ČLOVĚČINY: Vzpomínka na babičku Mary

Navštívil nás náš dobrý přítel. Jeho jméno vám nepovím, předpokládaje, že mnohé a mnozí z vás ho znají. Vzdělaný, velice inteligentní pán, milý a dobrosrdečný. Poseděli jsme společně asi dvě hodiny, on, Má Lepší Polovina jako hostitelka a já, a ty dvě hodiny utekly nejen jako voda, jak se říkává, ale přímo nepředstavitelným tempem.

Zavzpomínali jsme na minulost, na tu vzdálenější i na nedávnou, hovořili jsme o naléhavých problémech současné doby, o filmech, které považujeme za zvláště zdařilé, a shodli jsme se i na tom, že jsme měli a stále máme jednu společnou, trojjedinou lásku: Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Osud ale tyto tři přátele a spolupracovníky rozdělil. V listopadu 1938 zavřely úřady druhé republiky s nimi spjaté a jimi reprezentované Osvobozené divadlo a Voskovec, Werich i Ježek odpluli do Spojených států, kde nějakou dobu vystupovali před českými krajany.

Když 15. března 1939 obsadilo nacistické Německo zbytek Mnichovskou dohodou okleštěných Čech a Moravy, stal se návrat tří antifašistů domů prakticky nemožným. Skladatel Jaroslav Ježek 1. ledna 1942 v Americe zemřel. Voskovec a Werich se po válce vrátili do vlasti, ale osud jejich další přímé spolupráci nepřál. Nelze zde zacházet do podrobností, byť by jistě byly zajímavé.

Oba představitelé známé značky V & W jsou již na onom světě: Jan Werich zemřel 31. 10. 1980 v Praze, Jiří Voskovec 4. 7. 1981 v Kalifornii. Zůstaly po nich jejich literární práce, dopisy, zvukové a filmové nahrávky, a hlavně jejich téměř zlidovělé písně.

V Osvobozeném divadle jsme nikdy nebyli a ani nemohli být; éra Osvobozeného divadla, spadající do třicátých let minulého století, značně přesahuje rozměr našeho života. Zato s písněmi Voskovce a Wericha nás kdysi seznámili starší přátelé, kteří si jejich písně po celou dobu nacistické okupace pečlivě uchovávali. Jak? Hlavně v paměti, ale i na notových záznamech, a někdy dokonce na starých, černých, dvoustranných gramodeskách. Zájem o písně Voskovce a Wericha vyžadoval ovšem určitou opatrnost.

Nacisté a s nimi spřízněná sebranka odkaz Osvobozeného divadla nenáviděli, repertoár divadla byl totiž jednoznačně protifašistický, po uvedení hry Osel a stín v polovině třicátých let přišla dokonce z Hitlerovy říše protestní diplomatická nota. Písně V & W, demokraticky orientované a s inteligentními texty, zpívané jen občas a v utajovaném soukromí, přežily dobu strachu a mlčení. V době nacistické okupace byly duchovním poselstvím svobody, tak jako o mnoho let později, v době normalizace a sovětské okupace, jím byl samizdat.

Svět se mění, jak jsme všichni a nejednou konstatovali. Texty písní Voskovce a Wericha, vysmívající se zlořádům první republiky, zlořádům, které tiše a úspěšně vpluly do naší posttotalitní doby, jsou stále ještě aktuální. Jsou to také písně s oslavou volnosti člověka, s výzvou ke vzdoru proti útlaku, proti zatuchlosti protekcí a korupce, a v mnohých najdeme výrazné stopy sociálního cítění. Zná je současná mladá generace?

Těžko říci, bude to asi velice individuální, čas nově utváří vkus člověka a tím i výběr jím upřednostňovaných hodnot. Sám mám za sebou zkušenosti dobré i špatné: kdysi jsem v jednom článku, uveřejněném v internetovém deníku, citoval text písně Civilizace, myslím, že i s verši „my už nejsme lidi, my jsme jenom partaje…“ Článek měl celkem kladný ohlas, ozval se ale i suverén, rozhořčený tím, jaká slátanina tu byla opublikována.

Přiznávám, že mne to nijak nepřekvapilo: s takovými věcmi je nutno v diskuzích počítat. Vždy se najdou lidé, přesvědčení, že jejich názor je jedině správný, a každý jiný náhled šmahem odsoudí, buď klackovsky, jako blbost, nebo zdvořileji, zvláště z výše posvěceného majestátu, jako úsměvný, nebo jako naprosté nedorozumění. Nemyslím, že by na tom příliš záleželo: život je prostě takový.

Dovolte mi, prosím, vrátit se poněkud k písňovému odkazu Osvobozeného divadla. Co ale vybrat z množství písní, někdy velice poetických, jindy satirických anebo burcujících? Netroufám si teď, v předvolební době, vybrat něco se slovy „Nemáte ani zdání, že jsou s vámi páni, falešně hrají s vámi, chtějí vás obehrát“, nemohu ocitovat ani „Hej pane králi nebuď líný, vem hadry a jdi mezi lid…“, Lidé jsou vztahovační, ještě by to někdo předělal na „pane ministře nedělej chytrého a nastěhuj se na chvíli do Chomutova…“, a tak zvolím něco nevinnějšího, co by se hodilo k současné předvolební době, třeba dosti známou trampskou z píseň z třicátých let minulého století, dokládající podobnosti i odlišnosti dnešních a uplynulých let.

Pokud ji mám ale komentovat, promiňte mi, že zde musím přepsat tři sloky jejího textu, a vy, chcete-li si v paměti oživit její melodii, podívejte se třeba na tuto stránku.

Tak tedy:

Babička Mary:

Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,

pirát zkrvavenou šerpu ždímá, kapitán pucuje revolver.

Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,

ale za to krčmářova chata křepčí rykem chlapské zábavy.

Když tu náhle, co se děje, divný šelest houštím spěje,

plch, skunk, vše utíká po stráni od Medníka.

Krčmář zhasne, cowboyové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,

rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: „blíží se k nám postrach prérie.“

A kdo to je?

Mary, babička Mary, dva kolťáky za pasem, nad hlavou točí lasem.

Stoletá Mary, babička Mary, ta zkrotí křepce hřebce, ať chce či nechce.

A zde tedy dovolte uvést první komentář k písňovému textu, opsanému podle dobových pramenů. K soutoku Sázavy s Vltavou a také ovšem do okolí Štěchovic a Slap bylo z Prahy poměrně blízko, řada míst byla dostupná tzv. sázavským rychlovlakem neboli místní lokálkou, a dráhy k běžným spojům všedního dne přidávaly v létě o sobotách a zvláště nedělích další, tak zvané výletní vlaky.

O to, aby se pěstoval ráz romantiky, se starali trampové sami, totemy u chat, kotlíky na vaření prostých jídel přímo v přírodě, táborovými ohni, setkáními v místních, jejich vkusu a sváteční náladě vyhovujících hospůdkách, a samozřejmě i zpěvem trampských písní za doprovodu kytary. To ale jsou věci všeobecně známé. Horší je to už s informacemi o historii zmíněných míst.

Ví se, že Svatojánské proudy, o nichž bude zmínka později, byly jedním z nejkrásnějších míst středního toku Vltavy: předpokládá se, že jejich krása inspirovala Bedřicha Smetanu při tvorbě symfonické básně Vltava, ví se, že stavba Štěchovické přehrady v roce 1942 znamenala konec Svatojánských proudů. Zato má snaha zjistit, zda se u Pikovic skutečně rýžovalo zlato, vyzněla naprázdno.

Dotazoval jsem se sice jednoho pana profesora, kterého mi doporučili jako vědeckou kapacitu a znalce regionu, u něho jsem ale neuspěl: nejdříve mi řekl, že nemá čas, a když jsem se pokoušel ho přemlouvat, položil telefon. Musel to být ale jemný a citlivý člověk, protože než telefon položil, prohodil cosi o líbání, nevím již přesně co to bylo ani jak to myslel…

Chtěl bych ale hlavně upozornit na to, že autoři písňového textu předběhli výrazně svou dobu, čehož je refrén Babičky Mary jednoznačným dokladem. Jako cowboye si vždy představujeme drsného a spíše mladšího muže. A hle – tato diskriminační předpojatost je zde prolomena, mužné povolání je svěřeno ženě, rozhodně ne mladé, a ještě se tu naznačuje, že si dovedla získat mimořádný a možná i záviděníhodný respekt.

Přejděmež tedy k druhé sloce:

Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tuhé bicepsy,

Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.

Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří,

„pintu ginu, lumpové prokletí!“ bezzubou dásní zaláteří.

„Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,

Zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.“

Dopije, a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,

za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

Mary, babička Mary, pádluje bez námahy, po proudu až do Prahy.

Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za cowboye.

Zde asi autoři dopřáli volnost fantazii na úkor skutečnosti i dobových reálií. Nelze podezírat babičku Mary, že by se živila jenom poctivě, a že by byla třeba jako cowboy zaměstnána v některém místním statku, rozhodně se ale případnou zločineckou činností nezabývala dost intenzivně, jinak by měla i na zlaté zuby, které údajně v první polovině minulého století vzbuzovaly zdáním majetku spíše důvěru.

Rovněž lze pochybovat o tom, že babička měla slivovici v putně, je všeobecně známo, že otevřené nádoby jako je právě putna se ke skladování slivovice nehodí. Pokud se ale pozastavíme u sdělení, že Toma Mixe strčí do kapsy, neuškodí připomenout, že na rozdíl od dávných smyšlených postav jako byl Hary Carey, to byl muž, na pr…. nosil nůž, nebo Babinskej, známej lotr mexickej, nakonec i strýček Jack, opěvovaný rovněž dvojicí V&W, Tom Mix byl skutečnou postavou. Thomas Edwin Mix byl známý americký filmový herec, představitel cowboyů v řadě westernových filmů, hlavně asi v dobách němého filmu.

V rozmezí let 1910 a 1935 hrál v 336 filmech a v době babičky Mary byl jistě i u nás velice známým a obdivovaným. Více byste se o něm asi dověděli na internetu, a kdybyste si našli odkaz na jeho jméno, mohli byste vidět i jeho fotografii; zato fotografie babičky Mary se, bohužel, nedochovala.

Dovolte teď přejít dále k třetí a poslední sloce:

Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,

neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.

Malá stejně jako velká strana, psala, že bude mít o hlas víc,

že ta druhá strana je nahraná, oni že maj´ hlas ze Štěchovic.

Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,

ze všech nejvíce volala ji polnice.

Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,

tu babičku za pár dní zabila volební agitace.

Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.

Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.

Z uvedeného vyplývá, že babička Mary ani v létech, o nichž mnoho nevíme, neměla dostatečné předpoklady pro úspěch ve volebním boji. Dopádlovala do Prahy a nepatřila zřejmě k žádné straně; na to, aby nějakou založila, bylo v předvolebním období už pozdě. Babiččin vzhled, vzhledem k jejímu stáří, nebyl asi příliš přitažlivý; to by určitě napravila zkušená vizážistka, ale babička neměla nejspíše ani dostatek finančních prostředků, aby mohla nechat polepit vývěsní tabule spoustou stupidních plakátů.

Veškerou volební agitaci by si byla musela platit sama, to není jako dnes, kdy mohou, alespoň některé strany, utratit desítky milionů, které jim dá stát z peněz nás všech. S odstupem času se zdá, že se babička Mary, která chtěla jít do volebního boje za cowboye, nakonec stala lovenou voličkou. Z toho, jak s jejím hlasem licitovaly strany, lze předpokládat, že tenkrát ještě nebyly agentury pro výzkum veřejného mínění, a možná to lidem ani nechybělo. Za zvláštní pozornost stojí verš „Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí“.

Podle této poučky se řídily různé režimy, například kremelský, ale je tu určitá odchylka od všeobecných zvyklostí: i v době, kdy po padesátce je pro muže i pro ženu obtížné získat práci, významní všeho druhu úspěšně přesluhují do vysokého věku. Jsou to, pochopitelně, skoro výlučně muži. Je to prý tím, jak mne poučila jedna má přítelkyně, že muži nestárnou, i když léta jim nestojí.

Upozornit bych chtěl ještě na řádek „ze všech nejvíce volala ji polnice.“ Protože není nikde zmínka, že by babička měla něco společného s armádou, tím méně s jejími patřičně předraženými zakázkami, je nutno tento řádek považovat za narážku, které asi neporozumíme.

To, že babičku Mary zabila volební agitace je sice smutné, ale svědčí to nejspíše o tom, že babička ve svém vysokém věku přece jen neměla dobré nervy. A to žila v době, kdy dávno ještě nebyla televize. Co by asi, chuděra, dělala, kdyby se jí denně na obrazovce předváděli titíž velikáni, tak často a úporně, jako by se chtěli divákům za každou cenu zošklivit…

Nakonec mi ale dovolte pár upřímných slov o sobě: dočetl jsem se nedávno, že jsem zatrpklý, nešťastný a smutný. Ne, nemyslím, že bych byl zatrpklý, nejsem snad ani nešťastný. Zato smutný jsem, to přiznávám. Snažte se, prosím, můj nynější smutek pochopit, a věnujte spolu se mnou babičce Mary tichou vzpomínku.

Aktualizováno: 19.5.2010 — 20:16

229 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: VPS Hosting
  2. Pingback: My Blog Title
  3. Pingback: reviews
  4. Pingback: fotbollsresor
  5. Pingback: recruitment
  6. Pingback: review site
  7. Pingback: here is that link
  8. Pingback: Wagi
  9. Pingback: laina
  10. Pingback: has what you need
  11. Pingback: bantningspiller
  12. Pingback: make money online
  13. Pingback: event
  14. Pingback: sexiga-underklader
  15. Pingback: Rolety
  16. Pingback: hooker
  17. Pingback: autoremont
  18. Pingback: Mcmanemy
  19. Pingback: europeana portal
  20. nejde o polnici, jako trubku, ale o pochybný bulvární, později fašizující plátek jménem Polnice. A díky za hezké povídání. Babičku Mary mám, spolu s dalšími na CD, zdigitalizoval jsem si půjčené LP, které jakýmsi omylem vyšlo kdysi v Supraphonu. 🙂

  21. Pane Pavle, to bylo pěkné povídání a vzpomínání – díky, jen bych doplnila pár detailů, spíš pro info i ostatním. Ad
    a) znají-li dnešní mladší ročníky V+W? Ujišťuji vás, že znají. Čtyřicátníci ještě poměrně detailně, dost často se citují hlášky z proslulých „forbín“, a to i z poválečných Wericha + Horníčka v divadle ABC 🙂 Mladší už podle toho, jestli se s tím setkávají doma.

    b) v Pikovicích se zlato rýžovalo, toky v té oblasti jsou dodnes „zlatonosné“ a pořádají se tam i závody v rížování (tedy tam, kde to nezatopily přehrady, že).

    c) Polnice byl prvorepublikový časopis (nebo noviny?) českých nacionálních socialistů, tuším. Každopádně poněkud sporné periodikum 🙂

    Takže díky za babičku Mary, ta dáma si vzpomínku určitě tvrdě zasloužila, dá se říci, že přímo vybojovala…

  22. Přátelé bráničtí, se pýřím. To už se na chlapa v mých letech nehodí. Potřebuju tyto dny velmi podržet a rozebrat a nemůžu to chtít po dětech. Tak jste mě zase zahřáli…

  23. 12034/11220 dnes naposled 8) Zajímavé je, že klikám poměrně pravidelně a skoro vždycky se podívám na náhodné fotky – Abad je tam pečenej vařenej, Rastu jsem viděla jednou.

  24. Vypada to, ze s Rastou vedeme slusne, ale vydrzet!! Cetla jsem si na Blesku, co se bude dit dal a moc tomu nerozumim. Zjevne bude superfinale a budou v tom zahrnute veskere kategorie. takze treba doma opatrovany a milovany pejsek s roztomilym deckem na fotce ma teoreticky stejnou sanci – pokud jsem to dobre pochopila. Nic proti milovanemu pejskovi – ale ti utulkari ty prachy potrebuji.

    1. Hani, tomu nerozumí nikdo. Útulky jsou nesoutěžní kategorie a vůbec není jasné, jestli vítěz něco dostane. Vave tam poslala dotaz – bez odpovědi. Tak všichni doufáme, že ta naše hra vynese aspoň pytel granulí 8)

  25. Dopoledne jsme přestěhovávali ložnici a já nám k tomu zpívala Babičku Mary a oni mě nechtěli poslouchat. Se jim nedivím. Ale usadila se mi melodie v hlavě a nechce se jí pryč.
    A odpoledne svítilo (sun) , tak jsem konečně mohla zkulturnit balkon a doufám, že už bude aspoň trochu hezky, abych si ho mohla užívat.
    A velmi uvažuju o tom, že jestli mimouch bude stávkovat, tak si uděláme výlet do Doks. Průkazku na volby mám, tak co

      1. A proč ne? Já jsem v den, kdy se narodila Víla, byla v 11 kamarádce na svatbě, pak na obědě v pizzerii a ve 20 byla Víla na světě 🙂

        1. Já jsem byla v cirkuse 🙂 , ještě jsem po představení došla domů a pak tradá do porodnice!

            1. Vlastně já jsem s ženou byl den před příchodem Jirky na svět v kině Máj na Červené pustině, jo…

  26. Díky za připomenutí písniček V+W! Nedalo mi to a po kratším hledání jsem našla 2 desky (rok vydání 1985, takže zpívá jen W) a pár písniček jsem si přehrála. Nevím, jak dnešní mladé generaci, ale našim synkům se tehdy líbily hodně – uměli zpaměti i sáhodlouhého Golema.
    Taky pilně klikám celý den, přestávku jsem měla jen na procházku s Denisem. A to se musím pochlubit. Jsme Hujeři, zašli jsme si na cvičák sami mimo výukové hodiny a naučili jsme se přechod kladiny! Mám radost, protože posledně to Denisovi vůbec nešlo, prakticky jsem ho přes kladinu přenášela. Dnes na první pokus zase katastrofa – až pak synek vymyslel, že půjde před ním. (Teprve když seběhl, jsme se zamysleli nad tím, na kolik kilo může být kladina dimenzovaná, 90 kg nemá asi žádný pes 🙂 ). – A najednou to Denouškovi šlo, šel pěkně páníčkovi v patách, druhý pokus na vodítku už bez pomoci a napotřetí přeběhl sám, bez vodítka, bez zaváhání, naprosto suverénně. Tak snad to do zítřka nezapomene!

    1. V roce 1985 zpíval W už z archivu.
      A gratuluju k výcvikovému úspěchu (y) Myslím, že kladiny musí být dimenzované i na psovoda, matně si vzpomínám, že když jsem jezdila na tábory na Šumavu, tak nám místní PS předváděli se svými psy leccos včetně přechodu psovoda i se psem přes kladinu. Nejhezčí byl skoro cirkusový kousek, myslím, že mu říkali „holubička“, kdy pes přeskočil jen mírně skloněného psovoda a přitom mu sebral čepici. A úplně nejvíc nás fascinovalo, když nás kluci naučili pár neverbálních povelů rukou a ti psi nás poslouchali! Později mě napadlo, jestli by poslouchali i narušitele 🙂

        1. (rofl) (rofl) (rofl) To bys koukala, PS hantýrka je pořád stejná a nad Dalmatinovem je honěj furt. Akorát ta jednotka se jmenuje Celní stráž a honěj pašeráky, případně nově vzniklé ilegální imigranty (rofl)

          1. No jo, vlastně ano. :O Hlavně, že už nejde o to našince udržet uvnitř drátů. Máme chalupu blízko bývalého hraničního pásma a pohraničníky se to tam jen hemžilo. Byla to docela síla. Tak na tohle nerada vzpomínám.

            A tak před třemi lety nás tam nedaleko jednou zastavili policajti a nechtěli nic jiného, než se na nás podívat, ani doklady nechtěli. Měla jsem sto chutí jim říci, že „ho“ máme v kufru dobře schovaného. Naštěstí jsem is odpustila nejapné poznámky. Tu noc se totiž konal zátah na Čečence, ale to jsem zjistila až později. (sweat)

            1. Když tak o tom přemýšlím – tedy o té době táborů (tohle bylo ROH) a o těch vojáčcích – ti kluci měli ke psům hezký vztah a svým způsobem asi měli i lepší vojnu než někteří z jiných jednotek. Tedy když měli kliku a mohli zadržet narušitele v seníku.
              Asi už jsem trochu postižená organizací coursingu – v létě pořádáme pro dětičky olympiádu nad Dalmatinovem, možná zkusím přemluvit místní celníky, aby nám svoje pejsky předvedli 🙂

          2. Podívejme se – takže tahle přímo exemplární komsoclidodemo slova, tyhle obludné termíny pro obludné skutečnosti, přetrvávají. Díky, jakékoli upozornění na další takové beru, přímo žeru!

          1. (rofl) Aido, špica (y) (rofl) Teď už se tomu jenom smějem a přitom nám běhá mráz po zádech, ale mlaďoši tomu uvěřit nedokážou (yawn)

      1. Šmarjá, nestraš, snad nebudou nutit chodit po kladině i mě!
        Tu poznámku k písničkám V+W jsem myslela tak, že V byl na indexu, proto vydali to, co nazpíval W.

  27. No, Bleskovci musí mít radost (heidy)
    to už není hlasování pro pomoc, to je honba a show – silně mi to připomíhá řev kolem superstárů v první pořadu, a jímá mě z té urputnosti hořká pachuť …
    osudy útulkáčů by měly táhnout i z jiných důvodů, než když Blesku stoupá sledovanost ( já vím, já vím, kliká se pro vidinu výhry … )

    1. Majko, chápu tě. Nakonec na tom nejvíc vydělá Blesk, přitom jenom doufáme, že z toho pro ten útulek něco bude. Nicméně toto je první akce tohoto typu, do které jsem se zapojila, protože doufám, že z toho něco bude nejen pro Blesk, ale i pro útulek a hlavně pro tu smutně koukající pejsinu. Co kdyby našla nový domov? Superstáry xfaktoristy a podobné jsem nikdy nepodporovala a ani v budoucnu podporovat nemíním.
      Přiznám se, že nakonec mě to docela baví, obdivuji druhé v pořadí. Kdyby nás předběhli, já jim klidně pogratuluji. No v mém případě nakonec také zafungovalo nachlazení, které mě přimělo nejít chrchlat viry na mé blízké.

  28. Cely den usilovne hlasuju a fcil mne napadlo, ze se muzu dostat z domu do meho pracovniho mejlu. … Zkusim.

    1. prima, to je jiná IP adresa 😀 Já se bohužel z domova dostanu tak akorát do pošty, takže nic, ale ne že by mě to nenapadlo.

  29. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Dva policajti jsou na obchůzce a jeden povídá: „Víš, Franto, co je nového? Zrušili finanční úřad.“ „Ale neblázni, to není možné.“ „No jo, člověče, už je to tak. Dostal jsem od nich dopis a bylo v něm napsáno Poslední upomínka.“ .(*)

    ~o) Hezký večer všem a těšte se na zrušení finančních úřadů. Klidnou noc. ~o)

    1. 368. vážné varovááánííí (doh) JoVáskuuu, tak to je skvost! Kdybys tušil, jak jsem si minulý týden s touhle institucí užila. Bylo to přímo na výskok z kůže. (devil)

    2. Ještě, že si to vyprávěli dva policajti, jeden by se skoro lekl, že by to mohla být pravda (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

    3. Dvaja policajti v noci v parku.Pod lavickou lezi ludska hlava.Jeden ju zdvihne pod lampu,aby si ju obzrel.Druhy hovori:To bude Jozko Mrkvicka.Odpoved:Nie,nie,ten nie je taky vysoky.

    1. Poprvé mám pocit, že to začíná vypadat nadějně: 11559 – 10933 = 626. Tam jsme byli někdy včera v podvečer. Ale vydržať (flex) (flex) (flex)

  30. Pane Pavle, je to krasny predvolebni primer (‚r“ s hackem) vtipne a moudre pojaty. A taky dekuju za pripomenuti tehle pisnicky, ktera mi evokovala radu dalsich. V dobe predtelevizni nam detem tata hodne zpival. babicku mary nam prehraval. A pak dalsi pro nas decka oblibena byla „Tam za tim morem piva“. Teprve az uz jsem byla vdana a Chet vystrihnul americku verzi na nejakym mejdanu, tak jsem pokrikovala, ze to je ta, co nam zpival tata. Obcas mi ji Chet tise zapeje na noc a pri te prilezitosti pozdravime tatu.

    1. Já si dnešní článek také velice užila. Ohromně jsem ocenila humor, s jakým je psán celý rozbor této tak aktuální písničky. Kdo ví, jak by se dnes pokusili babičku Mary využít, to by z toho měla smrt asi ještě dříve. A nebo by byla rozumnější a do Prahy kvůli lítému předvolebnímu boji ani nejezdila. Mě stačí ty billboardy, jsem z nich dost znechucena. Písničky z Osvobozeného divadla jsem měla ráda, ale za nás už to byla doba přece jen poněkud vzdálená.

      1. Vis, Apino, ja jsem o neco starsi, a ty pisnicky byly tatovy a tak mne chytly za srdce. Ale co muzu poslouchat do dneska jsou ty slavne predsceny, ktere delal Werich s Hornickem. Absolutne genialni, briliantni. A kdyz si predstavis tu dobu, kdy to davali dohromady….

        1. Příchozí Vejda je věčný. pokud to teda nejni přechodník. Ale ten je mu stejně tak podobnej…

    1. 11357-10819= 538
      Určitě to nevzdávají, nesmíme polevit. Řekla bych ale, že odněkud nějaká pomoc připlula. Naopak teď večer sednou zase k PC – už je po hokeji. Ještě jich pár sleduje Rusy s Němci, ale to je po dvou třetinách.

  31. 11237 – průběžně klikám celý den 🙂

    Mamce je dnes mnohem lépe – zdá se, že nechala dojít až příliš daleko zánět ve střevech a léčba zabírá. Děkuju všem za palce. (h)

    Pane Pavle, děkuju Vám za pěknou připomínku W+V. Písničku Babička Mary jsem slyšela kdysi dávno u ohně a teprve mnohem později jsem se dozvěděla, kdo ji napsal, kdo napsal další krásné písničky, a že ty písničky byly často součástí divadelních her. Ale ve škole to nebylo!

    Mívali jsme doma desku s nahrávkami vysílání z Ameriky, kde asi skončila?

    1. 11296, taky klikám průběžně, kromě asi 3 hodin, co jsem byla u Šarika na hřbitově a u Hanky- útulek Kočičí naděje, odkud je Rasta

    2. Já ji mám. Byla v Klubu přátel poesie tuší 65. To bylo zjevení. A myslím současně tam vyšel ten překrásný Voskovcův Klobouk ve křoví. Taky mám, jak jinak.

  32. Pouze nahazuji nahoru:

    ¨http://nejpes.blesk.cz/pejsci/fotosoutez/nejpes-z-utulku-iii.-jenom-pro-utulky/rasta-kocici-nadeje.html

      1. dík za posuvky – pomůže mi to (nod) Odhlasuju, prolítnu diskuzi a zase odcházím…
        Pleju len – ehm ne len ale rybíz. Podívám se na hodinky a jdu si zahlasovat… A tak celé odpoledne blbnu (rofl)

  33. Re: ten hokej mi způsobí infarkt, fakt

    Teď bychom měli požádat Královskou knihovnu ve Stockholmu o navrácení rudolfinských sbírek.
    (rofl)

    1. Už to, myslím, kdysi zkoušel Havel a Švédi dali jasně najevo, že neee (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) . Holt je naši předci neměli pustit na Hrad. Ale ono se mi to hezky povídá.

      1. No oni jim to zadarmo nedali, byla to slušná řežba. Ale oni holt pak kradli o to víc, no. (rofl)

          1. To je vzdycky dobry, vedet co clovek chce. Nefunguje to porad, ale hodne to pomaha.
            Treba … jo, to bych nebyl ja abych nezabrousil na tancovani … v tangu, kdyz vim co chci, tak to vetsinou pochopi i partnerka. Kdyz nevim co chci, tak jsme … tam. Setsakra malokdy a s malokterou jde „rict“ … tak a ted chvilku vedes ty. A ted se ukaz. Nejhorsi je kdyz tak nejak priblizne tusim co ze by se to tam mozna treba dalo a tak nejak to jdu.

  34. Dnes si Hřívnatec v praxi ověří, co znamená slovo dilema. K narozkám si přál lístek na koncert Kiss. A kdy je koncert? Zítra večer. A kdy hokejisti hrají o zlato? Zítra večer.
    To jsem na něj zvědavá, mně se na Kissáky moc nechce (rofl)

    1. Už to sice není, co to bývalo, ale řekni mu, jak jsme dříve úplně bez dechu sledovali řeže s SSSR a jako snad jediné mužstvo měli naši hokejisti šanci je na svěťáku občas porazit. Larionov, Fetisov, Charlamov, Krutov…..

      I když já nevím, čert ví, kdy přijedou KISS (také kapela mého mládí), a kdy zase budeme hrát finále na mistrovství světa s Rusy. I když já se přiznám, naposledy mě bralo Nagano. Od té doby to pro mě nemá ten správný náboj.

        1. A jeste Ragulin. Ten hral koncem 60. a v 70. letech. Nase maminka v te dobe ty hokeje prozivala moc. Jednou nam Ragulin dal v rozhodujici chvili gol a jak ho ta televize ukazovala zblizka, jak se raduje z golu, tak nase mala maminka, jinak absolutne dokonala dama, pristoupila k televizoru a na ten Ragulinuv televizni ksicht plivla. Dnes tvrdi, ze si to nepamatuje (chuckle).

        2. To by byl opravdový gól, kdyby šli Němci do finále, ale já myslím, že to Rsové nakonec zvládnou. I když, tohle mistrovství je pořádně bláznivé.

    2. Hokej byl na infarkt, hlavně proto, že v koncem prodloužení mě vytáhla Anka ven. Naštěstí je naše sídliště samý fanoušek, tak jsem byla informována o každém nájezdu i o našem postupu do finále. Hurrrrrááááá! (cz)

    1. Já také 11089 – 10613 = 476, pomalu, ale jistě navyšujeme. Doufám, že to vydrží. Ti od Abada jsou frajeři.

              1. Jestli jsi na Facebooku, zkus tam ještě trochu rozhodit sítě, prosím. Tady to jednu chvíli bylo, jak jsem slyšela teď nevím kterého sportovního komentátora, o prsa korejské maratónkyně. Už nám ráno začal docházet dech, neměli jsme ani 200 hlasů náskok. Já s mým nezvaným společníkem hnusným nachlazením jsem nakonec nikam nejela, a tak alespoň hlasuju, ale to je maximálně pár desítek hlasů za celý den.

                  1. 11065

                    Asi se to Romaně, resp. jejímu synovi povedlo. Nebo to tam dal ještě někdo tajně?

      1. ČAS 59:53 HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
        HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

      1. JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO (y) (party) (party) (party) (party) kluci to zvládli (cz)

      1. děkuji moc (handshake) ale je zkouškové a ve středu ráno je nejhorší zkouška a zítra bych měla napsat cca 3 práce na různé předměty a ještě vůbec nevím o čem. …jako vždy (cat)

  35. Pane Pavle, Váš jstyl humoru je mi velice blízký. Děkuji za babču Mary a výlet do dob W+V . Myslím, že jsem na tom jako ona, pravděpodobně mne neskolí nic, krom tzv. vyšší politiky české, tak hezké, tak hezké. Vůbec se nedivím, že nesla slivovici v putně bez víka, asi potřebovala desifinkovat za pochodu, protože ta volební kampaň se jinak nedá přežít. (y) (wave)

  36. Tak jsme zdárně doma, bahenní lázně to byly, masakr. Tož opět jsme nevyhráli, jednu zkoušku jsme doběli na 6 místě, druhou disk, ale nějak čuchalo zlatíčko moje asi nějaká hodně voňavá fenečka nebo co…..nějak se nesoustředil a takové hezké tratě to byly i na v tom šíleném terénu…
    noc nic, tak halt zas příště….

    jéjé a ještě neumím sčítat….to bude asi tím hladem 😛

  37. Rasta 10589

    Abas 10214

    Tak a já budu až do večera pryč. Abad má opravdu silné zázemí a jestli vyhrají, tak ne proto, že byli líní, ať už jim kliká kdokoli, stálo je to přemýšlení jak na to. A protože jde také o útulek, tak se snaží stejně jako my. Je v téhle soutěži i druhá cena ??
    No ale tužte se dále, já dneska bohužel mohu dát jen tyhle dva hlasy (jeden už o půl hod. dříve).

    A pane Pavle – Babičku Mééééry jsme jako děti vyzpěvovaly u táboráků. Ale jen matně bych jen tak zpaměti dala dohromady první sloku a Vy jsem poskytl hned tři. Mockrát děkuji a vzpomínku.

    1. Tak jsme asi tam, kde včera večer: 10688-10284=404. Tipla bych to na ten Facebook a hodné klikače tam. Snad vydrží

  38. „Babičku Méééry“ jsem jako dítě znala jen jako určitou parodii. Teď ji čas od času hrává Country Radio. Když jsem ji slyšela poprvé, doslova a dopísmene jsem zůstala čučet – hlavně nad její aktuálností.

  39. Promiňte, nečetl jsem diskusi, asi to už někdo uvedl na pravou míru. Ale přece jenom znova:
    Harry Carey ani Babinský nejsou smyšlené postavy. O Babinském je asi zbytečné se zmiňovat. Harry Carey (1878 – 1947) byl „one of silent film’s earliest superstars“, jak praví Wikipedie, zbytek si přečtěte sami.
    Ta Polnice se má psát s velkým P. Byl to časopis nevím jaké strany, ale asi ne příliš sympatické pánům V+W. Zajímavé je, že v nové nahrávce Babičky Mary z roku 1953, kdy by asi Polnice už málokomu co řekla, je toto slovo nahrazeno slovem „pravice“. A když jsme u této nahrávky – nevíte který sbor to tam Wericha doprovází? Snad Settleři? Jako dětem se nám tato deska moc líbila, zejména proto, že na ní jsou i výstřely z Coltu 🙂

  40. Díky pane Pavle, místy jste mi připomínal mého oblíbeného Jirotku.
    Texty V+W jsou podezřele aktuální. Byli to nebývale chytří pánové. A to nemluvím o geniální hudbě Jaroslava Ježka.

  41. tak už jsem zase na „klikací“ značce (nod)
    Ráno se přehnal poslední (rain) a vylezlo (sun) . Plán dobýt Úpolínovou louku pod Bukovcem vyšel na jedničku. Kvetly a bylo jich mocmoc (happy) Dokonce jsme se tentokrát přemohli a místo pohodlné vrstevnicové cesty okolo Bukovce jsme vystoupali na vrchol. Bylo krásně.
    Zanovi jsme opustili na Jizerce – my klusali dědečkovi udělat pozdní oběd (babiče otrnulo a sokolí se v Praze) a oni jdou přes Jizerky někam směr civilizace.

    1. To jste se měli krásně, doufám, že bude dost dokumentace. My se teď musíme držet doma. Já a Don máme antibiotika a mrňousek se zatím všeho bojí. Musí se moc moc učit, už jsem to za těch patnáct let zapoměla. Mě připadá, že Don vyrostl tak nějak sám od sebe. Celá ta léta byl bezproblémový i teď je.

    1. 10001/9805 necelých 200. Nejvíce toho stáhli brzy ráno – holt jsme ještě spali – snad trochu pomůže ten Facebook, nemohu tu sedět celé dny. Zatím to vypadá, že nás předeženou.

      1. Ještě jsem se koukla na statistiky předchozích kol pro pejsky z útulků. V prvním kole se odehrál lítý boj na úrovni toho našeho, kdy vyhrál Lipánek s 13394 hlasy a v závěsu byla Týna s 13286 hlasy. Naopak ve druhém kole naprosto pohodlně s několikatisícovým náskokem vyhrála Skokanka s 8588 hlasy.

  42. 9800- tak kulaté číslo jsem rastě ještě neodklikla, A k tomu 1+2, no byla jsem asi hodná…

    1. Já 10010, taky dobrý. A nějak jsem se zrychlili, za ty dvě minuty, co čekám, to bylo 11 hlasů – že by už facebook?
      a za odměnu 1 + 10

  43. Dneska jsme si díky Člověčinám a panu MP připomněli skvělou písničku, kterou miluju a na výpravách se vnuky zpíváme o sto šest. A já přihodím další písničky, pravda, většinou jsou o dost mladší. Ale třeba si je taky rádi připomenete.
    http://www.projekt-spad.cz/galerie.html

  44. stav 9688 – teď se mi stalo, že jsem dostala informaci: Další hlas můžete poslat za 0 minut 0 sekund

  45. Hlášení: nechci to zakřiknout ale v léčení Myšky snad nastává zlom – špunt zdá se už není, zatím aspoň subjektivně. Hosanna. 🙂 Snad to už vezme rychlý a dobrý konec neboť to prostředí ve kterém je Myš uvězněná je bohužel…no podrobnosti nechtějte ať vám není špatně. Řeknu to jenom tak, že dílka jako Ordinace v růžové zahradě je sci-fi, realita malých okresních špitálů bývá často poněkud jinde. Poněkud hodně jinde. (puke)

    1. Pů, prosím pozdravuj Myšičku i ode mne, celou dobu na ni myslím.
      Je mi líto, že není v příznivém prostředí, to není dobré pro dušičku,dost to působí.
      Včera jsem byla v přerovské nemocnici, malávíla tam je naštěstí s tatínkem, mají nádherné dětské oddělení, musím jen chválit, byla jsem strašně překvapená, proti minulosti fakt luxus,je to téměř domácí prostředí . Asi je to vždy o vedení nemocnice a o lidech.

    2. Děkuju za nadějné zprávy, milý Pů. (inlove) Myšku (h) objímám a držím palce a pro jistotu klepu na dřevo. 🙂

    3. Pozdravuji a přeji brzké uzdravení (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)

    4. Milý Milane,
      Váš rozbor slavné písně Babička Mary je úchvatný. Děkuju za něj.

      Ale nevím proč mi naskočila ta známá replika z hodin literatury „Co tím chtěl básník říct?“ „Básník tím chtěl říct, že poštovní schránky bývaly natřené na modro!“ (chuckle) Mě strašně bavili tyto výklady a literatura vůbec, akorát že Šuška neměla ráda mě (wasntme) , takže za jedna jsem neměla nikdy (a navíc ty diktáty – a na výpisu přečtených knih k maturitě jsem měla i knihu „Mladý muž a bílá verliba“ – nevím, proč se tomu celá maturitní komise smála (fubar) ). Ale to jsem odbočila.

  46. Děkuju za tento článek pane Pavle, jste moudrý člověk a když mluví někdo jako Vy, patří se mlčet a naslouchat.

    1. Děkuji Vám, ale máte o mně mnohem lepší mínění, než mám o sobě já sám. A to bych se měl znát (Sókratovo Poznej sám sebe…)

      1. Pů má naprostou pravdu, kdo by to tady měl vědět líp než já. Tak neodporovat, prosím!! (shake)

  47. tak nevím jestli se ještě můžu počítat za mladší genereci, ale písničky V+W znám, nevím sice kolik, ale znám, takže mám plusové body (y)

    za chvilku jedem na závody v agi, poslední dobou se mi nedaří, ztrácím se, chudák pes by běžel a blbá panička stojí a čumí a neví kudy, čísla jsou super věc jenomže když nevíte, které bylo to poslední tak jsou vám nahouby (whew) takže budu se snažit, brýle si beru na čumáček.

    mějte se tu všeci hezky a až se vrátíme tak písnu jakpak to dopadlo, jedeme fšeci (y)

    ještě kliknu na Rastu a jdu se nachystat (y)

  48. Dobré ránko z Prahy! (wave)
    Zatím stíhám jen klikat na Rastu, článek si musím nechat na později – počítám, že to bude přesně to pravé k odpolední kávě. 🙂
    Přeju všem krásný den! (h)

    1. U mne je to jako přes kopírák. Povídání až ke kávičce po o. Všechno moc zdravím se sobotním „ránem“ (ne tak pro ptáčky z Jizerek ) a připomínám! KLIKAT, klikat, klikat. Už je to jen + 239 😛 .

  49. Pane Pavle, musím říci, že to je velmi poučný rozbor přesunu babičky Mary do lítého volebního boje v Praze. Ano, babička Mary se do toho měla pustit o několik let dříve a jistě by byla vyhrála. Volební štáby vycítily jistou slabost stoleté dámy, kde sice nemohli zaútočit přímo pro její schopnosti rychle tasit kolty a vůbec rychle reagovat, tak zaútočili vzájemným přetahováním, což nečekala a tak ji zabili. Což se jim v konečném důsledku asi hodilo, alespoň ji neměla konkurence. Na druhou stranu nikde není řečeno, že to nedělala již dříve a její stoletý věk je důkazem, že až na poslední případ to všem volebním štábům vždycky řádně nandala. Důkazem může být i Štěchovická přehrada, která pohřbila Svatojánské proudy, jimiž babička Mary tak statečně projižděla. Co když tam postavili přehradu, aby se na statečnou babičku Mary a její bravurní jízdy šlajznami raději zapomnělo? Koneckonců, ve volebních štábech si více cení těch volů než sebevědomých babiček Mary. Stranou je tu ponechána i možnost atentátu na babičku Mary. O tom píseň nehovoří. Naopak bych chápala, že babička Mary pro cestovní účely stáčela slivovici do putny, je to poměrně velká nádoba a proti vyšplíchnutí je možné ji opatřit deklem. Jestli někdo v trnkovém kraji bude tvrdit, že ve dřevě ztrácí slivovice tu spárvnou chuť, tak je možné, že babička Mary měla trochu jiný vkus (takový dub jistě dodá zvláštní aroma) a navíc skleněná lahev by se jí v nějaké šlajzně mohla rozbít, a to nemluvím o boji s předvolebními štáby.

    1. Děkuji Vám, upřímně a moc děkuji, jste milá a dokžete věci domýšlet do důsledků. A také Vám děkuji za poučení o vhodnosti putny jako přepravní nádoby pro vzácný a národem uctívaný mok.

      1. Ano, je to nejen milá, nýýbrž i chytrá a šikovná robečka. A pěkně to rozebrala, všecka čest stranou, že?

  50. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    „akce Rasta“ – koukám, že už mě zastoupili s odkazem jiní (nod) – ano – hrajme si, i když výsledek je nejasný. Ale snižují náskok a máme poslední dva dny na to, udržet se na prvním místě…

    Včerejší večer se vydařil – zanovi odcházeli dnes… (chuckle) A za chvilku máme sraz a jedeme pod Bukovec.

      1. Sharko, oni si sehnali nějakou jinou podporu, asi na Facebooku. Pokud je tu někdo z vás nebo z mladého potomstva registrován, měl by to tam rozhodit, protože tohle jinak nezvládneme. To myslím vážně. Naše přiklikávací kapacita je na maximu.
        Další možnost je, že mají na více počítačích prográmek, který luští ta hesla a přiklikává sám, i když je to proti pravidlům.
        Já už jsem říkala, že se registrovat nebudu, protože si chci zachovat nějakou míru internetového soukromí, ale vím, že je FB jinak velmi populární.

        1. synek to vyvěsil na zeď na Facebook již včera 🙂 , ale asi je to pořád málo, zkusí ještě založit Rastě nějakou skupinu na FB

            1. to je prima, díky
              já při každém kliku (ne tělovýchovném, to už bych měla nos na placku) nahlížím, ale jenom letmo

  51. No, pokud mě paměť neklame, tak písnička začíná: „Štěchovická laguna když dřímá, v zadumaném stínu Kordiller…“
    Z čehož jasně vyplývá, že události se odehrály někde v Jižní Americe, čemuž odpovídá i temperamnent babičky Mary! Kdepak u nás! U nás jsou předvolební politické kampaně klidné a neagresivní, jak je naší holubičí povaze vlastní.
    P.S. – Viděli jste někdy holuby u krmítka? 😉

    Připomínám! – Náskok se snižuje!
    9469/9091
    http://nejpes.blesk.cz/pejsci/fotosoutez/nejpes-z-utulku-iii.-jenom-pro-utulky/rasta-kocici-nadeje.html

    1. klikám dneska už od 6 hodin, ty moje dvě potvory mne vzbudily o půl páté…ale když mám jít do práce, to ne..to budíček není.. (wave)

    2. Ne, paměť Vás neklame, ale já jsem opisoval text z jednoho sešitu písní V+W s klavírním doprovodem, jenže ten sešit je z roku 1946 a tak se možná text od té doby poněkud změnil.
      Holuby u krmítka jsem viděl, a ta současná předvolební kampaň se tomu opravdu velice podobá, až na to, že nároky holubů jsou výrazně skromnější.

    1. Děkuji Vám, tohle jsem opravdu přehlédl, asi z toho důvodu, že jsem znal o něm jen jakousi písničku, a považoval jsem ji za druh klukovské rošťárny..

    1. Děkuji, máte pravdu, Babinskej nebyl smyšlenou postavou, ale nebyl to lotr mexickej, byl to výtečník českej. Píše o něm také Egon Erwin Kisch, řekl bych že velice vtipně.

  52. „Polnice volá“ byl list strany Národního sjednocení , který vycházel ve třicátých letech minulého století.
    O prvorepublikové straně NS stručně tady:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_sjednocení
    V současnosti je Národní sjednocení krajně pravicovou stranou s křesťansko konservativními prvky, časopis Polnice znovu vychází, myslím, že v elektronické podobě.

    1. Veram, ty jsi úžasná! Já jsem tušila (a možná kdysi i věděla), že to s tou polnicí je nějak takhle, ale byla jsem líná to najít 🙂
      Zlato je mi bližší, máma – geoložka na jílovském zlatu dělala snad deset let.

        1. Krásné fotky, obzvlášť Kid a Ampo (rofl) Rýžování zlata je pekelná makačka a to i když víte, že tam ty zlatinky opravdu někde jsou (tj. někdo je před soutěží do toho štěrkopísku naházel).

      1. Renato koukni prosím na meil.
        Článeček nezvládnu tak snad jindy pane Pavel. Poslední dobou vůbec nějak nezvládám číst, semo tamo nakouknu do komentářů jako když nakouknu do hospůdky, lidi vidím, co řeší netuším ale vidím je ráda. Na Rastu semo tamo kliknu mám ji v oblíbených. A myšce držím palce i pěsti k souboji s chorobou. A taky načumuju na Hady bych věděla co je novýho na coursingu a kolem. No blábolím jdu spát.

        Veram a renato dobrou noc

    2. Děkuji Vám, tohle jsem opravdu nevěděl a ani mne to nenapadlo, protože vydání písní, z něhož jsem text opisoval, uvádí polnice s malým p. Takže to, že jde o název listu, mi skutečně nedošlo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN