I dnešní sobotu se vrátíme k minulosti nikterak dávné, ale již neopakovatelné. Podívejme se tedy na to, jakým způsobem ovlivnila přítomnost chodských štěňat moje pokusy o zvelebení naší tehdy nové zahrady… 🙂
Pes zahradníkem
Problém soužití psů a květin se mne dlouhá léta nijak zvlášť nedotýkal. Náš jezevčík si kytek jakožto nejedlé substance nikdy nevšímal a kromě toho veškeré pole mé pěstitelské působnosti představovaly truhlíky s muškáty na balkoně pražského paneláku.
Zahradničení je záliba, která mě dlouho úspěšně míjela. Ve svém životě jsem šťastně střídala život v pražském bytě s pobytem na samotě v Krkonoších, přičemž ani jedno z jmenovaných prostředí mě nijak nepodněcovalo k touze cosi vypěstovat. Na horách máte spíš opačný problém – snažíte se, aby vás dravě rostoucí byliny nevytěsnily z prostoru, který hodláte obývat.
Nevím, jaký prainstinkt to sídlí v duši člověka, ale poté, co jsme se nastěhovali do domku s rozlehlou zahradou (no zahradou – ona to byla spíš oplocená divoká louka s několika prastarými ovocnými stromy) se ve mně probudila touha zvelebovat a pěstit. Na jaře, čtvrt roku před příchodem štěňat, jsem si zřídila tři záhony a zasadila dva rododendrony. Po návštěvě manželových rodičů, takto vášnivých zahrádkářů, má zahrádka získala barvy a tvar, a já jsem pomalu propadala pocitu pýchy. Ne nadlouho.
Štěňata byla roztomilá, chundelatá a pochopitelně neukojitelně zvědavá. Přišla k nám na začátku prázdnin a chutě se dala do poznávání nového životního prostoru. Nemá smysl podrobněji rozebírat otázku loužiček, rozkousaných bot, ožvýkaných židlí, rozškubaných tiskovin, ukradených dobrot a podobně – to mě nijak nepřekvapilo. Horší byl jejich zájem o květiny, pro mě do té doby neznámý prvek destruktivního myšlení psů.
Rychle jsem zjistila, že ničení zahrady lze vypozorovat v několika směrech. Základní je dělení na destrukci prvotní (záměrnou) a druhotnou (neúmyslnou). Druhotnou destrukci lze dále dělit na nedbalostní (např. tryskové proběhnutí záhonem za účelem oštěkání drzého kolemjdoucího) a nutnou (řešení krizové situace – např. na záhoně je díra od vetřelce, kterého je třeba neprodleně zlikvidovat).
Záměrné ničení kytek je k zbláznění – řekněte, co vede masožravou šelmu k tomu, aby si stoupla na zadní a okousala kvetoucí begónie až ke kořínkům? Proč je třeba vyhrabat vždy dva ze tří muškátů a zbytek polámat? Proč v pracně vybudované ohrádce zbude z košatícího se rododendronu ubohý okousaný pahýlek?
Možná namítnete, že se to ubohé zvíře nudí. Houby se nudí! Má k dispozici velícího jezevčíka, rozjíveného bráchu, hračky a milion podnětů na pravidelných vycházkách. Na kousání jsou kostičky a klacíčky, na žvýkání zbytek světa včetně pánečků, tak proč ještě kytky? Naštěstí se zdá, že jak psiska berou nějaký ten rozum – teď je jim rok, tak jejich primární zájem o pěstěné rostliny poněkud slábne. Naštěstí, protože výchova je v tomto smyslu velmi obtížná.
Druhotná destrukce nedbalostní je podstatně lépe řešitelná. V praxi znamená postavení vhodných zábran, které donutí rozeběhnuté zvíře zvolit jinou trasu. I tak to má svá úskalí a pouze metoda pokus/omyl obvykle vede k cíli. Člověk by netušil, kudy se ty bestie dokážou protáhnout a v jakém úhlu odskočit, jenom by mohly dopadnout na křehké výhonky opečovávaných skalniček.
Opět jiný druh zoufalství vyvolává naposledy zmiňovaná destrukce druhotná, zde nazvaná jako nutná. Samozřejmě nutná z pohledu vašeho neúplatného strážce, vy na to míváte obvykle naprosto jiný názor. Základem je (marná) snaha vyhrabat všechny zemní škůdce, především potom krtky a myši. Hrabání je vždy nesmírně intenzivní a svým nasazením připomíná neústupnou statečnost hasičů likvidujících nebezpečný požár.
Štěňata zprvu hrabala poměrně neefektivně, točila se přitom dokola a vůbec vykazovala známky naprostého amatérismu. Znechucený jezevčík, norník rodem i přesvědčením, to musel vzít do vlastních tlapek a přidržel tu mládež k pořádné práci. Trpělivě vysvětloval a názorně ukazoval správnou techniku. Výsledkem je, že máme dva psy, silou a vzrůstem ovčáky a výchovou norníky. Děsivá kombinace – pokud si nelibujete v krajině připomínající severočeské uhelné doly…
To mi připomíná trapas z minulého léta. Opět jsme čekali návštěvu manželových rodičů (bydlí 700 km daleko) a ti se zjevně těšili na pokroky, které měl vykazovat jimi zřízený velký záhon. Bohužel na jeho západním konci se již několik týdnů odbývala urputná bitva mezi našimi psy a zvláště zatvrzelým krtkem, takže výsledek byl spíš k pláči, než k čemukoliv jinému.
V půlce srpna jsem tedy odhodlaně vyrazila do místního zahradnictví s přáním zakoupit pokud možno vzrostlé letničky. Bylo to absurdní a čekala jsem spíš významné poklepání na čelo, než přátelské porozumění, kterého se mi k mému překvapení dostalo. Vysvětlení však na sebe nedalo dlouho čekat. Za majitelkou a prodávající v jedné osobě se omluvně protáhla fena německého ovčáka následovaná rozverně poskakujícím štěnětem. Paní uhodla mé myšlenky a podotkla: „Kdybyste to někdy viděla u nás na zahradě, nevěřila byste, že máme zahradnictví…“
Nakonec se mi vybavuje jiná vzpomínka. Seděli jsme s mužem za teplé letní noci na verandě, popíjeli cosi osvěžujícího, sledovali romantický měsíc a blikající světla kombajnu na protějším poli a bylo nám krásně. Jezevčík Max spal stočený u mých nohou, Kazan okusoval klacek a po očku sledoval můry kroužící kolem světla, když se na hranici tmy objevil menší z našich choďáčků – Daník.
Lenivě jsem na něho zavolala, prostoupena tou pohodou. Jeho černá chlupatá tvář se roztáhla do srdečného úsměvu, který zdůraznil dlouhý růžový jazyk. Bylo by to bez chybičky, kdyby mu zároveň z koutku tlamy nevisel poslední šlahoun mých popínavých muškátů. Kouzlo chvíle zabránilo vzteklému výkřiku i dalším odvetným akcím, které jsem (zbytečně) provozovala posledních pár týdnů. Rezignovala jsem.
Takže dnes už truhlíky nemám (okna se nám otevírají dovnitř i ven, takže umístění ve výškách nepřichází v úvahu), záhony ohrazuji a květiny i nadále dělím na odolné a ostatní.
Scéna s měsícem, nazgúlem a muškátem nemá chybu, jako bych to viděl před sebou.
Bozie mlyny vraj melu pomaly-ale iste.U mna to pan Boh robi tak:akcia -odpoved.Rozhodla som sa chvalit a dostala som 6+7.Tak sa chvalim:Zajtra budem cely den pracovat v zahradke.Preto som sa dneska rozsoupla i nakupila som: 8 gazanii farba mix:zlta,oranzova,maslova bordo.Verbeny.volila som sladke farby:od jemne ruzovej,cez fialkovu az po karminovu/?/,klncekyruzove,Zvonceky modre/vsetko po 3 kusy/petunie mix farieb a zlte surfinie.Vyplazla som za to strasne mnozstvo eur-Ti sviniari na trhu nahodili cenu od 1 eura vys.za euro davaju take chcipliaky,slusny kvet az eurac pade.No a ked som dvihala prepravku tak som zavadila o pani(o tu by ani neslo/len mala v ruke kyticu strelicii a jedna sa odlomila.Tak zvlastne mi ju podala a vypytala si 5/!!/ povazte 5eur-No co uz.
Tyyyyjo. Přiznávám, že strašně nerada piplám ze semínka. Takové to pikýrování párátkem a přesazování 3x za sebou. (wasntme) Ani ne. Ale pokud by za to někdo chtěl takové příšerné peníze, tak bych se i ukecala a to piplání by mi připadalo smysluplné. A jinak je vidět, že jsi blíž k rovníku 🙂 Gazániím bych musela venku ještě dávat šáličky.
Pokud google nelže, tak odvolávám vyřčené. Teď jsem koukala na počasí a teploty Bratislavy a Prahy. Podle psaného není v Blavě větší jaro. (wait)
Xerxová má pravdu, čáp černý se na lukách u Mohelky zdržuje. My tady máme živočichů- skorci, občas se dá vidět ledňáček, divočáci, někdy jelen, někdy jsem jelen já, letos tady byli kormoráni jenže já nikdy nemám sebou fot´ák, protože vždycky vyběhneme jen tak s Donem za barák v pantofích, bez ničho , za barákem máme les.
Ygo, fotky umíš krásné.
na ledňáčka jsem nikdy neměla štěstí
Jo – a pár fotek ze včerejška aj dneška z jihu Jižní Moravy
http://yga.rajce.net/FOTO_2010_Duben_-_druha_polovina
YGO, ty máš takový pěkný fotky těch různejch zvěřů 😉 (y) . Ty snad chodíš s foťákem preventivně u oka (chuckle)
Nojo, copak modřinka, ale ten zajíc byl buď pod vlivem, nebo gipsovej. Vždyť šla yga s Toyou. (clap) jsi fakt (*)
(chuckle) Náhodou to byl plyšák. (chuckle)
O.T.: zítra má být taky hezky – koukejte, co všechno se dá vidět: http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?c=A100416_172816_igcechy_tom 🙂
Jů – a já se chystám zítra do Lednice – tak uvidím, jestli i Ledničtí mě překvapí nějkou delikateskou, když mají ten památkový den.
Tak jsme taky dneska chodili kolem našeho rybníka. Toho mezi Spořilovem a Záběhlicemi (On je vlastně Spořilov součástí Záběhlic, ale my spořilovští vlastenci to striktně rozlišujeme 🙂 ). A hele, co jsme tam všecko viděli:
http://veram.rajce.idnes.cz/17_duben_kolem_naseho_rybnika/
Páni, to je krása (f) Teda plavat bych ještě nemusela, ale ty kvetoucí stromy (h)
My jsme taky dneska udělali pražskej výpad (Bohnice – Stromovka – Evropská – Hvězda – Pohořelec – Malá Strana a tramvají domů). Bylo krásně, viděli jsme spoustu moc pěknejch věcí, hrozně jsem si nadávala, že jsem tradičně nevzala foťák.
Třeba park na Hadovce je kouzelnej, vrby u slepýho ramene Vltavy ve Stromovce, interiér nový budovy FFP (tuším) na Evropský… ve Hvězdě kvetly masově sasanky (už léta je chci vyfotit :@ ).
Zvláštní pocit: vůbec žádný letadla…
No mě z tebe trefí :O (think) . Že si nebereš prístroj na srazy, tomu bych rozuměla. Ale dneska??? Ježkovovoko (shake) .
Když mě to ve městě nebaví… A nějak mi nedošlo, že plánujeme jít spíš „neměstsky“. No jo, já vím (think)
Jojo – někteří lidi jsou nepoučitelný – už minule jsi foťák nechala doma a jak jsi se tloukla do hlavy – a my s tebou.
Veram, paráda! U nás už dneska pár nadšenců taky plavalo, a to jsme s teplotami i květenou oproti vám řádně opoždění. Bezvadná vodnická zahrádka (happy) .
😡 Veram to je nádhera, ale koupat se zatím nemusím. (wave)
teda to jsou supr fotky, koupat se taky nemám chuť, ale udivily mě ty hrnečky, že je nějakej pablb ještě nerozbyl!
Veram – jsi stejná osoba, která tvrdila, že neumí fotit plenér?! Se picnu, fotky jak víno. Moc se mi líbila fotka „Jaro u rybníka“ – já myslela, že ten pán se jmenuje Milan, a on je to Jaro – asi naturalizovaný Slovák 😀 . No a hrníčky na plotě nemají chybu.
Takže aj v Praze mají hezkou vesnu (happy)
😀 (rofl) 😀
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Stařenka kráčí kolem Vyšehradu a ptá se policisty: „Pane policajte, tady ta hora je Vyšehrad?“ Odpověď: „Jasně, babi.“ Stařenka pokračuje: „To je ten Vyšehrad, jak tu skočil Šemík s Horymírem do Vltavy?“ „Já nevím, já sloužím teprve od deseti ráno.“ .(*)
~o) Vinšuju všem klidný sobotní večer a těšte se na neděličku. měla by být sluníčková. ~o)
A fšecko si od té desáté pamatoval.
(chuckle) (clap) (chuckle)
… a zítr si přivstaňte, Šemíci skáčou před desátou (chuckle)
No tak jí to vysvětlil, ne? Nemůže všecko vědět ze včerejška a co kde tropí kdejaký oný!
Mila Dede, to je krasne vzpomenuti na bujara stenata. Jeden by se z nich obcas zblaznil… 🙂 Na to je krasny angl. vyraz: gotta love them. Jako asi „stve mne to, ale co s tim nadelam.“ My jsme meli zahradni problemy s Grizzlinkou v jejich mladsich letech. Zejmena ji bavilo systematicky okusovat kamelie a azalky. Coz v zadnem pripade neprospelo kerikum, ale udajne jsou fuj, fuj pro psy. Tak jsme kolem nich vytvareli plutky. Krom toho Grizzly musela mit ve sve bohate genealogii nornika, protoze nam orala zahradu. Resili jsme to napred ruzne vychovne a citlive, ale nakonec par dobre cilenych pohlavku na zadek a zaryti cumaku do cerstve hliny to vyresilo a byl klid. Jakey se vyzil ve stenecim obdobi na tom, ze nam okousal jeden pradelnik, nohy od dvou kresel a rozzvykal potah na jednom operadle meho oblibeneho kresla. On se opravdu spis orientuje na textilie. Coz melo konecne vychovny ucinek na Cheta. Pochopil, ze kdyz necha triko v noci na zemi u postele, ze mu ho pravdepodobne Jakey opatri dirama. Ale rostliny nechavaji Jackmana chladnym – zaplat panbuh.
😀 (rofl) Tomu říkám výchova nepořádných chlapů (rofl) Taky bych někoho takového potřebovala. (chuckle)
Můj někdejší přítel měl kočku a ta poch… (blush) ehm, označkovala veškeré použité prádlo. To ho naučilo vše uklízet a věšet na ramínka (tam se jí prej blbě balancovalo (chuckle) )
Zdravím.Tak svod máme za sebou.Černé potěšení uspělo.Jen byla špatně otrimovaná,ale to nevadilo.Takže pokračujeme dalšími kroky směrem k uchovnění.Dík za palečky.
skleróza je hrozná věc – já už si zase nepamatuju, jaké že to máš psisko. Co takhle nějaký článek, aby si to člověk nacpal do (fubar) – myslím do hlavy… (rofl)
U Jiřiny z GB, toho času z ČR si pamatuji, že má malého černého pudlíčka…
Ale tady váhám mezi kníračem a teriérem…
Kdepak, Jiřina GB, toho času ČR má sice malého černého pudlíčka, ale ten patří mezi harlekýny. A pozná se to jen když zvedne kebulku, páč má malý bílý bryndáček 😀 Sleduješ, jak jsme my kočkoidní strašně drzý? My už se mícháme i do hafů. (chuckle)
no – ty si to musíš pamatovat líp, když máte Lordíka pudlíka v příbuzenstvu (nod) Já si taky líp pamatuju všechny dogy a mamuty kolem … (wasntme)
Koneckonců Jiřina ČR taky dluží portrétek (dog)
Ajajaj – kluci zahradníci jsou opět neskuteční kouzelníci – opět mi pozvedly koutky hu-úst. A jinak jsem na tom jako Štětinka – už to není obyčejné čtení, ale v hlavě mi zní Dedin hlas a je to jedinečný zážitek.
Jinak jsem si prohlídla Alexiny fotky – pane jo, smekám kloboučiště. Žabí fotky a diamantový rybník a čáp na modré obloze – to je opravdu potěcha pro oko.
Ještě k Heduš – napiš na zviretnickykalendar@seznam.cz – uvidíme, co na to Louk – ona je šéf 😉 . Já se mohu pouze přimluvit (talk)
Jé, lidi, tohle snad ani není možné:
http://www.novinky.cz/koktejl/197811-zbloudily-kocour-byl-diky-cipu-nalezen-2000-kilometru-od-domova.html
Nojo, ušel sice 2000 km, ale zabloudil! Náš děda měl kocoura, který bydlel v Praze a na léto byl odvezen v košíku vlakem do Horšovského Týna, kde byla rodina na letním bytě. Po dvou dnech se zratil a za dalších osm dní byl opět doma.
To jako doma v Praze? To je úžasný. A jinak Krakonoši, ty musíš Nazgúly důvěrně znát. Oni vyrůstali v tvé zahrádce 🙂
Ano, doma v Praze, v pětipatrovém činžáku na Smíchově u Jiráskova mostu. Jak trefil je mi záhadou. Zkuste se dostat, coby domácí rozmazlená kočka za osm dní z Horšovského Týna pěšky do Prahy! Tam jel vlakem a byl zavřený v košíku v hytláku, takže neviděl ven a jediné, co mohl cítit byla vyjetým olejem ošetřená dřevěná podlaha. To náš Ferda (bývalý kocour, 12. 5. 2010 oslaví 20. narozeniny, mimo jiné očkováním u veta), by něco takového neudělal, ten je doma tam, kde je mistička s papáním, pelíšek, záchůdek, teplo a my dva; naprosto není důležité, na kterém místě planety to je.
Kdyz se mluvi o psech a zahrade. nas Jakey, jak mnohym z vas je z fotek znamo, je velmi hunaty, ale hlavne ma spektakularni ocas. Clupy az 15 cm dlouhe a hrube. No, vypada jak takovy ten rakousko uhersky federpusch, co nosili nekteri dustojnici na helmach. Mame domecek vyluxovany, podlahu v kuchyni vycidenou. Aaale, padaji jehnedy z dubu. jednu chvili to vypadalo, ze pada hnedozluty snih. Terasa vypada, ze mame nahnedly koberec kovral. No, a samozrejme, ze pes musi ven. Pes si hraje, pes se vali radostne v trave, ze je tak pekne. Pes vstoupi do kuchyne a jehnedy a pyl z nej odpavadaji. Na ocasu jsou ty jehnedy jako zahakle. To zas bude fuska ho vykartacovat a potom uklidit.
Tak mne napada, kolik zahradniho odpadu muze na sebe nalepit Gill od Beni. To proti nemu je Jakey asi zabar.
ahoj! zdravím ze školy, dneska tu jsem celý den (dance) končíme v sedm, venku je konečně krásně a já toto 8)
no jo no, jsem se na to o5 dala, že (emo)
držím moc palce všem potřebným, i když často nepíšu, občas nakouknu a myslím na Vás!!
A veřejně se přiznávám, že jsem hrozná ostuda, jetě jsem totiž nezaplatila za setkání a ani jsem si ještě neobjednala kalenář! Když slíbím, že si zítra ten certifikát do banky opravdu nainstaluji, a že to zítra pošlu a zkusím si objednat kalendář, budu vzata na milost (nemilost)?????
Ach jo (headbang) ;( :@
zchlobila cholká zchlobilcha musí spchočitchát čináčt (tmi)
já myslím, že někteří protekčáci určitě na milost vzati budou (rofl) Neboj, Zana je hodná strážkyně korunek a Louk s Ygou ti taky hlavu neutrhnou… (doufám (chuckle) )
😀 Jooo, ale doufám, že kárána budeš, páč tady se nám na nástěnce objevujou 368. vážný varování 😛 (inlove) (sun)
Sodoma v komoře :O . Tytyty jedna (wait) . Ale jestli tě to uklidní, milá Heduš, nejsi sama 😛 . Písni prosím potvrzující objednávkový mail na kalendářovou adresu 🙂 .
Koukám veeelmi přísně! Tak šup šup. A popožeň ségru (flex)
Zdravím a přeju pohodový víkend.Je krásné azuro,na pobyt venku idealní počasí.Za chvilku jedeme s černým potěšením na svod dorostu.Jsem celá zvědavá jak ji posoudí odborníci.Trošku nám držte palečky,ať jsme úspěšné.Po návratu podám zprávu.
Držím! (h) (y) (h)
Držím, to bude určitě dobré. (y)
Zcela OT, breaking news – Julča v TV!
http://www.ceskatelevize.cz/program/10095690193-16.04.2010-23:30-24.html?fromvoted=1&
Je dobrá, tohle bych fakt nezvládla.
julča je moc šikovná.
Díky jejím recenzím brněnských kaváren jsem objevila jednu na Kraví hoře a výbornou
Krásný den úpně FŠEM. Mně zrovna nejlíp nezačal. Kleká mi chladnička. Ale snad se na závadu bude vztahovat záruka. ta mi končí 10.6. Tak snad.(bat) Dede, já se moc pobavila. Osobně mi stačí budel (budovatelský elán) našich plyšáků. Já nevím, proč si vybírají už řádně obhospodařené pozemky se zasazenou flórou 😉 A Daník maskovaný rybízem opravdu nemá chybu. (inlove)
Může mi někdo vysvětlit, jak je možné, že na JEJICH stole v JEJICH mističkách se kosourci jogurtu ani nedotknou, kdežto když si ho dám na SVÉM stole do SVÉ mističky s musli, lezou mi do ní oba? Teda Bertík tam strká hlavu a zcela nepokrytě se cpe, kdežto Mikešek si jako vždy veleopatrně namáčí špičku pacičky a tu pak olizuje? (Hihi, ale je to pohled pro bohy, vypadá to, jako by jedl lžičkou. 🙂 )
cizí je vždycky lepší
Na sousedovic zahradě rostou lepší jablka
To, co má páníček (panička), je určitě mnohem lepší, než to, co mám v misce! Dej kousek!… mhmmmm, co to je? voní to nějak divně, zkusím blíznout. … Mhmmm, je to totéž co mám v misce, nebo ne? Dej sem ještě kousek!…. Mhhmmm, je to sice stejný, ale určitě je v tom nějaká habaďůra, dej to sem všechno! …Mhmmm… EeeE vždyť já vlastně vůbec nemám hlad, tak si to zase vezmi a můžeš to dojet. Jsem znechucen, zvedám ocásek a jdu si lehnout. (party)
úplně to vidím (rofl)
To nic není, pokračování je mnohem zajímavější. Začne to úpěnlivým pohledem na zmuchlanou deku na gauči. EEeeeÉÉÉÉÉ, paničko, urovnej to, jinak bych si tam nemohl lehnout! … No, nic moc, ale obětuji se. Hup (8 kg), pořádně uťapkat, teď si sednu na zadní a… …EEEeeÉÉÉÉ kňour ÉÉÉ, chci čochnit! ,,Nezlob, už jsem tě drbala X krát! (X= libovolné celé číslo větší, než deset). …EEEeeÉÉÉkvák! (už sa něpametám!) A dělej! (následuje ducnutí a plácnutí tlapkou.) Panička nevydrží, kocourka porazí na bok a začne ho vochlovat proti srsti. Chlup ušatý se převalí na záda, začne dělat kurvu (přední tlapky ohnuté, zadní roztažené) a doslova chrochtá blahem. Pokud panička skončí předčasně, Jeho Výsost línou ruku rychle předními uloví a začne neposlušné prstíky něžně za velkého vrnění ohryzávat. Pokud má dost, udělá totéž. Následují dvě možnosti: pokud dost nemá, posadí se vedle paničky, vykulí kukadla, natáhne hlavu a začne znovu eat a vydávat různé nelibé pazvuky. Pokud usoudí, že to stačilo, přetáhne deku přes sebe, udělá ušatý kravinec a za velkého vrnění spokojeně usne.
😀 (rofl) Vždyť ty mu ZÁVIDÍŠ |-( A jen tak mimochodem, píšu to levou rukou, protože mi na pravé leží Mouryn. A mína mě čím dál, tím víc citýruje. Taky ve 2 v noci. Achjo. Prostě jsme oddaní poddaní. (call) (h)
Nezávidím. Mne má panička taky ráda. Ale až se znovu narodím, chtěl bych se mít aspoň z poloviny tak dobře, jako on.
A v noci je to u nás o tom, že Ferda si večer vybere vhodnou postel, bez ohledu na to, jestli a kdo v ní leží, lehne si vedle oběti, položí si na ni přední tlapky a za spokojeného vrnění usne. Pokud se oběť zkusí převalit, nebo se vrtět, dostane tlapkou jemný pohlavek a uražené Lordstvo si lehne vedle. Ale v noci zásadně nikoho nebudí, pokud pominu bagrování v záchůdku, jenže ten je v předsíni a bývá použit vždy až kolem šesté ráno. Další odpočinek už se odehrává na prkénku, upevněném k radiátoru, což je ideální úložiště. (Teplo odspoda a ranní sluníčko z východu). Je zajímavé, že v Praze leží vždy tak, aby koukal do místnosti a radiátory na chatě objímá tak, aby koukal ven. Asi se mu pohled na okolní paneláky a pejsky, očůrávající dětské hřiště, nelíbí.
Krakonoši – tak to mě zajímá. Totiž, kde kdo vykládá, že své kočky či kočkoury drbe na břiše a oni to dokonce snad vyžadují. Tak to Zikmund vůbec nesnese, aby se mu na bříško sáhlo – to se ruka šmátralka hned se zlou potáže, protože je okamžitě dodrápána a odkopnuta. NA BŘICHO SE NE-SA-HÁÁÁÁÁ.
Jinak povídání o tvém kočkourkovi je úžasně plastické. Jo- je vidět, že kočičák je osobnost.
Bývaly časy, kdysi dávno, že Ferdík o mazlení nestál vůbec. Jenže časem přišel na to, že k dobrému bydlení patří i hlazení, česání a drbání. Jinak o něm mohu s klidným svědomím prohlásit, že je masochista! Zbožňuje hustý hřeben, známý z dřívějška pod názvem všiváček; jakmile spatří, že má tento mučicí nástroj někdo z nás v ruce, okamžitě přiběhne, brouk brouk, rozplácne se a česejte a koukejte POŘÁDNĚ přitlačit! Obyčejné pohlazení = znechucení, cení se jen neurvalé vochlování proti srsti a čím víc se tlačí, tím líp! Vrcholem blaha pak je, když si ho panička splete s těstem na knedlíky a začne s ním válcovat gauč. Při tom je velmi žádoucí, aby současně s převalováním byl kožíšek řádně drbáním proti srsti rozvrkočen a čím víc a důkladněji je rozcuchán, tím víc se mu to líbí. Vše je ,pochopitelně, řádně a soustavně komentováno směsí těžko definovatelných zvuků, chvílemi to dělá dojem, že máme někde v bytě smečku divočáků. Smrtelným hříchem ale je, když se s útrpným právem skončí předčasně! Následuje úpěnlivý pohled, rozhořčené eání, proložené kňouráním a pokud mučitel ihned nezačne znovu, útok tlapkou. Největší zábavou je příchod sousedky; ona se ho trochu bojí a ten hajzlík na to velmi rychle přišel. Takže přijde, ducne, lehne a po očku kouká. Sousedka se pokusí ušaté torpédo pohladit, následuje náznak útoku tlapkou, sice nepatrný, protože Veličenstvo se nehodlá namáhat, když si právě lehlo, ale sousedka ucukne, vypískne a Jeho lordstvo se jen spokojeně chechtá pod fousky. Následuje převalení na druhý bůček a šibalské mžourání, další pokus o phlazení, jemný pohyb tlapkou a další veselý smích. Takhle se vydrží bavit někdy i deset minut.
Dobré ráno z Brna (sun) Taky máme modro, ale zimu. Kája odjel na letiště s modelem a Kačka na seminář orientálních tanců do Rousínova. Takže jsem sama doma s Kubou, který tvoří projekt do občanské nauky (kupodivu o chráněné krajinné oblasti) a já půjdu vařit jambalayu. Zahrada mě čeká zítra na chalupě, tu naši pidi na dvoře jsem včera začala plít znovu a musím přiznat, že i nám to letos kulhá- jedna skalnička odešla, narcisy málo kvetou a některé floxy se tváří tak, že bych na ně měla chodit dýchat. Tak asi půjdu na půdu hledat květináče a zasadit do nich cibulky šťavele a frézií, které jsem letos pokusně koupila ve velkém balíku cibulovin a prý se mají předpěstovat doma.
Nenašel by se tu dobrovolník na domáci debordelizaci? Chytá mě úděs, když se rozhlédnu a zjistím, co pubertální děti dokážou….
Krásné, láskyplné, vzpomínkové povídání. Pamatuji si jej před lety. Tenkrát měla Klérka za sebou destruktivní období pilného zahradničení a já měla vše v čerstvé paměti.
Morava hlásí azúro a jak sluníčko stoupá nahoru, začíná se i oteplovat. Minulý týden, ještě před dešti, jsem nafotila pár fotek z dubnové přírody. Pitrýsek s YGOU jistě ta místa poznají. Fotky jsou tady
http://dig.rajce.idnes.cz/Priroda_v_dubnu/
krásné fotky. Žabí hemžení je teď i na golfovém hřišti ve všech vodních překážkách… (chuckle)
Černý čáp je krásný úlovek. Na fotce ho namáme, naposled jsem ho viděla „naživo“ na loukách u Mohelky – ale dokumentace není…
Alex, nádherné obrázky! A speciální gratulace k čápovi (y) (h) .
Čáp je špičkovej (h)
Jsem degenere (fubar) – já četla, že ČAJ je špičkovej – a už jsem ho hledala (wasntme)
Milá Ygo, čáp je špičkový. A já ho ještě nepochválila. Nádhera. 🙂
Čáp je úžasnej a milostný život žab taky nemá chybu (y)
Krásné vzpomínání. (f) Já mám štěstí. Do domečku jsme se přestěhovali když už bylo Denýskovi osm let, takže ač původem skoronorník, dává přednost podřimování na zápraží a vyhřívání se na sluníčku. A Yumminka ve štěněcích dobách zlikvidovala pouze jeden mladý javor. 🙂 Ale miluje účast na zahradničení. To si lehne naproti mně – občas se trefí i na chodníček, ale většinou do záhonu, a pozorně s čumáčkem těsně u mých rukou sleduje jestli to dělám správně. (f)
Hekýý deset 🙂
Krásná vzpomínka, taková jarní (inlove) .
Mažu na sluníčko (sun)
Zano, u nás je zatím i na sluníčku dost chladno, ale také pomažu, ještě mě čeká moc práce na zahrádce. Jak páše Xerxová i mne odešlo dost rostlin do jejich nebíčka, tak je musím odstranit a o skalce nai nemluvím. U mne bolí záda dopředu 😉 .
Omlouvám se za překlepy, sedím v křesle a mám klábosnici na klíně, ale i tak bych si měla po sobě vždy všechno přečíst 8-| .
Krásné ráno u vzpomínek na zahradnickou dvojku (trojku). Jak máme teď ty neděle povídací, tak v mé představě to taky Dede čte. A je to mnohem zajímavější slyšet tu její intonaci, ten její hlas.
Krásné ráno mi vyšperkovala bezzubá kočka Máča, která si myslela, jak mě vtipně doběhne a přes noc sežere ty smažené řízky, co jsem nevychovaně zapomněla na lince. Bohužel zjistila, že pod vrstvou stouhanky jsou ukryté pouhopouhé hnusné žampiony. Ale nenechala svou pomstu polovičatou a pracně je celou noc vybalovala a na lince je nechala hezky seřazené, vykulené…
Již tradiční boj sem sehrála s Ondrou, který má velmi komplikovaný vztah k antibiotikům, které právě polyká. Musím mu je půlit,a le uvnitř jsou zřejmě velmi hořké, a tak tu dvakrát denně obdivuju tanec svatého Víta. Podivné kroužení kolem stolu s práškem, zaříkávání (já to nechci, je to hořký, já to nespolknu), jeho braní do rukou a opětové pouštění na stůl, zem, gauč,… kroužení kolem stolu a naříkání a kvílení, pak ukecávání, až to nakonec po hodině spolkne během vteřinky a je vyhráno.
Dobré ráno všetkým z chrpovomodro zafarbenej Blavy. Som tu pár dní nebola, pécko potrebovalo dochtóra a čítam – ach jaj veci smutné, Katka má bolesť veľkú, ani neviem čo povedať.
Ale aj veci veselé – o kúskoch podarených kocúrkov – taký je život. má vždy viac dimenzií. A nový prírastok v Dalmatínove – krásne dievčatko. Teda človek tu chvíľku nie je a toľko nových udalostí! (f)
Dobré ránko všem ze zatím chladné, ale nadějně sluníčkové Prahy. (h)
Milá Dede (inlove) , tahle půvabná perlička z archivu mi bůhvíproč připomněla legendární větu: „… jeď do Pelhřimova a prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ (chuckle)
Takhle zodpovědný přístup ovšem nelze než chválit (clap) 🙂 , a navíc to kouzelné a láskyplné vyprávění o choďatech v sobě skrývá obrovský příslib do budoucna. Mocmoc se na to těším! (h)
Dobré ránko!
Blesan už tolik nehrabe, ale za to ho , z nějakého důvodu, provokujou thůje a plete si je z patníkem. Budu mu muset nějakej sehnat :O
Ano, privátní patník pro Blesánka (dog) , to je jediné správné řešení, Rputinko. (inlove)
Myslím, že před vchodem do domu, postavím mohylu 😀
Rputi, zkus natlouct kolem thuje klacíky, je to záhada, ale oni se pesani trefi na tenké klacíky. Až thuje povyroste, nebudou ty popálené spodní větve vadit,anebo má už rostlina takovou sílu, že tu močovinu eliminuje.
Alex, když ony ho klacejky nezajímaj. Já mám podezření, že ty thúje mu nějak voní a on to chce přerazítkovat. Po ničem jiném nečůrá – kromě šutrů. Takže to asi vyhraje ta mohyla 😀
Nevím, čím to je, ale tůje, co máme před zahradou na chatě na ulici pečlivě zalévají všichni pejskové, procházející kolem. Nejspíš je to o tom, že jeden něco ,,napíše“ a ti všichni ostatní cítí naléhavou potřebu to ,,okomentovat“ A nekastrovaní kocouři dělají na jaře totéž jenže s patřičným akustickým doprovodem! (Chci žééénskouuuuůůů!!!)
Hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Dede, dík za další Nazgúlovaté vzpomínání… (inlove) Betka taky ráda zahradničí, i když už je výrazně méně pracovitá, než zamlada. Letos mi nějak zahrádka nepřečkala mrazy (shake) – nevydržely vřesovce, vymrzla stromková růže a bohužel i ta malokvětá keřovka – ta kouzelná, co se z bílé měnila postupně na červenou 🙁
Jindro (inlove) , to je mi moc líto. (rose2) Letošní zima byla všude zlá. 🙁 Ta čarověníková mini jedlička, která přišla o střed kmenu, asi taky odejde. Chvíli to vypadalo, že postranní větve zůstanou, ale jedna je už skoro pryč. ;(
Jinak jsem Ti chtěla říct, že když ráno dočasně chybí Tvá mantra, mám pocit, že na mě dopadne nějaká katastrofa – teprve s ní je svět v poářdku. (y) (nod) Díky! (h)
Taky si fňuknu. Moje letitá (35) levandule bude mít moc starostí, aby uhájila holý život po pádu laviny se střechy. Má jen 2 ubohé větvičky živé 🙁
O dalších skalničkách ani nemluvě. To jen že ta levandule byla už dlouholetá kámoška. Tak si zase něco koupím, no. 🙁
A taky si myslím, že by si Xerxová měla zjednat záskok na vinšovací mantru, až pojede na dovču. Co my tady, když nebude rano vinšování? (smirk)
chcete nějaký trénink ? (rofl) Ttřeba že bych zítra ráno mlčela 😡 ?? Protože budete muset moji přítomnost oželet na víc jak týden (aspoň si odpočinete 😀 ) . Jedeme dost mimo civilizaci a rozhodně to nevypadá, že by tam byl net k dispozici.
Včera večer jsem se kochala fotomapou na Googlu a kousek od domku už to nemá rozumné přiblížení – píše mi to, že požadované rozlišení není k dispozici… Takže asi opravdu divočina (wasntme)
Hale, Xerxová, nejsou tam náááhodou lvi? (wasntme)
Tak teď nevím, jestli mám přát dobrý večer, či dobré ráno. Že už je sobota, jsem zjistila podle nového článečku. Tenhle jsem už rozhodně četla, protože jsem si pamatovala celé pasáže. Ale o Nazgúlech se vždy dobře čte. Stejně jako pohádky, jde to číst do kola.
Povedlo se mi vstřebat zase něco s diskusí. Takže myslím na všechny potřebné a držím palečky (zvláště ve středu budu myslet na Kačera a Pimprle).
A jdu zdechnout do houští. Spánek tomu asi říkat nepůjde. Včera jsme měli příšernou noc, při které jsem zjistila, že Rysík ví, proč nejradši pije vodu. Po džusu je mu zle :(. On se ovšem přes den dospal (naprosto nečekaně spal odpoledne 3x tak dlouho, než normálně) a strašil tu ještě v jedenáct. Tak já jdu taky zapadnout, zítra budem celý den pryč. Vlastně dneska, chjo.
Desítku umím přičíst i v tuhle hodinu, asi mám nějakou protekci 😉