ROZCESTNÍK: Beta ve Skotsku

Byl to dost bláznivý nápad. Jet autem „na výlet“ ve složení jeden řidič, jeden navigátor a jedna doga víceméně nonstop 2 100 kilometrů… Ale Skotsko nás už dlouho lákalo a tak jsme to riskli. Cíl se jmenoval: hrabství Argyll and Bute, poloostrov Cowal a město Dunoon.

Cesta byla pohodová – vyjeli jsme v pátek ráno, nejdéle po třech hodinách jízdy jsme zastavili, protáhli si nohy, poběhali s Betkou, něco snědli a vypili a jelo se dál. Betka ani moc nekvílela – pochopila, že se tentokrát nejede za humna.

Měla jsem trošku strach z veterinární kontroly na vstupu do Británie. Pro jistotu jsem vezla i originál výsledků krevního testu i příbalové letáky od použitých prostředků na odčervení a odblešení. A zastavili jsme se i na státní veterině pro kulaté razítko. Obavy nebyly na místě – příjemná úřednice, rychlé prohlídnutí psího pasu, odškrtnutí v seznamu a už můžeme do Británie.

Ale úplně jednoduché to nakonec nebylo. V koloně asi 5 vozů nás zběžně odbavili celníci, aby nás posléze z jedoucí řady vozů odveleli stranou. Důvod byl jediný – všechny jejich kolegyně chtěly vidět Kosatku… Než se dokochaly, tak nám ujel vlak před nosem a museli jsme 20 minut počkat na další :o)

Noční cesta Anglií byla plynulá, neměli jsme žádnou krizovku, která by nás nutila k delší zastávce a tak jsme cestu „brzdili“ několika zajímavostmi „nadplán“. První byl kamenný kruh kousek od Keswicku. Dokonce jsme museli chvilku dřímat v autě, aby se alespoň rozednilo. Na východ slunce tam už čekali nějací dobře vybavení fotografové a tak jsme nezacláněli a vydali se na ranní procházku do Carlisle.

Betka poběhala na volno, zkontrolovala místní park, pobrodila v řece, obhlídla hradní příkop, prošla centrum a pak naštvaně čekala před katedrálou (neboť ta otvírá už v 6 ráno). A pak už jsme svištěli na hranice Skotska.

Další „brzda“ byl hrad Carrick a krátké zastávky u jednotlivých „Lochů“ – některé jsou sladkovodní, jiné jsou mořské. A tak si Beta už v sobotu smočila tlapky v Loch Lomond (největší sladkovodní jezero Británie), Loch Long, Loch Goil, Loch Fine a Loch Eck.

S ubytováním nebyla žádná potíž – kauci nechtěli, umožnili nám ubytovat se s dvouhodinovým předstihem a domek byl velmi dobře vybavený. Pračku a sušičku jsme nepoužili, ale topení i elektrický krb jsme ocenili každý den.

Díky Betce jsem provedla drobné úpravy – odstranila jsem porcelánové vázičky a hrnečky z nízko ložených ploch a uklidila jsem do komory ovčí kůži z před krbu (přeci jen kdysi zlikvidovala lišku tetě O.) A taky jsem povlékla vlastní povlečení a prostěradlo (i když jejich bylo v ceně), protože se vždy snažíme, aby pobyt mamuta nebyl vůbec znát. Mimochodem při našem odjezdu se nechtělo majitelům na sedmou ráno vstávat a tak jsme jim klíče hodili do schránky.

Hned první odpoledne jsme ji chvilku nechali „hlídat“ samotnou a šli jsme se projít po nejbližším okolí. A opět se ukázalo, že odložení na vlastní dece podpořené pár piškotky jí nedělá žádnou potíž. Odpadli jsme do postelí brzo – přeci jen těch kilometrů jsme projeli mocmoc.

No a v neděli začala týdenní skotská dovolená – každý den trošku jiný výlet, trošku jiné zážitky, trošku jiné památky i příroda. Náplň jednotlivých dnů je podrobně popsána v cestovních denících, tak jen pár poznámek na okraj.

Počasí – typicky skotské. Tj. každý den pršelo, ale taky svítilo sluníčko. Často foukal vichr, často byla vidět duha – protože změny počasí byly opravdu rychlé a sluníčko se nedočkavě cpalo mezi dešťové kapky. Místňáci změny počasí vůbec neřeší – nenosí deštníky, v lijáku se klidně baví na chodníku, hrají tenis či golf. Děti se honí v kalužích – prostě i v dešti se normálně žije.

Golf – typicky skotský. Tj. žádné zbytečné rozcapování, žádný luxus. Krásně střižená odpaliště a grýny (však je na těchto hřištích stříhají více než sto let), hodně vody, hodně divoké přírody. A že nikdo není v „recepci“?? To přeci nevadí, podle ceníku vložíte peníze za hru do přiložené obálky a hodíte je do škvíry ve dveřích. Zapíšete se na seznam hráčů a jdete si zahrát :o) Paráda.

Místní památky – často špatně značené. Když už je ale člověk objeví, tak mají přehledné informační tabule a parkování je u nich zdarma. Staré hrady, kostelíky, kaple, ale i menhiry či pevnost z doby železné – snažili jsme se vidět co možná nejvíc.

Příroda – kolem nás se střídala voda a hory. Moře (čisté, pěstují tam ústřice), hluboké zálivy, veliká jezera (spousta ryb) a mezi tím vřesem, hlodášem a kapradím porostlé kopce. Stromy hlavně listnaté – porostlé mechem a lišejníkem, někde je i porost původních borovic, častěji jsou ale ty „přívětivější“ stráně (tudíž tam může vyrůst les) porostlé smrkovou a modřínovou novou výsadbou.

Ptáci – rackové, buřňáci, alky, kajky, husy i bernešky. Hodně volavek, kavek, vran i malých ptáčků. Některé dobře známe (vrabci, pěnkavy, špačci, kosáci, hřivnáči, hrdličky), jiné (třeba ťuhýky, kulíky) nevídáme každý den. A jedni z nejběžnějších – ústřičníci. S krásným černobílým kabátkem a jasně barevným zobákem a nožkama byli všude – na břehu moře, na březích jezer, na pastvinách. A ječeli.  

Bažanti – poloostrov Cowal je asi jednou velikou bažantnicí. Tolik jsem jich neviděla nikdy a nikde. Třeba i auto musíte zastavit a čekat, až se na vozovce dva kohouti dorvou (až peří lítalo). Přiznám se, že do vřesovišť bych Betu navolno nepustila (slepice seděly na vejcích), ale na břehu lochů, kde vybarvení bažantí kohouti po odlivu hledali něco dobrého, jsem ji klidně nechala vyblbnout. Během pár minut jich vyplašila i deset a moc se u toho nasmála :o)

Zvěř – mi taky pila krev, neboť byla všudepřítomná. Chudinka Beta byla neustále rušena zajíci, králíky, srnčí zvěří… prostě svobodný pobyt psa v jakémkoli typu porostu byl dobrodružstvím.

Ovce, krávy, koně – jsou všude. Byla doba jehňat – v každé ohradě byla mláďata stejného věku. Takže někde úplná miminka, jinde už odrostlejší a rozjívenější uličníci. Od bílých oveček, přes ty nejběžnější (s černou hlavou a nohama) až po ty úplně černé či celé temně hnědé. No a zamilovala jsem se do jednoho ze skotských symbolů – highland cattle – chundelatých krav s obrovskýma rohama. Telátka jsou úžasná všechna, ale tihle chlupáči jsou k sežrání (což má pravda víc významů…)

Ovce mají obrovské výběhy – zelené pastviny, tekoucí vodu. Ano – můžete nad pastvinou vidět i hejno racků, vran, luňáků – jasný signál, že smrt si tam vybrala svoji daň (pohled nic moc, když se u „rozebírané“ ovce choulí jehně). Ale myslím, že by žádná ovčí mamina nevyměnila „svobodný“ život na pastvině za sebehezčí ovčín. Když ráno vidíte ohradu s novorozenými jehňátky, tak odpoledne při zpáteční cestě kolem ohrady už jehňátka mají zádíčka označena barvou. A ovce mají nasypány u plotu granule a řepu – takže majitelé se o své chlupáče pravidelně starají.

Pro Zanu – značené turistické cesty existují. A není jich málo. Jsou místní krátké (od pár kiláčků), až po ty dálkové. Pravda – šli jsme hned v neděli kousek z dálkové cesty přes poloostrov Cowal. Na jezero Azgog Loch, kde měla stát zřícenina stejnojmenného hrádku. Cestu jsme našli, vedla přes ohradu plnou ovcí a dobytka. Býk v ohradě se mi moc nelíbil (nevěděla jsem, co řekne na Betu), ale cesta byla značená, prostor veliký, tak jsme usoudili, že se snad nebude cítit ohrožený a že by mohl být zvyklý. Byl zlatý, nevšímal si nás…

Na druhé straně ohrady u jediného možného východu („ovčí vrátka“) byl prostor kravkama jistě oblíbený. Rozšlapané bahno (a nejen to) nám sahalo vysoko nad kotníky… Pršelo, Beta se bořila po břicho do rezavého jílu, a slíbený hrad byly dvě mini zdi utopené ve stoletém břečťanu (zdálky hrad vypadal jak dva smrčky vedle sebe…) Cesta zpátky byla stejná :o) Jo a na té druhé straně ohrady viselo upozornění, že v ohradě bydlí býk…

Silnice – většinou se vejdou dvě auta. Ale asi tak na třetině cest se jezdí jen na uzoučkých „kozích stezkách“ – tj. pro jeden automobil s občasnými místy k předjetí. Všichni jezdí ohleduplně, jistě, klidně. Brzy zjistíte, že i setkání s cisternou na svoz mléka či školním autobusem je v pohodě zvládnutelné. Kde nevedou silnice, jezdí přívozy a žije se jen u vody.

Ovčí vrátka – vynález, který má umožnit lidem vstup a ovcím ho zakázat. Funguje perfektně, ale Betka má rozměry spíš ovčí než lidské a po zadních chodit neumí… takže se chudinka musela vždy zlomit a narvat těsně mezi pohyblivá vrátka, aby prošla. Kupodivu to rychle pochopila, nezmatkovala a dala se vždy procpat. Překvapila mě.

Psi – jsou stejní, jako u nás. Papíroví i vořeši, poslušní i agresoři (zažili jsme ostrý konflikt raslíků). Betka všude budila pozornost, ale asi vzhledem k její velikosti se jí kolem krku moc lidí nevrhalo (a když ano, tak to v pohodě snášela). Často chodila na volno – sezóna na Cowalu rozhodně ještě nezačala. Byla hodná – přestože toho musela mít plné zuby. Každý den jsme byli na delším výletě a na spoustě dalších míst jsme na chvilku vystupovali. Většinou jsme ji brali s sebou, někdy čekala v autě. Ale je fakt, že moc ráda nás viděla balit si věci na golf :o) a hnala se na pelíšek. Její nohy vydržely úplně v pohodě – vůbec nezakulhala, i dlažbu Edinburgu přežila.

Poloostrov Cowal – jsme projezdili úplně celý. Pokud bychom bydleli víc v civilizaci, asi by nás to dovedlo na víc známějších míst. Ale takto jsme poznali kus světa, kam bychom možná jen očkem nakoukli. Nebo ho spíš úplně minuli. A to by byla škoda. Ano, pod Ben Nevisem bylo krásně, Edinburg je úžasné město a Melrose Abbey je taky krásné.

Ale stejně budu víc vzpomínat na zrcadlící se kopce v jezerech, polorozpadlé kapličky, pevnost Dunadd, na ústřičníky a huňatá telátka. Nejdelší jezero Británie Loch Awe je prý krásnější než slavné Loch Ness, má prý dokonce příšeru daleko starší, jen tak dobře nezvládlo marketing. Loch Ness jsme neviděli, jiných „lochů“ jsme si užili dost. A Awe krásné je, i s tím zříceným hradem Kilchurn.

Život v „divočině“ musí být těžký. Obdivuji všechny ty místní farmáře, že se stále drží tradičního života uprostřed přírody, kde opravdu silnic moc není a nejbližší obchod, škola či lékař je poněkud z ruky…

Na cestu zpátky vyšly dvě krátké zastávky. Katedrála v Durhamu (doporučuji) a návštěva u Dede (moc dobře vaří – doporučuji :o) ) Pak už tunel a noční cesta domů. I tentokrát jsme ji zvládli bez potíží a tak jsme dorazili domů na nedělní dopolední kávičku o desáté.

Byl to možná bláznivý nápad, ale klapnul dokonale. Opravdu krásná dovolená.

P.S.: slíbila jsem Kačerovi, že místo ní letos zamáváme Ben Nevisu my. Stalo se – vrcholek se nám sice neukázal, navíc nás vyhnal liják a vítr z výletu do auta předčasně, ale za Kačerovic rodinu

jsme mávali :o) Chtěla jsem Betku posadit pod strom a udělat elegantní fotopozdrav – jak to dopadlo, vidíte sami… Byla holčička drobátko rozverná

Aktualizováno: 16.5.2010 — 22:47

225 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Opravdu SUPER Rozcestník z nádherného kraje! Jak nemám ráda déšť, tady bych se překonala. A smekám před řidičem – i před spolujezdkyní (z vlastní zkušenosti vím, že dbát o pohodu řidiče je někdy náročné 🙂 ).

  2. Milí Xerxovi! Tak jsem prostudovala, opravdu pročetla všechny popisy cesty do Skotska. Betí týdeníček s deníčkem páníka jsem si nechala také na dnešek, včetně Betynčiných připomínek a strašné spousty fotek. Celý den jsem si připadala jako ve Skotsku, čtení o něm jsem si nechala na deštivý a fučivý den 🙁 . Krásné výletění, i když trošku daleko, ale vy jte zdatní cestovatelé. Betku obdivuji, že celé to drandění vydržela. Je to miláček (h) .

  3. Téda Kosatka u Lochnesek (rofl) určitě to byl krásný výlet (y) a ty kravičky máme přes cestu, úplně ty stejné, i to telátko bylo takové světlé, Terry je vždycky kontroluje když jdem kolem na procházku, Frogi ani ne, protože dostal už 2x chudák od ohradníku tak tuto procházku považuje jako týrání zvířátek a jde celou cestu po cestě, do trávy nejde ani krok…..ale já jsem mu říkala, aby tam nechodil,že ho tam ten ohradník kousne….to Terry na ohradník vyloženě se…..na ty sloupky obzlvášt často a rád (chuckle) pořád čekám kdy dostane a furt nic, má chlapec štěstí

  4. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Před dávnými léty se rozhodl medvídek, že bude emigrovat do Německa. Jde takhle k hranicím a potká zajíčka. Zajíček se ho ptá kam jde a medvídek mu odpoví, že do Německa. „Medvídku, vezmi mě s sebou,“ přemlouvá medvídka zajíček. Tak si ho medvídek strčí do kapsy. Přijde k hranicím a celník se ho ptá, kam jde. „Za kámošem do Německa,“ odpoví medvídek. „A co to máte v kapse?“ ptá se celník. Medvídek se plácne přes kapsu a praví: „Ale, to je jen fotka zajíčka.“ .(*)

    ~o) Nevím jest-li je to o našem medvídkovi Pú. Hezký večer. ~o)

    1. Není to o mně, jednak pokud bych někam emigroval, Německo by to nebylo a jednak jsem hodný a zajíčky neplacatím. 🙂

      1. Ano, ano, to si zaslouží tiskovou opravu: nebyl to medvídek, ale Pů, neemigroval do Německa, ale jinam, a v kapse nasplácnul zajíčka, ale králíčka. Jediná věc, kterou netřeba opravovat, je sdělení, že je to hodný …. medvídek. 😉 (hug) (wasntme)

  5. Milá Xerxová a Betko Kosatko, jak jsem sem nakoukla a hned začla držet palce Myši, tak jsem, já pakůň, ani nenapsala, jak moc se mi vaše cestovací povídání líbí a fotky líbí ještě víc!!Paráda!! Fotka s rozverně vybíhající Betkou je úžasná …a všechny další fotky taky.

  6. Teda Xerxovi +Betka-to je teda krasa!!Presne tento typ dovoleniek milujem.Pokusim sa o rok/predtym vsetko nastudovat(/zvladnut tiez Skotsko.Moje mlade sestricky na toto hovoria:teda fakt brutalne.Slovo brutalne je momentalne u nas cool./naokolo v reale je ale hnusna kosa/

  7. Milá horalko Xerxová, dnes jsme Ti do revíru vyslali našeho nejmladšího na školu v přírodě. Jsou v Kořenově. 🙂

    1. Máme ti ho se zanou o víkendu zkontrolovat ?? (chuckle) To by se asi pančelky divily … Chceme se jet podívat pod Bukovec na úpolínovou louku, jestli náhodou nebudeme mít tu kliku, že symbol Jizerek (CHKO ho má ve znaku) pokvete (f)

      Neprší. Sice dost fouká, ale zase ten vítr vysušil louky a tak by nemusela dítka být moc mokrá

        1. A nechtěl by Kuba dělat Hřívnatci parťáka jako rozhodčí při coursingu? Jsou od sebe přesně dva měsíce 8)

      1. Tak to se potkáte někde po cestě. Oni už mají být v neděli doma. Ještě víc, než pančelky, by asi koukal on 🙂

  8. RenatoE, fotka Hřívnatce byla předložena Kačce- verdikt zní: Nebude s odbarveným vypadat jako šampónek? Nebylo by lepší proužky kolem uší vyholit?

    1. Kdo je šampónek? Něco jako metrosexuál? Vzhledem k tomu, že chodí oblečenej jako trhan, tak si myslím, že to nehrozí (rofl) Blatníky nechce. Chce úzký proužek od čela na zátylek.

      1. Jo, metrosexuál. Úzký proužek prej jo. Kuba svého času nosil tenké vyholené klikatice kolem uší- v ježkovi dlouhém 6 mm to není až takový problém…

        1. Ježek je jinej, tam se to vystřihuje! U těch kudrlinek, byť velmi nakrátko, lze pouze „plošně malovat“, tvarovat nelze (rofl) Nechtěla by si Kačka v Doksech střihnout malý kadeřnický salón pro děti? Myslím, že bych měla dva zákazníky, Víla určitě bude chtít taky něco, když brácha …. Přivezla bych dva party-spreje, myslím, že mám modrý a červený a případně odbarvovač (rofl)

          1. Myslím, že to by si naši teens užili (y) Ale stříhat snad radši ne! Nicméně i u nás by se našel třeba třpytkový sprej, že…

              1. Návrh vzbudil mimořádný zájem. teda u Kačky, Kuba je na škole v přírodě. Nicméně i on je obvykle pro každou špatnost 🙂

                1. Super! O víkendu jedu nad Dalmatinov, kde jsou spreje, píšu si poznámku- nezabudku. Se sousedkou kadeřnicí zkonzultuju odbarvovač.

              1. Nic mi po tom není, ale hlásit to musím – v jedné bývalé inkarnaci na jiném webu byl medvídek opravdu vodník. 😉 Že jo, medvídku?

                  1. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

                    .(*) Před dávnými léty se rozhodl medvídek, že bude emigrovat do Německa. Jde takhle k hranicím a potká zajíčka. Zajíček se ho ptá kam jde a medvídek mu odpoví, že do Německa. „Medvídku, vezmi mě s sebou,“ přemlouvá medvídka zajíček. Tak si ho medvídek strčí do kapsy. Přijde k hranicím a celník se ho ptá, kam jde. „Za kámošem do Německa,“ odpoví medvídek. „A co to máte v kapse?“ ptá se celník. Medvídek se plácne přes kapsu a praví: „Ale, to je jen fotka zajíčka.“ .(*)

                    ~o) Nevím jest-li je to o našem medvídkovi Pú. Hezký večer. ~o)

    1. Děkujume milý Pů, budeme čekat na další zprávy (h) Vyřiď jí prosím, že na ni moc myslíme (f) (sun)

    2. Myšičko, myško, myšinko, drž se, holka. (h) (h) (h) (h) (h)
      (y) (*) (y) (*) (y) (*) (y) (*) (y) (*) (y)

    3. Pů, až teď to vidím, zapojuju se honem do kruhu – věřím, že teď už je Myška z nejhoršího venku (h) (y) (h) (y) (h)

  9. a ještě: vodo hybaj pod zem a nehroz (fubar), když si vzpomenu na 1997 nebo 2002 tak mě mrazí a to asi nebyla taková zima

    1. Sakryš! Myšičko, drž se! Na Tebe je každej krátkej, dáš na frak i té embolii! Já Ti věřím. (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h)

      1. Drzim vsetky palce!Potvrdzujem Jakubove slova a dodavam:ak nezabije hned-tak uz nie!/rozumiete tomu,pravda?-lebo ja skoro nie- tak blbemu slovosledu.-To z tej zimy a vody sa mi kazia mozgy.

        1. No mohlo by to byt eště horší… člověk přivykne na bárco! A vy jte mě nikdo neseřvali, no teda.

    2. Děcka, prodávám, jak jsem koupil od své (pokud se dobře pamatuju) dávné milé item jednoho svého bráchy, obou dobrých lékařů: plicní embolie není už, jak kdysi bývala, fatální – a zvláště ne, je-li pacient už hodiny ve špitále pod dozorem a napojen na cokoliv. Pozvolna se dojde k názoru, v čem je původ, a pozvolna se to oné z toho určitého místa odstraní, vyplaví atp. a je pokluzené. Takže teď už to asi netřeba vidět černě. – Ovšem kdo poznal tu neuvěřitelnou bytost,co je pro nás prostě Myška, víme, že je zcela marné po ní chtít, aby se v čemkoliv šetřila, dbala na sebe, odpočívala a vůbec a nic. Teď jí to dají příkazem a bude na n ě k o m , aby ji k tomu aspoň občas donutil. No já vím… přesto. Aspoň se o to pokusit.
      Tož tak. Držme té nevylíčitelné zvláštní eruptivní bytosti všecky palce. Vynadáme jí potom, jo? (rose1)

      1. Nevím, je-li vhodné v tuto chvíli pár medicinských poznámek. Snad.
        Nejčastější forma plicní embolie je trombembolie a vypadá následovně:
        1) Někde se utvoří krevní sraženina – tedy trombus, nejčastěji v žilách dolních končetin. Ta krevní sraženina může být různě velká – od malých drtků až po odlitek celého žilního řečiště příslušné končetiny. Příčin tvorby sraženiny může bejt hodně, nejčastěji nepohyblivost příslušné končetiny (ale to bych u Myšky nepředpokládala), ale i dědičné choroby s větší krevní srážlivostí a spousta dalších stavů, které bych jmenováním nerada přivolávala, dost často se ani na tu příčinu nepřijde.
        2) ten kus krevní straženiny se utrhne a cestuje po toku krve – pokud to je z žíly z dolní končetiny tak jde do dolní duté žíly a do srdce – jeho pravé síně, pravé komory a do hlavní tepny jdoucí do plic – plicnice.
        3) podle velikosti utrženého trombu dojde k různým následkům
        a) pokud je ten trombus hodně velkej, ucpe plicnici hned u srdce a srdce není schopný tamtudy přetlačit krev a akutně selže – v tomhle případě člověk prakticky na místě zemře (a rozhodně se ta diagóza nestihne za života potvrdit)
        b) pokud je ten trombus menší tak se ucpou větve plicnice přiměřeného kalibru, krev to obteče jinudy a většinou to je na začátku poměrně dramatická záležitost, ale nechá se to celkem přežít bez úhony (to je asi to co píše Jakub S., pokud se s tím pacient dostane do nemocnice, tak už to přece jen vypadá dobře) Postupně se zorganizují jednotlivé vmetky (trombemboly) a zbudou z nich jen takové tenké nitky. Někdy, když je přidružena ještě nějaká další porucha srdce (levostranné srdeční selhávání) nestihnou okolní cévy dovyživit plicní parenchym, ke kterýmu ten trombembolus ucpal přístup, a dojde ke vzniku plicního infarktu – odúmrtí části plicního parenchymu – to se pak zahojí jizvou a taky to nemusí dělat následně nějaký zásadnější problémy… (i když pochopitelně to přece jen tu plíci trochu ovlibní)

        Na tom začátku je většinou trochu problém udělat tu diagnózu plicní embolie, podobný příznaky má v určitou dobu i spousta jinejch chorob a definitivní diagnóza je až z vyšetření spirálním CT. Takže je asi teď ještě pořád hodně brzy o čemkoliv spekulovat. Prostě moc držím palce, ať je to co chce za nemoc. (h)

    3. Držím ze všech sil, ale pokud už je v nemocnici, měli by ji už pohlídat. Takže držím a věřím!!! (h)

  10. Díky za krásný rozcestník, pro nás pecivály je to zcela ideální forma dobrodružného cestování. Snad uškudlím i kus času na fotky.
    Jinak moc držím palce, aby voda zůstala, kde má být… (h)

  11. Nedělávám to, ale tentokrát moc prosím o palcodržení pro náhle vážně nemocnou Myšku. Taky moc prosím o to aby jí, alespoň zatím, nikdo nevolal ani nepsal. Je jí fakt zle a není teď příliš schopná ani v náladě mluvit o svém stavu, pokud bude chtít někdo něco vědět, moc prosím, obracejte se na mně. Děkuju vám.
    ;(

    1. Samozřejmě držím (y) , milý Pů. A prosím, až to půjde, pozdravuj ji mocmoc! (inlove) (sun) (inlove)

  12. Milá Xerxová, s vaším cestovním deníkem a Betčiným náhledem na turistiku a skvělýma fotkama se bezvadně cestuje i ze židle. Vůbec se nedivím, že vás Skotsko vzalo za srdce. Podmanivá krajina pro odolnější jedince. Na vás, otužilé horaly si nějaký vítr a deštík zjevně nepřišel. Ani bláto a ovčince a kravince vás nezdolaly a za odměnu jste nakoukli do duše té krásné země. Nádherná zrcadlení! A vůbec všechny obrázky. Mám radost, že Betka si dovču taky radostně užila bez trablů s tlapátky a že páník se dočista nepřerazil (chuckle) . Díky! (inlove) Tipla bych, že vás ostrovy brzy zase zlákají.

    Moc myslím na Moravany (y) (h) .

    1. to zrcadlení ale vůbec na fotkách neodpovídá skutečnosti… Ta realita je prostě nepopsatelná. Kolem „Lochů“ jsme jezdili stále (to jinak nešlo 😀 ). Ale jen jedno ráno (úterní – pro ty, co by si chtěli najít další zrcadlící fotky) se potkalo správné světlo s úplně klidnou hladinou. A najednou se kolem nás točil svět reálný a fiktivní, měli jsme pocit, že jezerní lidé musí existovat a zvou nás na návštěvu… Silnička vede po břehu a díky jízdě autem a míjení se krajiny měl opravdu člověk pocit, že ho ta divná optika tam vtáhne… Oba už jsem viděli hodně věcí, ale toto byl hluboký zážitek. Kopce se ještě zrcadlily mnohokrát, ale jako to úterní ráno to už nebylo

      1. Zřejmě vás oslovila sama Lady of the Lake, Paní z jezera, ochránkyně krále Artuše.
        Chtěla bych to zažít.

    2. Přidám se k Louk. Napsala to za mne. Nádherný Rozcestník.
      Dnes jsem byla bojovat na Fú a ikdyž jsem byla vítězná, tak jsem nepotkala žádnou radost. Nějak nedokážu zahnat ty vzpomínky z r. 2002. Byla to tak veliká potopa, že mne obava neopouští.

  13. mám obavy, že hodně zamotanou hlavu má i Jenny. Při poslední velké vodě měla obavy z toho, jestli vydrží hráz rybníka…

    1. Taky držím palečky (y) , ale myslím, že poldry v B. (doufám, že si nepletu místopis) prostě musejí vydržet! A jestli vydrží, tak vám prozradím, proč.

  14. A meteorologové teď právě došli k závěru, že v Beskydech a Jeseníkách bude v noci stále buď pršet nebo s n ě ž i t . To máme za to. (Za co?)

  15. Milí moji, držím palce na Moravu, moc! (y) (h) S vodou není žádná legrace, ostatně říkal Andy, že i v Krakově už mají potíže a to tam teče Visla pěkně hluboko schovaná, jenže jsou zaplavené kanalizační systémy, takže voda vytéká na nečekaných místech. Plave prý i východní Slovensko (říkali tchánovi). Doufám, že má Terra pravdu a získáte čas vydechnout. Jediná výhoda je v tom, že po tolika povodních jsou snad už lidé, kompetentní osoby i záchranáři zkušenější a situaci nepodcení.

      1. Chci říct, že je tam prý poměrně hluboké koryto, aspoň to říkal Andy… já jsem tam byla naposledy jako malá holka, tak si to nepamatuju 🙂

        1. Tó jo, to jo. Ovšem letos se zase pod Wawelem, před poschoďovou jeskyní draka Smoka a jeho plastickým ztvárněním, rozlije, na to ji užije.

    1. No – ono to vypadá, že Poláci a Slováci na tom budou ještě hůř než Moraváci – a to Moraváci na tom začínají být špatně. Tak na všechny moc myslím, ať se neopakuje 97.

  16. Moc myslim na vsechny vodou ohrozene a drzim palce, at to dopadne slusne. Dobry to uz zjevne neni. (y)

  17. Wooden Creek, Badman Town: 1 yard ( tedy jeden jarda) pod vozovkou mostu k Southern Hangs. Budeme uvidět. Ale radši honem přes vodu, než. Wallachian Mesopotamia to má horší, gals.

  18. Tak už je neprůjezdná trať Frýdek-Místek – Lískovec u Frýdku, což je jednu zastávku za námi… Bojím, bojím
    AP vzkazuje, že koně jsou OK a v bezpečí, auto taky, v ohrožení je kotel ve sklepě.
    Za chvíli mizím, snad se objevím večer nebo v noci, zítra nebudu určitě, tak se nelekejte a držte palce!

    1. Myslím na vás – a jsem moc ráda, že koně jsou v pořádku. Dávejte na sebe pozor.
      Nevím, jak je na tom Alča a tosca.

    2. Honzo bojím se s vám i všemi ostatními co jste u Moravy a jejích přítoků. Tam není kam s vodou manipulovat. Myslím na Vás a držím palce, aby přestalo alespoň na pár hodin pršet, aby kulminační průtoky trochu odtekly (h) .

      1. Já jsem u Ostravice, ta teče do Odry a na sever, ale tady taky nic moc. Snad Šance vydrží.

    3. Koukal jsem na srážkovou mapu, pohled to sice hezký nebyl, ale pokud vydržíte do večera, mělo by to na čas skončit… snad na dost dlouho, aby odteklo, co může, na středu už tam zase byla deštivá předpověď, i když s podstatně menšími srážkami, než včera a dnes… Myslíme na vás, lidé poříční (y)

        1. Na Meteosatu je zhruba od půlnoci přes úterý nějakých 16 hodin bez deště, pak se objevují srážky na hranici se Slovenskem a Polskem, a pak sem leze z Polska široký pás srážek, který asi z větší části spadne nad Poláky. Poněkud oslabený dojde na Moravu… Každopádně zlomte vaz.

          1. Snažila jsem se dovolat tchyni do Ostravy, ale nebere to.. asi je v práci v Martinově a pak se bude vracet domů do Poruby. No, budeme to muset zkoušet… Vůbec nemám představu, jak to tam vypadá, ale Porubka je na trojce.

            1. prý už někde blbnou telefony – je přetížená síť a některé antény odpojené…

    4. Držím palce moc a všem! (y) (h) Psala jsem dole, že synáček je služebně tam u vás, do Českého Těšína (ne České Třebové, překlep! (fubar) ) ho vezli autem, snad se dostane zpátky. Je to tam prý síla. 🙁
      Opatrujte se, achich! (y)

    5. Držím palce, ať vše dobře dopadne (y) . Vím, jaké to je, pod okny domku nám teče říčka, ale u nás je protentokrát klid a pouze mrholivo. Snad i vám počasí dá vydechnout.

  19. To je tak krásný povídání!!! Úplně to cestování vidíme a hnedle bych se rozjela taky… Muselo to být hafo nádherných zážitků… Jsem ráda, že jste si to takhle užili!
    A všem ostatním přeju krásnej den!

  20. Joj, taky bych si omočil tlapky v Loch Lomond… uvidíme, třeba se mi to ještě v tomhle životě povede. Musela to být skvělá dovolená a vyprávění skvělé bylo (na cestovní deníky se teprve chystám), i když místy asi malinko náročná, a nejen pro slečnu Betu.
    Na Moravu posíláme palců držení (y) , aby se voda umoudřila, taky máme řeku za humny a už nám předvedla, co dovede…
    A k tomu, že si svá opatství a kláštěry zničili skoro všechny: inu, jako přesvědčení puritáni přistupovali – patrně lordem protektorem počínaje- k tomuto druhu církevních institucí poněkud s despektem a nijak se nežinýrovali rozebrat si stavební kámen k jiným účelům. Že to bylo barbarství kterým se není co chlubit, to jim došlo až poněkud později, a tak ty zbytky chrání… Nic ve zlém, milí Angličané a Skotové – každý národ má své „pomníčky“ blbosti.

    1. oni je nerozebírali … oni je vypálili v náboženských válkách… To bylo „na povel“

      1. Jasně, že napřed je vypálili – to nehořlavé pak rozebrali, jak výše řečeno. Proto jsem se drze otřel o Lorda Protektora, k jeho oblíbeným zábavám bohužel patřilo i občasné vypalování opatství i s lidmi uvnitř (swear)
        A kameny u vody bývají kluzké, o tom jsem se přesvědčil docela nadávno, když jsem si omočil tlapky nikoliv ve skotském jezeře, ale v Labi, a to nedobrovolným skokem střemhýždě. Kotník už je docela v pořádku, ale příjemné to nebylo a voda byla studená. Takže s odřeným panem Xerxem hluboce sympatizuji 🙂

        1. …sem četla „skokem hlemýždě“ a úplně vážně jsem delší dobu přemejšlela jakže se to asi realizuje. 😀

          1. Inu, spadl jsem do toho Labe zadkem napřed, milá abyt – když to musí být tak explicitně 😀

            1. Skákací mlž? V případě Terry by to teda bylo domečkem pozadu? Dopadnou-li mlži na domeček, je to stejný výkon jako převedl Terra?

              1. Mlž nemůže dopadnout na domeček, anžto žádnej nemá – ten má dvě poloviny škeble. Domeček má PLŽ a já nejsem žádné bezobratlé hej-počkej! Já mám páteř plnou obratlů, a navíc i dost tuhou… 😀 Tak mě nezlobte, nebo skočím!

                1. ty už máš kotník na skákání ?? (chuckle) Nebo jen slibuješ a přitom máš nožku odloženou někde ve výšinách, aby otok plasknul ??

                  1. (rofl) (rofl) (rofl) Tedy dámy a pánové, vy mi dáváte! Ne, kotník už není ve výškách, barva přechází z modré do žlutozelené, chová se poměrně slušně (škrtím ho, rdousím obinadlem) a dá se na něj lehce stoupnout – doskočit ovšem ještě zdaleka ne. Jenže, když tady z jednoho dělají šneka, slávku, a dokonce polabské rozpočítávadlo, tak se neznám a skáču, i kdybych si na to měl vzít takřečený fofrklacek!

                    A sedmnáct – to mám za to!

                2. Neskákééj, prosím tě neskákej. Už je mi to úplně jasný. Nedopadl jsi ani na škeble ani na domeček, dopadl jsi na …! (happy)

                    1. terra lovil hlemýždě,
                      upad´při tom na hýždě.
                      Všude bláto,
                      to má za to!
                      Přece každé dítě ví:
                      hlemýždi se neloví. (shake)
                      (nové polabské rozpočítávadlo) (rofl)

                    2. Teda holky, Bubu a Vave (rofl) (clap) (rofl) Máte mě na svědomí! A co teprv chudáka Terru, ten jistě po přečtení skočil flopa (chuckle) .

                    3. Jo! Terra skočil flopa. Ale místo na hýždě, dopadnul na škebli. 😛
                      A já asi taky dostanu přes škebli. (wave)

                    4. (rofl) Žádný flop nebude, abyste věděly. A ne abyste se divily, až se po vás z monitoru osápne černá kocouří tlapa… A na škebli jsem nespadl, nanejvýš tak na škécu – což je ranně novověký pražský výraz pro zadel. (rofl) Ostatně mám pocit, že diskuse o měkkýších nabrala nečekané obrátky…

                    5. Teda! Ty nás mystfikantuješ! Škéca byla dycinky hlava – alespoň v Modřanech, ba i v Sudetech. Se říká, mě bolí škéca – ale nigdá nebyla řeč o zadeli?! (wasntme) (chuckle) (rofl)

                    6. Téda, terra na nás chce poštvat zlatíčko Ebonyho! (cat) To mu přece nemůžeš udělat! (rofl)

                    7. Vave, je fakt, že „škéca“ by té škebli odpovídala víc – a navíc můj žižkovský čacký děda byl občas dost svérázný, pokud jde o češtinu, tak možná je pachatelem téhle mystifikace on… (pardon, dědo, já vím, že se tam shora už nemůžeš bránit).

                      A pokud jde o Ebonyho – jemu to klidně udělat můžu, on si drápne rád… ale vám bych to neudělal, leda v krajní nouzi. Ten útulkový chudinka má už přes šest kilo a nedávno nám vet říkal, že asi jeho kolega v útulku odhadl věk špatně, že je Ebíš zřejmě mladší a podle všeho ještě trochu poroste… No to jsem zvědavý.

    2. ještě k poznámce „omočil tlapky v Loch Lomond“… Je sobotní dopoledne, zastavujeme na odpočívadle u jezera a jdeme si namočit tlapky a udělat pár fotek. Polovička nemá úplně dobrou rovnováhu… a tak, když jsem viděla, jak se složitě přemisťuje po kluzkých šutrech jsem se nabídla, ať mi dá alespoň foťák. Neee – a jen to dořekl, tak se mu smekly botky a padnul do ostrých balvanů na břehu. A jak zachraňoval foťák, tak si rozsekl loket (dost, ale leukostehy jsem zvládla, rozšklebilo se to až v pondělí na golfu – ale toho se nechtěl vzdát ), sedřel a narazil předloktí na druhé ruce a odřel obě kolena… Přiznám se, že jsem v tu chvíli měla i strach – jestli je celý a bude schopný řídit…
      Dopadlo to dobře, ale byl ten úvod dovolené dost napínavý

      1. Ach, ti naši chlapci skotačiví! :O To máme Labský skok, Lomondský skok – děsím se, jaký bude další! (whew) (chuckle) (rofl)

        1. inu, i dospělí muži jsou někdy jako nezbední školáci 😉
          (z kterého filmu je téměř totožný výrok??)

          Díky Xerxovic trojce jsme měli potěšení poznat další kus krásné země (clap) (h)

          1. „I vy muži… vy, vy….. jste občas jak nezbední školáci…. musím běžet, aby mi nespadla pěna, to by mi tatíček vycinkal“ 😉

            1. Tedy – z kterého filmu nevím, ale s pěnou určitě běžela Věra Ferbarová 😀 (jak říká Jenda „Zas tam hraje ta blbá?!“)

              A pak že já jsem ta chytrá (fubar) – od kdy není 4 + 8 = 18 (chuckle) !

              1. Adéla ještě nevečeřela, něžná blondýnka Květuška v podání Nadi Konvalinkové a utíkala s pivem, aby jí nespadla pěna….

                1. No jó – tak to už je krutá moderna (rofl) (rofl) (rofl) – já se pohybuju ještě o padesát let zpět (včera v TV Hotel Modrá Hvězda + Trampoty oficiála Tříšky + Panenství), kdepak na mne s Nickem Carterem (chuckle)

                  1. A víš, jak se mi včera krásně žehlilo u pana Pivce „když ani já jsem neuspěl, a to mám figuru a porozumění“. (chuckle)

                    1. Mi to povídej! (chuckle) ! „… a vezmu si šaty tety Barbory, a budu veselá, ják já budu veselá ….. bůůůůůů“

                2. Ale Věrka Ferbasová s pěnou utíkávala taky. Vždycky dcerky utíkávávaly s pěnou pro tatíčka… ou sont les bieres d´antan… spořádaná planeta předválečného života, ach mein lieber Augustin.

  21. Konečně jsem dočetla dnešní Rozcestník – asi se stejně zastávkami, jako když jste jeli do Skotska, milá Xerxová. (inlove)
    Už jsem koukala do deníčků na Betích stránkách, ale tohle shrnutí je prima. (y) 🙂 A to malé chlupaté telátko je skutečně k sežrání – ale jen obraznému! Ťuťu ňuňu! 🙂
    Díky! (h)

    1. K tomu telátku – přidělat mu ke kopýtkům prohnuté lyžinky a hnedle by byl nádherný houpací kůň – teda houpací tele (chuckle) .

    2. Dočetla jsem. Pěkné, zajímavé. Přávidím. Jen ty fotky musím po kouskách. Dám si je večer místo kousku Pratchetta před usnutím.

    3. Já si jenom nějak neumím představit tenis v dešti. Ale asi jsou od malička zvyklí, tak to berou jenom jako drobnou nepříjemnost. Honění dětí v kalužích je mezinárodní záležitost, tam divení netřeba (měli jsme doma holínky velmi malé tlapky, bylo to jednodušší než je od těch kaluží tahat pryč).

      1. leje – opravdu hodně. Jdeme do města (Betka protekčně spinká na kanapátku u krbu). Máme dobré bundy, deštník nemáme. Zapadáme tím mezi místní. Deštníky skoro nevidět, lidi se normálně přemisťují po městě, jako by se nic nedělo. Maminy s dítky v kočárku (ty mají igelitové potahy, takže mrňata jsou v suchu) diskutují v parku, z vlasů se jim řine voda do čela… a kecají jako by svítilo slůňo. Tenisové kurty za muzeem jsou plné – všichni hrají dál.
        Nebo jindy – jedeme trajektem, prší, hodně fouká, moře docela houpe. Sedíme v suchu auta a pozorujeme „sousední“ řidiče. Vylezli z vozů a sousedsky diskutují před auty (jedou z práce – je to pro ně zcela běžná každodení rutina – žádná atrakce ). O kus dál je krytá část paluby… ale přeci se nebudou namáhat udělat těch pár kroků. A tak stojí tu půlhoďku od přístavu k přístavu na dešti a větru…
        Ale je pravda, že po chvilce se nebe roztrhlo, vylezlo (sun) , udělala se duha a za chvilku bylo krásné jaro… do té doby, než vítr přihnal další tmavý mrak a spustil se (rain)

        1. Přiznám se, že tohle ignorování deště sdílím s chutí. V životě jsem nenosil deštník, moknu rád. Na dobře udělané antuce se dá hrát tenis dost dlouho, než se nasákne a pohyb po ní začne být nebezpečný (paradoxně především kurtu, člověkům až na druhém místě 🙂 ) Jediný problém jsou struny na raketě z pravých ovčích střívek – ty v dešti praskají, ale většina amatérských tenistů je stejně už dávno nepoužívá. Profíci občas používají kombinaci umělých a živočišných vláken (v jednom směru umělina, v druhém střívko), ale ti zase přerušují daleko dřív… Rodiče trávili na tenise každou volnou chvíli – a já s nimi, což zřejmě vedlo k tomu, že jsem se pro něj nikdy příliš nenadchl – ale občas se dám zlákat špatnou společností a jdu si plácnout raketou do míčku…

          1. A je to moc zajímavé, myslím tím vztah lidí k počasí. V posledním magazínu MF Dnes je rozhovor s Nepálcem a toho zas udivuje, kolik lidí u nás chodí v dešti venku. To u nich v takovém počasí lidi zůstávají doma. (rofl)

  22. Hmmm, krása… už se hrozně těším – a bojím (zatracená sopka, my už někdy v únoru kupovali letenky, no a teď je to jak ruská ruleta (devil) ).
    Na dálkový trasy jsem VELMI natěšená, máme zařazený dva kratší úseky (ale delší než Xerxovic (clap) ), tak jen ať to klapne! Jo, toho bejka si neprosím (chuckle) .
    Ap, moc na vás myslím a na všecky, kterým voda hrozí (y) (y) (y)

    1. Taktéž můj nejml se svou squaw. Poletí tam, nepoletí? Ano, přesně. Ruská ruleta. Bez poslední fáze, doufám.

    2. Býk byl fakt rozumný. Já měla jásavě červenou bundu, vedli jsme na vodítku Betu (z toho jsem měla větší strach než z té červené). Ohrada byla sice veliká – ale se spoustou ovcí, jehňátek, krav, telátek a ještě tam byla ta hora hovězího. Ale ovce odvedly jehňata stranou, krávy se vůbec nezvedly a spokojeně přežvykovaly a býk stál nad nima a jen nás neustále po očku pozoroval. Hlavou se mi motalo, co budeme dělat, když se vypraví směrem k nám. Ale nevypravil… Na druhé straně kopce (stále v té veleohradě) jsem dokonce vypustila Betu z vodítka, protože pokud nebyly ovce opravdu blizoučko, tak si jich nevšímala.

      Jiné turistické cesty než ty ohradové jsme tam nezažili… takže si nedělej iluze, že všude budete mít kliku jen na ty „ovečkové“… myslím, že se i kraviček dočkáte (rofl)

  23. Na fotkách je moc malebná ta zřícenina na druhé fotce- ty zbytky jsou krásné, skoro se nedá uvěřit, že některé tak propracované kusy staveb stojí a zbytek zmizel. Vypadají totiž tak křehce a krajkově (i když jsou kamenné).

    1. oni si své kláštery a opatství zničili skoro všechny. A jejich zbytky udržují a jsou to oblíbená výletní místa – krásná gotika, udržovaný park kolem, spousta kytek, stromů, může se tam se psy… Při mé první návštěvě Anglie mě nesmírně oslovilo Fontaine Abbey (možná jsem to špatně napsala – je to kousek od Yorku), když jsme byli ve Walesu, tak jsem viděli ruiny v sousedství jejich národní katedrály v St. Davids.
      Tentokrát jsem se zastavili u dvou Abbey – Melros a Drybburg (mimochodem v tom údolí kousek od sebe jsou ta zničená velká opatství celkem 4 !!). Podrobně jsme prochodili Drybburg Abbey, byli jsme tam skoro sami, Betka tam mohla (už před vchodem mají upozornění, že pes na vodítku může dovnitř a dokonce zdarma), byla tam zvláštní atmosféra, opravdu hluboký zážitek. A mimo jiné tam je hrob Waltera Scotta – který k tomu kraji měl velikou osobní vazbu (jako malý kluk se v sousední vesnici u babičky a dědy zotavoval z obrny a tam „nasával“ vyprávění o životě v kraji neustálých bojů mezi Angličany a Skoty

      1. Důležitý je „a zbytky si udržují“ … rozpadlejch kostelů a klášterů bysme taky měli….
        Dokonce i u nás v Bohnicích je starej hřbitov, kam už se dávno nepohřbívá (říká se mu hřbitov bláznů), je tam – spíš byla – kaple. Pamatuju ji ještě se střechou. Dneska už zbyly jen štítový zdi. A kolem propadaný hroby, stromy porostlý břečťanem. Nádherně by se tam fotilo, ale ta zeď je vysoká (whew) .

        1. Toho jsem si všiml už 67! Ale někde někdo musí mít klíč – ?
          No nebo nemusí. Elementary, my dear Watsoness…

  24. Milá Xerxová,
    moc hezké počteníčko a taky fotky. A vůbec se nedivím, že jste byli kvůli Betuš na celnici odstaveni – tak hezkou a milou dogušku holky celničky určitě neviděly.
    A uchvátila mne fotka toho chlupatého skotu – je krásný.

    Ale jak se tak koukám z okna, tak mám dojem, že se na chvilku Skotsko nastěhovalo i na Moravu :O – a když ne přímo Skotsko, tak Irsko určitě (nod) . Je tu pršavo, větrno, zimavo a zeleno.

  25. No teda Xerxová, to je nádhera!!! Já chci taky! Navíc podle tvých rozcestníků už bych měla i představu, kam vyrazit (clap) A Betka je skvělá, jak to krásně zvládla, je vidět, že je jí s vámi dobře (h)

    A tady konečně slíbené Frodovy fotky: http://buff.rajce.idnes.cz/Frodo/

    1. Frodo je krasavec (nod) Hele – podle kroužku se chovatel zjistit nedá ??

      Procestovali jsme toho už hodně, krásných míst je všude mocmoc, ale Skotsko nás oslovilo hodně a zarylo se hluboko…

      1. Bohužel ne, je to jen údaj o stáří papoucha – teda aspoň mi to tvrdil jeden chovatel.
        Jo, už jste někdy viděli papoucha odpočívat v leže na zádech? Ten pitomeček se včera nastěhoval k Pétě do postele, když si četla, uložil se jí vedle ramene na polštář a v leže na zádech jí probíral vlasy. Vydrželo mu to asi hodinu.

        1. stajně bych ta čísla z kroužku (prý se tam dává rok a evidenční číslo) a barvu kroužku poslala na nějaké ty papouší stránky a diskuze. Možná, že i výrobce kroužků by věděl, komu je dodal… Ještě mě napadla inzerce v časopisu Papoušci (nebo jak se to jmenuje – mám jednu papouší kamarádku a vím, že je to papouškáři hodně používaná tiskovina…)

        2. LuckoV., pokud je Frodo „CITESOVÝ“ papouch, pak by na kroužku mělo být číslo + datum odchovu. Kontaktoval bych nejbližší veterinární správu, měli by tam mít seznam registrovaných živočichů, případně kontakt na chovatele. Ale vyzkoušenou tuhle „trasu“ nemám…

          1. Citesový není, takže tudy cesta nepovede. Ale ozvala se mi jedna chovatelka – taky jim jeden takový uletěl, ale Frodo to není – a domluvily jsme se, že zkusí pátrat ona i její manžel, vědí jak a kde.

            1. Nechci být katastrofik, ale možná někomu to pokřikování vadilo- a tak Frodo „náhodou“ uletěl. Můj dědeček totiž kdysi měl takového zeleného papoucha s červenou hlavou a ten taky děsně řval, tak se ho snažil udat- vzal si ho pak jeden nahluchlý kamarád, kterému ten vřískot nevadil.

    2. To vybarvení je úžasné, navíc hlásek jako konipásek 😛 – ideální mazlík. Taky jsem četla, že jsou to uřvanci.

  26. Krásné povídání z krásného kousku světa (wave) , přeposílám kamarádce, která plánuje podobnou cestu v létě. (wave)

  27. Milí Zvířetníci, o palečky prosím málokdy, ale teď je nutně potřebujem! Pošlete je na Moravu, ať se zastaví ten odporný déšť a zastaví stoupající řeky. Příliš to připomíná rok 1997, nejspíš to tu brzy zabalím a odcházím evakuovat koně, mám je v dolíku, blízko řek. Sklep doma ve městě, 3km od řeky, už máme taky mokrý, kýbluje ve snaze udržet suchý kotel. Začíná to úplně stejně a prší a prší. Bojim, bojim fest.

    1. Milá Api, moc a moc držím (y) (y) , je to hrůza, u nás na jihu lije nepřetržitě od pátku, ale naštěstí není, co by se rozvodnilo. (h)

      1. Na to nespolehej. Takovych co se jim nemelo co rozvodnit uz bylo. A splachl je privalovy dest na kopec nad vesnici nebo protrzeny rybnik od ktereho normalne vede potucek ze by si mys brisko nenamocila.

        Drzim palce aby se to uklidnilo a na chvili prestalo prset. (y) (y) (y) (y) A ksakru taky oteplit by se trochu mohlo, je tu zima jak …

    2. Palečky podržíme- V Brně tolik nepršelo, ale hrozně fučí. Začíná hrozit Morava- asi se Kája bude muset brzy vrátit z dovči, možná už dneska. Při velkých povodních byl Hodonín zaplavený- a hrozí to znovu, firma je jaksi v dolíku pod úrovní Moravy. (y) (y) (y) (y)

    3. Slyšela jsem to ve zprávách a hned jsem si na tebe vzpomněla… Moc držím palce (y) , ať se počasí umoudří, povodně jsou hnusná věc 🙁

    4. Milá Ap – myslím na vás v Jeseníkách už od včerejška – a myslím na všechny, kdož se nachází v záplavové oblasti. I u nás se zvedá voda na Dyji, ale věřím, že nás zase ty proklínané Nové Mlýny zachrání.

      Tak prosím tam nahoru, Svatý Petře zastav už nebeská stavidla!

        1. Nestíhám maily, tv, noviny, připadám si jak pojízdná mlékárna, ale – je to PARÁDA (h) malej je úžasnej, už jen nespí, ale špulí pusu, kulí oči a dělá ksichtíky – prostě k sežrání (inlove)

          1. Jéje – doufám, že budou i fotečky (a teď mě napadá, že se nám neukázal ani mladý Kačer :O ). A posílám Míšánkovi jednoho Huga (hug) .

              1. JANO BU (h) – hihi, mám radost, že si to užíváte! A těším se na fotky!

                XERXOVÁ – hned píšu Kačence. (nod)

            1. Tak Mišáčkovi taky pár medvídků – podle hesla, že plyšáků není nikdy dost. Neboj, JanoBu – přijde jejich čas… (hug) (hug) (hug) A užívejte si to!

          2. Pojízdná mlékárna – (y) No jo. Dyť je to modérní. Milk shop pro registrované zákazníky.

              1. Všechno vidím, G-ová! Nú dobře, dobře, tuhle jsem vás pochválil… příště si to asi rozmyslím. Dneska mládež. Nikdo pod padesát nemá kinderstube.

    5. Ap, moc držíme všechny tlapky co jich máme. Vím co je moc moc vody, bydlíme v bývalém mlýně, bojím se moc, protože proti vodě se toho za povodně moc dělat nedá. Kdyby byla alespoň koryta řek vyčištěná od spadaných stromů.

    6. Držím palce (y) , milá Ap (inlove) . Tobě i všem ostatním ohroženým. (h) Ať už přestane pršet!

    7. Ap, držíme. (y) (y) (y) Fest. (h)

      Ve Studénce máme babí (moje ČTN) a za barákem jí teče říčka Mlýnka. Celé je to tam nízko, stačí málo a zahrada je pod vodou. Přívalová vlna nehrozí, maximálně troška vody v přízemí (domy tam jsou bez sklepů). Takže nepříjemné, ale žádná tragédie. To u vás to bude podstatně horší. Myslím na vás.

      1. (h) Také moc držíme palce! Snad už bude líp! Je tam děsná zima. V kanceláři nemáme žádné teplo, prsty mám ztuhlé, že sotva píšu na klávesnici, ale ve srovnání s ulicí je tu přetopeno! Teď jsem si vyrazila pro rohlík naproti do pekárny přes ulici a byla jsem profouknutá ledovým větrem i skrz teplou bundu. Já, které zima nebývá ani v mrazech, jsem docela promrzla jen na té cestě pro kus žvance a zpátky! Doma už netopí, takže tam je taky kosa, starými okny to profukuje a tak si přitápím elektrikou. Ještě aby mi tak Kocourek nastydl! 🙁 Drž se, snad už ten (rain) přejde a bude zase (sun) .

        1. I u nás je zima jako v psírně. O víkendu jsme topili alespoň v krbu, Můj nejdražší Harpagon mi puštění kotle zatrh‘ 😉 Ale dřevo donesl, krb roztopil a doma bylo teplo.
          Prachovka si včera nejdřív mňoukla u dveří, že jako jde na procházku. Tak jsem jí otevřela, ona vystrčila ven vousky a ohlídla se na mě „to myslíš vážně? okamžitě přestaň fučet! tak ty toho nenecháš?! jak myslíš… jdu do boudičky a budeš si to uklízet!“

          1. Já ještě kotel ani nevypnul. Rozehřát prochladlý a zvlhlý barák je daleko náročnější než temperování.
            Co se vody týče, jsme asi 500 m od Ostravice, ale asi 4 m nad hladinou, takže snad je klid (ale na jedné ulici se už v 6,30 tlačila voda přes kanály ven – tchýně asi be mít vodu ve sklepě). Držte palce ať stačí Šance. V roce 97 to bylo tak tak.

            1. Nám naštěstí v paneláku stále topí. 🙂
              Jinak mi volal syneček, pracovně dojel mašinkou do Ostravy, ale do České Třebové už spoje nejezdí, museli si pro něj z divadla dojet autem. Tak doufám, že ho zase po práci vrátí do Ostravy, aby se dostal do svého Pindolína a dojel domů.
              Moc na všechny ohrožené myslím. (y) (h)

              1. A nám – pro změnu – vytvářejí zákopy pro třetí světovou – prý rekonstrukce rozvodů teplé vody (wasntme) – takže v této Sibérii si můžeme akorát tak zapálit svičku a zahřívat se buď teplem tělesným (ti mladší) nebo vnitřním ohněm dodaným slivovicí (ti starší).

                1. Teplem telesnym jsem se rozehrival vcera. (blush) Muzu vam rict, ze s tangovou kontaktni improvizaci ala Sven Elze (najdete si na YouTubu, ja se tam z prace nedostanu) se opravdu tezko prestava. 😉 U te fakt hrozi ze se zvrhne …



                  No, nezvrhla 🙁

    8. Držíme. (y)

      Tady už několik dní neprší a dneska dokonce od rána (sun) , určitě to brzy dorazí i dál na východ a sever. Jen s tím teplem nemůžu posloužit, také topíme.

  28. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    a znovu připomenu hlasování pro útulky (tedy pro Rastu z Kočičí naděje) :

    http://nejpes.blesk.cz/pejsci/fotosoutez/nejpes-z-utulku-iii.-jenom-pro-utulky/rasta-kocici-nadeje.html

    klikat se dá každou (o) půlhodinku… takže když půjdete kolem, klikněte, opište kód … a další hlas pro (cat) a (dog) je v suchu

  29. Teda klobouk dolu, ze to pan Xerxes 🙂 odjel na jeden zatah.

    Chlupate kravky se mi moc libily. A uz jsem si procetla cestovni denicek se vsema fotkama. Fotky jsou uplne fantasticke a vsem doporucuju. Jde z toho takova neuveritelna nalada. Dik za priblizeni tohoto kousku zeme. Kam ja se vsude se Zviretnikama nepodivam. (clap)

    1. pokud by snad někdo netrefil, tak cestovní deníky jsou tady: http://www.drporkert.com/cesty/skotsko/index.html

      tam se i pod „názvem“ jednotlivých dnů dovolené skrývají fotoalba jednotlivých dnů. Občas tam je špatně velikost snímku (nezmenšené fotky z mobilu…), občas je tam překlep… ale nějak ještě nebyli lidi, kteří by si našli chvilku na úpravu.

      Největším překvapením pro mě byla Betka – měla jsem strach, jak to její nohy zvládnou a celkově byla podstatně živější než loni v Toskánsku… Mám radost, že ta její šílená kolena (chudák naše MVDra je z nich taky vyděšená) se ani za těch 10 dní větší zátěže nijak špatně neprojevila. Takže Betce víc vadí vedro a chůze po rozpálené (sun) dlažbě než lítání ve skotském bahně (rain)

Napsat komentář: veram Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN