KOČKY: Beruška a Merlinek

Pomalu končilo babí léto 2009 a sychravý podzim na sebe nenechal dlouho čekat, jeden smutný příběh míjel druhý a v každém z těchto příběhů se k nám dostaly handicapované kočičky, proto bychom těmto zvířátkům chtěli věnovat vždy pár řádků.

Kočičky, kterých se tentokrát naše výprava týkala, pocházely ze starého a polorozpadlého Strnadova zahradnictví v Praze, kde jim mimo jiné hrozila hromadná otrava plánovaná novým majitelem, který měl brzy v těchto místech zahájit stavbu. Paní, která denně chodila kočičky krmit, se měla brzy odstěhovat na jiné bezpečnější místo. Ve Strnadově zahradnictví jsme měli také možnost poznat skupinku lidí, která se ocitla na pokraji lidské společnosti.

První povídání je věnováno kočičce Berušce, starší chlupaté kočičí dámě, která první dny u nás trávila v kuchyňském dřezu, stále na nás koukala a cítila se velmi dotčeně, když byla několikrát přesunuta do pelíšku, nešlo ani tolik o to, že by Beruška ve dřezu nemohla sídlit, ale spíše o to, že nebylo možné umývat nádobí a kočička se nezvedla ani tehdy, když jsme pustili vodu z kohoutku.

Párkrát jsme ji také nachytali v odkapávači na nádobí, kde se vždy nasoukala do uzoučkého prostoru, tzv. stojanu na talíře. Manžel Michal neváhal, nechtěl Berušce kazit radost, proto jí pořídil odkapávač vlastní v barvě původního odkapávače, aby v něm mohla sídlit dle libosti a cítila se tak spokojeně, avšak v tu chvíli Beruška opustila své původní hnízdiště a jala se obsadit teplý pelíšek na okně, nyní Berušce teplý pelíšek ale také nestačí, proto okupuje proutěný košík původně patřící černé kočičce Chiquitce.

Beruška je povahově svá, pro pomazlení si sama nepřijde, vždy si jde pouze do mističky pro granulky a poté hurá odpočívat. Zbožňuje kartáčování, to se pak mění v přítulnou chlupatou kuličku vlnící se nám před očima a válející sudy.

Co však Beruščině příchodu k nám do útulku předcházelo? Beruška byla jednou z mnoha kočiček ze Strnadova zahradnictví, nikdo jí nedával moc šancí na přežití. Hlavním cílem bylo poskytnout pomoc nejen jí, ale také ostatním kočičkám z tohoto objektu. Beruška byla často viděna hodně nemocná, průjmující a chrčící. První odchyt byl neúspěšný, Berušku se podařilo odchytit až na druhý pokus.

Ještě ten den jsme ji dopravili na veterinární vyšetření, byla olepená průjmem, k zadečku jsme se museli doslova prostříhat, aby bylo vůbec možné změřit kočičce teplotu. Beruška údajně spávala ve staré garáži mezi odpadky, vůně, která se z nebohé kočičky linula, nás nenechávala na pochybách, že tomu tak skutečně bylo. Beruščiny vyhlídky na časy budoucí nebyly moc růžové, byl jí diagnostikován těžký zápal plic, proto jsme ji několikrát léčili.

Bohužel, odezvy na plicích zůstaly doposud, následně jsme nechali udělat laboratorní stěry suchého a mokrého nosánku s pozitivním výsledkem, Berušku bylo nutné léčit dalšími antibiotiky. Beruščino chrčení však stále přetrvává, proto i nadále zůstává u nás v útulku, nelze ji momentálně kastrovat ani očkovat, věříme však, že nám bude ještě dlouhou dobu dělat společnost a přinášet radost, ale popravdě řečeno se o její zdraví velmi obáváme.

Druhé povídání je věnováno kocourkovi Merlinkovi, krásnému kocourkovi, který svým chováním i vzhledem připomíná tak trošku pejska. Merlinek k nám přišel již vykastrovaný, údajně se jeho původní páníčkové přestěhovali a Merlinka zanechali opuštěného venku. Pusinku má bez jediného zoubku, nosánek má věčně zahleněný, i když je Merlinek bezzubý kocourek, jako první okupuje mističku s papáním po boku své kolegyňky Berušky.

Merlinka jsme přijímali s těžkou bronchitidou, několikrát byl léčen různými antibiotiky, docílili jsme však jen toho, že se jeho stav sice podstatně zlepšil, ale bohužel se nemůže zbavit chronického sípání, také má potíže s horními cestami dýchacími.

Několikrát denně kýchá krvavé hleny, kterými vždy znečistí své bezprostřední okolí, bohužel, proto je potřeba být neustále v pohotovosti, čistit a přetírat malbou znečištěná místa. Merlinkovi jsme jednu dobu nechávali několikrát aplikovat Zylexis na podporu imunity, ale finančně nebylo možné v tomto duchu pokračovat, i když se výsledek dostavil a kocourkův stav se na čas trošičku zlepšil.

Povahově je Merlinek absolutně přátelský, věčně nalepený na páníčkovi, sedá si na klín a svého „dvounožce“ drží za ramena, stejným způsobem si omotává okolo drápků příchozí návštěvy. Merlinkův veliký kamarád handicapovaný kocourek Simba nás opustil letos v lednu, s ním také skončila i jedna krásná etapa našeho života, dlouho jsme se s tím nemohli vyrovnat a Merlinek evidentně také ne, byli to dva obdivuhodní kamarádi, loudílkové dobrého papání a „otrapové“ v jednom, neustále nalepení na kredenci a s otevřením lednice stojící v pozoru a kvílející, dokud „omylem“ neupadlo na zem kolečko salámu.

Čas běžel a my jsme začali u Merlinka pozorovat vypadávání srsti, nejdřív jsme tomu nevěnovali až tolik pozornosti, ale začalo být hůře a Merlinek měl holý celý bok, den poté už začaly odpadávat také cáry kůže a kocourek měl doslova kůži vydřenou až na maso. Co teď? Merlinkovi jsme nechali udělat laboratorní vyšetření kůže a stěry suchého a mokrého nosánku.

Laboratorní vyšetření nevyšlo nejlépe, bylo pozitivní, nicméně správně nasazená antibiotika vykonala své. Po nasazené léčbě nám začal Merlinek opět zarůstat, značně se nám ulevilo, ale po čase jsme si všimli stejného problému, Merlinek seděl a vylízával si kožíšek. V tu ránu nám došlo, že jsme 2 dny zpátky nasypali kočičkám jiné granulky, ihned jsme tedy krmení změnili na původní a Merlinek nám přestal opět ztrácet srst a začal zarůstat.

Momentálně jsme ve stavu pozorování, myslíme si, že příčinou je alergie na určitou potravinovou složku, ale nemůžeme si být zatím ničím jisti, věříme však, že příčině časem přijdeme na kloub. Nedávno se k nám také dostala informace od paní, která chodila kočičky krmit, že údajně Merlinek takto ztrácel srst pravidelně, z těchto důvodů se ho mohli jeho původní páníčkové také zbavit. Merlinek k nám přišel již vykastrovaný, očkování však zatím není možné podstoupit.

Brzy vám představíme další handicapovaná zvířátka žijící natrvalo v našem útulku, ale i ta, která přes svůj handicap k umístění jsou či budou a mají tak ještě šanci najít své milující páníčky.

Se srdečným pozdravem,

Kristýna a Michal Kacálkovi a parta zvířátek z Vrbičan

O.S. Srdcem pro kočky

www.kocky-utulek.cz

www.srdcemprokocky.cz

e-mail: info@kocky-utulek.cz

e-mail 2.: kristyna.kacalkova@seznam.cz

mob. 777 757 445

Aktualizováno: 18.4.2010 — 18:58

18 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Policajt v noci zastaví na ulici dva chlápky a legitimuje je. Oni tedy vyndají doklady. Policajt vezme první občanku a čte: „Ob-čan-ský prů-kaz.“ Pak vezme druhou a čte: „Ob-čan-ský prů-kaz. Vy jste bratři?“ .(*)

    ~o) Hezký večer a ještě hezší sny. ~o)

    1. JoVo – tak ten jsem neznala a je naprosto ženiální (rofl) (rofl)
      To je podobné, jako když policajt legitimoval blondýnku. Ta se dlouho hrabala v kabelce a nakonec mu podala zrcátko. Ten do něj koukne a zabručí pod fousy „… to jste mi mohla říct hned, že jste taky od policie!“

      1. Když už jsme u těch zrcátek, tak přidám tenhle:
        Najde policajt na ulici zrcátko, podívá se a říká si: „Kde se tady vzala moje fotka?“ Inu vezme ho na stanici, kde ho najde jeho nadřízený a povídá: „No ne, nechal jsem tady svůj obrázek.“ Přinese ho domu a postaví na stůl, kde ho najde jeho dcera, podívá se a křičí: „Mami, táta tady má fotku nějaký mladý slepice!“ Matka si to jde ověřit, pohlédne do zrcátka a klidně říká: „Vždyť je to nějaká stará bába!“

  2. Kacálkovi, máte mou veškerou úctu. Zatímco jiní… Volný:
    Neobvyklý případ vyšetřují policisté z Klatovska. U lomu v Kvášňovicích u Horažďovic na Klatovsku objevil v neděli odpoledne náhodný svědek mrtvého psa, který měl okolo krku provaz a na jeho konci byl uvázán kámen… rozumějte ve vodě. Verba mihi absunt. Nemám slov.

  3. V októbri sa dcéra ujala Filipovej sestričky Tiny, ktorá mala na chrbte ranu veľkosti mojej dlane až na živé mäso. Bola to zúfalá posledná šanca, pretože pôvodná majiteľka si už nevedela rady. Nakoniec sme zistili, že sa jedná o alergiu na blchy (dovtedy Tina žila ako mačka pri rodinnom dome s výbehom von) a po dôkladnom a opakovanom odblšení sa jej chrbát časom krásne zahojil. Nevieme síce, či jej ešte niekedy narastie srsť, ale určite jej nehrozí infekcia a Tina je v novom prostredí šťastná a nesmierne milá maznavá mačička. Rozprávkový happy end, šťastná Tina, šťastná naša dcéra a aj pôvodná majiteľka, ktorá neverí vlastným očiam. Na vysvetlenie: pani býva v rodinnom dome s otcom s Alzheimerom, ktorý jej mačky stále púšťal von, proste jej strany nezvládnuteľná situácia.
    Dúfam, že aj Vaše trápenie bude mať šťastný koniec. Vaša práca je obdivuhodná. (h) (h) (h)

    1. Ano, ten Němec je strašlivý podnájemník. A není vidět. A nelze se s ním domluvit…

      1. máme kliku (a proto všude říkám, to chce řešit s doktory, neházet flintru do žita, že se s tím nic dělat nedá. Někdy ne, ale často ano) – dědovi zatím dobře zabírají léky. Není to lepší, ale zůstává to na míře únosné… Ale je to boj o každý v pohodě prožitý den (h) (a i když babča je v pohodě, tak třeba i naši dovolenou musíme „pojistit“ – o víkendu slouží naši mlaďasové, v týdnu se tu zastaví moje ségra (byť to její přízeň není) a na další víkend přijede švagrovka…)

        1. Vis, co je na tom nejhorsi? Ze vlastne, jak ta choroba pokracuje, tak nakonec rodina je vic postizena, nez vlastni postizeny, ktery je uz nejak ve vlastnim svete, prevazne v minulosti.

  4. Moc pěkňoučké kočičky. Přeju ať se jim daří už jen dobře a velké díky kočičím lidem . (cat) (cat) (h)

  5. Kacálkovi, jste moc prima kočičí zaprodanci 🙂 A mně se líbí Bééééruška… Ale smečka je kompletní, navíc se už tak nějak opatrně doma rozhlížíme, odkud se zase (jako skoro každoročně) vynoří nějaká ta „svedená a opuštěná“… A tak Vám jen popřeji krásné jaro a co nejméně problémů s vašimi chlupatci…

  6. nas kocicak mel taky alergii, doted nevime na co ale doctor nam doporucil protialergicke prasky (ten nas bral zodac) jen pulku denne a byl pokoj.

  7. Neuvěřitelně krásná zvířátka – jeden jak druhá. A vy jste taky krásní lidi.

    Zaplaťpambu, že „naše“ venkovní kočky vypadají naprosto zdravě – nevím, co bych dělala, neb jsou sice velice milé a nebojácné, leč odchytit se nedají – jsou jako rtuť (odchytovou klec nevlastním). Ráno a večer jsou vzorně nastoupené na krmení, ale přes den se zdržují jinde – ale jsou to neuvěřitelni milí drobci.
    http://yga.rajce.idnes.cz/2010_Konec_unora/#FOTO_2010_Konec_unora_003.jpg

  8. To je těžký, tohle. Z vlastní zkušenosti vím, že kočenky, co si prošli těžkými a neléčeným infekcemi se pak těch chronických zbavují opravdu těžko. Zylexis je dobrá vakcína, pokud se tedy nedá v posledním tažení, ale není to levné.
    Já bych zkusila Roferon, ten mám mnohorkát ověřený jako velmi dobrou věc

  9. Překrásné kočičky a přeji jim, abyste se z nich ještě dlouho těšili. (cat) (cat) Což zkusit míchat Merlínkovi do jídla trošičku olivového oleje? Nedávno jsem mluvila s jedním pánem, jehož kocour (už 14 let) začal mít holá místa a vypadal pohuble. Tak mu páník začal míchat olej (on ho prý míchá do kousku vařené brambory) a za krátkou dobu holé fleky zmizely a narostla nová krásně lesklá a hustá srst.

Napsat komentář: HanaW Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN