PSI: Sex na vesnici aneb může být strakapoud magor?

Po ránu potkávám strakapouda. Obvykle otlouká nějaký strom či starý sloup, ale v poslední době změnit repertoár. Než se slunce vyhoupne nad obzor, sedí nahoře na lampě veřejného osvětlení a buší do ní. Chvíli buší, pak se rozhlédne a pak zas mlátí do toho plechového krytu, až uši zaléhají. A zase se rozhlédne a zase buší a buší. Je to magor, myslím si, pak mně napadne, co když na něho taky jde jaro a on se vytahuje, jaký je frajer hlasitý?

Jaro láká kočky ze zahrad a teplých domácích pelíšků. Milostné zpěvy se linou v šíř i dál, hrůza poslouchat, a kočičí těla se lascivně protahují v mokré trávě nebo rovnou na asfaltu ulice. Naše strakatá čubizna Bony nevěřícně poslouchá, pak koukne na mně, jakože co tomu říkám. No kočky, povídám na to. Tak jo, pohodí čubizna hlavou, sem s nimi! A vyrazí tryskem, aby kočky přišly na jiné myšlenky, chichi…

Milostné třeštění lze pozorovat též u zajíců, a to nikoliv jen ve volné přírodě. Kousek od nás je oplocený areál, původně civilní obrany, dnes hasičů. Pod všemi vraty se zajíc snadno protáhne, zaskotačí si po vesnici, oškube nějaké ty kytičky kolem cest a v zahradách a zase šup do bezpečí střeženého prostoru. V relativním klidu si tam žije několik zajíců a jejich drzost je nebetyčná.

Nejenže panáčkují na cestě, kudy s čubiznou chodíváme každé ráno, ještě si klidně počkají, až je naše čubizna bezpečně rozpozná, navětří a patřičně se rozběhne. Zajíc šup pod plot, pár skoků a zase si v klídku sedne na zadek, zapanáčkuje a čubizna se může pominout. Vábeni jarem si ti zajíci klidně skotačí na cestě a místo úprku se schovávají v houští okolo cesty. A tahle taktika má úspěch – pokud je naše slečna Bony nemá přímo pod nosem, zajíc klidně přečká přimáčknut na břiše v křoví a naše strakatá holčička o něm vůbec neví.

Tuhle taktiku znám od koček, ale u zajíce jsem to viděla poprvé. Často se stalo, že nás kočka vidí, připlacatí se na zem a jen špičky oušek střihají a kočka vyčkává, jak to bude. Pokud nevane vítr přímo od kočky k nám, naše šťastná čubizna klidně prohopká kolem, kočka se zas vztyčí a odchází. Na zadku je jí vidět myšlenka: BLBEJ PES.

Běda ovšem, když jí čubizna vidí nebo cítí – to sebou kočka musí mrsknout, aby se spasila! No nebo taky nemusí, to záleží na povaze a náladě kočky. Jeden docela oprsklý, kocour se obvykle vyhoupne na sloupek plotu, máchá packou a zírá čubizně přímo do očí. Jasně to vnímám: Tak co, bestie psí, chceš facku? Čubizna zrozpačití, chvíli štěká, pak vrtí ocáskem a neví, jasně neví a poočku po mně pokukuje, jestli bych jí neměla přivolat. Přivolám, vyhovím, čubizna přiběhne s výrazem poslušného psa: tak jsem tady a tu kočku roztrhnu příště.

Obecně jsem se dostatečně vycvičila, zdá se mi, a ochotně čubizně vyhovím. Nacvičily jsme si povel ZUSTAŇ!, což znamená, že pes se má okamžitě zastavit a vyčkávat dalších povelů svého pána, velitele a cvičitele… V praxi to funguje tak, že čubizna se po pár přešlapech zastaví a čeká. Pak velím K noze!Ona se tak lehce ohlédne a zase si párkrát přešlápne, zatímco já k ní zatím dojdu a povel je tak dokonale splněn. Vždycky si v duchu vynadám, ale zase a zase jí na to skočím: velím K noze! A stojící čubiznu si dojdu. Když si to uvědomím včas, tak zavrčím a čubizna zacouvá. Nejdřív tak dva, tři krůčky, na mé setrvalé vrčení a povel COUVEJ SAKRRRRA umí odcouvat i pět metrů…

A ještě jeden povel jsme zvládly: FUJ. Pes by měl okamžitě ukončit nežádoucí činnost a vyčkat dalšího povelu pána, velitele, cvičitele… V praxi to funguje tak, že čubizna si nechá vyndat z tlamy nalezený organický zbytek (třeba nohu od zajíce nebo kost od kotlety nebo krabičku od majonézového salátu) a vymění ho za mlsek resp. mlsky z kapsy.Dospěje-li čubizna k názoru, že dnes je nedostatek organických zbytků, začne nosem postrkovat jakékoliv zbytky a pokukuje, co já na to. Šťouchne, čuchne, koukne. A znovu. Já si vzpomenu, pravím FUJ a vydám mlsek. To jsme to nacvičily, co?

Aktualizováno: 11.5.2010 — 15:33

155 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Lehce OT:
    Přítul naší nejstarší vyprávěl: Spím, najednou se vzbudím, kolem ukrutný puch. Nemůžu vstát, škubnu hlavou, něco spadlo, utíkám na vzduch.
    Pointa: Dasty usnul u jeho hlavy tak, že mu přilehl vlasy (chlapec je má do půl zad, ale jinak je docela fajn). Dasty tedy leží zadkem u jeho hlavy (jak jinak, že?) no a pak to přišlo, to víte, tlak je tlak. No tak si pšouknul. Jak Dastyho znám, z jeho pšouku by i tchoře štípaly oči, chudák přítul. No a jak vsával, Dastyho katapultoval. Takže mu to vlastně hned vrátil. 😀
    Prý to bylo podobné jako když se jednou vzbudil a před očima měl Dastyho „nádobíčko“ – vlastně hned u pusy… 😀 Řekl bych, že je to docela vytrvalý přítul. (chuckle)

  2. Se nesmím smát 😡 . A lezu sem. A čtu. A přitom vás znám, mám vás přečtený. Se pak musím smát (rofl) , i když nesmím. Chjo.

  3. Téééda, nejdřív návod na cepování jedince (rofl) a pak ty komentáře. Já se z chechotu rozškytala (rofl) Vy se mi dneska snad zdáte. 😀 😀 😀

  4. Tak jsem vstala a šla pro Slovník jazyka českého – Blážo, při mé dnešní lenosti oceň!
    1. souhrnný, souborný
    2. řidčeji složitý – Hano, tady je ta souvislost s angličtinou.
    a taky komplexní pracovní brigáda tam byla – tady je souvislost s tím, co nás klidně třeba zase čeká :@

  5. Zdeno, to byl krasnej clanek. I ja jsem ocenila magora strakapouda. a prihody cubizny.

    Jinak, sharka.68 a Bubu – tech prihodach s odchytavanim pana na matracce a plovouci hlavy…. (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) . Taky jsem po precteni primo plakala i skytala smichy.

    Matyldo; gratuluju synkovi k prijeti na skolu. (y)

    A jinak je tady vubec dnes nejak veselo.

      1. Hm – zajimave, jak se to posunulo. Narozdil od cestiny v anglictine complex znamena neco sloziteho. Jako treba complex commercial litigation.

              1. Ano, vlastně služby všeho druhu.
                Jak pravil jeden moc chytrý manželův kolega a myslel to vážně: Společnost s ručením omezených (rofl)

                1. Ona celá naše dnešní společnost je jaksi, čím dál víc, s ručením omezeným… Česká republika, s. s r. o., Check Republic Ltd.

              2. Všeliké nemusí být komplexní…já bych za každou cenu synonymum nevymýšlel, ono se to těžko vystihuje…

              3. Superkrasne slovo ceske i slovenke bolo :v globale.Spominate:mame nedostatkove zbozi sudruhovia,ale v globale mame vsetko….. Z toho ma napadol rozvernicek miesto JoVo.ZasadanieUV KSČ.Sudruhovia,ekonomika je zla,musime zdrazovat.Davajte navrhy. Sudruh Indra hovori:podme podla abecedy.tak A.-no,auta.vyborne.B-byty-fajn.C citrony.D _domy,E -elektrina.Vidite sudruhovia ,ide to.F-zostalo ticho.No tak sudruhovia ,Vase navrhy.A do ticha sa ozve Bilak:Fšetko.

                1. To je bohovské! Neznal jsem, nebo spíš pozapomněl. A soudruhu tajemníku, prosím tě – kde je ten Globáál – ? Jo jo… A du spat neboť. 5.30 musím byt hore. Abysem v 11.20 mohl začít trojčit. Nezvládnu-li probudit-li se – ne, musím, musím. Brou.

                  1. To radši ten ansámbľ pjésni i pljáski. Soubor opatření již nikdy více!! I když po volbách… no užívejme si ještě.

  6. Parádní článek (y) 😀 a ty komentáře taky nejsou marný (clap) .
    Dost často slýchám strakapouda v parku před Hlavním nádražím (řečeném Šervůd (chuckle) ). Jednou, když ještě stromy neměly listí, jsem ho i viděla. Je to tradicionalista, buší do stromu (flex)

  7. Tedy, milí Zvířetníkové, ještě pár takových článků a diskusí a rehabilitace půjde sama 😀 Strakapoudím seladonem bušícím do pouliční lampy počínaje, přes vychované pánečky, plavací hlavy a záchranářské psy s matracemi i bez, sprintujícího plavce až po menšinového dědu v okně a kočku provokatéra (taky doma jednoho máme, jistý Kulich II. Zenový)… Huh, mám toho právě tak dost. Jdu si raději přečíst, co jsem napsal do závěrečného hodoncení – tuchám, že to už taková sranda nebude…

    A mám to zadarmo! Chci říci – za pět!

    1. Ehm, aby nebylo mýlky – Kulich II.Zenový je kočkour provokatér, nikoliv menšinový děda voyer…

    2. Jo Terro, o tvém Labském skoku jsem včera četla, ale neměla čas reagovat. Hlavně, že se snad kotník dá dohromady. Muselo to být velkolepé, jen hlavní aktér asi nebyl zrovna nadšený. Hlavně se dej dohromady, ale nucené marodění nám zase umožní tě tu mít častěji

        1. Ano, ano pozitiva! A ještě můžeme doufat, že se třeba i nějaké vyprávění v bolestech urodí. 😉 (chuckle) (wave)

          (jsem teda rozvernější než Rozverníček milý! hřeším poněkud na terrovu velkorysost a dobré vychování. 😉 )

            1. Sice nejsem JoVo, ale:
              Sir Smith jde kolem sociála, hodí mu libru a povídá: „Dej si v nejbližší hospodě whisky na mé zdraví.“ „Jsem abstinent, pane.“
              „Tak tady máš pět liber a kup si dobrý tabák!“
              „Díky, pane, ale já jsem nekuřák.“
              „V tom případě ti dávám sto liber a běž k nejlepšíprostitutce, ať si aspoň něco užiješ!“
              „Promiňte, pane, ale já netoužím po takových ženách.“
              „Víš co? Tady máš dvěstě liber, zajdi k mé ženěa řekni jí, ať se podívá, jak vypadá muž, který nepije, nekouří a nesmilní!“

              1. A ještě jeden:
                Lord Halifax je ubytován v hotelu. Večer mu hoteliér nabízí komplexní služby.
                „Nebude si přát Vaše lordstvo na noc mladou dívku?“
                „Ne, spíš nějakého chlapce.“
                Hoteliér se rozhořčí a zvolá: „Zavolám strážníka!“
                „Well, tedy strážníka.“

  8. Díky za krásné povídání. Krásně jsem se pobavila.
    Kocour na sloupku plotu – to jsi mi připomněla Micinku blahé paměti. Sousedi měli psa – jeho srst měla zlatou barvu, střední velikost, pěkné zvíře. Ale na kočky byl ras. Co dělala naše krásná kočička Micinka? naschvál si sedala na sloupek nad jeho oploceným kotcem a s klidem na něho koukala. Pes se mohl pominout, kočka blazeovaně seděla na sloupku a směrem dolů mu klidně vykládala, že je úplně hloupý pes, že takového pitomečka ještě neviděla, že mu natrhne zadní část těla a podobné lichotky. Zpravidla nám chvíli trvalo, než jsme situaci postřehli (nepovažujeme se za hlídače koček a nechodíme jim za zadkem), a tak jsme ji zpravidla sundavali ze sloupku ve fázi, kdy byl pes úplně hysterický, už sotva sípal a vyčerpáním pletl nohama. Vysmátá byla kočka.

    A výměna organických zbytků za ňamku? Tak to má neteřička opravdu chytrého psa – už jsem to psala. Za uloupenou ponožku mu naše známá nabídla kuřecí řízek. Pes si vzal řízek a ponožku si ponechal.

  9. Teda Zdeno, zase perlíš (y) (nod) . Chi, odpověď na otázku je vcelku snadná. Může. A jak už bylo naznačeno, nejen ze strakapouda se s jarem stává magor (chuckle) .

    Sharko68, kvůlivá matraci mám průšvih. Jen jedním očkem jsem ráno v letu nahlídla… a dekórum se udržet nedalo. Dokonalá groteska (rofl) (rofl) (rofl) . I když chápu, že spíš s odstupem nebo pro nezúčastněného.

    Naše ovčanda musela být křížená s delfínem. Vodu bezmezně milovala, šipky skákala, po zádech se drápala a uplavat se jí dalo jen s ploutvema a vypětím všech sil. Ale jiného skoro utopence než vlastní paničku na svědomí neměla (chuckle) .

  10. ………čubizna přiběhne s výrazem poslušného psa: tak jsem tady a tu kočku roztrhnu příště……..
    ……………ospěje-li čubizna k názoru, že dnes je nedostatek organických zbytků, začne nosem postrkovat jakékoliv zbytky a pokukuje, co já na to. Šťouchne, čuchne, koukne. A znovu. Já si vzpomenu, pravím FUJ a vydám mlsek…………………….

    (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

    mrchy chlupatý to jsou 😀

    i když u nás to po včerejším koupání vypadá spíš, že budeme mít mrchu nechlupatýho, koupání pochopitelně podpoří línání a………………. kdyby Beda viděla, co chlupů je teď u nás, přestala by se obávat. Ešus se oklepe a rázem je z něj fontána chlupů 🙁

    1. Taky mám obavy, že ještě párkrát Lindu pohladím a budu mít naháče. Povel „KE MNĚ! “ má skvěle zmáknutý – nejdřív chvíli čeká, jestli si to nerozmyslím, když vidí, že ne a sedám na bobek, přišourá se stařeckou chůzí a ulehne na bříško tak, aby nebyla v dosahu mé ruky(pokud nechci spadnout na h ústa), poveluju dál a brunátním u toho, přidá tedy přísun o krůček. O další už se nehne – dobrá tedy, přišla, poslechla, zbytek dojde Myš a je spokojenost na všech stranách. Když má na prochajdě pocit, že se nachodila dost, sedne si na zadeček a čeká. Volám „pojď, povezeš se v kárce!“, Psina je hluchá jak poleno a sedí dál, dojdu si tedy pro ní, a odnesu jí do limuzíny, odkud pyšně hledí na kolemjdoucí plebejce. To je vycvičená Myš, co? Dělám vše, co babišce na očích vidím!

      1. To je vycvičená Myš, co? Dělám vše, co babišce na očích vidím!

        aby taky nebyla, když má takovou profesorku (y) (y) 😀

        1. Jo, profesorka mě má omotanou kolem zadní tlapky, když ty její očíčka nejde neposlechnout.

      2. Ad „To je vycvičená Myš, co?“ – tak tady je názorný příklad, že myš je vcelku inteligentní zvířátko a nenáročné povely je sto pochopit a dokonce provést (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Když náhodou dělám hloupatou a nechápu, chlupatka se pevně rozkročí a vysvětlí mi to ještě jednou docela hlasitě. Ale to nebývá tak časté, je na mě vcelku hodná a tolerantní.

            1. jsem ze zvláštní a už dlouho, je třeba mi vysvětlovat častěji a někdy i důrazněji, to víš, lepčí už to nebude (doh)

              1. Dyť bodejť. To ani nejde, protože to nejde. Jinou takovou myš aby pohledal. Eště aby se to stupňovalo.
                Vypadá to zatím dobře. Kromě počasí.

              2. Hihi, Myšičko (inlove) , jen se nepomkouvej! Všichni víme, že jsi dobře cvičána a Lindušku (dog) poslechneš na štěknutí. 😉

                Pozdravuj zítra Myšátka (inlove) a užijte si to. Nemůžu jet, ale budu držet oalce na počasí (sun) a tak vůbec na všechno. (h)

                1. Děkuju Vavísku, pozdravy vyřídím a pomoc s počasím budeme asi potřebovat podle toho, co hlásí.

                  1. Zítra jede do Práglu ne exkurzi i naše Kačka se školou- tak snad nebude úplně lejt…

  11. Strakapoudi jsou magoři. U babí na zahradě je železný sloup elektrického vedení. A ten sloup si jeden strakapoud oblíbil. Šílený rachot. A divný. Když jsem to uslyšela poprvé, lekla jsem se že vykolejilo pendolino, co jezdí za zahradou (cca 100m přes louku). Sedíme si u kafíčka a plkáme a šílený strakapoud tluče zobákem do železa a předvádí se, jaký je chlapák. Dyť ho to musí bolet. Vlastního slova není slyšet. No není to magor?

    1. Nebolí, dává si pauzy. Řachne až 15x za sekundu a schválně si vybírá objekt který nejvíc zní – hlasitost se cení. (chuckle)

      1. Stejně si pořád představuju, jak začne mlátit zobákem do sloupu a najednou se mu ten zobák ulomí. Ten šilhavej pohled by musel být….. (chuckle)

        1. To není tak snadné, zobák je tvořen párovými kostmi horní a dolní čelistě. Pokryté je to srostlými (většinou) placičkami z rohoviny. Prostě strakapoud ví co dělá. 😀

            1. No to ne, má tam i nozdry, a uvnitř, mezi kostma a tou rohovinou (nebo keratinem, přesněji řečeno) má nervová zakončení a cévy.

                1. Jak su slušně vychovaný (= blbý), tak jsem dlouho přemyšloval, co to je. Až když jsem zabrousil do oblastí mozku, používaných pouze zřídka a terojetycky, mi došlo: sadař a řezník! Tak s takovou né. S jinou.

                  1. Klíčové slovo je TUKY, konkrétně nasycené tuky živočišné, jinými slovy sádlo-máslo. Strakapoudi jsou prostě pěkně mazaní (rofl)

                    1. Vy příšerky, stravovací tabulku na vás (rofl)

  12. !!! OT Zviretnici, vznasim dulezity dotaz – kdo ma u sebe latkovy transparent z lonskeho setkani v Losince??? Jde o putovni Zviretnicke platno s barevnym textem, vzdy ho mame vyvesene na miste akce. Predem diky za jakoukoli stopu k nalezeni soucasneho opatrovatele 🙂 !!!

    1. Hlásím, že látkový plakát je v mém držení, samozřejmě přivězu, stejně jako krásné jmenovky, které jsem dostala od Pitrýska!

        1. Ale pardon, neumím počítat, jsou tři… (punch)
          Jsem se lekla, že jsem jeden propila (envy)

          1. Nic si z toho nedělej, mně zase medailéři omylem nasypali dvojnásobek psích emblémů (rofl)

              1. Ale zaplatila jsem jen správný počet. Jestli nepřistoupěj na to, že jim ten přebytek pošlu obyčejnou poštou, tak máme základ na příští rok.

          2. Propila… ale co, dyť jsi bankéřka, česká! Dnešní! Malá, ale naše! Přece se musíš chovat jako ostatní bankéři, ne? Něco za cibuli, něco za křen, něco zaplatíme, něco zapřem – ! Malá domů… no co?

  13. Borůvka jako městský pes zatím kočky nedokáže zařadit. Radostně se k nim hrne, že by si mohli hrát, protože velikost je podobná, a tak bývá překvapena útěkem nebo syčením. N Krasovém venčení před ní kočka raději utekla. Jsem se jí nedivila….

  14. Jéééé skvělé povídání 🙂 .
    Takhle mě jezevčík naučil povel KE MNĚ. Sme na procházce. Dennny je badatelský typ, takže se loudá pomalu za mnou. Po pár metrech si uvědomím, že jdu jen s Yumminou. Otočím se a volám na psa zapomenutého u nějaké důležité pesemesky. DENNY KE MNĚ! Jezevec zvedne hlavu. KE MNĚ!!! Denny stojí a čeká…. KEEEMNĚĚĚ !!!!!! Jezevec povzbudivě zavrtí ocasem a dál čeká. Pochopím a sáhnu do kapsy s pamlskama. Jezevec se radostně usměje a přijde si pro zaslouženou odměnu. Vycvičit tvrdohlavou paničku je fuška 😉

  15. To je dobře, že máme další zprávy o strakaté čubině.
    S kočkami jsme na tom stejně. Holky je proženou, ale jakmile se kočka zastaví, tak se opatrně ohlížejí, jestli je náhodou nechci přivolat. Ó, jak ochotně poslechnou. Někdy jsem bestie a nepřivolám je. Ať si to vylížou (rofl)

  16. Dobré ráno, milí Zvířetníci, číst nestíhám a omlouvám se, že zasahuju jiným tématem. Jen se chci zeptat : S KÝM SE ZÍTRA UVIDÍME V ZOO??? Písněte mi, prosím, ať mám přehled. (wave)

    1. Udělám všecko (nevím ale co všecko) pro to, aby se mnou dojel 10.55 bus SA (!) na Florenc. Nato se stanu metrosexuálem – fuj, no deset minut to vydržím. A pak se všema silami zkusím vecpat do správného autobusku. A na Vltavě právě hrajou Z Nového světa a začíná largo, tak se nezlobte. Nemůžu.

        1. Já právě nevím porád, co to je. Tak čakám, že se mi to v tom metru jednou nějak objasní – ?

      1. Děkuju, Verenko, mám pocit, že podpůrné myšlenky budu velmi potřebovat. Pánové jsou v rozverné náladě a malý Matěj má „úžasnou“ náladu celý týden, tak se drobet osejpám, jak to zvládnu.

        1. Matěje zvládnem. Myšku né, ale tu nezvládne nikdo. Noumálka, Uďo. Od zahraničních budem pozdravovat!

  17. Milá Zdeno (inlove) , Tvá vyprávění o čubizně mám vždycky moc ráda (clap) , a toto o povelech je mi obzvlášť blízké. 😉 Povel k noze máme zvládnutý nějak podobně, ještě umíme „deme“, někdy to „fuj“ funguje preventivně, jindy to znamená popsaný výměnný obchod. Lepší to už s Ankou asi nebude, je paličatá jako mezek a svéhlavička k tomu. (dog) (h)

    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Vždycky, když si řeknu, že je to psová šikovná, předvede nějakou koninu. Včera nutně potřebovala čumět na psa pod břehem. Já jsem na ni volala, hulákala, a Borůvka vždycky zvedla hlavu s výrazem „Tady někdo něco říkal?“ a u toho jí z huby visela tráva. Takže jsem si pro dámu došla, dala na vodítko, pocivičli jsme pár základních povelů a v psí hlavě se najednou udělalo BLIK! jo tydlety věci po mně chceš, paničko, to máš ale hned říct! 🙂 No nezabili byste ji?

  18. Kočky zvládáme a zajíce jsme naštěstí ještě nepotkali. Takže problém máme jen s lidima. Tedy já mám problém – zařvu, Blesan v klidu poslechne a nijak se nevzrušuje, zatímco lidi tuhnou hrůzou a trousí poznámky jak strašně hulákám.
    Když si tak vzpomínám, tak Blesan vynadal člověku jen jednou – když si nějaká hlava dovolila jen tak, mírnyx dýrnyx, plavat v Lužnici – to se přece nedělá, jen tak si sundat hlavu a nechat ji plavat. Blesan řval jak buvol a já myslela, že budu skákat do řeky zachraňovat tonoucího, jak se ten pán lek 😀

    1. Tak to já zachraňovala..když naše Barunka (Šarikova máma), jedouce se mnou na písák, kde se rochnila u břehu jako prase – ne jako ovčoun, pojala nápad, že by se jí hodilo to barevné,co plave na hladině kus od ní a šla si pro to. To TO – byla nafukovací matrace a na ní spící pán. To,že spal, jsme netušila ani já,ani Barunka. Dokud dosáhla tak šla, pak se odhodlala plavat – kupodivu potichu a jak byla u té nafukovačky, vzepjala se jako kůň a packama pána srazila do vody a matraci si přisvojila. Spící chlap,kterého probrala studená a mokrá voda se probral do šoku a máchal kolem sebe rukama,jako při náletu vos. K ničemu mu to noc nebylo,Barunka mířila s matrací pryč od něj a já zírala jak se chlap snaží dostihnout Barunku s nafukovačkou a když se mu to po velice podivných cca 5 tempech podařilo a chtěl se matrace chytit, ukázala mu Barunka chrup a vrčela. Chlap pochopil,že mu jde o život a řval: Já neumím plavat!!! Barunce to evidentně bylo fuk. Já se proměnila v Thorpa a plavala k nim. Dostrkat chlapa , co bojuje o život i s vlastním andělem strážným k matraci, do toho seřvat Barunu, co to vyvedla a zabránit jí,aby mi v záchraně chlapa pomáhala, to bylo fakt hustý. Chlap se neutopil,nafukovačka byla celá,já měla na zádech od Barunčiných drápů několik hlubokých škrábanců a v sobě asi hektolitr vody z písáku. Chlap neměl sílu nadávat ani děkovat,já obětovala zbytek sil na to,popadnout věci ze břehu a odvléct Báru do auta a odjet.

      1. Achichich! (rofl) (rofl) (rofl) Milá sharko.68 (inlove) , určitě to bylo drama, kdy všem mrzla krev v žilách, ale když si převádím Tvé vyprávění do obrázků, tak se tady dusím, jak se snažím dusit hlasité hýkání. 😉

          1. To věřím, že to musela být hrůza (whew) , ale jako filmeček by to fungovalo naprosto spolehlivě. (chuckle)

      2. (rofl) jóó – jsou to zlatíčka a umí překvapit v momentě, kdy by to jeden vůbec nečekal. Příště už jste chodily plavat s vlastní matrací ?? (rofl)

        1. Ne, od příště jsem se jezdili koupat, když ostatní odjížděli z písáku domů…pro sichr… 😉

          1. Nojo, copak se leze na hloubku, když neumí plavat? Je to neslušné, ale také hýkám smíchy nad cizím neštěstím. Naštěstí se kromě škrábanců (také znám z vlastní zkušenosti) nic nestalo.
            S Ájou v Chorvatsku jsem ocenila, že retrívři cvičí ovladatelnost na vodě. Stačilo hulákat „dopředu“, nebo vysunou ruku žádoucím směrem a řvát „tam jdi“ a Ája obeplula lidi. Výhoda byla, že jsme se koupali na prázdnějších místech, kde bylo méně plavců a polovina z nich byli známí, kterým pes nevadil. U našich rybníků je hustěji.

            1. Barunka byla exot … 🙂 , však já o ní zase něco napíšu, když mi to někdo z Vás připomene svým příběhem…

            2. Mluvíš, Evo, o retrívrech? Já vím, já vím, o některých. Můj retríver je čistě zachranovací. Nevidí, neslyší a úporně plave zachránit nebožáka. Zoufalý nebožák plave stejně úporně, aby se zachránění vyhnul. Někdy je dostihnut a ke břehu se napůl mrtvý dokašle s vítězoslavným retrívrem na poškrábaných zádech. Zachráněn. Kdo?

              Ježkovy voči, hned poránu sedmnáct!

              1. Holky by možná taky zachraňovaly. Ale od mala je na vodě usměrňuji, protože zdrápaná záda také nemusím. Nakonec jsme objevili, že ideální je cvik ovladatelnost na vodě, prostě lze psa směrově navigovat jak ze břehu, tak (při troše tréningu) i z vody, takže záchrance nasměruji jinam. Dokud to Ája neuměla (cca v roce věku), tak si mi jednou ve vodě sedla na ramena a málem mě utopila. Poté jsme usoudili, že s tím musíme něco udělat a velmi se hodily prvky loveckého výcviku (být utopena vlstním psem fakt nepotřebuji). Navigace a usměrnění na vodě není přirozené ani pro retrívry, je to výcvik. Asi jsem se blbě vyjádřila. Ale tenhle výcvik se docela hodil i v praktickém životě, nejen při práci.

      3. Naše holky občas také řvou na plovoucí hlavy. Protože v řece plavou aporty, klacky, kachny, ale co tam má co plavat hlava?! V létě, když je hlav více, to přestanou řešit, když jsou ti lidé tak divní, tak ať nechají ty hlavy plavat. Ale utopit pána kvůli matraci (rofl) to se nám ještě nepovedlo.
        Ale včera jsem viděla skoro zázrak. Miniaturní štěník (no myslím, že naše štěňata byla jako novorozeňata mohutnější, než tenhle pejsek ve 2 měsících, prostě jen mini tělíčko a dlouhé tenké nožičky) kříženeček s dívčinou. A on ani panička se nebáli, že je naše holky (asi 50x větší než on) sežerou nabo aspoň zašlápnou. Dívka naopak pravila, že si musí zvykat, aby se pak nebál. (h) Člověk, zvyklý na majitele malých psů (často včetně jozefčíků), kteří při spatření našich „oblud“ berou pejska do náručí a prchají, skoro slzel. Nádhera, když se potká takhle rozumný majitel malého psa. Naše holky minipsa očuchají a jdou dál. Vyhodnnotí to jako „nesežerenásto“ a současně „žádnásrandastímnebude“ a přestane je zajímat. Ginny se dokonce malých psů bojí. Vyhodnotila je jako potenciální nebezpečí. Koukají na ni svrchu (z náruče) a strašně ječí. Buldočci dokonce chrochtají, toho se bojí dost psů, protože to vyhodnotí jako divné, cizojazyčné vrčení. Kdo tomu má rozumět, radši od toho dál. Kupodivu mastif jí nevadí. 😀

      4. Hele Sharko68, my toho máme společného ňák moc. Náušnicovou vášeň, plavací Barunku a pravděpodobně i křestní jméno.
        Naše Barunka ještě žádného plavce z matrace neshodila, ale zachraňuje všechny. A jednou u nás na lomu, si šel páneček zaplavat. Hupnul do vody po hlavě a vynořil se o kus dál. Bára málem zkolabovala. Páneček zmizel! kde je? kam se ztratil. Musel doplavat ke kraji, vztyčit se, zavolat na čubu, identifikovat se, a až pak se Barunka trošku uklidnila. Ale udržet na břehu se nedala. S rozběhem skočila placáka a pánečka si málem samou láskou utopila.
        A jednou nás málem utopila všechny. Plujeme si takhle klidně na kanoi a na vyčnívajícím šutru dřepěl fťák. A blbě čuměl. Asi byl vyzývavý až drzý. A Bára mu to chtěla vykreslit. Jenže ona neštěká. Tak se odrazila a vyskočila z lodi. Loď nás přiklopila, Bára se lekla a naskočila mi do náruče. Plavali jste někdy s vyděšenou labruší v náruči? A loď, pádla i pytel lovil Můj nejdražší.

        1. No jo, to tak bejvá…Barunčin synek Šarik, s tím jsem v náručí plavala – když byl v prostřed písníku línej plavat dál a z nějakého mě nepochopitelného důvodu plavat přestal a vlezl mi na záda, když zjistil,že tak to nepůjde, protože ho neuvezu, nechal sebou ve vodě smýkat ke břehu…když jsem ho dovlekla na břeh, kde se ten pacholek jen zazubil,oklepal a šel se válet na moji deku, nechaje mi jeho psí osušku, bylo mi vcelku i jedno,jestli mám na sobě ještě plavky nebo je těma svejma tlapama v té vodě ze mě serval….:D
          PS: náušnic mi teˇdpřibylo cca 10 párů v- partner měl tvořivou..jsou nádherný. Asi pošlu k Dede fotky a něco o nich napíšu…jenže, kdo bude číst o víc jak 400 párech náušnic? 😉

          1. Mě by to prosím taky zajímalo. Ne, nejsu 4 %, leč pouze kdysi jsem se chtěl věnovat práci v umprum muzeu nějakém. No, člověk míní, strana mění. Čo bolo, bolo…

          1. Mně to prostě nenapadlo, že Šárka! Profesionální deformace mi ševelila do ucha, že takovej nick od žraloků by možná měl zajímavou historii… (rofl) A o náušnicích chci číst taky!

            1. ono to vzniklo od toho, že žralok zuby, má jak nože…no a já se umím ozvat (chuckle) a tít do živého….mamka si myslela,že to s přibývajícím věkem přejde..nepřešlo (blush)

      5. (rofl) (rofl) (rofl)
        No, už začínám popadat dech, takže dobrý. (whew) Ale dala jste mi, děvčata, co proto! Všechna! 😀

      6. Sharko, napiš nějakou tu příhodu taky do článku. 😀 😀 😀 Já se tu směju, až se za břicho popadám. Chudák chlap takové studené probuzení. Ještě, že se neutopil.

        1. Api: když já si ty její rošťárny vybavuju,když čtu něco tady, Barunka na mne čeká už 10 let za Duhovým mostem a společně s ní je tam 5tým rokem Šarik,její syn….a když si na ně vzpomenu,tak mi tečou slzy proudem, tak moc mi chybí….Před 2 lety jsem se odhodlala pořídit si chlupatýho kamaráda, no a adoptovala mne bojová kočka Pitipačka a aby nás nebylo doma málo, tak jsem si letos v dubnu k Pitině (tak jsme zjemnili Pitipačku – to navrhnul partner,já jí od chvíle,co jsem jí viděla,říkala Mengele – měla ten jeho úsměv), pořídila Norinku, aby nebyla Pitina tak sama. No a jak tu pořád psí duše se mnou jsou,tak mi psovatí i kočky – obě aportují, obě jsou ukecané a Pitina dává pac, malá Noris zvedá pravou packu a zakázaně zdraví.
          Ale když se mi to podaří,nekapat slzy do klávesnice, tak něco o Barunce a jejích dětičkách sepíšu…a o kočičích holkách taky….chudák Dede,zahltím jí mailama… (angel)

              1. tuhle nám jeden známý vyprávěl o své kočce – náckovi – že prý je to blonďatý modrooký typ a že ve spaní hajluje (rofl) – aby nevzniklo nedorozumnění, je to skutečně čtyřnohá kočka!

    2. Tak to my máme taky úžasnou příhodu. Plaveme si tak pěkně v podivínském rybníku,s námi samozřejmě naše vodní dalmatinka Gina, když tu všichni zmerčíme, jak si to nějaký mladý muž perfektním plavecký stylem valí napříč celou délkou rybníka. Gina zpozorněla, nevím, co se jí přihodilo v hlavě, a marš za ním. Zařvala jsem tak hlasitě, jak jsem mohla, moc ne, když člověk plave na hloubce, kluk se otočil, uviděl psí hlavu s rozšklebenou tlamou a ..zrychlil. Marně. Gina valila za ním.A za nima já, jenže, jsem sice dobrý plavec, ale rychlost, pravda, už není, co bývala. Pochopila jsem, že nemá šanci dohnat ani jednoho i doplavala jsem ke břehu, vyřítila se z vody a hnala se bosky po břehu za neustálého řevu : Gino. ke mně !!! Kdepak, plavec neustále zoufale zvyšující rychlost, byl pro ni příliš atraktivní. Lidé pokojně se opalující na březích v předtuše dobré zábavy vstávali a přeli se o to, zda ten pes chce chlapce zachránit nebo si ho prostě utopit. Naštěstí se v té psí hlavě něco přehodilo správným směrem, Gina konečně usoudila, že plavce prohnala dost, otočila to ke břehu a vyřítila se ke mně s radostným, tady mě paničko, máš, to jsem hodná, co?
      Myslím, že ten chlapec toho dne překonal svůj osobák.

      1. Nepovolený doping!!!! (rofl) Psovi ani hodně dobrý plavec neuplave. Zdravím vodní Ginu. Naše puntíkatá Bekina také ráda plavala. Ovšem lovit plavce se nám nepovedlo 😀

        1. Nechci psy podcenovat ale … myslim, ze kdyby pes narazil na akvabelu tak ma po srande. By se mu zanorila pod hladinu, podplavala pul rybnika a vynorila se nekde kdesi daleko od totalne zmateneho psa.

  19. Strakapoud je jasnej – čím větší kravál vyloudí, tím je dokonalejší chlap (rofl) Proto ráno cestou do školy poslouchám šílený rachot na věžičkách starých německých vil (strakapoud vábí babu na plechové stříšce), klepou se díky těm blbečkům i lampy pouličního osvětlení v parcích. Sousedku plašící strakapouda z antény jsem tu už popisovala (v 5 hodin ráno mávala velikým ubrusem ze střešního půdního mniniokénka a já přemýšlela, jakéže to signály pro cizí civilizace vytváří… vyháněla strakapouda, neboť jim rezonoval celý barák) Zvuky „moderních“ klepavců jsou podstatně strašnější, než jejich „klasických“ druhů, kteří využívají starou dubinu na Cvičáku…

    Zajíci jsou děsní provokatéři. To u nás víme. Ale stejně je škoda, že jich je letos míň než loni (i když je na zahrádce podstatně klidněji, když nemusím hlídat Provokatéra)

    Povel čekej (zdůrazněný ostrým STŮJ ) používám poměrně často už od dob Xerdy. Když něco zajímavého viděl (cizího psa, zajíce), tak se nechtěl vracet (protože by se musel otočit zády a neviděl by na pozorovaný objekt). Ale počkal a nechal se připnout. A mě to nevadilo, protože k žádnému konfliktu nedocházelo. A tak to máme stejně zavedené i u Kosatky. Vlastně je to častější povel než přivolání… Nevrací se pes ke mně, ale docházím já psa.

    Málem jsem zapomněla (chuckle) Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví (třeba moje polovička ), přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    1. tak to kopírování ranního pozdravu nějak nevyšlo… má polovička fakt dneska nic neslaví (think)

  20. To by mě zajímalo, jak je to s tím strakapoudem. Tipuju, že v lampě bydlí nějaká zajímavá potrava. Jestlipak tam tu díru vymlátí?

        1. No homo sapiens netřískají nosem do stromu, ale je fakt že by bylo možná lepší kdyby to dělali. (rofl)

          1. Já psala, že NEKOMENTUJI Homo sapiens 😉 , ale jisté podobnosti se najdou u různých živočišných druhů, když už to nějaký Pů nakous. I H. sapiens používá ke zvýšení atraktivity kovové nesmysly (třeba velká auta). Nebo podobnost s lemčíkem – oba staví honosná sídla, aby okouzlili dámu 😀 . Pravda, okouzlovat jako Ešus, který půjčil dámě svého srdce kost… (rofl) , na to by některé dámy neslyšely. A naopak, ani lidské dámy si koketerií se svými zvířecími družkami moc nezadají. Abychom nepomlouvali jen chlapy. Ženská (lidská i zvířecí) musí být nenápadnější, aby ji něco nesežralo. Tak jsou metody jen rafinovanější. Ne zásadně odlišné

          2. Teda ty jsi kůň. Nemožu řéct, co včil utírám z tých písmenek, sa nedá. Bylo. Jasně. Leckdy i jindy.

            1. Předběhli jste mne, jen si vzpomínám, co jsem kdysi četl o slavících. Jejich samečci prý v rámci „namlouvacího oblbování“ dokáží předstírat horečnou činnost „pro rodinu“, tak aby byla kolemjdoucím oblbovaným viditelně na odiv. Tak mi došlo, proč soused na zahradě viditelné odkudkoliv vždy ostentativně věší prádlo ! Dobrá metoda, asi se připravím s hadrem k oknu a v okamžiku, kdy bude přecházet poněkud atraktivní sousedka, budu předstírat horlivé pucování- včetně plivání na šmouhy. Ne, to nemůžu, co by napsali do protokolu MLP. Ťukala si na hlavu, až se uťukala! To nezní zrovna lichotivě. Asi zůstanu při starém dobrém : Miláčku, v pravém rohu máš ještě šmouhu! Ty to nevidíš ? To tě musím upozorňovat? Dělej to pořádně, vždyť NÁS ještě pomluvěj!
              No řekněte, nemáme to my „mucký“ zrovna jednoduchý ! Není jednodušší okna nemýt, alespoň k nám nikdo neču…- pardon, nekouká !

              1. Tak nevim … ve ctvtym patre to asi pucovanim oken nevylepsim. Naproti je sice taky barak, ale pokud jsem si vsiml, tak jediny kdo z nej vyhlizi je jakysi děda.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN