PSI: Šery a Jesie se představují

Konečně se mi podařilo přemluvit paničku, aby nejenom četla, ale i přispěla svými zážitky ze společného života s námi.

Šery se představuje

Narodila jsem se někdy v létě roku 1999, maminka byla pravděpodobně pudlička, tatínka nedokážu odhadnout. Moji chovatelé mě zřejmě nechtěli, protože mě v říjnu toho roku vyhodili z auta, naštěstí v blízkosti psího útulku, takže jsem ani nemusela dlouho běhat a hledat své „lidi“, než si mě všimli pracovnice útulku a ujali se mě.

Pozn. paničky: Koncem října toho roku jsme přišli vinou nevyléčitelné nemoci o šestiletou fenku anglického kokršpaněla, a protože jsem v té době byla doma, vydržela jsem to bez chlupatého společníka 2 dny. Poté jsme se s manželem vydali „zmapovat terén“ do blízkého psího útulku. Protože vím, jak těžce bych nesla, že nemohu pomoci všem potřebným pejskům, domluvili jsme se s provozovatelkou, že nám přinese ukázat do vydávací místnosti štěně, vhodné k adopci.

Za pár minut byla zpět a v náruči nesla chlupatou světle oranžovou kuličku s velkýma hnědýma očima. Abych to zkrátila, byla to láska na první pohled a my za půl hodiny odcházeli domů s dalším členem rodiny v náručí. Tatam bylo předsevzetí, že nechci stříhacího psa ani fenku. Je to fenka a čtyřikrát do roka stříhací.

V útulku jsem byla sotva pár dní, kdy mě vykoupali, pořádně nakrmili, naočkovali, když pro mě do štěnecí ohrádky přišla ošetřovatelka a špitla mi do ouška, že možná půjdu domů, tak ať se snažím. Tehdy jsem ještě byla poslušné miminko, tak jsem poslechla a ono se to povedlo! Když si mě panička vzala do náruče, tak mi tak zavoněla, že jsem přemohla svou plachost a jemňounce jsem jí olízla tvář. A bylo to.

Protože s sebou neměli obojek ani vodítko a oni byli pěšky, tak mě museli celou cestu domů nést. A protože už byla docela zima, tak samosebou pod bundou, ze které mi koukala jenom hlavička. Nebylo to sice moc pohodlné, ale já už něco vydržela a tato cesta vypadala tak slibně! Když mě přinesli domů, tak jsem se hrozně bála, protože jsem všude cítila nějakého psa, který se zřejmě schovával v té odporné tmavé komoře, kam jsem nikdy nevkročila.

 Až doma jsme zjistili, že navzdory tomu, že jí byly asi čtyři měsíce, bála se chlapů s jakoukoli pokrývkou hlavy, deštníku, a komoře, kterou jsem měli v bytě, se vyhýbala obloukem hodně dlouho. Nejhorší bylo, když jsme při venčení potkali muže deštníkem v ruce, to byla ochotná v rámci ochrany paničky i kousnout. A běda, pokud by se našel nějaký drzoun, odhodlaný zkontrolovat zadní část našeho zlatíčka. To pouštěla hrůzu, za kterou by se nemusel stydět ani zdatný vlčák. Tento způsob „komunikace“ jí v podstatě zůstal do dneška, jenom je trošku mírnější, zřejmě už ji to tolik nebaví a taky máme své roky.

 Jak čas plynul, začala se krystalizovat povaha naší nové pesové. Nenápadná, nevnucující se do naší pozornosti, ale ostražitá a svědomitá hlídačka. Prostě dáma každým psím coulem. Dokud jsme bydleli v paneláku, byla nucena přetrpět venčení v každém počasí, ale přímo nenáviděla, když jsme ji nutili chodit na procházky v dešti. To zvedala nožičky ve snaze se nedotknout žádnou částí svého těla mokrého chodníku a nedejbože trávy! Vždycky vykonala potřebu co nejblíže ke vchodu a pokud možno na jeden zátah. Potom zkameněla a hnula se jedině směrem k domovnímu vchodu.

Kromě toho, že nemám ráda vodu, tak také nemusím stříhací mašinku. Prostě se bojím, a když mi míří k čumáčku, tak se bráním. Vyzkoušeli několik psích salónů v domnění, jestli není chyba ve střihačkách, ale v tom to nebylo. Prostě se mi to nelíbilo. Na lepší časy se začalo blýskat až potom, co se nám narodilo miminko, a my jsme se odstěhovali na vesnici. Panička z nedostatku času dostala rozum, zakoupila nůžky a zahájila éru domácí úpravy mé maličkosti. Není to tak úhledné jako od mašinky, ale já jsem spokojenější, že mě netrápí kvůli kráse.

A mimi a vesnický dvorek nebyl jediná změna, která mě v následujícím roce čekala. Představte si, že sotva jsem se zabydlela, tak do mého revíru přinesli vetřelce, takové malé černé mňoukající nic! Po prvním očichání jsem se ho pokusila vysypat z kožíšku, ale nepovedlo se. Strašně ječel a vzápětí ječela i panička a představte si, dokonce mě plácla přes čumáček! To mě tak urazilo, že jsem s nimi nemluvila celé dva dny! Jenom jsem se nabaštila (když se nedívali) a hlídala jsem si před kotětem svůj pelíšek. Což v podstatě dělám dodnes.

 Já jsem čekala, že bude nějaká odezva, ale že bude tak rychlá, to mě docela překvapilo. Naštěstí stačilo jedno ruční napomenutí, aby se do budoucna omezila na bublání či ukazování svých zubů. A kočky těmto signálům rozumí, a pokud naše dáma zaujme pozici „ležící – spící“, vyhýbají se jí v uctivém obloučku.

Další šok pro ni nastal, když jednoho mrazivého dne následujícího roku přijel manžel domů z práce a přivezl štěně kokra – fenečku, kterou dostal jeden mladý muž od své přítelkyně k narozeninám, ale nějak nepočítali s tím, že nemůže být zavřená sama v bytě bez následků celý den a chtěli se jí zbavit nejsnazší cestou – prodat ji do výkupu štěňat. Protože jsme předtím měli kokra – modrého bělouše, tak to pomyšlení, jak by skončil tak krásný pes, podstatně urychlilo naše rozhodnutí rozšířit naši smečku o dalšího psího člena.

Sotva jsem dokončila výchovu kocoura, čekal mě nový, daleko zodpovědnější úkol. Jednoho dne se u nás objevil další vetřelec – štěně. Jen jsem ji uviděla ve svém domě, tak se mi zatmělo před očima, zapomněla jsem na dobré vychování a vrhla jsem se na ni. Vzápětí se panička vrhla na mě, nějak se jí ale zapletly nohy a tak jsme skončili všichni na jedné hromadě.

Mně se nic nestalo a ostatní mě nezajímalo, protože mi došlo, že s tou zrzavou potvůrkou to nebude jednorázová provokace. Od toho dne jsem už nebyla nikdy na nic sama – na mazlení, na pamlsky, na procházky, všude mě následuje Jesie. Ale já nedovolím, aby mě v hierarchii smečky předběhla, i když bude v dospělosti o polovinu těžší než já.

Po několika měsících snahy naučit Šery základní povely, jako je sedni, lehni, čekej, ke mně apod. jsem usoudila, že je sice roztomilá, ale moc chytrosti nepobrala – prostě a jednoduše že je blbá. O to větší bylo překvapení, když jsme začaly se základní poslušností s Jesií. Jakmile Šery zjistila, že se výcviku zúčastní i piškotky či jiné psí mlsky, bravurně plnila příkazy, které jsme trénovaly s Jesií, i když byla ve vedlejší místnosti. Takže ne blbá, ale naopak velice chytrá, přece nebude plnit pro ni nesmyslné příkazy, když z toho nic nekápne, to dá rozum, ne?

Bohužel mi panička přišla na to, že jsem ji dlouhodobě vodila za nos a teď mi nezbývá nic jiného, než poslechnout, když už se po mně něco chce. Ach jo. A za to všechno může moje nová parťačka Jesie.

Jesie se představuje

My se ještě neznáme, i když už vám něco naštěkala Šery a okomentovala moje panička. Jsem moc hezká, ale trošku přerostlá kokršpanělka v nejlepších letech – vloni na podzim mi bylo 7 – panička říká, že už jsem starší než ona a tak bych se měla podle toho chovat. Co přesně tím myslí, netuším. Mě pořád baví vítat, překážet a na vycházkách blbnout jako kdysi.

Pozn. paničky: Svatá pravda, chová se pořád jako roční štěně. V té době jsme ještě mohli doufat, že se zklidní, ale chyba lávky. Je to pořád stejné, naopak s přibývajícími lety (mými), to je občas až nebezpečné. Standardní situace: vařím a vím, že Jesie mě zpod stolu bedlivě sleduje, co kdyby něco upadlo.

Potřebuji něco scedit do dřezu, který mám naproti kuchyňské linky, ohlídnu se – žádná překážka, popadnu hrnec a zakopnu o nadšeného psa, který se před vteřinou ještě válel pod stolem, zapletený mezi nohama židlí. Co kdybych něco nesla pro ni, že jo. Kolikrát ani nejsem schopná nadávat, jak mě vyděsí, co všechno se mě nebo psovi mohlo stát.

Jak jsem se ocitla ve svém novém domově, si moc nepamatuji. Vím jenom z vyprávění, že jsem jako štěňátko byla pořád sama doma, což se mi vybaví vždycky, když mě nechají doma samotnou. Že mi dělají společnost Šery s kočkami, nic neznamená. Okamžitě zpanikařím a snažím se dostat buď ven anebo dovnitř, podle toho, kde mě nechají. Taky nemám ráda, když se přede mnou zavírají některé dveře v přízemí domu, které je přístupné nám, zlatíčkám. Ne že bych trvala na tom, že musím ležet na gauči v obýváku nebo uprostřed kuchyně, ale přehled mít musím, že ano.

Jesie je velmi společenský pes. Jak se před ní zavřou některé dveře, znejistí a začne se domáhat nápravy. Už máme od jejích drápů označené všechny dveře. Když jsem začala chodit do práce, situace se stala neúnosnou a my jsme museli pořídit prolézací dvířka pro psy, aby měli možnost kdykoliv jít ven nebo dovnitř. Tak jsme aspoň zabránili dalším škodám. Vřele doporučuji, Jesie se naučila dvířka používat během pěti minut, Šery to trvalo trochu déle, protože je na sebe opatrnější a trochu ji děsily zvuky, které dvířka vydávají.

Jak jsem se dostala k mým pánečkům, už popsala moje spolubydlící Šery. Ta mě naučila vše, co potřebuje umět pořádný pes – hlídat dvorek, vyštěkávat nežádoucí kolemjdoucí osoby a cizím psům vynadat dříve, než jsou v dohledu. A taky mě naučila, ze kterého místa na gauči je nejlepší přehled o dění v domě a že toho trpaslíčka, co sotva chodí, musíme chránit a nechat si od něj líbit skoro cokoliv.

Naše Jesie v podstatě naučila nejmladší dceru běhat. Její výška byla přesně tak akorát, uši taky měla přiměřeně dlouhé… Mockrát se stalo, že Adélka, ve snaze se udržet na nohou, měla plné dlaně psích chlupů. A ke cti naší Jesie slouží, že toho vydržela dost, ani jednou se po ní neohnala, a když usoudila, že už to stačí, v klidu se vytratila. Je to pes, který neskutečně miluje své lidi, a kdyby mohl, chodil by neustále za nimi v závěsu.

Je to taková starostlivá chůva. Vlastní štěňata nikdy neměla a možná proto ráda pečuje o všechny mláďata, které se ocitnou v jejím dosahu. Opatrovala koťata, která jsme si postupně pořídili, ovšem nejvíc si užila s tím posledním – Matesem, kterého nám někdo polomrtvého pohodil před domem, když mu byly maximálně tři týdny.

Měla snahu si ho přivlastnit, důkladně prověřovala, co s ním děláme, co jí, kde má pelíšek. Hodiny ležela vedle krabice od bot, kde jsme ho ubytovali, s čumákem strčeným dovnitř a dýchala na něj. Dokonce se pokusila si ho odnést do svého pelíšku, ale kotě řvalo, asi ho trošku víc stiskla, tak jsme jí podobné akce zakázali. Když jsme ho museli několikrát vykoupat v odblešovacím přípravku, nejradši by do kyblíku vlezla taky.

Pokud se jedná o baštu, tak můžu všechno! Ale panička je lakomá, nechce mi dát nic jiného, než co patří pejskům. Tvrdí, že by mi zbytky od stolu nedělaly dobře na žaludek, ale to si určitě vymyslela! A dokonce zakázala i jiným členům smečky, obzvláště babičce, aby mi nic nedávali. Ale já pořád doufám, že se jednou stane zázrak a něco mi od stolu upadne rovnou do tlamičky, tak si to musím hlídat.

Kdysi jsem slyšela o kokrech pomluvu – prý nemají v hlavě nic jiného než žrádlo. Až s nynějším psem jsem se přesvědčila, že to není pomluva, ale skutečnost – cokoliv ji chci naučit nebo ji odměnit, tak jedině přes dlabanec. Pohlazení dobrý, ale mls je mls.

Taky neskutečně miluje vodu a je jedno, jestli je to rybník, potůček, louže či jenom mokrá tráva. Nevynechá žádnou příležitost se smočit, nebo lépe řečeno vyráchat se a pak nanosit zasychající bláto domů. Proto jsme přistoupili k méně tradičnímu řešení – jakmile se ji začnou tvořit práporky na nožkách či suknička, beru nůžky a jde to dolů. Dbám na to hlavně v jarních či podzimních měsících, kdy je schopná skočit do potůčku i když je teplota něco málo nad nulou a vzápětí se proběhnout za zajícem či bažantem po čerstvě zoraném poli.

Tak to by bylo pro začátek všechno, později vám přitlapkuji další příhody, které zažila naše smečka. Vaše Jesie

 

Aktualizováno: 19.5.2010 — 20:08

235 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: check it out
  2. Pingback: pickyourshoes
  3. Pingback: propolis
  4. Pingback: iPhone
  5. Pingback: peplum dress
  6. Já nic nestíhám, ale to už dávno víte. A tady prý hlasování a já vůbec nevím o co jde.
    Snad hodinu jsem se snažila odeslat příspěvek pod článkem Malá domů a měla jsem tím pádem matematický spor. 8 + 3 je podle mne 11, ale prej ne a tak „error“ a už se nikdy nedozvíte co jsem psala, páč na nové psaní nemám síly.
    A spěte sladce!!!

    Jestli 1 + 5 není 6 tak se děsně namíchnu.

    1. MIlá Velká kočko, jsem ráda, že se ozýváš – začínáš tu být vzácná jako drahé kamení ve Vltavě (nod) . Doufám, že jsi jakžtakž zravá, že Garyček přestal houdinit a že kočičí princezny tě pořádně obveselují. Měj se hezky a dávej na sebe pozor. Pa (h)

    2. Sláva sláva! Tak vidíte, že žije! A že nestíhá – to je toho. Já právě teď zjišťuju, že jsem v životě nestihl asi z toho důležitého nic. To je legrace. Ale žijeme, a je přece pár lidiček, co se o nás zajímají, ne? Nazdar!!!

  7. Tak už mám taky průkazku voličskou-to kdyby se mimouchovi zachtělo vykulit se příští víkend. Dnes mě z porodnice ještě vyhnali, že nic a že jen jako kontrola. A mně by se tak líbilo zítřejší datum. No nic, si teda ještě počkáme a místo malýho Býka budeme mít malýho Blížence.
    Klikám na Rastu, když jdu průběžně okolo -tak snad to vydrží a zůstane jednička
    A první část mých spolužáků zítra státnicuje

    1. Milá týno, to snad rozhoduje taky CD v jakém znaku se narodíme či co. Já jsem Blíženec a protože nevím jaké to je být narozená v jiném znaku tak to akceptuji a neprotestuji. Ale někdy je to handrkování sama se sebou trochu moc. 😀 (rofl) (rofl) (rofl)
      Myslím na tebe a těším se na zprávu o miminku.

    2. Ahoj Týno, jsem taky Blíženec a vyhovuje mi to. A rozpůlené osobnosti se neboj, není to na psychiatra. Držím palce, aby to dobře dopadlo.

  8. Shery a Jesie, spolu s panickou, vitejte na Zviretnik. Jste holky sikulky.

    Lidi, hlasujte. Nadherny Abad snizuje naskok Rasty.

  9. Jenny, operace tříselné kýly je myška – v tom už su rutinér. Klidně si to hodím za rok zas.

    1. MLP byl v březnu a zatím to moc nerozchodil. Vzhledem k rozsahu to nešlo udělat laparoskopicky.

    2. ;;) Já jsem také rutinér, mám operovanou klasicky levou i pravou tříselnou, ale opakovat to nemusím. Nejsem chtivej. ;;) (chuckle)

  10. Tak moji milí, díky za palcodržnu, malávíla ( 9) už je vzhůru, brali jí krev a tak různě, vynadala zdr.sestře, že má dlouhý nehty, tak se zdá, že je opět vo forme, hurááá! 🙂 (clap) (das ist kleine luder (rofl) to říkávala babička mečová o mně, když jsem dělala binec, abych ji jako nerozuměla) .

    jinýHonzo, myslím na vás všechny,dnes vysvitlo trochu slůňo, tak snad už….. tfuj,tfuj, tfuj, na dřevo klepy, klep. (y) (y) (y)
    Vařím čaj, dám do něj živatobudič a hajdy do hajan.
    Všem brou, brou, miluju vás a (hug) . (wave)

    1. Príma zprávy 🙂 .
      Dále držím všem potřebným (h) a mám radost, že už je někde líp a ještě máme šikovný maturanty (y) .

  11. Náš náskok se snižuje . Podle mého posledního kliknutí už je pouze 751 !!!

    Rasta 7722

    Abad 6971

  12. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
    Dva policejní ftípky.

    .(*) Přijde policajt do obuvi a chce černé leštěné polobotky na tkaničku. Prodavačka se ho ptá: „A jaké máte číslo?“ „158“

    Chlubí se policistka kolegovi: „Víš, Hugo, včera večer jsem s mužem hrála více než dvě hodiny Chopina.“ „Vážně? A kdo vyhrál?“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem hezký večer a klidný spánek. ~o)

    1. (rofl) (rofl) (rofl)

      Tak takovou velikost bot by asi nedostal ani v USA… a že tady ti dlouháni mívají chodidla jak ploutve.

            1. Ve třech? Mnó, to je přece duo, že jo .
              Stákra , krzevá tu kříselnou kýlu nemůžu spát asi mám skřipku nebo možná aji otřesk mozku. (d)

      1. Jinak tedy reknu vam, ze trenovat argentino pod bedlivym (ne)dozorem přítula taneční partnerky je opruz.

  13. Opět jsem na značce. První počin je odkliknutí Rasty – 7203.
    Blahopřeji všem maturantům ke složení zkoušek, uff, to je úleva viďte (wave) . Jenny, Ap a jiný Honzo, je prima, že jste tu pohromu přečkali. Moc jsme na Vás mysleli.
    Dede, přeji Vám dobrou cestu a těším se s Vámi na DOMA (h) .

  14. Nemohu si odpustit poznámku, že mé bystré oko zaznamenalo v hlasovacích hlášeních několik mnoho vykouknuvších zabukistů. (clap)
    Tak vás vítám všechny vespolek a doufám, že ta hlášení nebyla vaše jediné veřejné vystoupení. (wait) (wasntme) (h)

  15. holčičky chlupaté, píšete moc pěkně, už vaše štěkáníčko čtu poněkolikáté. Teď prosím nechte něco mňouknout vaše spolubydlící, ale budu ráda, když napíšete ještě víc

            1. Abad z vás musí mít vééélkou radost (dog) (dog) (dog) :* :* :*
              6 + 10, taková megacifra (flex)

  16. moc hezky to holky naštěkaly, opravdu šikovné pejsky (y)

    malá změna, Terry už není ludra ale bestie a asi brzo dostane na zadek. Kolem našeho domku jsou na loukách ovečky a ty mají včil jehňátka, a naše procházka venčící vede kolem nich, a Terry objevil novou hru, přilítne až k plotu a vyplaší pasoucí se jehňata, ty pak chudinky utíkají bečí a já pak celou vychnu vyhlížím, jestli všechny trefili k maminám….

    Jestli jsi milý Jakube S. pochopil, že jsme se přestěhovali tak (y) na Lipské Paseky, nikde nikdo, žádné blbé kecy, že psi jsou dva a černí….kolem ovečky, koně a ty skotské krávy semtam nějaký člověk…..

    jo a ten klavír kdysi jsem hrávala častěji, teď tak 3x do roka tak podle toho to vypadá, vlastně jsem hrála jen kvůli fotkám pro kamaráda na státnice (music)

      1. tak se těším, do kopce je to sotva 2,3km, na kole to nedávám, jelikož kondička mě opustila ludra, vylezu to za 34min, 3x musím vydéchavat bo to se fakt nedá ale je tu krásně (f)

        když jsme se nastěhovali v zimě a bylo tu sotva 12grádů vevnitř tak Frogimu snad poprvé v životě nebylo horko, jsme mu ovšem zatopili bo mě kosa je furt

    1. Taky jste tak doma všichni trpěli? Já osobně hrozně, o moc víc, než při vlastní matuře.
      A že gratuluju!

    2. JiLe! (inlove) Ty jsi byla nějak úplně mimo mé zorné pole – doufám ale, že kus palce si našel tu správnou cestu. 😉 Blahopřeju! (y) (h)

      1. To víš moc se tu neobjevuju a taky jsem jenom babka a ne rodičovstvo, ale i tak mám velikou radost (clap) (party) (chuckle) (dance) (d) (d)

  17. Rasta 7495

    Abad 6601

    gratuluji úspěšnému maturantovi

    Ap museli jste si všichni pořádně oddechnout – ale teď té práce ve stáli, co na vás všechny čeká.

    Šťastnou cestu domů Dede (wave) (sun) (wave) (sun) S tím anglickým řízením bude jedna maličká výhoda v tom, že vám snad auto nikdo neukradne.

  18. Voda je pryč ale ujíždějí svahy. Teď jsem čelt, že ujíždí svah v Řepištích. Ten svah je hodně prudký a nahoře stávala cihelna (takže tam je nebo byl určitě jíl). Cihelnu rozebrali a vytěžená místa zaskládkovali. Jestli jede tohle, máme se na co těšit. Do kopce je totiž zaříznutá železniční trať a vedle ní řeka Ostravice. Budeme mít v Paskově jezero. Jak bude velké netuším. (sweat)

      1. Já doufám, že to tak velké nebude, ten svah je určitě hodně stabilní, bez sesuvu to bylo i v ´97. Jen tak přemýšlím.

    1. Sakra, tak to je špatně, protože jestli se něco fakt nedá zastavit, je to půdní sesuv. To ti machometáni nevěděli, že tam mají labilní území, že na to nacpali skládku? No, asi věděli, hádám. Třeba to nesjede až do Ostravice, palce držím velice moc… (y)

      1. Ono to vypadá tak, že nad řekou je prudký svah, na něm domy, siniční serpentina (vedle sebe) a na vrcholu kopce je rovina. Násep na skládce začíná nějakých (odhadem) 50 – 100 m od svahu. Já jen vím, že skládka vznikla na místě vytěžené hlíny, ale kterým směrem vedou vrstvy pod povrchem, netuším.

    2. Kristepane – a já myslela, že to nejhorší máte za sebou – a teď zas toto! Držím palce, ať se to zastaví, aspoň o ten železniční násep (sweat) .

      1. Mužstvo. Mmch. neměl tak skvělé výsledky jako malý bubu, to rozhodně ne, ono to u vrcholového sportovce, který má denně na učení asi tak hodinu času, asi ani jinak nejde. Ale – z ČJ za 1 (otázku jsme náhodou večer opakovali), z AJ taky. Ironie – jde na techniku, přitom je podle mě klasický humanitně orientovaný intelektuál.

        1. Aido, gratuluju, je to šikovnej kluk a šutr ze srdce padá! …a on to zvládne, něco málo musel zdědit i po tatínkovi 😉 😀
          …a zase jsem byla hodná, 6

          1. Yezi, po tatínkovi zdědil ty strojařské ambice. Osobně bych ho viděla někde na sociologii nebo antropologii, to je přesně jeho parketa. A nepoznala bys ho, od té doby, cos ho viděla naposled, vyrostl tak o 0,5 metru (je asi o 7 cm větší než MLP, zrovna včera večer, když nám nejvíc hrabalo, se zkusmo poměřovali). Ostatně tady je vývoj: http://elitanaroda.rajce.idnes.cz. Byli moc fajn třída, dobrá parta a víc než půlka jich odmaturovala za 4.

            1. Aido, snad poznala, párkrát jsem ho ve vaší čtvrti viděla, přece jen se tam občas vyskytuju 🙂 … a zase ber to z té lepší stránky: ať to zkusí, třeba u sebe objeví netušené schopnosti a možnosti a jako sportovec je určitě bojovník a navíc na něho potom můžete bejt o víc pyšní! 🙂
              tak už nejsem hodná… 15

        2. Tak teď jsem se zarazil. A napíšu to, a ne soukromě, ať vědí aji druzí: na tohle málem dojel můj nejstarší. Ve všem je po mně. Stejné rozvrstvení známek – prospěchu na gymplu: z hum. předmětů jedničky, z M,F,Ch trojky. Ale jeho matka chtěla za každou cenu, aby hned šel na VŠ – kvůli výživnému (ano). A jediná, na kterou se bezpečně mohl dostat, byla strojárna (88). Zachránilo ho až vytvoření podnikat. fakulty a přechod na ni. Pak už spolehlivě dodělal – po sedmi letech. Přitom tak chtěl rok někde dělat a pak jít (znovu) na něco na FF. Od dob toho zoufalého studování, které mu pořád protékalo mezi prsty, protože ho smrtelně nebavilo a přitom chtěl nezklamat mámu (poslušný syn), má trvalé problémy s nervy, zkratkové a cholerické reakce atp. Děkuji, má první ženo.
          MMCh rozumíme si ve všem. Jak pravila před lety už zoufale jeho žena, když se na nás dívala z jednoho na druhého u stolu: Jak přes kopírák…

            1. D, díky!! Ano, můj první potomek, první syn, můj brněnský Jirka. Se kterým jsem nesměl žít od jeho jednoho roku. Přesto by spousta i n t e r n í c h otců mohla závidět ten vztah. Soboty byly naše a daroval jsem mu postupně a důkladně a napínavě a hravě celé Brno. Štamtyš u Sedláčků v prvním patře (pro ostatní: téměř intaktní veliká prvorep. cukrárna). Za každou pochvalu jsem lačně vděčný. To bysem tedy chtěl jednou vědět, co následovalo, když řekl: Jo, to je můj táta… od tebe, Apulky, Julčy Kalodové –

          1. Jinak, já osobně jsem šla na VŠ proti vůli mého otce (taky to bylo kvůli výživnému). Ono je to těžký…

  19. Milá Ldu, máte to doma opačně než my (u nás jsou 3 (dog) a 2 (cat) ). Tedy krom 2-3 dětí (tedy děti máme 3, ale ta nejstarší se již doma vyskytuje pouze sporadicky a když už tak s přítulem (tak jsme měl asi psát 2-4 (chuckle) ). A taky máme Sherry, akorát jí říkám Příšera a je to námi nalezený (asi 100%) vlčí špic.
    Prý ještě bude povídání o kočičkách, moc se těším. A vítám mezi námi. (h)

    1. My taky máme 1-3 dcery 😀 , z toho doma už jen tu nejmladší. Ale když se sejdeme všichni najednou, tak je to mazec.

  20. Že ti to trvalo, milá Ldu (rofl) . Přitom s takovouhle bezvadnou partou musí jít psaní samo. Moc hezké úvodní! představení smečky 🙂 . Netýkavka Šerynka je vizáží i osudem hodně podobná naší nalezené vyhozené asiamerické kokřici Andulce a tak mě tvé vyprávění vrátilo o pár let zpátky. Andula byla těžký závislák, i když jinak týkavka 😛 . Díky a těším se na pokračování!
    Tyjo, akorát tvůj nick mi krapet blbne hlavu, protože při letmém přelétnutí textu mi splývá s mým. Ale to nic, jde o zvyk.

  21. Děkuji všem, všem, všem milým zvířetníkům, kteří mi drželi palečky a tlapky, snad už je to za námi. Dnes jsme spustily na rybníku zpět dluže – desky, poldr (ochranná suchá nádrž) je prázdný, z druhé strany vesničky už je taky vymeteno, tak už jen ta pitná voda není, užitková teče.
    Přesdstavte si, že dnes se nekompromisně, při zatopeném zdroji pitné vody pro 20 obcí nahlásil hygienik zemědělcům na kontrolu. Já se picnu. (tmi)

    (y) Prosím palcodržnu, moje vnučka Adinka je dnes od rána po operaci tříselné kýly. Právě se budí. (h) (y)

      1. Jenny, říkala jsem si, že jste u vás festovní ženské (chuckle) Nic ve zlém, už nic neříkám 😡
        Hlavně, že všechno dobře dopadlo a voda vás obešla okolo.
        5+8 – To mám za své poznámky

    1. Ále malá Adinka – chudinka. Držím palce – bude dobře (h) (y) (h) (y)

      Hygienik se asi právě vrátil z Baham a nezná současnou situaci (headbang)

    2. Držím pacientce (i maturantům). Hygienik by měl být nazván hyenikem – jen hyena se bude rýpat v krizové situaci, normální člověk počká.

    3. Milá Jenny, pochopitelně (y) pro Adinku. Pro šíleného hygienika (n) . Tobě (sun) . A koukej se jít dospat! (inlove)

      1. Připojuju se k Louk – blahopřeju k záchraně, Adince držím palce, ty se jdi vyspat – můžeš-li (inlove) a hygienik asi víc hledí do kalendáře než ven… Neměl by jít spíš čistit to prameniště, aby byla zase pitná voda? 😀

          1. Checheche, tak tebe jsem nehádala. A že jsem se snažila. 😛 Tuhle jsem hravě odhalila Jováska. (sun)

      2. Pod Louk se vetřu, milá Jenny. (inlove) Všechno řekla stručně a jasně. 🙂 Hlavně jdi chvíli spát, odpočiň si, tohle bude běh na dlouhou trať, než to dáte všechno do pořádku.
        A pan hygiéna ať si vezme holínky a jde pomoct uklízet.

    4. Adince držím palečky, aby jí nebylo moc nedobře a všechno se brzy spravilo (h) Jak už tu pravil Honza, místní hygienik je asi opravdu příbuzný s hyenou, nebo zcela mimo realitu – a s tím by jako osoba ouředlní měl něco dělat :@

      Jsem rád, že poldry vydržely, a ještě raději bude MLP, asi tu hydrologii tenkrát před léty opravdu spočítala slušně 😀 Tak teď si dej, milá jenny, trochu oraz, ona ani ta nejželeznější lady není do nekonečna rezuvdorná… Zvlášť ve vodě…

    5. Hygienika bych poslala kamsi. To v této situaci nemají nic jiného na starost? Třeba zajistit, kam se zkaženýi potravinami, uhynulými zvířaty, kde vzít pitnou vodu, aby na lidi nepřišla cholera???? To je na picnutí :@

    6. Hygienik je evidentne priznivcem adrenalinovych sportu. Treba uprk bahnem pred vypustenym bykem, uskok pred hozenymi vidlemi a tak podobne.

  22. Díky LDu noví pejsové a nové kočičky (in spe 🙂 ). To je príma, to je moc príma – a obě fenečky to naštěkaly a přitlapkovaly opravdu moc pěkně. Jesie prostě vyznává zásadu, že láska prochází žaludkem, a rozhodně v tom není sama. A Šerynka je prostě dáma a vůdce smečky, a v tomto případě vůbec nezáleží na velikosti a síle. Vůdcovství je stav ducha a neprodává se v koloniále na váhu. Naší kočkouří smečce taky zcela nepochybně velí sotva tříkilová Célina a jde jí to potvoře čím dál tím líp. Takže definitivně vítám zpoza buku a těším se na další portrétky… (cat) (dog)

  23. Ahojky, jen tu svistim a hlasim, ze mam v pezezence od pondeli volicsky prukaz!! (clap)

    Jo a Zviretnici jedouci do Termitu, mate nekdo moznost privezt „kakaci pytlicky“ idealne trhaci nebo na rolicce, aby se daly pripevnit ke kosi na psi tuhe metabolicke produkty? 😀 Pls dejte vedet, at mame predstavu…

    Diky diky, jdu si tisknout clanky za posledni tyden, a cist v metru a tramvajich.. 😉

    1. Joj – na mém voličáku sotva inkoust oschl – vyzvedla dnes ráno jeďa do zaměstnání.

      Pár rolek kakasáčků + špagátek vezmu (už abych si takové věci pomalu dávala do auta, bych něco nezapoměla).

      1. Mám tři role po dvěstěpadesáti kusech (už jsou naloděny) – jako první pomoc to bude snad stačit (wasntme) .

  24. Ldu, vítej!
    Takové krásné písání o smečce, u vás musí být veselo, 🙂 tak piš, piš, prosím, těšíme se na kočičandy.
    Posíláme pac a blemcák psím holčinám, jedna pěknější jak druhá. (dog) (dog) (h)
    Naše smečka má taky nalezence kokrouše Daníka. Je to Daník nenažera, slouží doma jako vysavač. (rofl)

  25. Pěkné, pobavila jsem se, jak se projevila výše Šerynčiny inteligence po příchodu kokří konkurence. U nás to bylo stejné 🙂

  26. Moc hezké povídání o psích děvčatech (dog) (dog)

    Prosím o palečky vnuk dnes maturuje (h)

    1. Jasně že držíme (y) (y) všem maturantům, o kterých víme i nevíme – oni jsou šikovní, oni to zvládnou. Člověk dokáže věci, které by do sebe ještě před hodinou neřekl, když nemá jinou (pohodlnější) možnost… Tak ještě jeden (y)

  27. Tak hlásím, že se podařilo počitadlo probudit – aspoň prozatím to byl jen ten zdroj 🙂 Uff, už jsem se bála, jsou mu čtyři roky (což je na notebook dost) a popravdě už na mě může vyrukovat s čímkoliv 🙂 Jo a dneska především balím, páč zítra brzy ráno hupky dupky do auta, podjet Kanál a hurá domů (inlove) Každopádně to bude zajímavá zkušenost brázdit Evropu v anglickém autě s opačným řízením 😛

  28. A vida ji, zabukistku! Vítej před bukem Ldu. 🙂 (wave)
    Pěkné čubinky. A šikovné. Tuze jim to sluší. Jsem ráda, že jste o sobě daly vědět a těším se na představení kočičáků.

  29. Lííííí – to je krásné povídání. A Šery i Jesie jsou opravdu krasavice neuvěřitelné. Hlavně Šerynka je krásná psí dámička a s Jesie krásně ladí. A tu nechuť chodit v dešti moc dobře znám – Toya je to samé v bleděmodrém (teda spíš v pepřosolovém). A Jesinka na pelíšku – no nedejte jí piškotek! Ty oči jsou tááák výmluvné.

    A mám zásadní dotaz – jakým způsobem jsi vycvičila babičku, aby pejskům nepodstrkovala (rofl) ? Tento cvik ještě nemám vypilovaný (chuckle) !

    Milá LDu, těším se na další pokračování – a nezapoměň na kočičky!

    1. Kočičky mám slíbené milá Ygo 🙂 Doufám, že se nám Ldu znovu neschová, vždyť s dvěma pejsky a třemi kočkami (o dětech nemluvíc) musí mít o zábavu postaráno prakticky denně 🙂

      1. Tak co se týká babičky – vzala jsem to z druhé strany, což je obezita a s tím související problémy. Sama měla kdysi obézní a posléze nemocnou kníračku, tak to zabralo. Co se týká kočkounů, už se na tom pracuje, tak mějte strpení. A šťastnou cestu domů, Dede.

  30. Milá Ldu (inlove) , vítám Tebe i Tvou smečku mezi námi. 🙂
    Paní šéfová Šery mi něčím připomíná mou Píďulku, taky to měla u nás doma všechno pod palcem. A Jesie mi ji připomíná taky – hebkostí a žebravostí. Není divu – Píďa byla kříženec pudlíka s kokrem. 🙂
    Krásné hřejivé povídáni pro studený den! (rain) Jen mi tam chybí něco víc o kočenkách. (cat) Ale to bude určitě co nejdřív, že ano?! (nod)

    1. Kočkouny máme tři – Chipa, Lízu a Matese a ani jeden neměl zrovna lehký start do života. Ale o tom později, musím taky pracovat.

      1. Ale brzo „později“, jo? 😉 (chuckle) (clap)
        Ale vážně: Jste moc hodní, že jste se kočenek a pejsků ujali. (h) (bow) (f)

  31. Ldu, díky za barvité seznámení. (sun) Smečka nemá chybu. 🙂 Už se těším na další průběžné hlásání o ostatních plyšácích. (h)

  32. Ldu a smečko-vítejte 🙂 !
    A povodňové hlášení: Do centra Bohumína voda nedošla, město se vrací k běžnému životu, auta se vracejí do ulic z kopečků…U nás doma sklep uhájen a spodní voda už klesla, takže pohoda. Zlé to je v okrajových částech blíže k řekám a v místech, kde jsou místní potoky, tam je voda ještě teď. V domečku, kde normálně bydlí moji koníci měli vodu na třetím schodě, do bytu jim naštěstí nedostoupala. Je tam terénní dolík, bohužel. A ke všemu naproti novostavby s hodně vysoko nasypanými základy…(envy) .Stáj ještě plave, až klesne voda čeká na mě hromada sr…hnoje. Koně jsou celkem v pohodě, akorát ve stáji, kde je teď mám je nepouští na výběh a mají málo podestýlky. Ale je to lepší, než stát po břicho ve vodě:) . Smečka byla taky dvě noci mimo psinec. V porovnání s rokem 1997 jsou záplavy minimální, ale i tak pro hodně lidiček ničivé. A naprosto příšerný byl ten strach, kolik vody vlastně přijde. Jediné naše štěstí, že pršelo v Beskydech, ale v Jeseníkách ne a zvedaly se řeky jen z jedné strany…Doufám, že se počasí trošku zlepší.

    1. Ap, díky za hlášení, měli jsme tu starost. (h) (y) Věřila jsem, že jsi koně dostala včas pryč a byla jsem přesvědčena, že i psi budou v bezpečí, ale bála jsem se, jak to bude vypadat u tebe doma, dům nepřestěhuješ, o tvůj kotel ve sklepě jsem měla velkou starost. Do takových míst jde voda vždycky první. Tví známí mají dobře postavený dům (y) .

    2. Ještě jsem se nedostala k přečtení článku, ale tady musím hned reagovat. Milá Ap (inlove) , mám obrovskou radost, že jsi v pořádku a koníci i pejsci také. (clap)
      Hlavně, aby se oteplilo a slůnilo (sun) , v tomhle počasí se nic neusuší, ach jo! 🙁

      A držím palce Myšce i všem ostatním marodům (h) a krásný den přeju všem. (h)

    3. UF, další veliký kámen spadl. Jsem moc ráda, že jsi se smečkou byla ušetřena nejhoršího. Já vím, že vás čeká moc práce, ale báli jsme se o vás. Myslím na všechny, kteří jsou vodě v cestě. (sun) Už aby to sluníčko začalo fungovat. Dále myslím moc na nemociny. Zejména na Myšku. (h)

    4. Milá Ap, jsme moc rádi, že jsi v pořádku . Držte se, snad už to skončilo. Koníčky za mně pozdrav. (wave)
      Volám slůňo !!! Prosím vrať se k nám (sun) (sun) (sun) (sun) ! (h)

    5. To je dobře, že jsi se ozvala (h) , obrázky ze severní Moravy vypadaly děsivě. Držím (y) (y) , ať to tam s koníky a celou smečkou zvládádte. (h) Posílám vám z jihu (sun)

      1. Díky všem za sluníčka! Hlavně že neprší 🙂 . My jsme pro tentokrát v pohodě, horší byl ten strach co bude. Houkání sirén, vrtulníky…Po 97, kdy tvrdě padlo přesvědčení, že do města voda nikdy nedojde a nebyly žádné informace bylo fakt dost těžké nepropadnout panice. Tentokrát asi celé město stěhovalo auta na kopec, všude se kupily pytle s pískem, informace na netu i v telce, v rádiu, nevypli proud ani plyn,voda nešla tak rychle…V telce jsou záběry z těch skutečně postižených míst. Nelžou. Tam je to kruté. Zaplaveny jsou navíc i oblasti, kam voda skutečně nikdy nešla a teď díky stavbě dálnice měla nové možnosti…
        No a Troubky níž na Moravě-jak jsem si přečtla, že je opět vypláchlo, tak to mě teda složilo dokonale, my jsme měli strach, oni opět nemají nic.

        1. Ap, jsem opravdu moc ráda, že jste všichni v relativní pohodě, i když ta stáj, to bude velká práce. A dálnice? O tom píšu o kousek níže. Já nevím, proč se při projektování takových staveb nemůže myslet také na vodu a škody, které dokáže způsobit. Co by je asi v celkovém rozpočtu stál nějaký počítačov model toku vody při povodni a c s tím může násep dálnice udělat? Ale já nejsem ani architekt dopravních staveb, ani stavitel, ani objednavatel díla, ani politik, pouze jsem zprostředkovaný sponzor toho všeho mými daněmi, dálničními kupony, benzinem a tak podobně.

    6. Ap! Jsem ráda, že koníci i psíci povodeň přežili v relativní pohodě – a moc jsem ráda, že i domeček přečkal bez úhony. No a s těmi stájemi – bude to škaredá práce, ale můžete si představovat, jakou práci měl Herkules v Augiášově chlívě (nod) ! Moc jsem na vás tam na severu myslela – tebe, jiného Honzu, Jenny, …

      Jinak na Jižní Moravě se povodeň naštěstí rozlila do polí, takže škody oproti severu jsou minimální. Včera večer jsme mluvili s Jendovými rodiči v Lanžhotě, kteří bydlí v té nižší části, a ti jsou klidní, voda je zatím v nedohlednu. Tak věřím, že i kulminace proběhne dobře.

    7. To jsem ráda, milá Ap, že jste zůstali v suchu – ale bylo to fous, co? Myslím na staříka Punce, aby to zvládnul, v jeho věku takové přesuny a změny nedělají jednomu dobře, ani když je kůň 🙁 Jo a zajímavé je to o té dálnici, skutečně bych ráda věděla, jestli se při předkládání projektu počítá i s velkou vodou a tím, jak dálnice změní poměry v krajině. Nikdy jsem neslyšela, že by se o tom diskutovalo (shake) (což samozřejmě nevylučuje, že se tak děje)

      1. To s tou dálnicí – přesně na to samé si stěžují ve Veselí nad Lužnicí. Před pár lety se tam postavil obchvat Veselí, je to dost vysoký násep – pro auta úleva. Nikdo ale nepomyslel na vodu a potřebu udělat něco jako most (a nebo pomyslel a přišlo mu to drahé 🙁 ), aby voda mohla volně odtéci. Od té doby se tam bohužel Lužnice nemůže vylít do okolních luk a tak mají vodu v domech. Sice je to na soutoku Lužnice s Nežárkou, ale úplní hlupáci nejsou. Voda je dnes v domech, kde by to dříve nikdo nepředpokládal. Podobně asi dopadli s novou dálnicí na Ostravu 🙁 . Voda je asi tam, kde nikdy dříve nebyla, protože ji tam náspy zavedly a nikdo v nich neudělal prostory, aby mohla voda neškodně utéci nějak do luk.

      2. Milá Dede, stavba jako je dálnice vždycky podléhá hodnocení vlivu (té stavby) na životní prostředí podle příslušného zákona. A součástí toho hodnocení je i posouzení vlivu na hydrologický režim – zátopová území, zdroje pitné vody a pod. A dělá se to důsledně, kromě toho se musí ze zákona vyjadřovat tzv. „správce povodí“. Přesto může vzniknout problematické řešení, z důvodů všemožných, ale zřídka odborných. Například: stavět na náspech je snazší a levnější – přemostění a estakády jsou drahé a musí se o ně někdo starat. Investor vyvíjí mocný tlak, aby projektant upřednostňoval náspy před mosty a soustavami propustků. Někde to fakt nejde – např. na části vnějšího pražského okruhu, která prochází nivou (a tedy zátopovým územím) soutoku Vltavy a Berounky, vznikla víc než dvoukilometrová estakáda od tunelu k tunelu, třebaže byla drahá – vyrobit násep o výšce mnoha metrů napříč nivou dvou poměrně velkých řek by znamenalo utopit celé údolí Berounky. To si nikdo netroufl, je to příliš očividné. Ale jinde určitě mohla převážit jiná hlediska než je protipovodňová ochrana. A to i železné dráhy stavěné za c.k. monarchie měly povinně (sic) po zhruba stometrových úsecích v náspech propustky, aby trať nebyla překážkou vodě… No, a protože o propustky je třeba se starat, jsou zhusta buď zanedbané a napůl ucpané, nebo dokonce zazděné (viděl jsem na severní Moravě na vlastní oko, prosím)… Prostě podceňujeme nebezpečí jen proto, že tu donedávna skoro nebylo, a nechce se nám připustit, že povodně nezakážeme směrnicí EU… A to, že bylo povodní míň, je jen náhoda nebo optický klam. Huš, to jsem se zase rozkecal. Moc se omlouvám (bow)

        1. Neomlouvej se – spíš přidej! Mě to strašně zajímá a určitě nejsem sama. Třeba to o těch c k tratích jsem nevěděla, i když taťka to asi ví. Moc prosím – dokud máš tedy ten bolavej kotník a sedíš na škeblích 🙂 – nenapíšeš něco málo na toto téma? Moc prosím! (inlove)

        2. Terro, přidávám se k Dede. Dokud tě kotník neustí ven, napiš něco, prosím. Ono takových pitomostí se staví více – nejen ta ostravská dálnice bez propustků nebo objezd Veselí nad Lužnicí ten samý problém (asi v menším, ohrožuje pouze jedno město). A táta, který pracoval ve vodohospodářském výzkumáku mi třeba vyprávěl, že byla značná snaha stavět podzemní garáže v Praze na Klárově (jestli náhodou neznáš, je to dole u Vltavy pod Hradem). Jenže tam v píscích teče velká podzemní řeka, taková další Vltava, jen ji nikdo nevidí. Tak to tam naštěstí zatím neprošlo. Obávám se ale, že je jen otázka času, než tam někdo ty garáže začne stavět, podzemní řeka neřeka. Kam potom uhne, to mě opravdu zajímá. Další podzemní řeka prý teče přímo pod Staroměstským náměstím. Nejsem hydrolog, ale tyto věci mě zajímají.

          1. Mňo, Klárov znám, ale garáže bych tam stavět nechtěl. Praha má strašně složitou geologii (a nejsem geolog), už jen proto, že ji utvářela řeka, velká řeka – a říční oblázky se dají najít až daleko za Prahou, na poslední (nejvyšší, tedy původně jediné) říční terase. Já mám dojem, že k tomu sklonu postavit „kdekoliv cokoliv“ nás vede naše stoupající technologická zručnost (včetně materiálů) – není problém postavit „Maginotovu linii“ hlavou dolů, tedy místo bunkrů nepropustné „vany“ a do ních pak umístit garáže, voda nevoda. Problém je, že ta voda se pak musí drát někudy „kolem“ a my se nestačíme divit, protože voda si cestu najde. Vždycky, ta se nezakecá. Navíc prakticky celá dnešní Praha stojí na mnohametrovém náspu, o jeho výšce vypovídá jednak výška pražských nábřeží, jednak přízemí středověkých a raně novověkých domů, ve kterých byly tzv. mázhauzy – většinou dílna nebo obchod, do kterého se vcházelo přímo z ulice. Tak to jsou dnes sklepy… Jestli tedy opravdu chcete vědět nějaké drby „ze života vodních toků“, tak my s MLP zkusíme rukou společnou něco nadrásat (ona tu geologii přece jen umí líp…) Ale jestli se utrhneme ze řetězu, tak nás nebijte… 😀

            1. Milý Terro, utrhněte se ze řetězu, moc prosím. Dede udělá fik a bude 2. a 3. a… pokračování. Už se moc těším. (makeup) (h)

            2. terro a terro-san, přidávám se k předpisatelům a žadoním: jen drásejte. V dnešní době grafomanů a kecalů, kteří půl hodiny zdržují povídáním o tom, co by šlo vyjádřit dvěma větami ( 😀 🙁 byla jsem si večer poslechnout jednoho takového předvolebního – tedy ne že bych byla nadšená volička, ale potvrdilo se mi moje očekávání 🙁 ), je opravdovým potěšením číst článek lidí, kteří ZNAJÍ a UMÍ PSÁT (tím ovšem nemám na mysli, že znají písmenka 😉 ). A vy oba jste už ukázali, že ZNÁTE a UMÍTE.

              1. Já, já , já chci taky Terrovic drásání!!!!! 😀
                Tohle mě moc zajímá a vy oba píšete moc dobře.

              2. Taky prosím prosím, smutně koukám! Milí terrovi (inlove) , dejte hlavy dohromady a napište sérii článků dlouhou jako Vltavská kaskáda a my vám budeme vděčni. Je to zajímavé, aktuální a vy píšete skvěle. (y)

                1. Vave, díky za inspiraci – Vltava je česká řeka přímo modelová – z mnoha důvodů. A pak Morava – zase trochu jinak. Tak jo, my něco spácháme, copak takovému „kolem huby medu mazání“ může ješitný chlap odolat? 😀

                  1. Doufám, že nemůže! (shake) 🙂 A že neodolá ani milá terra-san. 😉 (inlove) (chuckle)
                    A díky moc! (wave)

  33. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    a znovu připomenu hlasování pro útulky (tedy pro Rastu z Kočičí naděje) :

    http://nejpes.blesk.cz/pejsci/fotosoutez/nejpes-z-utulku-iii.-jenom-pro-utulky/rasta-kocici-nadeje.html

    klikat se dá každou půlhodinku… takže když půjdete kolem, klikněte, opište kód … a další hlas pro (cat) a (dog) je v suchu

    „Staří“ Zvířetníci vědí, že jsem se po odchodu ze Psa do vlastní hospůdky obávala, že se ztratí možnost nových zabukistů i tím i těch, kteří se osmělí ze za buku vylézt. A jsem moc ráda, že se to nestalo a ozývají se noví a noví Zvířetníci (wave)

    Krásně mi začal den – povídáním o šťastných (dog) (dog) a (cat) (cat) . Těším se na pokračování

  34. Milá Ldu, jsem ráda, že tě Šery přemluvila představit nám část svojí zvířečí smečky. Z celého povídání mluví láska – ať ta psí k páníkům, či obráceně a není pochyby, že Šery i Jesie (a jistě i kočky) jsou v celé tvé rodině uznáváni jako opravdu právoplatní členové. A tak to má být (h)

    A proboha – ono existuje něco jako „výkupna štěňat“. Jsou „puppy mills“, ale tohle vypadá ještě hrůzněji.

    A tady je několik fotek letošních mláďat „Bluejay“ – americké modré sojky (budou hnízdit ještě jednou). Fotila jsem je v neděli a v pondělí. Sojky měli hnízdo dost vysoko v cedrech, viděla jsem ho jen odspodu a později slyšela pípání mláďat. Zato teď mají rodiče plné zobáky práce, ti prckové, ač mrňaví se stěhují , tedy spíše přehopsají a přeletí (z několika mezizastaveními) celou zahradu a jejich pípání je jak ozvěna. Ale když sedí, jsou opravdu jak pěna, většinou blízko sebe a hezky v chládku, že nejsou z dálky ani vidět. Fotit mláďata při krmení se mi nikdy moc nedařilo, když jsem poblíž, rodiče jen varovně pokřikují, ale nepřiletí a tak většinou kapituluji, protože nechci, aby kvůli jedné fotce mláďata hladověla. Mláďata má také už i červený kardinál, ale ta jsou někde ve větvích tak schovaná, že je prostě nemohu najít i když je slyším hladově popívávat (oni spíše jakoby tikají). Mláďata mají takovu vybledlou cihlovou barvu a ta skvěle splývá s okolními větvemi – a jako ty sojky, nechci je zbytečně plašit v mé touze po fotografii.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/Modra_sojka_-_Bluejay_-_ptacata/#album

    Když jsem k večeru naposledy klikla na Rastu (než byl pro den šlus), tak stav byl
    Rasta 96966 – Abad 5970.

    Takže i v Klatóvech mají silnéklikovací mužstvo a rozdíl se opravdu úží 🙂 Takže si ráno hezky cvičte prstíky a hejbejte myší, já se zase zapojím, ale to už u vás bude odpoledne.

    1. Ale fuj (yawn) (yawn) Sojky mělY hnízdo. Jestli jsou tam ještě další hrubky, tak se předem omlouvám, já musím letět zalít záhon, než bude tma.

      1. Maričko, tvoje fotky divokých ptáčat (a želv) jsou moc dobré. A taky vidím, jak vypadá sojka v Americe (ale ta naše je hezčííí (chuckle) ). A doufám, že se ti podaří i ti kardinálové (clap)

    2. Maričko, sojky jsou dojemné a legrační zároveň – zvlášť to duo, sedící vedle sebe. Díky za obrázky! (sun)

  35. OT: tři, dva, jedna, teď držte aplégrovi od aidy – maturita!
    Jdu příkladem – držím (y)

    1. Milá Aido, neboj – oni jsou obvykle mnohem silnější, šikovnější a tvořivější, než nám běžně předvádějí 🙂 Tak držím palce, ať si můžeš oddychnout a večer rovnou slavit (y) (h)

      1. Svatá pravda, oni jsou fakt dobří a snažej se to tajit, tak chystej oslavu, palce se drží!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN