30. 3. 2006
Už měsíc jsem kocour-ová. Nevadí mi to. Stejně mě z toho přivolávání ženských škrabalo v krku.
6. 4. 2006
Protestuju. Nesnášim, když mi někdo bere jídlo. Byl jsem na terase. Kutal jsem v truhlíku, kam předtím holka nasypala nějaký něco z pytlíku. Vypadalo to jako drobky. Nesnáším plýtvání, tak jsem to chtěl vyhrabat. Holka přišla a měla řeči. Prý mám ležet na sluníčku a nezlobit. Tak jsem si lehl. Je to lepší než poslouchat řeči. Pak mi přelítlo něco přes čumák. Teda kolem čumáku. Bylo to hnědý, pomalý a vydatně to bzučelo. Usoudil jsem, že je to chutné sousto, a vyrazil. Holka vyrazila taky. Následovala komedie zvaná Piškot po čmelákovi, holka po Piškotovi.
Byl jsem rychlejší. Bylo to blbý. Hmyz mi bzuněl v tlamce a škrabal nožičkama. Holka mi páčila čelisti. Nemohl jsem kousat. Hmyz škrabal. Škrabal mně. Já škrabal holku. Nerad. Ale boj o sousto je boj o sousto. Holka pištěla, že mě píchne. Oteču. Udusim se. Nevim, proč mínila, že se udusim, když už jsem se dusil. Držela mne v zápalu boje pod krkem. Držela mě pevně. Nakonec mi tlamku rozpáčila. Musel jsem pochoutku vyplivnout. Nevěděl jsem, že je tak lakotná a nedopřeje mi ani zpestření stravy. Jestli budu mít nedostatek proteinu, vyhynu. A vyhynutí mně nemohu dopustit. 
25. 4. 2006
A kruci! Kruci! Jsem smířlivej kocour. S tím, že jsem u toho protivného doktora před časem přišel o malý kousek sebe, s tím jsem se smířil rychle a rád. Ale s tím, že i Bubu přišel o malý kousek sebe a já tím přišel o kámoše, se smiřuji nerad. Z celkem rozverného černého pišišvora je dokonale líný tvor. Pořád spí. Nebo jí. Nebo spí. Nebo jí. Když se zvedl, zkusil jsem mu přihrát myš. Ani si jí nevšiml. Šel rovnou k misce. Chroupal granule, pak se vrátil a lehnul si. Lehnul si na tu myš. Už celé odpoledne čekám, až se zase zvedne. Stejně bude z myši placka. Místo kámoše tu mám Otesánka, který je líný jak vandrák v červenci.
4. 5. 2006
Velká holka myla okna. Nadšeně jsem jí pomáhal. Při osmém pokusu spadnout z okna mě zavřela do koupelny. Řekla, že chvíli to tam budu muset vydržet, protože už tak má problém se ve výšce na okně udržet a ještě hlídat, abych nezahájil výzkum gravitace, to už je na ni moc. Pche! Taky nic nevydrží. Nejsem jako holka. Vydržím všechno. Vydržím i v koupelně. Nejsem žádné mejdlo! Umím se zabavit. Trochu jsem se prošel po policích. Má tam toho zbytečně moc. Protřídil jsem to, většinu vyházel. Na podlahu. Snad se o ty střepy nepořeže.
18. 5. 2006
Od rána vytahují holky pořád nějaké hadry ze skříně. Oblečou si je, pak stojí před tím lesklým v předsíni, tváří se divně. Sundají to. Oblečou si jiný hadr. Tak pořád dokola. Říkaly něco o divadle. Jako bych jim nestačil. Nebaví mne to. Snad už si mne konečně všimnou. Všimly. Velká holka na mě divně koukla a řekla, že se k té halence na křesle nemám ani přiblížit. Pche. Klidně. Teď na tý halence stejně ležet nechci.
Jdu na terasu. Musím zkouknout, jak vyrostlo osení. Vyrostlo. Je vysoké. Musí se dlouho soukat do krku. Lechtá. Soukám. . . soukám. . . a kruci!. Osení se rozhodlo, že se mi z žaludku vysouká zas ven. Bl. . . bl. . . ne, na terase ne, fuj, honem dovnitř, honem. . . na koberec taky ne, tam to bylo minule. . . bl. . . bl. . . honem, kam? Že by? JO! Tam. Uf. . . to je úleva.
Nevim, proč ječí. Nevim, proč by si nemohla vzít jinou halenku.
30. 5. 2006
Holka už potřetí řekla, že zlobím. Nesmysl! Jsem vzornej. Kocour. Když něco někam nese, jdu před ní. Ukazuju jí cestu. Vím přesně, kam má jít. Jdu pomalu, aby se neunavila. Jsem ohleduplnej kocour! Čím těžší věc nese, tím pomaleji před ní kráčím! Nenechám se odradit výzvami, abych proboha konečně uhnul nebo aspoň zrychlil. Tss. Nejsem žádné ořezávátko a vím, že práce kvapná, málo platná. 
Jsem vzornej. Jsem pracovitej. Pomáhám, jak umím. Pomohl jsem jí z pračky vyndat prádlo. Rozložil jsem ho po celé předsíni. Aby rychle uschnulo. O misku s vodou, která se do toho vylila, jsem zakopnul omylem. Holka štěstím nemohla popadnout dech. Když ho popadla, hned ocenila, jak moc jí pomáhám. Prý do blázince.
Jsem vzornej. Musim jí to dokázat. Sedí u počítače. Musím jí říct, že jí miluju. Dám jí pusu čumákovku. Tak jdu. Vyskočim na stůl, aby se ke mně nemusela sklánět. A kruci! Kruci! To by mě zajímalo, kdo na stůl zrovna na místo mého doskoku nastražil hrnek s kafem. Takovej malej hrnek a jak dokáže naplnit celou klávesnici. . .
Mňautobiografie pana Profesora 5 – Logistika
15. 6. 2006
Něco je ve vzduchu. Něco je ve vzduchu. To by fakt nešlo. Přece nepřijdu o pověst skvělého mucholapky. Jdu na to. A kruci. To byla šlupka! Ale můra už ve vzduchu není. Lustr taky ne.
27. 6. 2006
No to je dost! Holka vyhlásila, že jedeme na chalupu. Vytahala tašky a nosí do nich plno věcí. Nevím, na co. Já si sbalil svých pět chlupů a myš Evelínu. Jsem sbalenej. Čekám u tašek.
28. 6. 2006.
Vzbudil jsem se šprajcnutej mezi lahví kečupu, toastovačem, pytlíkem mouky a síťkou s cibulí. Nevoním. Holka mne vyprostila. Řekla, že jsem si spletl tašky. Konzervy a granule jsou v té červené. 
Naivka. Kontrolovat zásoby granulí jsem vůbec nechtěl. To by si nedovolila, zapomenout na ně. Mne zajímala mouka. Kdyby ji nevzala, v čem by obalovala houbové řízky? Kruci. Byla v té tašce strouhanka? Jdu se podívat.
29. 6. 2006
Jdem rozčilenej. Kocour. Jedeme až zítra. Musel jsem zas vybalit myš Evelínu. Holka suší v troubě rohlíky a na sušáku tašku. Pořád huhlá něco o slonovi, kterej v tašce tlápnul do pixly s vajíčky a natrhl pytel se strouhankou. Vzniklou směs z tašky dolovala půl hodiny. Nemám čas poslouchat její lamentace. Musím si dočistit chobot. Teda ocas. Nevěděl jsem, že zaschlá vajíčkostrouhanka na chlupech tak drží.
30. 6. 2006, 9:00
Vypadá to, že konečně odjedeme. Ráno mi holka sebrala misku s jídlem. Mně to neva. Stejně se tak těšim, že nemám na jídlo pomyšlení. Zato Bubu sedí na místě, kde bývá miska a kvílí smuteční žalm. Nedá se to poslouchat. Jdu ho vypnout. A kruci! Nebyl tam. Nebyl nikde. V jedné tašce podezřele chroustalo. Nebyl to chroust. Byl to Bubu. Prohlodal pytlík s granulemi. Holka ho vytáhla. Řekla, že je nenasytnej hltoun. Že bude v autě blinkat. Že jde vzít ještě další pytlíky. Asi ho zakousnu. Zas kvůli němu zdržení.
10:30.
Měl jsem ho zakousnout. Už jsme mohli být na chalupě. Zatím trčíme někde v polích. Holka čistí poblinkanou sedačku. Říká, že jí nenapadlo, že se Bubu lekne šustění pytlíku, a hodí v kritické chvíli hlavou. Říká, že nevěděla, že obsah kočičího žaludku je tak velký. Bylo by výstižnější říct „hrošího“ žaludku. Sedim trpělivě na jiné, čisté sedačce. Začla se otřásat. Divné. Ještě přece nejedeme. Aha. Pod sedačkou je hroch a klepe se.
11:45.
Jestli ještě jednou kvůli hrochovi zastavíme, tak mu ho opravdu kousnu. Jsem strašně natěšenej a nedočkavej kocour. Další zastavovací zdržení už bych nezkousl.
12:00.
Aktivuji čichové a zrakové čidlo! Už tam budeme!!! Tu vůni znám! Ty stromy , které se míhají za oknem, také znám!! JO! JO! Vyskakuju a lepím se na přední sklo. Dělám, že ty řeči neslyším. Trochu oblízané sklo snad vyčistí snáz, než hodně zprasenou sedačku. No dobře, no, tak slintám o něco víc, než trochu. Radostí!! 
12:05.
JO! Jsme tady! Konečně! Vystupuju. Okamžitě letím zkontrolovat, jestli je vše na svém místě. Střecha? Jo, v pořádku. Aby ne, odkud by mne asi holka sundávala? Bříza za chalupou? Je tam. Aby ne! Miluju lehké houpání na nejtenčích větvích a zděšené kvílení holky, že spadnu. Řeka? Jo, je tady. Miluju sedět na kameni, zírat do vody. Miluju hru s holkou. Přiběhne, děsí se, že spadnu do vody, strhne mne proud a odnese mne. Proud mne neodnesl ještě nikdy.
Holka vždycky. Mne odnese. Od řeky. Nese mne a vrká, že bych se utopil. Co by si beze mne počala. Souhlasně vrkám. Taky nevím, co bychom si beze mne počali! Nechám se odnést do kuchyně. Holka mi dá kousek šunky. Aby mi vynahradila, že jsem odnesenej. Kocour. Vezmu si šunku. Sním šunku. Jdu zpátky k řece. Do 3 minut přiběhne holka. Odnese mně. Vrká. Dá mi šunku. Jdu k řece. Dá se to hrát i tři hodiny. Buď dojde šunka, nebo mně trpělivost. Kdo má pořád lítat zpátky.
12:30.
Šel jsem do kuchyně. Vybalit myš Evelínu. Tašky v kuchyni nebyly. Ani holky. Šel jsem jim vynadat. Místo co by nosily tašky, někde se flinkají. Našel jsem je u auta. Všechny tři klečely na všech čtyřech. Zíraly pod auto. S nimi klečely a zíraly i tři další holky. Sousedky z vedlejší chalupy. Měly oči jak tenisáky. Prý tohle v životě neviděly. To chápu. Chlupatí černí hroši se na Šumavě moc často nevyskytují. A strachem přilepení naplacato k podvozku už vůbec ne.
Piškot Pišutka v. t.
Kimi, držím za tlapku. Máme téměř patnáctiletého koliáčka Dona, je to velké zlatíčko. Zatím je v dobré kondici ale …. má už svůj věk. Také čtu zvířetník dlouho, ale jsem za bukem, za olšemi, borovicemi a za smrkem, hlavně za Dubem a to Českým.
Briílantní! To jsem asi sem ještě nenapsal – tak teď jo. Radost, potěšeníčko, půvabné, vtipné, no vůbec všecko.
Krásné kocouří povídání – dnes jediná věc, pro kterou mám úsměv. Dnes dopoledne mi odešla za Duhový most jezevka Dulinka ;( . Přišlo to najednou a bylo to hrozné (selhání oběhu, hlavně plic). Příští týden by jí bylo 16 let.
Zvířetník čtu od jeho začátku na NP, ale teprve v poslední době, vlastně co mi v srpnu odešla Kimi, jsem si dovolila přisednout v hospůdce a sem tam se zapojit do hovoru. Chtěla jsem sem psát o psech, které jsem v životě potkala, stačila jsem začít Haryka (ročník 54) a Dulinka už bude jen vzpomínka. I když se vlastně neznáme, věnujte, prosím, se mnou myšlenku nádherné psí duši, která mě provázela 15 let. Za Duhovým mostem určitě obě šmejdí po louce, Dulinka šéfuje a Kimča jí dělá bodygárda. Mějte se tam, holky moje, moc fajn.
Kimi ;( (u) . Hladím Tě po tlapce, vím dobře, jak Ti je…
Nejenom holky. Napište přece! To je nejlepší terapie. Nemizte!
Milá Kimi, je jedno, jak dlouho s tebou byla, bolí to vždycky, viď? Moc na tebe myslím (h) (rose2)
to je mi lito kimi ze vam holcicka odesla, a tak bez varovani. zapalim pro ni svicicku, at ma ten prechod snadny.
Díky moc, Vám všem. S lidmi „jedné krve“ se to snáší mnohem líp. Kamarád mi ji pomohl pohřbít na zahradě tak, abych tam viděla hned ráno, jak vytáhnu žaluzie. Až to nejhorší pomine, určitě něco napíšu a bude to pro radost. Ještě jednou, díky. (dog) (rose2)
Kimi: ja vim, ze to je smutny a je kolem tebe najednou prazdno. Ale kdyz se o svych pejskovych rozepises, tak se ti kousek z toho vrati a dusi potesi. Muj prvni prispevek do Zviretniku byl, kdyz mi bylo strasne smutno po nasi Grizzlince a povidani vlastne ani nebylo smutne. (h)
Kimi, stojím, v duchu, vedle Tebe a jen šeptám: „Je jim spolu dobře, holkám věrným. Buď smutná, Kimi, ale nezavírej srdíčko, aby další kamarád mohl do něj a Tvého života vstoupit a byl přivítán.“ (rose2)
Kimi, (rose2) , zasmutni si, ale nedlouho a už se připravuj na další čtyři tlapky, které ten smutek zaženou.
Milá Kimi (inlove) , je mi to moc líto. (rose2)
Moc se mi líbí ten výjev na louce za Duhovým mostem: … Dulinka šéfuje Kimča jí dělá bodygárda. Tak to určitě je, holky jsou zase spolu a nic je nebolí a mají jiskru v oku. 🙂
Objímám Tě, Kimi. (h)
Milá Kimi,
je mi líto tvých pejsků a je mi líto, že ti nemůžu nijak pomoci od té velké prázdnoty, která u tebe teď nastala. Tak jenom doufám, že až ta největší bolest přejde, tak budeš mít u sebe další čtyři ťapičky, které tě budou všude následovat.
Posílám ti pevné obejmutí (h) (h)
Děkuju moc za podporu. Naštěstí vedle mě není prázdno, zůstal mi druhý jezevčík Alan. Taky už není nejmladší, je mu asi tak 12 let a začátky měl velmi krušné. Moje známá ho asi ve dvou letech osvobodila ze řetězu, na kterém byl uvázán u plechového sudu a protože sama psa mít nemůže, dala ho ke své babičce, a když babička zemřela, dostal se ke mně. Říkala jsem osud, ale teď ze Zvířetníku vím, že to byla CD – stejně tak mi nadělila Dulinku, když jí byl rok a majitelé ji nechtěli a stejně tak jsem tátovi k 78. narozeninám pořídila ovčajdu Kimi, v jejích čtyřech letech. Nejsem z těch co říkají tenhle pejsek byl jedinečný a zůstane proto jediný. Každý pejsek je jedinečný a nezapomenutelný svým způsobem, a proto se nebráním dalšímu přidělení od CD.
O.T.Dede, máš mail k Tišnovu!
Milí Zvířetníci, se tu s panem psavým kocourem 🙂 potěšeně červenáme nad tolikerými pochvalami. Piškot přímo vzkazuje, že je poctěnej a polichocenej kocour. 🙂 . Děkujeme .
Ať si je pan Piškot polichocenej do haleluja, ale hlavně ať nezpychne a píše dál! 😉
Ještě jsem ráno nestihla poznamenat, že u nás je od ukazování cesty Bertík a Anka. Oba přesně vědí, kam jdu, a tak se mi motají kolem nohou a vlní se se mnou z místnosti do místnosti. On se vlní i Mikeš, ale tak nějak z povzdálí, důstojně. 😉
Vave, kdepak, nezpychne, jemu jest věda, výzkum a spisování nade vše , je to grafomňaun. 🙂
Miluju grafomňauny! (h) (cat) (y)
Vážený pýřící se pane profesore a p.t. smečko, já se musím ještě přidat, jsou to pozoruhodné průhledy do nelehkého kočičího života. A napsáno je to brilantně (přeloženo do češtiny – chechtací ródeo první kategorie).
No dobře, ale pět a devět, co to má znamenat, takhle v noci!
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
,(*) Mladá spisovatelka uveřejnila svůj román. „Přečetla jsem si tvůj román,“ říká podrážděně přítelkyně, „jen by mě zajímalo, kdo ti ho napsal!“ „A mě by zajímalo, kdo ti ho přečetl!“ .(*)
~o) Klidný večer a hezky se vyspinkejte! ~o)
To je klasa! Fakt o kafe… a kdo teda, no? Tady se jeden nic nedoví.
Báááječnej Mišutka, čtu až teď a děsně si to užívám (rofl) (rofl) (rofl)
Ještě taky vzornej a pracovitej 🙂
Díky za pěkné počtení pane profesore.
Piskotku (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) perfektni, jako bys byl nas (rofl) (rofl) (rofl) presny (nod) a neskutecne vtipny, bo pravdivy ]:) joooo kocky (cat) si kdovico myslime, ale prdlajz vime 😀 co jim tahne hlavou. A ono asi i lepsi nevedet (rofl)
Nase Jasminka, t.c. objevujici venkovni svet, se vcera misto expanze na zahradu vrhla na prichoziho oblbleho Rondu, strhla mu okamzite a nekompromisne naplast po kanyle a jala se ho matersky cistit, od splacleho cumese az po pahylek ocasku (rofl) do pozdniho vecera ji to vydrzelo, prece jen 40kg boxer je nejaka plocha 😛
Jo – to je ze života!
Náš kocour by dodal: hladí mně, drbe mně, to je přřřííííííjrmnýýý, grrrr, furt mně hladí – sakra ať toho už nechá – RAF!
A rychle kousne zubiskama do měkkých tkání – tedy nikoliv do ruky, ale do předloktí nebo pěkně do krku nepozorného drbače… Sice bývá obvykle bacen polštářem, ale svou vteřinu agrese si užil.
Jo, s kočkama je psina!
Zcela OT – kluk zítra jede na jarní „rozveselování“ do Račic a bude tam mít i kamarády ze Švédska. Co jim přivézt jako typický český suvenýr, nejlíp potravinový? Becherovku a Fernet už jsme předem zavrhli, přeci jen to bude sportovní soustředění, takže alkohol nebrat.
Co třeba lázeňské oplatky a kyselé ryby….. Obojí je echt české a obojí moc dobré.
Lázeňské oplatky jsou tutovka
Bohužel to potřebuju koupit v našem Albertu, takže oplatky tam asi mít nebudou. Ani na pečení čas nemám, vzpomněl si pozdě (myslela jsem, že jede až ve středu). Napadly mě takové blbosti typu Studentská pečeť nebo Dezert Metro, ale nevím, jestli by to nebylo blbé.
Co velikonoční vajíčka s lentilkama od Orionu? To je takové veselé a budou velikonoce:) Studentská pečeť taky není špatná.
Jinak Švédsko se potvrdilo jako země, odkud se extrémně špatně vozí suvenýry, jak prohlásil Hřívnatec: jsou jenom dva, plyšoej sob a špachtle na máslo (rofl) Takže já jsem za noční odvozy na letiště dostala švýcarskou čokoládu a Víla klobouček s nápisem Sweden 😀
Jo, ty lentilky bych mohla zvážit, jestli je teda u nás budou mít, náš Albert je dost vykradenej.
Jaké špatně se vozící suvenýry ze Švédska? Náhodou, dcéra mi vloni dovezla jednu Abbu na vinylu – přesně tu, kterou jsem ještě neměla. 😉 😉
No nahodou Studentska pecet, aspon pro nas do USA, jsou vyborne darky. Ovsem Chetova rodina a nasi kamaradi jsou cokoholici („c“ s hackem), tak je to jednoduche rozhodnuti. V poslednich letech taky vozim sem takovou tu cokoladu s bublinkama. Nepamutuji si, jak se to jmenuje. Tady se tohle neprodava, ale mozna v Evrope neni Cesko jedine, co to vyrabi.
Bublinkovou čokoládu jsem si kupovala ještě když byl Tuzex, v Evropě to vyrábí kdekdo, obvykle to mívá v názvu „air“ nebo tak něco. To fakt v Americe nemáte? To je fajn, že ta globalizace ještě nezasáhla všechno 😀 Studentská pečeť je fajn, teď zrovna se vyrábí višňová varianta.
Tak jsem koupila tři druhy Studentské pečeti, nějaké perníky, nějaké klobásy a to snad bude stačit.
Ať mladej vezme s sebou i pomlázku, to budou holky koukat!
No nevím, ony jsou ty Švédky docela emancipovaný, tak aby nakonec nevymrskaly ony jeho. 😉
No co, utíkat umí dobře (rofl) A pomlázky ve Švédsku nemají, byl by to hezký suvenýr.
Tak jsem se ptala, a jelikož sem dívenky jezdí každé jaro, s touto naší krásnou tradicí se již setkaly – ale nepochopily ji. Takže to prý zkoušet nebude.
Bublinky fakt nemame. I kdyz zajimavych cokolad je tady spousta.Ted me okouzlila jedna z latinske Ameriky s prichuti muskatoveho orisku. Ovsem studentskou pecet muzu kdykoliv.
My (i děti) ujíždíme na 70% s chilli a 70% s malinami 🙂
Doufám, že neplánuješ používat najednou ( (puke) aspoň jednou tohoto smajlíka využiji) !! Příšerná kombinace dvou vynikajících věcí
Luci a Piškote, máte mě na svědomí. Dusil jsem se smíchy tak dlouho, že jsem se málem udusil. Děsivé! Co ještě vymyslíte? (rofl) (rofl) (rofl)
Kolik že je 1+8?
Se vomlouváme, hluboce, to sme teda jako nechtěli, dusit , to my vůbec, to my dusení činíme jen jaksi vnitrosmečkově a pouze ve zvláště odůvodněných případech. A prosim pěkně, já teda nevymýšlím nic, to fšechno voni – kocouři blázniví, v nápadech praštěných neúnavní. (chuckle)
Pane profesore (cat) bezvadně píšete. No jo, když má jeden ty zážitky, to se to pak píše, že áno… (clap)
Naprosto uchvacující vyprávění z deníčku! doufám, že bude pokračovat až do současnosti, moc se těším, protože se mi pokaždé zaručeně zlepší nálada… (rofl)
…Jsem vzornej. Kocour. Když něco někam nese, jdu před ní. Ukazuju jí cestu. Vím přesně, kam má jít. Jdu pomalu, aby se neunavila. Jsem ohleduplnej kocour! Čím těžší věc nese, tím pomaleji před ní kráčím! Nenechám se odradit výzvami, abych proboha konečně uhnul nebo aspoň zrychlil…
To nemá chybu, to prostě nemá chybu. Pane profesore, jste můj člověk. (pardon, pan Kocour) (wave)
A jeste pripominam toto http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=13190#13190 tema na Hadech, jedna se o vyber depozita a utulku, kteri dostanou letosni vytezek z nasi Termiti sbirky!!!! Prosim piste navrhy potrebnych utulku a depozit, je jich urcite po cele republice azaz (y)
Piškotku, ty mi někoho připomínáš! Ohledně těch doskoků do hrnečků s kafem, zachlupacování a jiných destrukcí právě vyžehlených halenek, průzkumů pytlíků a přeukrutného se motání pod nohama. Akorát ty jsi jaksi sofistikovanější než bílá obludka Anešek. (cat)
Pane profesore, jste úúúúžasnej. Tlemím se tu tak, že nemít uši, tak mám hu.. pusu kolem celý hlavy. (rofl) (rofl) (rofl)
POMOOOOOOOOOOOOOOOOOOOC!!!! TOHLE BY MĚLI ZAKÁZÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁT!!!!!!
BOŽE DYK JÁ NEMÁM TOLIK ŠNUPTYCHLŮ S SEBOU (rofl) (rofl) (clap) (clap) (clap)
Luci – DÍKY, budou mě muset ve stáří utlouct lopatou, páč jsi mi prodloužila život tak asi o 256 let (rofl)
Alespoň vidíš, co nám pravidelně děláš s Ešusem. (rofl) (rofl) (rofl)
Heč, 3+6
Jo, tak tak, přesně tak! (rofl)
Milí Zvířetníci, mrkněte prosím sem:
http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=13204#13204
děkuji
Pane Profesore, díky za úžasné perly z deníčku (rofl) .
Krásně usmívací kočičí povídání, dík!
Nevím přesně, kdo dnes slaví, ale asi se někdo najde. Tak všechno nejlepší! Nejenom slavícím posílám dnešní fotku z APODu, stojí za to. Pohněte si kurzorem do a ven z obrázku!
http://www.astro.cz/apod/ap100329.html
Piškotku, tvoje kočičí povídání je bezva pohlazení po ránu, Myšátka baští, tak mám chvilku si počíst, pak už zase musím být ve střehu. Jako bys z oka vypadl Fousovi – mému kocourovi z dětství.
Krásný den všem Zvířetníkům a zvířátkům. Je tu sluníčkovo, ale dost chladno. A všude to vesele kvete a čimčará, hned se jde líp do školy (wave) .
OT Termitiste 2010 PRIHLASKY (e) (o) (~)
Zviretnici prosim dokopejte se k pocitadlum a vyplnte a poslete prihlasky, termin je streda 31/03/2010!!! (wait) Nekteri z vas to nechavaji na posledni chvili, ale pokud tam budou nejake nepresnosti, musi se to vykomunikovat a tim se odevzdani prodluzuje 🙁
Musime uz na zacatku dubna znat napr pocet objednanych tasek a medaili, pocet pejsku a lidi kvuliva ruznym prekvapenim. Takze apeluji na vas smysl pro odpovednost a spolupraci 😉
Pokud si nejste na 100% jisti, jestli budete moct, i presto se prihlaste. O penizky v pripade odhlaseni urcite neprijdete, moznost storna s vracenim cele castky je do 24. kvetna!! (nod)
Já jsem poslala včera, došlo?
ano ano Karakalku, doslo :* pochvala.
A i ted po vyzve se objevilo nekolik dalsich prihlasek, jste pasaci (y) chvalim pred nastoupenou jednotkou (nod) jen tak dal!
Hmm. Taky se musim vykopat a dokopat k pocitadlu a vyplnit a poslat prihlasku. Prihlasku k placeni dani. Bleargh (puke) (swear)
Já už musím jenom zaplatit ;(
Musim priznat, ze to vlastni zaplaceni mi na tom vadi nejmin. Mnohem vic mi vadi nejistota jestli jsem radek 478 vyplnil spravne podle paragrafu 14 zakona 987654131/2147 sbirky.
Zaplatpanbu, ze nas financak je rozumny a chyby mi opravi a nedela kolem toho dusno.
Ted jenom kam jsem zatracepene zasil to pitome potvrzeni o zivotnim pripojisteni. Ono nevzejde! Ani kdybych zalival. Chtelo by to tu hlubokou orbu…
Piškote, vidím, že svůj náročný život zvládádáš s přehledem 😀
Dobré dopoledne. To je krásné povídání, mám pana profesora moc ráda. A je nááádhernej. Ovšem placatej hroch mě dostal, takový šrapnel na závěr jsem nečekala.
Rysík usoudil, že změnu času oslaví tím, že bude spát až do oběda, tak jsem měla čas přečíst aspoň jeden článek.
A jdu zase prát hory prádla z hor. My jsme tam toho neunosili tolik, ale ty bundy a oteplovačky zaberou v pračce nějak moc místa. No a když vezmete do náruče Rysíka, kterej se právě porochnil v bahýnku (nevím, co miluje víc, jestli vodu, bahýnko, nebo prach, ale střídá koupele ve všem, takže je to ve výsledku jedno), tak vypadáte, jako byste se rochnili s ním. Takže se musí vyprat i všechny bundy, které by jinak počkaly, jestli je tu to jaro doopravdy. Mimochodem jaro bylo i na horách, jen jsem neměla čas ho fotit, musela jsem zachraňovat první jarní kvítky a mravence z nenechavých tlapek.
Vsechno je potreba prozkoumat a ochutnat 😉
Joooo, při pondělku moc pěkné, obzvlášť při pondělku, kdy mě vyhnali z postele snad o tři hodiny dřív, tam změna času mi nějak zmátla vnitřní hodiny |-( Vlastnit kocoura je zřejmě zážitek nad zážitky 😉
Borůvka dneska projevila názor na změnu času- vylezla za mnou do kuchyně k chystání snídaní a svačin, chvilku obejdovala a pak s výrazem „Myslela jsem, že to půjde, ale fakt ne“ skočila s rozběhem zpátky do postele 😉
Zdravím Borůvečku, Lindu jsem musela z pelíšku vykutálet jako soudek násilím a polospící v náručí odnést ven před barák a i tam na mě koukala jako že „kde jsem se tu vzala, když je noc???“Bleskově vykonala, co musela a nechala se odnést zpátky dom, kostičku za odměnu milostivě přijala a než jsem se stačila otočit, byla zpátky v pelíšku :O
Milý profesore Piškotku (inlove) (cat) , musím říct, že máte tlapku čím dál vypsanější. Miluju Vaše vyprávění! Když se podívám na Vaši důstojnou fotku na lavičce, v životě bych neřekla, že budete takovej milej šibalskej kocourek. (chuckle)
Doufám, milá Luci, že brzo bude pokračování – jsem zvědavá, jak se Bubu vypořádá s nástrahami přírody a taky na další kulišárny profesora Piškotka. Tenhle deníček je úžasný nápad! Z každého slova je poznat, že to jsou kocourci milovaní, to mám moc ráda, když je ve smečce taková pohodička. (h)
Přeju všem krásný den. (h)
Tomu nerozumím, proč by se měla Bubu nějak vypořádávat s nástrahami přírody? :O Bubu to zvládá. A už vůbec nechápu toho hrocha. (shake) Nejsem sice žádná Twiggy, ale že by až tak ???? :O 😉
Povídání super, (chuckle) Piškot piškuntálek je správné pondělní antidepresivum. (rofl) Zvlášť když mi pošoupnuli čas. To je normální nekázeň. Copak todlencto se dělá, hejbat s časem? Ten se přece nechává plynout.
Bubu a nástrahy přírody – že oni mysleli na tvou alergii (wait)
A s tím hrochem – to bude překlep! Mělo tam být napsané antilopa (clap) , ale někteří si ta cizokrajná zvířata pletou (chuckle)
Tak antilopa…. tak to jó, to potom jó. (chuckle)
ÚÚÚÚÚÚžasné počteníčko! Krásně zvedá náladu, když jsem noc měla přerušovanou Ondrouvou horečkou a ráno mě vyburcovala změna času o hodinu dřív (Krucipísek, nezaložíme petici za zrušení tohohlectoho nesmyslu??? (headbang) )
Díky Piškotickému vyprávění mi ani není líto zrušení veškerých plánů, včetně ZOO a mohu v klidu uklízet (dance)
Jee Štětí, kdy chcete do Zoo? Já ho plánuju na zítra, což teda určitě vy nepůjdete, když je Ondra nemocný. Ale já mám permici, tak třeba někdy můžem spolu. Jen nevím, jestli Rysíkovo tempo nebude na Tvoje kluky moc pomalé, ale třeba by to s kočárem šlo dostatečně rychle. Pokud neni nějaký pevný předem domluvený program, tak můžu kdykoliv.
no, my právě máme free, ale jen do konce března…. chjo
Hihi, dnes se tu smeju nahlas 🙂 Ale to se neda, nadhera (rofl)
Pán pressor, to je počteníčko, to by i pan Kaplan uznal, že je „fojstklás“ neboli „pervočídní“.
Jste takový kočičí Ešus, bezkonkurenční.
Moc krásné, veselé a pohodové povídání, milý kocourku! Občas mi to připomene Meldu – naprosto ideální způsob jak se přerazit – nedívat se kam šlapu, neboť je tan určitě kocour! Teď má ten blbíšek upálená fousínka na pravé straně čumáčku! Proč? Protože si panička večer zapálila čajovou svíčku v hodně hluboké solně lampičce. Právě proto, aby se nic nestalo! A dala jsem ji co nejvýše na velmi úzkou římsu knihovny. Ten šikula se dostal i tam a zvědavě vnořil držtičku dovnitř. Jen to zasyčelo! Tak snad mu dorostou!
Děkuji všem za milá přáníčka k narozeninám, vše jsem četla až dnes ráno. Víkend jsem strávila s Melíškem v Maršově, za vydatné kocouří asistence jsem si uklidila domácnost, jen na okna nedošlo, protože v sobotu pršelo a v neděli se mi do nich nechtělo! Kdo by také o narozeninách myl okna!?
Všem přeji krásný týden! (h)
Pane profesore Mišutko!
Díky díky díky za dobré ráno. S vámi je hnedle život radostnější.
Ad „Soukám. . . soukám. . . a kruci!. Osení se rozhodlo, že se mi z žaludku vysouká zas ven.“ Potěšilo mě, že tyto radosti mají i jiní, ne jenom já – ze soboty na neděli se z Toye vysoukala večeře – na čerstvě vyprané deky, které ležely na sedačce, na které neměly co dělat – teda jak ty deky, tak Toya. Deky putovaly do pračky, Toya do vany, já na čtyři a čistila sedačku, koberec, podlahu (whew) . Aspoň jsem si mohla včas přetočit letní čas (rofl)
To je úžasné, pane profesore, slzím smíchy. (chuckle) (clap)
Přeji všem krásný den, i když po tomto počteníčku ani nemůže nebýt krásný (sun)
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Pane prosefore, děkuji za veselé ráno (nod) To je panečku počteníčko… (happy)