Krásné logo, zajímavá úvaha. A vanu po sobě nemyju.Tedy většinou. Protože se v ní pouze sprchuju. Když se koupu, většinou myju i vanu. Co ale nesnáším, je sítko v odtoku plné vlasů – tak jak po sobě nechává vanu naše nejstarší. Na druhou stranu je to lepší než když kdysi sítko nedávala já musel co chvíli pucovat odpad.

Vave – nejprve blahopřání k osobnímu logu – je neotřelé a přitom popisné (y)

K dnešnímu tématu – je zajímavé, že u nás vana rantlík nemívá – je to asi tím, že se většinou všichni sprchujeme a pokud se Terka máčí ve vaně (a nebo já), tak je v ní i pěna, která tu špínu jaksi eliminuje čičo :O . Takže vanu drhnu většinou jenom jednou týdně – pokud není na pořadu dne koupel Toye, kdy je ve vaně i kopa hlíny a písku, nebo Zikmunda, kdy je tam litr naší krve 😀

Moc hezké, milá Vave. U nás vanu každý ošplouchne sprchou a má pocit, že je čisto. Je-li ovšem vykoupané prasítko chyceno matkou, jak opouští koupelnu se špinavou vanou, následuje nucené mytí vany a to máš vidět ty ukřivděné pohledy (wait) Jinak umývání koupelny patří spíše k lepším činnostem, vysávání psích chlupů je rozhodně méně oblíbené. (whew)

Milá Dede (inlove) a milý Marku (inlove) , děkuju vám moc za logo. Je úžasné! Pááááni, mám obrovskou radost. (h) (clap) (bow)

Když jsme cestovali po Evropě, koupelny na pokojích ještě nebyly běžné. V lepším případě bylo na pokoji alespoň umyvadlo. Záchod a společná koupelna byly na konci chodby. Na dveřích koupelny byl nápis s prosbou být ohleduplný k ostatním a vanu po sobě umýt. Nepamatuji se, že bych se kdy štítila do vany vlézt, ale přiznám se, že i když vypadala čistá, vždy jsem jí před vlastním koupáním alespoň trochu opláchla.Ovšem jako dítě jsem jezdila každoročně na letní a několikrát i zimní lyžařský tábor. Tam jedna vana sloužila celému patru s řadou několika lůžkových pokojů a v jakém stavu čistoty vana byla nás rozhodně nezajímalo, hlavně, že tekla teplá voda. Také záchod byl jediný pro patro. Dodnes si pamatuji to utrpení, když jsem nutně potřebovala jít na záchod a ono bylo obsazeno. (yawn) To mi připomíná jeden Murphyho zákon: „Délka minuty záleží na tom, na které straně záchodových dveřích se právě nacházíte“.

Tady v domě máme dvě menší koupelny a tak choť i já používáme každý svoji vanu. Pouze při přenocujících návštěvách se já své koupelny zcela vzdám ve prospěch návštěvy, protože je na chodbě, zatímco manželova je v naší ložnici. O čistotu van i koupelny se každý stará sám, čímž je manžel ve výhodě, protože ta moje koupelna musí být čistá stále, jelikož ji používají i „denní návštěvy“.

Ano, hezké logo (clap)