našeho předního (již zesnulého) imunologa, kde horuje proti buržoazní pavědě genetice, speciálně mendel- morganismu (základní pravidla dědičnosti). O tom člověku se pak s úctou mluvilo a říkalo se, že neprávem nedostal Nobelovku jako spoluautor. Jiný úctyhodný pán dělal na ústavu politické desetiminutovky ještě v 70 letech, když už se to nemuselo… A neúčast byla důvodem k zabržděnému postupu. Zdánlivě úctyhodní pánové, kteří si údajně s režimem nezadali… Naopak jiný odborník se dostal až na ministerstvo a přesto nikomu neublížil. Spíše pomáhal (taktéž osobní zkušenost).
Od té doby nejsem ochotna soudit nikoho. Mohu jen posuzovat každý konkrétní čin a to jen tehdy, pokud toho vím dost. Každý z nás je celá tlupa lidí a v málokom jsou jen lumpové. A v nikom nejsou jen andělé.
A těch 18 mám za trest, za ukecanost? Filozofování? Dobře mi tak
Skvele napsano!
Za filosofování. Velice dobré!
Ano, nezbývá než souhlasit s názorem, že lidstvo je největším škůdcem! Ale malilinkatá část toho „lidstva“ se přeci jen vymyká tomuto pravidlu, jak je znát z předchozího vyprávění. Bylo krásné, až mi slzy vhrkly. Je zajímavé, že jak člověk dokáže zvířátku ublížit, tak stejně, když je mu ouvej, vyhledá jeho přítomnost a čerpá sílu z hebkého kožíšku. Není nic krásnějšího, nežli přitulit se ke Kocourkovi a vybrečet z toho „neštěstí“ nebo naopak mu do kožíšku sdělit něco krásného. Asi trochu OT, ale dívala jsem se na hokej ČR:Rusko. Myslela jsem si, že se budu dívat než dostaneme první gól a pak tv spokojeně vypnu a usnu po těžké práci na zahradě, abych se ráno v klidu dozvěděla, že máme stříbrnou, nicméně vše bylo jinak. V posledních minutách hry jsem byla tak šíleně nervózní, že se nervozita přenášela i na Kocourka. Ten naprosto nic nechápal a nezapomenu jeho výraz v očích, jak mne neklidně ze svého „bydlíku“ pozoroval, jestli mi něco není, pak přišel ke mně, položil mi tlapičky na nohu a upřeně na mne zíral. Celý se třásl. Tak jsem nervozitu kvůli němu potlačila a snažila se sama sebe zklidnit až do konce hry. To jsem naopak vybuchla v nekontrolovatelný jásot a on z toho byl chudák celý zmatený. Ale sdílel to se mnou a vyskočil na bydlík a začal radostně prohánět myšku! Přesně vycítil, co se děje – nervozita, úzkost, napětí, zklidnění i to následné obrovské uvolnění, všechno to se mnou prožíval. Neumí mluvit, ale když s nimi člověk chvíli žije, porozumí! Tak díky za záchranu fenečky. A má taky nějaké jméno?
Byl to jediný zápas, který jsem viděl. Hokej mně dodnes baví, ale nějak nebyla nálada, i když výsledky jsem sledoval. Hlavou mi táhly myšlenky, kterým bych se jindy strašně smál, snad to ovlivnil emotivní projev komentátora, snad to, že se hrálo proti soupeři kterého nikdo moc nemusí. Ale když komentátor použil obraznou frázi „zuřivě útočící pětihlavý rudý drak“ tak mi okamžitě bleskla hlavou protifráze „urputně se bránící bílý lev“. Jindy bych se tomu strašně chechtal, ale tehdy jsem byl hrdý, že bílý lev tu rudou saň zahnal.
Nad nafoukaným a nesportovním chováním červených jsem se už jenom ušklíbl, nepřekvapilo mně.
A zvířátka ? Odjakživa byla zrcadlem nálady svých lidských přátel, viděl jsem to dokonce i u psa, který mi nepatřil a přesto smutnil se mnou a vůbec neměl proč! A dokáže to i potkan, těch jsem měl několik….na výrazu tvářičky se to tolik nepozná, spíš z chování „celého zvířátka“.
A je moc dobře, že se t a k t o chovali před celým hokej sledujícím světem. Aby aji ti, co případně popírali,že o n i nikdy nejsou s to uznat co porážku, ale ani druhé místo v čemkoliv, v politice, ekonomice, kulturních sférách, o morálce/etice nemluvě – aby to viděli a prožili. Být si toho vědom. Pořád. Hlavně po těchhle volbách, kterých se bojím víc než kdy v životě. A stejně dopadnou výhledově ke sbratřování s medvědem. Nu vót. Suďbá… No pačemúúú!?
Někteří anonymové jsou k poznání hnedka, co? Zvlášť když používají typickou ruštinu (rofl) (rofl) (rofl)
Jo jo… tož tak. Taková jsem já, matinko! – é matyldo.
Krásne dobré ráno všetkým, čo sú už von z postelí.
Smutne krásny príbeh. A to s tou ropou – strašné. Kam sa ľudstvo svojou hamižnosťou až dostalo!
Doma máme nový repertoár – Ferdo vykrikuje po Astorovi: Astor, ťahaj von, ale už aj! A hneď na to – ľahni potvora! Skrátka vzdeláva sa stále, papagájske zlatíčko. (f) (f) (f) (dog)
Kdepak ty výrazy asi slyšel (happy) ? Od Astora to nebude (shake)
Tak naš nalezené papouší zlatíčko Frodo sice zatím plynně nehovoří, ale moc se snaží. Sice tvrdí, že je Frofro, případně na mě dělá ffffffff, ale na výzvu dej mi pusinku významě polibkově mlaskne 😀 No a chudákům hafanům zdatně šéfuje. V neděli jsem byla svědkem nezapomenutelné scény: Frodo seděl na stole, z talířku si bral piškoty a občas nějaký hodil Argusovi. No a ušatej trouba seděl u stolu a Frodovi se snažil podat tlapu, jako že prosí o další piškot (dog) No byli jsme mrtví smíchy.
No mezidruhová komunikace. Normálka, ne?
My chceme video! My chceme video! My chceme video! :-)))
(chuckle) (chuckle) (chuckle)
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Smutné, ale přeci krásné povídání (u) Přeji vám co nejdelší společně prožitý čas
Milá Zito, děkuji za tak krásné, smutné, ale přitom tolik hřejivé vzpomínání, které se událo uprostřed mrazivého Silvestra. Škoda, že se ta slečna asi nikdy nedozvěděla, že její prosba pomoci ubohému psu byla nejen vyslyšena, ale pejska u tebe našla už navždy teplou postel. (h) Moc kníračce přeji, aby si jí ještě hodně dlouho užila a tobě mockrát děkuji za její záchranu (h) (h) (h)
Mila Zito, podekovani patri i vam, hlavne vam. Vy jste vykonala ten ohromny kus prace. A cim jsem starsi, tim vic souhlasim s vami, ze lidstvo je skudcem na zemi.
Soucasny priklad – BP nafta v Mexickem zalivu. Ono to trvalo, nez ten sajrajt dosel az na pobrezi a ani pan buh nevi jak dlouho to bude unikat a kam az to dojde. proti tomu Exxon Valdez byla detska zalezitost. Tisice mil slanisek, kvuli velmi clenitemu pobrezi, se uz zaplavuji. Nasli velke morske zelvy, kterym strikala nafta z usi a z nosu. Pelikani hnizdi a jejich vajicka jsou uplne pokryta ropou. Rodice sami uz taky nmuzou litat. Kdybyste videli, jaka je to krasa, kdyz hejno pelikanu leti v letce, primo na hrebenu vln, pak to zvednou a spusti se po hlave do more pro rybku. Nebo takove srandovni male ptacky, kteri strasne rychle behaji pred vlnou a za vlnou jak ty vlny delaji sup sem, sup tam, aby si z mokreho pisku fofrem vyzobli krabika nebo jinou potvurku. A vzdycky maji takovy strasne ustarany vyraz. Ve slaniscich se rozmnozuje vetsina ryb, krevety, krabi, jsou tam ustricova pole. To vsechno zajde a slaniska umrou. Jestli (a asi ano), se ta ropa dostane do golfskeho proudu, tak pocti svou pritomnosti i vychodni pobrezi USA – se stejnymi ucinky a myslim, ze rybu, krevetu, ustrici z mistnich vod nebudeme mit po nejmin jednu generaci, prijdeme o chranene druhy, znici to nesmirne mnozstvi ptactva. A to ocekavame dost aktivni hurikanovou sezonu. Hurikan to krasne zamicha a to pak bude mela. A co mne na tom nejvic stve je, ze vlady Norska, Kanady a Anglie uz davno naridili ropnym spolecnostem, ze kdyz budou delat takhle hluboke vrty, tak nez zacnou vrtat, tak musi mit rezervni vrt, ktery by ten pretlak vydimenzoval. Americka vlada toto nevyzadovala – prece jsou to odbornici a nebudeme jim do toho kafrat. A BP lze jak kdyz tiskne, kdyz tvrdi, ze nevedeli, ze se neco takoveho muze stat. Vyvrtat ten zachranny vrt jim bude trvat az tak do srpna. A nejaky arogantni britsky floutek, sef BP, ktery vypada jak parodie anglickeho lorda, nam tuhle oznamil na televizi, ze vlastne skoda je zatim minimalni. A krom toho dva dny pred vybuchem jim pristroje ukazovaly pretlak a vadu na jistici. Ale udelali byznys rozhodnuti pokracovat v tezbe. No, jejich pobrezi to neni, ze jo. To svoje maji chranene, tak proc by se starali?
Jak vidite, jsem z toho cela vedle a musela jsem se vypovidat. Dekuju, Zito, za prilezitost tak ucinit. A vasi pani pejskove preju dlouhy a spokojeny zivot. (h) Videla jsem nekolik trinohych pejsku, kteri behali jak cvoci a zjevne jim to zas tak moc nevadilo. (dog)
Hanko, psaly jsme asi ve stejnou dobu. 🙂 Právě jsme se dodívali na zprávy v TV a ty záběry jsou deprimující – už se na to ani nemohu dívat, pomoci neumím a ropa se ze dna valí dál. Na „našem“ pobřeží zatím moc ropy není i když se přeci jen objevily „ropné kuličky“ velikosti golfového míčku. Tohle je prostě katastrofa, kterou budou cítít generace. A ti malí ptáčci se jmenují „sanderlings“ – také je mám moc ráda, cupitají takovým fofrem, že se skoro vůbec nedají vyfotit. Co ti si teď chudáčci počnou – je to příliš smutné na to myslet.
Myslela jsem taky na tebe, Maricko, kdyz jsem to psala. A dekuju za pripomenuti jmena tech malych uspechanych ptacku. nejak jsem si na to nemohla vzpomenout. Tem krapet vetsim – a zjevne pribuznym a taky furt v poklusu – se rika sandpipers.
Hanko a Maričko, mám dojem že popisujete jespáka. Je to on ?
http://www.naturephoto.cz/fotobanka/ptaci-birds/1006-jespak-pisecny-calidris-alba.html
Jo, jespák písečný. A sandpiper je buď vodouš nebo pisík obecný, prý.
Je to strašlivé. Katastrofa je understatement. Kdyby to aspoň bylo u pobřezí země, kde ta firma sídlí a její bosové žijou…
toho BP lorda bych v té vodě s ropou máchala každej den, aby si ji užil….je to šílená bezmoc , když nemůžeme pomoci a vidět umírat všechno živé včetně vody, to je to nejhorší, protože jsme to my – lidi, kdo si svou hamižností a ukvapeností pod sebou řeže větev….tak jen čekáme,jak se s tím popere příroda a těch pár, co mají v sobě vyšší princip mravní, jí pomůžou…ale je jich zoufale málo… ;(
Schválně jsem se teď podívala na titulky článků, co vychází na „Novinkách“, jestli tam bude něco o této tragédii. Tak co se týká ropy, je tam článek o tom, že se čerpadlářům zmrazují účty, co se týká moře, tak že se našel palác královny Kleopatry. Tragédie u amerických břehů už novináře nezajímá – jak smuté, jak typické.
Novinky jsou v podstatě bulvární kecka. Něco jsem našla tady: http://zahranicni.ihned.cz/c1-43800860-usa-zazivaji-nejhorsi-ropnou-katastrofu-v-dejinach-a-nikdo-nevi-jak-ji-zastavit
Tak když mám tu čest být první, tak hned složím poklonu až na zem. Oběma. Je to vlastně tzv. vánoční povídka, a přitom je ale jendže máj – takže nečekané. A povídka to není. Takže: Co to bylo za restauraci, kde – to by snad nemělo být problém po té dívence jít? Dyby to bylo tady, okamžitě se do toho vložím!