Končila zima, už dávno mělo být jaro, ale stále padal sníh a zem byla zmrzlá. A šel tatínek se svou malou holčičkou na procházku přes pole k řece.
Šli, povídali si, a pak holčička v poli uviděla „spát“ pejska. Tatínek se snažil holčičku odvést, ale pejsek se pohnul a zanaříkal. Tatínek pejska zabalil do svetru, vzal do náruče a odvezl do psí nemocnice. Holčička ho cestou hladila po černých kokřích ouškách a zpívala mu.
Pandrvet zkonstatoval – starého, naprosto vyčerpaného psa, na „volné noze“ zřejmě přes celou zimu. Pejska ošetřili, infúzemi a vitamínama posílili a tatínek s holčičkou ho odvezli domů do teplého pelíšku. Pejsek plakal celou noc a k ránu umřel.
Ten kdysi nádhernej, čistokrevnej kokr, to určitě roztomilé štěňátko, co ho kdysi někde někdo měl rád a mazlil se s ním. Ten pejsek, který pak umíral opuštěný na promrzlém poli.
Nevím, jestli bude za Duhovým mostem čekat na svého pána. Možná se jen zatoulal. Možná že mu někdo jeho psí srdíčko zlomil, když ho v neznámém prostředí vyhodil z auta, protože už to byl STAREJ pes. Ale určitě vím, že teď už lítá po zelené louce plné pampelišek a ty černé, teď už zase lesklé a kudrnaté kokří uši mu vesele vlají.
A určitě si bude pamatovat malé holčičí ručičky, co ho před smrtí hladily.
P.S.
20. 3. 2010, Kácov, černý kokršpaněl, asi 12 let.
OT – také ne úplně veselé, ale jedna malá spokojenost. Nedávno na netu naše MO zveřejnilo seznam válečných hrobů. Tak jsem zkusila hledat jednoho svého praprastrýce, který zahynul za 1. SV na R-U ponorce. Znám místo jeho hrobu i ponorku, na které zahynul, našla jsem hrob a byla jsem tam, ale na MO o něm neměli informace. Nicméně mého příbuzného ochotně do evidence zařadili a místo hrobu podle mých instrucí vyznačili. Jsem ráda za všechny mé příbuzné, i dávno zemřelé, že se na tohoto človíčka nezapomene. Má babička o něm mluvívala často a na Moravě, odkud pocházel to dlouho byla velká tragédie, ostatně jako tragédie tisíců rodin, které za těch velkých válek ztratily své drahé.
Tohle mě bude velice zajímat. Časem mi pošli něco bližšího, prego – !
MMCh málo lidí ví, že RU mariňáci měli zásadní podíl na převratu v Praze 28. října. A na jeho bleskovém a klidném – sametovém! – průběhu!
Milý Marku hodně zdraví a životního elánu (f) (beer) (f) (d) (f)
Milý Marku, díky za všechnu práci pro nás a přeju ti splnění aspoň několika přání (y) (f) (y)
POZOR! POZOR! POZOR!
Zvláštní a mimořádné hlásání! Náš milý webmajster má dneska narozeniny! (music) (^) (dance)
Jsem trouba, že jsem si vzpomněla až teď! 🙁
Takže, milý Marku (h) , omlouvám se a přeju Ti všechno nejlepší a moc Ti děkuju za všechno, co pro nás děláš. (f) (sun) (f)
Dovoluji se připojit – hodně štěstí, zdraví, úspěchů v životě a taky lásky (h) (f)
Všechno nejlepší přejí lamy, (hug) , (bat) , (cat) , (dog) , (heidy) i (bow) (f)
Také přeji všechno nej, nej nej, hlavně si narozeniny krásně užij a děkuji za tyto krásné stránky. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
jo a 5+8 = 13, já chápu, že se musí, že to jinak nende, že je to pro naše dobro, ale je to trošku na hlavu, kdo má zvládat počty až do 20. (sweat)
Všechno úplně nejlepší (rose1) (rose1) (rose1)
To je tak moc smutný příběh, že jsem přečetla jen pár komentářů, je mi z toho straaaaašně do breku. Nemůžu číst vaše pocity, proto že je mi ještě hůř. Snad. Věřím. Cítím. Že alespoň těch posledních pár hodin pro něj bylo….srozumitelnějších? Ach jo. Tohle ne!
Srozumitelnějších. Evi, ano!! Dokonale vyjádřeno, klaním se ti.
A Abyt, já budu moc rád, poznám-li víc členů tvé báječné rodinky, třeba na Sázavě!
Kdo viděl film Stanleyho Kubricka (on ho nakonec natočil Spielberg, ale je to Kubrickovo práce…nu, to je vedlejší) A.I. – umělá inteligence, pak si vzpomene na šílenou scénu kdy maminka zanechává malého androida Davida v lese…. Já vím, já vím….hrušky a jablka, zvíře a dítě, veleohromný rozdíl. Ale to zvíře by se necítilo o nic líp než to dítě, jenom proto že je to zvíře. Ta scéna a vůbec celý film, jakkoliv plný klišé, byl strašlivou obžalobou lidstva z porušování Exupéryho zákona. Tak jsem ho aspoň pochopil já.
grrrr tuhle scénu mi nepřípomínej, tu mrchu jsem měla 100 chutí umlátit pánvičkou na lívance (devil)
Ten film je hlavne straslivou obzalobou filmaru z vypocitave vyroby prisernych dojaku.
Tak proč se na něj koukáte, člověče nešťastná ? :O
Ja uz ani nevim. Nejak se mi to kdysi stalo. Ani nevim jestli jsem to dokoukal. Spis ne.
Milá Abyt, krásné ale tolik smutné povídání. Vychovalas skvělého syna a ten zase svoji dcerku. (clap)
Můj stejda měl kdysi malou fenku Ťapinu. Našel ji v lese, uvázanou u stomu. Odvázal ji a chtěl vzít domu. Fenečka ale odmítala jít, asi dostala příkat od svého „pána“ sedet a zůstat. Tak jí tam dva dny nosil žrádlo a vodu, dokud se nakonec nedala přemluvit a šla s ním.
Dede a ostatní mají pravdu, že když se zvíře zaběhne, jeho páničci klikrát trpí -stejně jako i hudák zvíře, které netrefí domů. Když se jednou zaběhla naše dřívejší kočka Kotě (utekla ze zahrady), málem jsem strachem zešedivěla. Bylo to v Německu a zrovna v té době se nějak rozmohlo kradení koček a psů pro laboratoře, které za ně platili (tak se to psalo, ale stále se mi nechce věřit, že to byla pravda). Hodiny ubýhaly a kočka nikde, chodili jsme, volali, ale marně. Tehdy jsem si už pro svoji útěchu říkala, že bych jí raději viděla mrtvou a přejetou na silnici, než vědomí, že ji někdo chytil a odvezl do laboratoře. Nakonec přišla a já jí mohla láskou umuchlat. (h)
No PetroK – alespoň tohl je skvělé OT o šeltičce 🙂
Nás včera zlobil počítač, nešlo se vubec dostat na internet. To je doba, kdy si uvědomíte, jak jste na tomhle vynálezu závislí, já už si bez počítače ani život nedovedu představit. Člověk na to nadává, když to nefunguje, ale je mu hned veseleji, když se může znovu připojit.
To jsem já Marička, asi kvůli té poruše nějak vyadlo jméno z registrace.
Teď ještě tu zase na skok a dodatečně dočítám zbytek diskuze. Ale všimla jsem si té spousty překlepů a „nedoklepů“, co jsem napoprvé napsala, asi jsem moc pospíchala. Tak pardónes (mm) Ale nějak počítač stále zlobí, tady mi to naskočí, pak to zase vypadne, nebo se to už neukáže (doh)
Nedoklepů… klaním se po pás! Pak se řekne čeština emigrantů… a ti naši cizinci nám občas dají fleka!
Ja bych tomu neveril. Pro valnou vetsinu laboratori je jakasi certviodkud prinesena, certvicim promorena kocka naprosto na nic. Maximalne na to aby si do laboratore zanesli nejakou chorobu.
Jendo, dnes jistě ano, kromě toho jsou na pokusná zvířata mnohem přísnější zákony než kdysi. Ono dnes se to musí náležitě zdůvodnit proč jsou pro pokusy nutná. Ale dříve???? Já mám pocit, že Marička je v Americe už pěkně dlouho, takže mluvíme o době hezkých pár let zpátky. A je pravděpodobné, že dříve se pokusná zvířata sháněla takto i v Německu. Vím, že v bývalém SSSR to bylo zcela zaručeně takto. Sebrali potulná zvířata – psy i kočky a pak na nich experimentovali. Tuto informaci mám od velmi důvěryhodné osoby. Tudíž proč by se to nemohlo dít někde jinde? A co jsem slyšela, dodnes někteří naši myslivci klidně seberou volně pobíhající kočky pro výcvik jejich psů. Samozřejmě tajně, protože tohle dovoleno není. Jak ty nebohé kočky dopadnou je celkem jasné.
Za Beriji to tam dělali aji s lidma. Zrůdný režim. A Soso bude svatý… v Gruzii už je. Nu vót…
OT – něco veselješího :
ZTRACENÁ ŠELTIČKA JE NA SVĚTĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚ UŽ JU MAJÍ!!! (y) (y) (y) (y)
Kde ji našli, holčičku šeltičku?
🙂 4 dny a noci nepřetržitého hledání malého chlupatého nic… Myslím, že všem spadnul kámen ze srdce (h) Prý plná bodláků a unavená, jinak vypadá dobře. Počasí bylo klikové… Ulevit si může i viník nehody – taková ztráta vycvičeného kanisperateutického psíka by z „nedobrždění“ a „vstupu do kufru“ udělalo škodu velikého rozsahu…
Asi bude holčička chundelatá doma dlouho spinkat (nod) (u)
Jupíííí! Hlavně, že je v pořádku! (y)
To je strašně smutný. My tu zase máme jednoho zahořklého starého člověka, který psi v zahrádkách tráví. A že už jich má na svědomí . Řadu. Dokonce i dva služební, kteří pomáhali svému pánovi v práci. Když ho potkám s nadějným mlaďochem, tak mi zatrne.
Zdeno a když se ví, že to dělá konktrétní člověk, proč se to nedá polici, ať to pořeší?
Petro, já se do toho trochu zamotala. Potkávám toho nešťastného majitele dvou služebních psů, které mu otrávili. Už poctivě cvičí krásného mladinkého ovčouna. A zahrádku přepažil tak, že pes má výběh až 8 m od plotu. Co se týká pachatele, je jen podezření, protože se vždy ten děda vyskytoval u plotů otrávených zvířat. Dědu ještě nikdo za ruku nechytil.
Už tolikrát jsem viděla jak pes hledá marně svoje lidi, že je mi z toho na nic. Zase mám slzy, jen mi to někdo připomene. Vždyť náš Daník byl nehledán, ponechán osudu, mezitím u bývalých, později námi dohledaných majitelů již pořízen nový pes, fenka rotwailera, pak Daník vyžadován zpět k dominantní feně a dvouletému dítěti. O vztahu ke zvířatům na vesnici ani mluvit nechci, přes veškerou osvětu a naléhání na povinnost lidských bytostí k živým tvorům je to jako házet perly někomu . Prozatím jsem uspěla alespoň s tím, že pes musí na procházky a někteří osvícení kočku vykastrovali, místo stálého likvidování koťat. Zatím se mi všechny nalezené, zaběhnuté psy podařilo vrátit zpět majitelům v blízkém okolí. Holá skutečnost je taková, že kdybych chtěla nějakého psa umístit do blízkého útulku, který je v PR či Ol. , nemohu, protože jako obec s nimi nemám kvůli stále přeplněnosti smlouvu. I tak bych musela hradit z obec. rozp. cca 120 Kč denně a to by mi Zastupitelstvo nikdy, podotýkám nikdy neodsouhlasilo. 🙁 O kočkách ani nemluvím neboť i naše kočenky , které se v klidu vyhřívají v okně na sluníčku a ukazují se kolemjdoucím dětem, jsou trnem v oku některých lidí ze vsi a řeší místo svých vlastních problémů moje zvířata,jako, že je mám doma a tak různě . (punch)
A to jsem popsala velmi opatrně a bez emocí. Nejhorší jsou ty jedovaté potvory, co na Vás plivnou ten svůj jed, protože dobře ví jak Vás to raní.
Někdy se ptám, je ten člověk opravdu věřící, jak rád předstírá, nebo jak říkala moje kamoška z Již. M. “ Francek Paprča, z kostela šel a co viděl ukradl.“ Promiňte mi ten sáhodlouhý výlev ale jsem toho po přečtení dnešního povídání plná a smutná. (headbang) (devil)
A taky děkuji všem, co se starají aby takových ubohých živých bytostí,
někým opuštěných bylo co nejméně. Nejhorší je lhostejnost . (h)
Abyt a Dede, děkuji za připomenutí těch lepších lidských pohnutek v nás. (h) (h) (h) (h) (h)
Vůbec nechápu, že pro takovýhle lidi ještě nevymysleli pořádný tresty. 🙁 Několikrát se mi stalo, že jsem viděla u dálnice uvázanýho psa. U DÁLNICE! Některý lidi jsou fakt magoři. 🙁 (devil)
No my jsme takhle dělali otočku kvůli zlaťákovi, který pobíhal po dálnici :O, volala jsem odchytovku a hned jsme to točili zpátky . Než jsme dojeli, byl pesan pryč. Další aspekt toho, když psa takhle někdo vyhodí je ten, že může způsobit smrtelnou nehodu.
Tak tenhle článek se mi nepřipravoval snadno… Myslím, že jste řekli vše k lidem, kteří dokáží vyhodit psa a já souhlasím. Co mě strašně děsí, je situace, kdy se pes zaběhne a už nenajde. Co se mu stalo? Našel ho někdo? Ublížil mu někdo? On nechápe, proč je najednou sám… volá mě, spoléhá se, že přijdu a dám věci do pořádku a… já tam nejsem.
Když člověku umře pes, milovaný, v náručí, tak mu je strašně zle, ale ví, že udělal, co bylo možné a bylo lidské. Dá se s tím být, člověku je strašně smutno, ale je to život. Ztracený a nikdy nenalezený pes… to je bolest, která nemůže úplně zmizet. Kde je? Kde byl? Mohl jsem udělt víc? Hledat jinde, déle, intenzivněji… co když umíral opuštěný, zoufalý a s pocitem, že jsem ho zradila? To je k zešílení. A tak ti abyt tisíckrát děkuju za to, že jsi vychovala syna, který nebyl lhostejný a pomohl. A tvoje vnučka bude po vás. Díky za to, že ten ubožák mohl odejít v teple a v láskyplném prostředí… (h)
Dede, teď jsem se úplně rozbrečela já. A děkuju já tobě, že’s ve své situaci ten článek neodložila. Trochu jsem si myslela a přála, aby ti ti třeba trochu i pomohl. (h)
To dvakrát ti ti je tam proto neb mám značně mlžno.
Moc krásně jsi to napsala, dík. (h)
Dede, řekla jsi to přesně. Je mi z tohoto příběhu vážně moc smutno, je opravdu velký rozdíl pro své zvíře udělat všechno, co šlo, a pak ho nechat v klidu odejít a nebo ho opustit, když se mi přestalo hodit nebo není tak krásné jako kdysi a už nikdy nevyhraje žádnou psí soutěž krásy. Je sice možné, že se chudák starý nenávratně ztratil, ale bohužel je pravděpodobnější, že ho někdo jako starého a neperspektivného vyhodil. U nás se přece akceptuje pouze mládí, že…. Já vůbec nedovedu pochopit, jak někdo takový vůbec může takto uvažovat. Také jsem si kdysi dávno myslela, že zábavná jsou hlavně mladá zvířata, ale s postupujícím věkem našeho kocoura jsem objevila nové a krásné kvality jeho dnes již vyššího věku. Však je mu 13 a půl roku. Už jsem to tu psala, to zvíře si sice hraje o něco méně než za mlada, ale o to více a zajímavěji komunikuje. Má to také výhody, že třeba nešplhá po záclonách nebo skáče méně do výšek, můžeme nechat vázy a různé předměty na povrchu, to muselo být kdysi sklizené. Dobře rozumí, co říkáme, my mnohem více rozumíme jemu. Někdy je to až telepatie. Sice nám nemůže říci co se mu kdy na jeho toulkách stalo, ale my s mámou chápeme, že má důvod věřit pouze nám dvěma a jinak nikomu. Neumím si vůbec představit, že bychom mohly někdy jeho absolutní důvěru k nám dvěma nějakým způsobem zklamat. Jak zklamaný, nešťastný a zmatený musel být ten černý kokr. Alespoň v poslední chvilce se na něj usmálo trochu štěstí a zemřel v klidu. ;(
Api… kvality staršího věku nějak obecně nejsou vidět – kanma´nyx mochn. Nejen u pejsků. No – que sara, sara!
Che, si capisce. Klasické mísení hispánštiny a talyjánštiny: largo – pro jedny šířka, pro druhé délka… dobrý?
a také třeba není pelo jako pelo. 😀 😀 JEdnou je to vlas, podruhé chlup. Potom se Španělka v Itálii chlubí svými překrásnými černými vlasy a kluci taliánští nechápali, proč mluví o chlupech….. to je ze života 😉 Znala jsem jak Španělku, tak i ty kluky taliánské.
Dede – a co lidi? Úžasná krásná šikovná Pavlínka Braunová. Nezvěstná beze stop od 1988. Říká to ještě někomu něco? Country a folk. Od boha.
Jezdila stopem…
Až teď jsem si přečetla článek :@ To je takovej hnus… Ano, doufejme, že se zaběhnul. Snad.
Vaši mu aspoň pomohli odejít v teple a s laskavejma lidma okolo (h)
Vzpomínám si na jednu scénu ze silničky vedoucí skrze takovou pustinu za městem, dnes užtam stojí nějaké logistické centrum, ale to je vedlejší. Zkracoval jsem si tam cestu odkudsi. Přijela tam stará bílá škodovka stodváca, zastavila a chlápek co byl uvnitř otevřel dveře a vypustil ven krásného německého ovčáka. Pak dveře zavřel a jal se ujíždět. Pes pelášil za autem. Rozvzteklený jsem se řítil za nima, pochopitelně jsem silně ztrácel nemaje parametry honit pěšky ať už auto nebo německého ovčáka. A pak se stala nepochopitelná věc, po které se mi mocě ulevilo. 🙂 Auto zrychlilo jen asi na cca 40 km/h pak zastavilo, pes ho doběhl, z auta vylezl páník a začali se psem blbnout. Po chvíli jsem je dohonil i já a to už byl pes v zase v autě a páník nastupoval. Zeptal jsem se co to mělo být a páník mi ochotně vyložil, že tohle tady dělají třikrát týdně. Zkouší, jak rychle pes poběží a měří to tachometrem. Psa děsně baví honit auto a už když přijedou, dožaduje se vehementně startu časovky.
Kéž by to vždycky mělo tak krásný konec.
(rofl) (rofl) (rofl) Teda, tohle bych vidět nechtěl, autmo i kolmo bych asi dosáhl značné rychlosti a mohlo by dojít k ostudě. (rofl)
Pů, to je krásnej příběh! (dog) A přesně tak, kéž by to takhle dopadlo vždycky. (sun)
Pů, docela chápu to leknutí – i tu úlevu, když ze z té podivné dvojky vyklubal pes sprinter a sportovně založený páneček…
Jinak – omlouvám se za jedno OT k tvému poslednímu příběhu, možná to znáš, ale zkus se podívat sem:
http://larpard.wz.cz/dunwich.pdf
A zdravím (hug) velice.
Bingo! Taky mi to po přečtení (hug) článku napadlo. (bat)
Je málo věcí které bych neznal od Howarda Lovecrafta. Možná že žádná. Zdravím spřízněnou čtenářskou duši, tu potkám vždycky nesmírně rád, on je Lovecraft dost nedoceněný. 🙂
Ale mám dojem, že dr. Souček a Ondra Neff mu nějakou pozornost věnují. Úctu bych si asi netroufal napsat. Ovšem já jsem vždycky věděl, z koho mj. vyrůstá velký Ray.
Bestie, bestiácký :@ Doufám, že až budou starý, tak se k nim jejich mladší příbuzní (jestli vůbec nějaký budou mít) zachovají úplně stejně!!!!
Děkuji tatínkovi a holčičce :*
Abyt, promiň prosím O.T.
Potřebuju poradit: máte někdo zkušenosti s mononukleozou, zejména s dietou? (synek). Díky.
Nesmí tuky, zejména přepálené, nesmí zmrzlinu a čokoládu. A to odhadem tak tři měsíce po vyléčení. Dostane i léky na podporu činnosti jater.
Jo a samosebou alkohol…
Já jsem ji měla coby dítě, byla to dost přísná jaterní dieta. Bez tuků, nic smaženého, lžička másla denně buď na rohlík nebo na brambory. Z buchet jen piškotové těsto. Třeba je to dneska jinak, nevím, ale známý má holčičku s mononukleózou a ta jaterní dieta je tam pořád.
Zano, při mononukleoze je poměrně přísná dieta. Nesmí vůbec nic smaženého, mastného , tučného. Nesmí potraviny nadýmající – luštěniny, kapusta, květák atd. Také se nesmí jíst čerstvé kynuté pečivo a žádné kořeněné věci. A vajíčka také nemůže. Prostě jaterní dieta. Libové maso, dušené ve vodě, rýže , banány, jablka .
Při mononukleoze je člověk hodně unavený, takže odpočívat, polehávat , hodně pít – pouze nápoje bez bublin, nesycené .
Držím tlapy, ať je lépe.
Uááá, jsem trdlo, na to důležité – nesmí čokoládu ani nic kakaového – bych málem zapomněla. Jo.Takže čokoládu a podobné mlsy taky nesmí.
Písnu Ti večer mail, měla jsem ji v rodině.
Děkuju, já jsem v tomhle oboru naprosto nedotčená, takže i ty očividný věci je lepší mi říct. Nejlépe dvakrát.
Přísná jaterní dieta a klid. Vyléčí se to, neboj, jen už nebude moct dávat krev – kdyby chtěl 🙂 Znamená to naprosto minimálně tuku, nic nesmažit a neopékat, ze začátku jen vařit normálně nebo libový plátek zlehka opéct na suché pánvičce a dodělat na trošce vody s milimetrovým kousíčkem másla. Lze se to naučit dělat i jíst 🙂 Dále nic s tukem ukrytým – tedy uzeniny, čokolády, tučné mléčné výrobky, dále většina koření a alkohol. Ze začátku bude vzorný, protože mu bude blbě, horší bude ho uhlídat později, až mu otrne. Jaksi vím z vlastní zkušenosti 🙂 Z té doby si pamatuju, že jsem hodně přežívala na modifikované verzi rajské polévky s rýží (bez jíšky, jen zakvedlaná mouka s mlékem), protože rajskou polívku miluju. Je fakt, že jsem k ní po těch kvantech na čas získala jistý odstup 🙂
A ještě krom té přísné dietky – žádnou fyzickou námahu, ani sportování, alespoň tak to nakázali mně, když jsem ji jako dítko obdržela. Zákaz tělocviku a jiných aktivit trval celý školní rok.
Uf, děkuju… Moc toho nezbejvá, že (think)
Jo, krev dával.
No, dá se to ještě i chytit 🙁 tak buďte opatrní (furt si mejte ruce, pozor na společně používané nádobí). Dospělý člověk se sice nenakazí nijak snadno, ale pokud vím, naše taky varovali – tak to posílám dál 🙂
Toto nepochopím a chápať nechcem. (devil)
Veľká vďaka oteckovi za toho malého nešťastníka, (h) určite to ani pre neho nebolo ľahké (u)
Strašný příběh. Díky holčičce (h) i tatínkovi (y) , milá Abyt, vyřiď jim je určitě. Alespoň trošku napravili co někdo zničil.
Náš Čert byl vyhozen z jedoucího auta, zlomil si pánev. Byl ještě tak malé kotě, že to nešlo ani operovat, takže to srostlo křivě a dodnes je to vidět na jeho chůzi i tvaru břicha. Asi je zbytečné se rozepisovat, co bych takovýmhle hajzlům udělal. :@
Asi by bylo lepší, aby tohle četlo co nejvíc dětí, třeba by pak taky ukecaly tatínka (já vím, že v TOMHLE případě to nebylo až tak třeba).
Naša Miška je vyhodená po Vianociach, zrejme detičky sa nevenovali škole, alebo sa išlo na lyžovačku. K mačkám sa ľudia správajú ešte horšie ako ku psom. Ale nemôžem nazvať takých ľudí s.vine, urážala by som zvieratá.
Ta poslední věta je přesná! (y)
KdYž mi to syn volal, sípěl, vyjadřoval se zcela nebublikovatelnými příměry a skoro brečel vzteky. Ale přece jen je ještě jedna možnost. Že se ten nešťastnej kokr zatoulal a jeho pán se třeba takhle dozví, že pejsek neumřel opuštěnej v křoví.
Tvůj syn je báječný člověk. (y) Moc dobře jste ho vychovali.
Máš skvelého syna (h) (h) (h) a vnučka bude určite po ňom. (h)
Dodatečně díky za toho chlupatého nešťastníka – důstojný odchod z tohoto světa je možná důležitější, než se nám zdá… Prima taínek a prima vnučka, abyt.
A trochu OT: Lidi mají občas divné nápady. Vyjde-li vám chvilka, koukněte se na stránky perských koček v nouzi – je tam nádherný perský modrý kocour, kterého našli v příkopu u dálnice (dejme tomu, mohl se zaběhnout…) a černá kočička, kterou si někdo pořídil a za pár let ji bez uzardění přinesl na veterinu, že ji chce nechat uspat, protože si ji nemůže vzít do nového bytu (sic). Už jsem se smířil s tím, že nemohu spasit všechny peršanky světa, ale kdybyste někdo věděl o páru vlídných rukou na hlazení, plnění misek a o teplém pelechu… (h)
Jak může někdo do nějakého zákona napsat, že zvíře je věc?!? (devil)
(headbang) Rinse and repeat … v ruznych zakonech jste i vy setsakra ruzne pojmenovan. Poskozeny, povinny, poplatnik, obvineny, fyzicka osoba, … bezte si na to stezovat do lamparny!
Pokud budou zákony dělat takoví, jako vy, bude ta lampárna asi opravdu jediná možnost. Byla by tu ještě jedna možnost a sice ty debilní zákonodárce pochytat a také uvázat někde v lese u stromu, ale to by už bylo trestné, že?
Příteli, to má v legislativě své jasné důvody. Dejte se o tom, prosím, poučit od právníků, není třeba vyskakovat. I tady se to už loni, předloni… uvádělo. – Táta právníka
Legislativní zmetky v naší legislativě drtivě převažují. A zvíře není věc, ale živá bytost!
Jinak Xerxová – frbul už je v žumpě. Dobrá duše propátrává net, jestli nenajde někoho, kdo by ho hledal. Psala jsem si o fotku a poslala doporučení vyhodit o něm info na NALEZENCE a FRbula v nouzi.
Abyt – bulim tu. A mám vztek na všechny ty šmejdy, co zastaví, otevřou dveře a……….. A jsem zároveň hrozně moc vděčná, za toho tatínka, který si svlékl ten svetr a za ty dětské ručičky. A jdu pryč, páč bulit tady nemůžu.
Milá jmenovkyně, jsme na tom úplně stejně ;( . A Abyt – díky!
Takových je nás tu víc….
já vím, že to tady bude hodně slaný údolí.
Lidi já mám takovej ale takovej strašnej vztek!! Vždycky si totiž říkám, jak to opuštěný zvíře vůbec neví co se děje, proč je samo, neví co má dělat…… no nic, tomu se říká duševní masochismus,vždycky se hrozně vytočím a moc mě mrzí, že nemám šanci dostat do ruky hajzla, který tohle udělá
Petro napsala si za mě stejná slova i pocity. :@ (puke)
Co se to s lidma děje!!?? Tu odloží matka na kontejner čerstvě narozené dítě, tamhle zase „paníček“ vykopne z auta starého pejska nebo hodí do ledové vody v rybníku šťeňata, lidi se nezdraví, nedívají se druhým do očí …. (think) (shake) (punch) (fubar)
Bože ty to vidíš! Nebo radši ne???
Kytko, lidé bez sociálního pudu, matky bez vztahu k mateřství, to tady bylo vždycky. Jenže ještě před pár lety to znamenalo smrt pro dotyčného, takže se tyto geny nešířily a lidi se báli, takže podobné chování skrývali nebo potlačovali. Navíc byl svět tak nějak větší, takže jsem se taková svinstva nedozvídali hned (pokud vůbec) a taky se až tak netrvalo na nutnosti špatných zpráv.
Honzo já vím , 😐 jenže nějak to hnusné od sebe nestačím odstrkovat, vytěsnit takové zprávy beze zbytku z hlavy mi nejde, bezmoc mi nepřidá a tak chvilkama mám z toho ze všeho depku. (headbang)
Já si vždy vzpomenu na scénku z filmu Slavnosti sněženek, jak R. Hrušínský říká když na něj ty jeho baby ječí : Tady by bylo tak krásně kdyby nebyly ty vosy…“ A pak mu spadne na hlavu jablko. (sun)
Slavnosti sněženek… Ten film můžu pořád dokola. Jak by bylo na světě krásně kdyby tady nebyly… vosy… ženský… kdybych tady nebyl já! Dědkůůůůůůů!!!! (rofl) (rofl) (rofl)
Jó! To je božské. V tom je vše, vše, vše. A já chci, aby mi někdo někdy řekl: Doktore, zase jste se kochal? Nikoho nenapadne mi to občas říct. – A potvrzuju, že takové věci se děly dycky a že akorát ten rádius šíření novinek byl menší a rychlost pomalejší.
Bůh to nevidí, protože neexistuje! Kdyby bůh existoval a byl takový, jak ho prezentuje svatá církev, musel by tenhle svět vypadat úplně jinak. A jedno staré české přísloví říká, že kdo se nedokáže srovnat se zvířaty, nedokáže se srovnat ani s ostatními lidmi. Bohužel je to tak, viz naše ,,pravicové“ politiky!
Někdy si říkám, že je dobře, že tu šanci nemám, skončily bychom v kriminále, Petro. (punch)
A já bych vám tam ani nemohl nosit buchty, protože bych úpěl hned vedle…
Myslíš, že by nám zařídili cely vedle sebe? 😀 Jako vězení pro Zvířetníky. 😀
Lidi, 1+2, to už jsme neměl dlouho!
(rofl) Myslel jsem vedlejší budovu resp. vedlejší město, Honzo. Koedukované věznice se jaksi z pochopitelných důvodů moc nedělají… (rofl)
V Ruzyni bychom šanci měli. Třeba by to vazebně dlóóóuho vyšetřovali. 😀
;( ;( ;( ;( ;( ;( ;( ;(
(h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)
(hug) (cat) (cat)
Tatínek i holčí mají v knize dobrých skutků velký červený puntík, který jim bude při závěrečném účtování připsán k dobru…
Tatínek se psy vyrůstal, nemohl by jednak jinak. A holčí snad bude žvížecí po něm. (dog)
Hmm, a o kolika podobných osudech se vůbec nedozvíme… ;(
Kokřík měl v samém závěru přeci jen aspoň kousíček štěstí. Díky za lidi jako je tatínek s holčičkou (h) .
Milá Louk, vyřídím jim to. (h)
Tak z tohoto je len smutno na duši. My si musíme uvedomiť, že toto tu je nie obyčajné spoločenstvo ľudí. Sú to zvierací ľudia ktorí milujú svojich ľudí aj všetko živé okolo seba. Ale sú aj ľudia ktorí vedia trebárs zabiť rodiča, čo pre takých znamená jeden pes? Menej ako nič. A možno mal len smolu. Ale do plaču je mi aj tak.
Maťo, taky se tím pořád utěšuju. Že se prostě jen zatoulal. Ale za b) je asi, bohužel, správně.
Tatínek a holčička patří mezi lidi s obrovským srdcem a svůj čin mají zapsaný tlustou zlatou čárou v knize života (h)
Nedovedu to pochopit – moje noční můra je představa, že se Toya či Zikmund zatoulají a nenajdou cestu domů. Ten strašný zmatek v hlavičce, co se děje a jak to, že jsou sami … nenene, nikdy to nechci zažít.
Někteří lidé jsou spíš nelidé!
Milý kokříku – za Duhovým mostem máš určitě plnou misku a ruce k hlazení
Ten strašný zmatek v hlavičce… (u) To je asi větší běs než hlad a zima.
Je těžké domýšlet, proč pejsek na takovém nevlídném místě byl. Určite je ale důležité pochválit tatínka s holčičkou, protože udělali to nejlepší, co udělat mohli a v knize dobrých skutků mají důležitý zápis. A na konec si troufnu tvrdit, že i když pejsek zemřel, byla to nesmírně důležitá zkušenost především pro tu malou holčičku – jednou z ní určitě bude vnímavá a empatická osoba. (h)
Doufám že z té holčičky bude vnímavá a empatická osoba. Je to moje vnučka. 🙂
Abyt – ne bude – ONA UŽ JE (h)
Tak tohle prostě nepochopím. Já oplakávám svého prvního psa, který už na zahradě u rodičů spinká 5 let, bylo mu 17, když jsme mu pomohli odejít. Teď mám pejsku, které je 11 a já zbaběle doufám, že tady bude ještě aspoň 10 let, protože si neumím představit, jak to bude potom… Tohle prostě nepochopím. A nevím, proč se mi mlží klávesnice, asi mám špatné kontaktní čočky… A děkuji tatínkovi a holčičce, že nebyli lhostejní.
Ježiš, to je hrozný. .. Když s epodívám na tu svou domácí chlupatici, která tu sedí vedle mě a vnucuje mi s upřeným pohledem plyšáka, nedokážu si představit, že by to měl být opuštěný pes. Je mi líto všech, kteří nemají svoje doma a hlavně těch, co je člověk s rozmyslem vyhodil. Takové jednání se dá určitě trestat, ale lidi by v sobě měli mít takový morální kodex, aby to nedělali…
Milá Abyt (inlove) , já nevím, co mám napsat.
Děkuju tomu tatínkovi a holčičce, že pejskovi umožnili, aby na Duhový most vkročil ve světle a teple. A Tobě děkuju, že jsi nám to vyprávěla.
I opuštění pejsci si zaslouží svůj pomníček. Především oni. (h)
Přesně tak jsem to myslela, milá Vave. Především opuštění pejsci mají mít svůj pomníček. Dík. (h)
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Abyt – to úplně zamrazí… (u) Když tu koukám na tu oslintanou tlamu, co chce sdílet mmoji snídani… tak si neumím představit, že by umírala opuštěná v polích…
Ale jsou i lidé, kteří ztracené psisko hledají snad všemi prostředky. V sobotu večer v Kravařích se stala autonehoda. Z rozbitého auta v šíleném šoku utekla fenečka mladé šeltičky. Je jedno, že je kanisterapeutická, že je závodnice v agility… je to prostě milovaný pejsek a panička i celé okolí hledají a hledají a hledají. Bylo to v novinách, v televizi, je to na všech školách v okolí. Dneska ráno pokrok – byla spatřena večer i ráno poblíž jedné vesnice (zatím zdrhá před lidmi… ale snad by panička mohla uspět…) Bonko (dog) – držím palečky, ať jsi brzo na svém gauči a z toho velevýletu se ve zdraví vzpamatuješ (h)
Ať se pejska brzo najde (y) . A dej vědět, milá Xerxová. (happy)
Xerxová, prosím kolem jako vesnice se fenka pohybuje? Kravaře jsou za humny, máme v oblasti nějaké známé…
Já jsem tu včera info o ztracené Bonce vyhazovala huž – díky Xerxová za přihození.
Peti – hodím Ti odkaz s informacema a plakátek!
Díky
všechno od začátku až do teď – vlastně hledání v přímém přenosu od sobotyního večera je na cz-psu. http://www.cz-pes.cz/diskuse/10_10806_11.html
Teď řeší kontakty na místní koňáky – tam bys mohla být hodně platná.
tak jsem si tu diskuzi přečetla a Petra v n í asi reaguje na tvoji pomoc… Takže už to víš a řešíš… Dík – máš to přeci jen blíž než třeba já
Tohle jsou strašný věci jak to nějakej dobytek může udělat! Před několika lety našla kolegyně těsně přes Štědným dnem u silnice březí fenku – oddaně tam čekala, kdy se pro ni vrátí jeji milovaný (a jistě milující) páníček. Ostatně Mikeš byl taky nalezenec, ještě měl mlíčný zoubky…syn ho našel koncem září, takže nejspíš vyhozené prázdninové štěně…
Ach jo. ;(
Měj se krásně za Duhovým mostem, pejsku .
Tak z toho je mi moc smutno. Aspon, ze neumrel na tom poli. Ale stejne. Nekteri lidi jsou sfine, anebo aspon nevsimavi. Jestli byl nekde v lese polich dost dlouho, urcite si ho nekdo musel vsimnout, vzdyt v Cechach je to skoro od humen za humna.
Spi krasne, pejsku.
Sfině určitě, nevšímaví asi ne. Máš pravdu, určitě ho spoustu lidí vidělo, měl přerostlé drápy, byl venku určitě několik měsíců. Ale co je komu do cizího psa, žejo…
…..Ale co je komu do cizího psa, žejo…
;( ;( ;(
vraždila bych
Když ono je to někdy těžké – tak třeba my jsme byli s manželem a s kamarádkou jednou na výletě v menším městě cca 30 km od Prahy, a když jsme tam ráno asi v 10:00 mířili přes náměstí do muzea, tak tam před finančním úřadem seděl takový malý černý kudrnatý pejsek. Když jsme šli z muzea cca v půl jedné na oběd, byl tam pořád, pak i v půl druhé, když jsme šli z oběda na zámek, ve čtyři, když jsme šli ze zámku na kafe, a taky v půl šesté, když jsme z kafe šli k autu. To už jsem si ale z restaurace nesla číslo na městskou policii, kam jsem po zběžném obhlédnutí pejska (bez obojku, bez známky, v srsti větvičky a bodláčí) a dotazování se kolemjdoucích, zda pejska neznají a nevědí, komu patří, taky zavolala. Byla neděle večer a policisté mi objasnili, že oni ROZHODNĚ pejska v kompetenci nemají a nic s tím dělat nebudou, musím si počkat do pondělí, až bude někdo na obecním úřadě. Po chvíli marného dohadování jsem to vzdala, brnkla jedné dobré duši ze soukromého sdružení pečujícího o zvířata, rychle jsme se dohodly, pejsek putoval do auta a vezl se do Počernic. Ještě před předáním jej manžel nafotil a druhý den jsem rozeslala e-maily do onoho městečka i s fotkou. Ve sdužení zatím pejska nechali prohlédnout, naočkovali a očipovali. Pejsek měl štěstí – majitelé se našli. Jenže ouha – já bych jim pejska i přivezla zpátky, ale zrovna jsme odjížděli na nějakou dobu pryč a už to nešlo stihnout, tak si pro něj majitelé dojeli sami, což pro ně znamenalo projetý benzín, a ještě po nich v soukromém útulku chtěli příspěvek na poskytnutou veterinární péči. A tak jsem dostala řádně vynadáno, že kradu psy a pak na nich s kamarády takto vyděláváme, a také, že jsem pejskovi ukradla obojek se známkou a vodítko (a to i přesto, že původně potvrdili ,že pejsek nic takového neměl). Na jednu stranu je samozřejmě chápu, to člověka rozčílí, když má neočekávané výdaje kvůli někomu jinému, ale zase, kdyby mně se ztratil na celý den můj pes, tak bych asi tomu, kdo by mi řekl, kde je, byla fakt vděčná. Nicméně i takhle to může dopadnout se „ztracenými“ psy a přestože já bych to příště určitě udělala znova, celkem dokážu pochopit, že si někdo, kdo si není jistý, jak to s pejskem je, na jeho záchranu či „záchranu“ netroufne.
Za dobrotu…no v extrémních situacích se lidi holt projeví. Jeden nestačí koukat. Bárskdy ani dva… Musí hřát dobré svědomí, no!
Tak to mi něco připomíná. Nebyl ten černý prcek něke ze směru na Boleslav?
Jo, jo, toť on.
Mohli ho vidět, ale netušit, že je opuštěný – alespoň někteří. Vidí psa, tamhle někdo jde a přiřadí psa k tomu člověku. Někdo ho možná zahlédl, ale v tu chvíli nemohl z nějakého důvodu kokra chytit a vzít s sebou a když se vrátil, pes už byl pryč (myslel si, že s páníčkem). Také mohlo dojít k záměně s nějakým místním psem. Svého času se také máma vypravila na procházku s Filipem a jako obvykle se vrátila bez něj. Vyrazila jsem ho hledat a našla ho, jak si hraje s černou labradořicí. Myslela jsem, že je to Nikita bydlící poblíž a jen jsem se divila, že je sama, bez Maxíka. Filipa jsem hnala domů a fence jsem doporučila, ať jde domů (hnát jako ovce se nenechala). Cestou jsem se podivila, že už je doma, ale nijak zvlášť jsem to neřešila – prostě to vzala zkratkou přes zahrady. O co se jedná, jsem si uvědomila až téměř o týden později, kdy jsem si všimla, že přesně takovou fenku hledají, ztratila se na druhé straně dálnice 2 dny před tím, než jsem ji viděla. Takové věci se prostě stávají a určitě ne všichni, co toho kokra viděli, byli lhostejní. Jen prostě nevěděli nebo věděli, ale nedokázali pomoct.