PSI: Alka z Čeklísa (3)

V časoch, keď sme mali Alku, bývali sme na Trávnikoch. Kto pozná toto bratislavské sídlisko vie, že vnútrosídliskové ulice sú tam, stavané do štvorca, tvoria vlastne uzavreté dvory. Takže napriek toľko proklamovanej odcudzenosti sídlisk, v tom čase bola každá ulica určitou uzavretou komunitou, kde sa väčšinou ľudia aspoň z videnia poznali. A vari všetci poznali nášho psa…

EditaK

 

Alka na sídlisku

Sľúbil som, že napíšem niečo o love potkanov. Robím tak zo zištných dôvodov, aby som ospravedlnil našu rodinu, že nechala Alku chvíľu v súťaži samú. Kto prečíta – pochopí…

Psy a zvieratá vôbec vzbudzujú emócie. Rôzne. Roztomilí nehu, veľkí rešpekt, zlí strach, krásni obdiv, zranení a opustení súcit. To čo vzbudzovala v miestnej komunite nášho sídliska Alka, nevzbudzoval nik. Alka vzbudzovala korporatívnu verejno–právnu úctu !

Viem – teraz som si popudil súčasných i budúcich poslancov. Nič sa nedá robiť. Priznajme si ale úprimne realitu, len tak na porovnanie. Alka mohla ísť po ulici bez závistí neprajníkov. Bola sledovaná len prajnými zrakmi susedov. Každý ako by ju pozýval: „Do nášho domu, do nášho domu!“ Podozrievam ich, že ju aj tajne zdravili.

Nik sa neopovážil nadávať, že nie je na vodítku, nemá košík, nik po nej nehodil nič aj keď ukradla loptu alebo puk z ihriska. Príčina – „sídliskové norovanie“. Pre budúcich poslancov upozornenie: Nezamieňať „tunelovanie“ a „norovanie“. Líšia sa tým, že na konci vás namiesto tučného balíku peňazí čaká potkan. (A možno by mala byť v oboch prípadoch koncovka rovnaká.)

Základ bol v tom, že naše sídlisko bolo postavené na podloží zo štrku, kde stačili plytké pásové alebo doskové základy. Pod dnom budovy sa potom časom, pri sadaní stavby, vytvárali kaverny. Do horných poschodí paneláku sa nasťahovali ľudia a pod barák – potkany.

Žiaden deratizátor nebol ochotný sa vopchať sa do otvoru 10×10 cm, alebo aspoň neviem, že by odtiaľ živý vyšiel. Alka aj napriek tomu, že nemohla byť v tom čase prívržencom temnej fantasy, bola ochotná tam vliezť a stráviť tam, na našu úzkosť, aj niekoľko hodín. Potom sa sama vrátila na rohožku pred dvere zafúľaná, ale veselá ako keby celý čas pila s trpaslíkmi. Dnes by sme mohli jej počínanie označiť a inzerovať ako eko-deratizáciu. Vtedy ma však štvalo, keď sa ku mne malé deti hlásili ako k „ujovi deratizátorovi“.

Na výpravy do podzemia chodila Alka zásadne popoludní. Doobeda totiž v rámci prípravy drogovala. Ono to bolo tak. Počas štúdia som sa ženil a manželka sa k nám prisťahovala. Možno ako veno dostala od svojho otca líšku na kabát. Na rukávy a spodný lem flaušového kabáta. Alka, keď zazrela tú líšku, skočila po nej ako očarená. Pokúsila sa ju s nadšením strhnúť a zožrať. Teda líšku, nie manželku.

Po náročnej ale úspešnej obrane pozerala na manželku s ťažkou nedôverou. Nechápala ako môže taká nešikovná osoba uloviť takú krásnu líšku. To, že ulovila mňa, ju nerozčuľovalo. Ukľudnila sa rýchlo. Manželka ju, dá sa povedať, podplatila tak, že vešala kabát s líškou do skrine, ale nezavierala dvere. Alka vliezla do skrine (je logické, že norníky klaustrofóbiou zásadne netrpia) a celé predpoludnie pod kabátom vdychovala líšku, tíško blažene skučala a snívala svoje lovecké sny. Popoludní ich potom išla do podzemia neohrozene realizovať.

Ak si myslíte, že aj na nás prešiel kúsok verejno-právnej úcty k Alke – mýlite sa. Mladší brat musel strieskať niekoľkých rovesníkov, ktorí ho označovali za „Alkáča“. Ako nazývali nás nevieme. Asi sa báli. Keď si pomysleli, že už mladší brat sa ich mláti ako žito, pes je bez strachu prívržencom bojového „undergroundu“ – nevedeli, čo môžu čakať od ostatných.

O podradnom postavení sídliskového človeka vedľa uznávaného sídliskového psa svedčí táto „predlovecká“ scéna:

Sídliskový panelák oproti. Letné popoludnie. Náš pes práve objavil nový vstupný otvor do podzemia potkanov. Psa pozorne a dychtivo sleduje dôstojná pani na lodžii z prízemia. Ja z chodníka rezignovane sledujem psa miznúceho v diere. Z druhej lodžie sa ozve nedočkavo suseda v natáčkach : „Tak čo, už ho máme dnu?“ Triumfálnym tónom, ako by ulovila celebritu „dôstojná“ pani odpovedá: „Už je tam!“ Zapojí sa aj dáma zhora, ktorá, pozerajúc trochu škodoradostne na mňa dole, zahlási: „Toho tak rýchlo nevytiahnete!?“

Čudujete sa, že som sa radšej rýchlo otočil a doma čakal na návrat nášho zatúlaného korporatívne verejno-právne uznávaného psa?

Aktualizováno: 17.3.2010 — 19:01

125 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jako vždycky, Alka – kabaret je stoprocentní. Jak tak koukám z okna na temný dvůr, zdá se mi, že z pískoviště se klube neděle s vrtulí, neletí ona do Anglie?

      1. No fakt, a hlásí to tam „setrvalý stav“, což je při britské proměnlivosti počasí nápadné, a ta Dede si nevšimne a nevšimne!

              1. To je nááápad! Ať si de samo, když myslí. Tak dobrou, ale bez těch kober, co se dole promenádujou!

  2. Tak jsem si to konečně přečetla. Teda dost s křížkem po funuse – ale chválím moc a moc (rofl) (y)
    Ježkovovoko, kolik může bejt 5 + 9, mně už to vůbec nemyslí….

  3. Alka byla perfektní krysař a to i bez píšťaly. 🙂 (dog) (y)
    Moc jsme se s přednostou nasmáli a se synátorem při dnešní rodinné sešlosti jsme vzpomínali jak naše boxinka Denny ulovila potkana a synátor tehdy pětiletý jí ho rval z mordy a volal babííí podívej ptáček (envy) , skončili oba ve vaně s hypermanganem podlehnouce babiččinu desinfekčnímu komandu. (rofl)

  4. Téda, Alka byla fakt číslo. A vzpomínky na ni nemají chybu! (rofl) Že bude pokračování, že jo, milý Pavol a EditaK? 😉

    1. Za sestru hovoriť nemôžem a za seba by som to nerád zahlcoval. Nakoniec by vám svet pripadal príliš veselý 🙂

        1. Tá nižšie uvedená ponuka , že úryvok z rozsiahlejkšiho cyklu bude použitý pri priblížení slovenčiny mládeži v ČR je síce lichotivá … 🙂

            1. a česká stářež z Moravy bude rááááda!
              Deset a jedna vím, akorát jsem zapomněla napsat, to je toho!

      1. Slibuji, že si budu veselé čtení šetřit a číst jen po lžičkách. Prosíííím. (h) (sun)

      2. Veselost je skvělý lék, slibuju, že to budu číst pomalinku, po lžičkách.
        😀 😀 (y) (y) (y) 😀 😀

  5. Kdo mi držel palečky, tak už nemusí a zároveň děkuji. Snad to dopadlo dobře. (nešlo o práci , ale o možnost získat dlouhodobý melouch).
    Tak a dnes se snad už vyspím… (happy)

      1. Dneska mi rozkvetly první krokusy – dva žluté, jeden bílý a jeden fialový. Současně konečně pořádně rozkvetly sněženky, tedy jeden trs, ten druhý je nějaký zakrslý a skoro nekvete nebo jen při zemi. Ostatně, i ty kvetoucí jsou letos dost nízké. Přičítám to té mase ledosněhu, která tam dlouho ležela.

        YGO (inlove) , máš krásné fotky, je z nich opravdu cítit jaro. (sun) (f) (sun)

        1. chicht – tak na severní starně zahrádky ještě ani nevykouknul vršek Xerdova patníčku (cca 20 cm) (think) Ale na jižní straně už vylezl opět kousek trávníku, pár vřesovců (všechny mocmoc vymrzlé (tmi) ), takže krokusy vykvetou taky brzy – jen musí ze sněhu vylézt ven (rofl)

          1. Chichi, bereš mi to z huúst, milá Xerxová 🙂 . Ne že by západ mohl konkurovat severu, ale rozhodně je mu blíž než JJM.
            YGO, díky, že můžu mrknout na přicházející jaro aspoň na obrázcích! Jsou bezvadné jako vždycky (nod) .

    1. Vabčáci – úžasné. Od nás zmizeli už před lety, a to jsme skoro venkov!
      Povídání o Alce též úžasné a myslím, že svět příliš veselý nebude nikdy, takže vzpomínání může být houšť 😀

  6. Díky za další pěkný a veselý článek!
    Jinak, jak jste tu řešili slovenštinu a rozumění/nerozumění dnešní omladiny – naši se naučili slovensky díky kapele Horkýže Slíže. Mají od nich všechna CD a většinu písniček znají nazpaměť; čemu nerozumějí, na to se nás zeptají.
    A jak dole Lásková popisuje ty Poláky, já pro změnu vyrůstala na Ö3 (immer dabei) a ÖRF1 a 2; však to taky máme do hlavního města monarchie blíž než do matičky.
    Přeju krásný povečer všem!
    P.S. Koukala jsem se na radar (meteostránky) a podle nich mají na ostrovech neděli, divné, že?

        1. To já jen, že Tvůj staříček byli Papež. 😉 A vůbec, mohla bys zase jednou zavzpomínat, miluju Tvá vyprávění, YGO. (nod) (h)

    1. Panejo, už jsem komentovala na rajským, ale musím i tu 🙂 . Je neuvěřitelné, na jaké souvislosti se postupně přichází (h) .

      Chichi a další příbuzenstvo a ještě takhle urozené:-D.

      Jinak zrovna tuhle nádhernou fotku od Alex jsem takřka oplakala, když se nedostala do výběru 🙁 .

  7. Milá Edito, milý Pavle,
    Alka je léta za Duhovým mostem a Vám pořád ještě neodešla. Originální sebevědomá pejska. Máte na koho vzpomínat.

  8. Tatínek pravidelně za minulého režimu kupoval Dikobraz a Roháča. Dítko školní vidělo obrázky a luštilo pointy. Dokonce mi utkvěl název komixu na poslední stránce: Jožinko, dieťa svojich rodičov. O se stříškou mi dělalo problémy.
    Jenže teď jsem si uvědomila, že v čítankách byly články ve slovenštině. My jsme museli royumět a umět přečíst slovenštinu. Naštěstí v rodné Kroměříži a přilehlých vsích byla slyšet hanáčtina, část příbuzných je z moravského Slovácka a teta bydlela s rodinou ve Vsetíně. To by bylo, aby dítko nepochopilo, co je to ten společný slovanský základ.

  9. Z toho Alčího povídání na mne dycky dýchnou 60.léta, kdo ví proč. (Alka byla o něco později, ne?) Zřejmě díky fotkám: úplně vidím starší ségry, v tu dobu na vdávání, s drdolama, v mini, jak v punčoškách a botkách s oválnou špičkou vedou podobnou krásku na vodítku, spleteném podomácku z přebytečných šňůrek.
    Takhle přesně se to sice neseběhlo, ale seběhla se jezevčice Babeta (po kom že to má asi výtržnice Babetka jméno, že?), bohužel jen na krátko… brzo se utrhlo sluchátko… 🙁
    Á propos, výtržnice Babetka. Dnes jsem si povolila ňákou stovku ve zverimexu. Né že by tu holky neměly dost papání na týdny dopředu, ale paštičky Atheny, zvláště ta rybí s krabem, že áno. Stovku jsem dovršila fungl novým mávátkem.
    Konce takovéto. Přijdu, vyrobím převlečením člověka domácího, vyložím nákup a ještě před servírováním odstřihnu cedulku z mávátka a jdu mávat. Babetka horlivě lítá, vznáší se, poletuje, do tří minut máme urvané ucho z toho opeřeného plyšového ksichtíku na konci mávátka, odhazuji ucho velikosti připíňákové hlavičky, máchám znova, zatnou se obě přední a – z mávátka je tyčka se šňůrkou zvlášť a hlavička s peřím zvlášť. S povzdechem odhodím na zem (to nám to fakt dlouho nevydrželo), přemeju misky, servíruju Bětě syrové masko a mezi nůž a prkénko se mi cpe furt Babetka. No dobře, vzdychnu znovu, otevřu rybí paštiku, Babetka se PŘIŘÍTÍ, ba přímo VZNIKNE a začne se tak hlučně ládovat hned vedle dřezu, že miska poskakuje po lince. Mávnu odevzdaně rukou a jdu vypucovat záchůdky. Dosýpám z pětikilového balení, zbývá tak kilečko, tak už nechám pytlík stát u záchůdku. Za prvé ještě nedosypu a už v dešti posledních zrnek písku dřepí Babetka a usilovně se pokouší čurat – tohle mi dělá už měsíce, asi nějakej Pavlovův reflex; jak se sype, hned se čurá. Zajdu za roh a do minuty slyším chřestění až buchnutí a ano, proto schovávám pytle na záchodě, protože Babeta do otevřených pytlů strká hlavu, packy, půl kočky, někdy předek, někdy zadek, tahá za šňůrky ze sešívání, občas se prohlodala papírem i dovnitř z boku. Dnes tedy tak náruživě vstupovala do pytlíku, že ho na sebe převrhla.
    Zachraňuju pytlík, zametám písek a že ho je, Babetka ukřivděně hledí, neb zajímavě a jímavě chřestící pytlík s neméně jímavým obsahem rezolutně zavírám na záchod. „Ách jo, zas se k němu dostanu leda až paník sám pude čurat a nezavře si dvéře, ách jo“ – čtu jí z oranžových ďábelských oček.
    Ano, toto, Vavílo, je „veselá“ Babetka. Veselo je s ní teda faktfurt. 😛

    A eště mám podpoznámku, než se o víkendu dokopu dopsat (už jsem napsala dosypat, jak jsem zblblá) dlužné dopisy. Když je radanova Chipsín, mohla bych já bejt Chičín, né? 😉

    Palečky všem potřebným, brigáda u Li úúžasná – to je ale krásnej ploteček, to se to po něm bude šplhat! – kalendář obdivuhodný, jaro za dveřmi, smutků bylo nad míru, tak pište chvíli veselejš.
    Mimochodem, a vona dneska nejni neděle?
    9. 9 eště umím.

      1. Já Ti ji na tejden pučim a až Ti shodí a rozbije pět květináčů, nechá se dvakrát zavřít do ledničky, zadrápne Ti po ránu přesně do lůžka palce, pověsí se na záclonu nebo závěs a bude hulákat VEN, VŠEM, a pak vstoupí do vany a tam bude kvílet do odpadu, že budeš jen čekat, kdy přijede ta hlídka, co zavolají spodní sousedi, že nahoře se někdo vraždí, tak pak mi povyprávíš, jaké je soužití s kočičí puberťandou, áno? (rofl)

        1. Phe! Jen si nech svou strakatě veselou pubertu, milá Lásková (inlove) ! Já mám za sebou tuplovanou kosouří. (cat) (cat)
          Pamatuješ na Vydrýska Bertíka? Jak mi ukradli puntíky z žitafy? Teď mi ukradli uši z medvěda a sežrali palmu a ucvrnkli klubající se lísteček z kytky, kterou se doma snažím vzpamatovávat. Kniha jejich hříchů jest tlustá a hustě popsaná. 😉 (h)

          (já vím, že musím počítat, no!)

          1. Kniha hříchů – to se mi líbí. 😀
            Desítky let žertuji o „sešitu křivd“ (Rain Man) a občas nahlas vykřiknu, že něco je křivda a jen tři z padesáti vědí, nač odkazuji.
            Netvrdím, že Babet je první kóča na světě, která fakt echt zlobí. Určitě všechny kočky zloběj´…
            ALEVONAZLOBÍIMRVÉRE!! 🙁

            Jenže pak usne. Na šupletníku pod lampičkou, na posteli, na pračce vedle topeňový roury, výjimečně i mně na klíně – a pak se bojím i jen dejchnout, abych drahouška zlatouška neprobudila. Vážně má ty oči zlaté – když teda chce… No znáš to. :*
            Kolik je 3 a 9?

            1. Milé dámy, požičiam vám Filipa. Upozorňujem, že má práve ruju a každú noc o tretej začne príšerne kvíliť na okne a za desivých zvukových efektov sa ho pokúša otvoriť. Napriek tomu, že neznášam spanie pri zavretom okne, už som rezignovala, ale moc to nepomáha. Kastrovaný je „len“ 8 mesiacov. 😀

    1. Bětulásková, ty dneska zase pedlíš (nod) . Díky! Ehm, naše domácí smečková kniha hříchů je rovněž dost nahusto popsaná… Auau, ledva povolily mrazy, začala myšácká éra :O .

  10. Já bych si také dovolila typnout to překvapení od Dede 😡 😡 😀

    První jarní den, neděle a tak si myslím, že nám Dede zase začne vydávat CHATNÍK (clap) (clap)

    Zase moc hezké slovenské povídání (chuckle)

  11. :Zdravím všechny zvířetníky a zvířetnice.Dneska je krásný jarní den a hned má jeden lepší náladu.Plánuju po návratu z práce kávičku na sluníčku.K lovení mám docela dost zážitků,jak se psy tak s kočkami.Kočky mě zásadně nosily myši domů živé a nezraněné a doma byl potom pořádán hon.Dokud jsem měla Dinu,bylo to dobré,to byl vyhlášený myší vrah.Nána si myši hnusila a likvidovala je s výrazem“fůj myš,zvedá se mě žaludek.“Jednou jsme museli doma vyklidit a odtáhnout knihovnu abychom se k myši dostali.I ulovit jsme museli potkana sami,pro naše zvířátka byl příliš zlý.

  12. Taky O.T. – proč nemůžu mít normální dítě? Velká slečna konečně sehnala práci. Já tvrdím, že v obludáriu, ale prý je to specializovaný zverimex a snad i školící středisko. Jen pro ilustraci, z čeho se skládá osazenstvo: Dvě kobry, psohlavec, zmije gabundská a růžkatá, páreček chřestýšů – chřestýšová má vyoperované jedové žlázy, ale jsou si tak stejní, že je to stejně 50:50, rodinka korovců, dva krokodýli. Teď někdy u nich má točit televize, tak dám vědět 😀

    1. Tak se to tvářilo, že první příspěvek zmizel, napsala jsem ho znovu a ejhle, ten původní je dole… No jo, daří se (bat)

    2. Lucko , máš normální dítě, jen se specifickými (alespoň pro mě, která má hrůzu ze všeho co se plazí (chuckle) zájmy…. Hele a psohlavec, to je co??
      Hned jsem si představila Sladkého Kozinu 😀 :O

        1. Já mám taky radši ještěry než hady a k jedovatým mám takovou zdravou úctu (chuckle) Na druhou stranu, když si člověk uvědomí, jak jsou nesmírně užiteční, fakt si zaslouží trochu pochopení. A s tou nebezpečností – chce to mít postřeh a brát je jako individuality – každý je povahově jiný, prostě pozorovat a rozumět jim.

          1. Dnes ve zverimexu „sloužili“ dva úplně mladí, kluk je asi syn od majitele a holčina je tam taky určitě čerstvě, a když jsem vstoupila, vstoupila jsem do totálně záhadného rozhovoru (on halekal ze štaflí, neb čistil nejhořejší ptačí klece, ona, jak mne viděla, jala se couvat ke kase) – „… a von na ni zvedá ocas… a vona jde do žluta … hřbet se mu taky zvedá… a vono by to asi chtělo dát ho vedle… a šim sis, jak se mu barví lalok?“ – mně pocukávaly koutky, i když jsem pochopila, že se jim asi hodlají spářit nějaký ještěrky, eště mne tak zblbli, že jsem pozorně obešla všechna terária, jestli onen vilný pár zahlédnu, ale on asi vrkal někde ve skladě. 😀
            16? ZA CO, Ježíšku?

          2. JO, jedovatí hadi. Vím o příběhu slovutného profesora K., který choval jedovaté hady – kobry a podobné příšery. Jednou se vylíhly mladé kobry a jedno čerstvě vylíhlé kobře ho okamžitě uštklo. Pan profesor K. usoudil, že byl uštknut již mnohokrát a že toto mu nemůže nic udělat a nechal to být. Spletl se, skončil v nemocnici, protože se mu přestala srážet krev a tekl úplně všude. V nemocnici si s ním za nějakou dobu už nevěděli rady a tak volali na všechny strany pro radu. Všude si vyslechli – „U nás je největší odborník na jedovaté plazy pan profesor K. obraťte se na něho!“ Blbě se jim sdělovalo, že kvůli němu volají. Dopadlo to dobře, jednoho dne pan profesor volal své manželce a hlásil jí dobrou novinu: „Tak už se zase srážím.“
            Pan profesor K. ač v poměrně vysokém věku je zatím stále v dobré náladě, tak mu přeji ještě hodně spokojených let.

        2. ehm, co k tomu říci, jó že je pěkně zelený. A má výrazné nosoretní jamky, nebo rýhy … (chuckle)
          Takhle jednou přišla starší dcera s požadavkem, že by chtěla doma hadíka…. Zatmělo se mi před očima… a řekla pouze, že v momentě kdy had překročí, či spíše přeplazí práh bytu odcházím. Já je prostě nemusím…. 8)

  13. A opravdu se nemůže stát, a nikdy nestane, že pes se nedostane z nory apod. ven? A zůstane tam, když třeba není nikdo u toho, aby to věděl?

    1. bohužel se to stává a ne výjimečně. Někdy se podaří psa vykopat a zachránit, spousta norníků takové štěstí nemá… Proto je taky tak citlivý problém nácvik norování… Pokud se totiž norování používá (a ono se používá), tak pes, který lišku viděl jen „v ZOO“ není dobře připravený… A kontaktní norování je zakázané
      Liška je krásná šelmička. Ale taky je pravda, že se výborně množí, je nesmírně přizpůsobivá a rychle se její stavy zvyšují. Do nedávna ji likvidovala hlavně vzteklina – a to se naštěstí pomocí kladených vakcím podařilo zastavit… Není to jednoduché a vhodné řešení pro jednu stranu vyvolá hysterické reakce na straně druhé a naopak.
      Možná to vyřeší auta – nikdy jsem na silnicích neviděla tolik přejetých lišek, jako v poslední době.

      1. Kontaktné norovanie je problém, ale nejednoznačný. Keď bola Alka na skúškach, tak som tam, samozrejme, bola aj ja. A práve tam sa stalo, že pes, jagteriér, ktorý pracoval úplne spoľahlivo na tréningoch a za pár sekund vyhnal líšku z nory aj na skúškach, úplne zlyhal pri jazvecovi. Keď išiel na jazveca, tak ho jazvec rafol a pes ešte rýchlejšie z nory vyletel ako do nej vletel a už ho nikto dnu nedostal. Neviem, ako to dopadlo neskôr, ale vten deň skúšky neurobil. A neviem, čo urobí pes, ktorý sa prvý krát stretne s líškou alebo jazvecom v prírodnej nore, kde nebude šanca, že psovod zasiahne a pomôže mu.

        1. Lišiaci bývali šikovní . Počkali si na psa hore na “ ktlom“ a spustili sa mu na krk . Jazvec to bolo iná katregória . Zafučal a obrátil sa zadkom a kašlal psa . Ak ale útočil bolo zle . Jeho silný a pákovitý systém kĺbov skusu spôsobil , že prehryzol akúkoľvek kosť alebo ťažko poranil psa.
          Príspevok pre jeho kompktnosť so nechal v humornom ladení . Pravda je ale taká , že sme trnuli .
          Ako už bolo písané na cvičnej nore otvoríš poklop , v lese poľovník azda vykope ale 6 poschodový barák nezbúraš a modliť sa o zemetrasenie nám pripadalo príliš nehumánne …:)

          1. Fakt,Paľo, to boli časy. Aj ja som sa smiala, keď som si to prečítala, ale realita bola často taká, že sme uštvaní, nervózní a s jazykom na veste x-krát behali po sídlisku, u všetkých dier vyvolávali Alku, bolo dobre, keď sme vedeli, pod ktorý barák vliezla. (sweat) (whew) A nakoniec sme s pochodujúcimi nervami prišli domov (sweat) a na rohožke vysmiata Alka, s ktorej priam odkvapkávala spokojnosť a občas aj blchy. (whew) (rofl) (rofl)

    2. Jakube S., ty jsi neviděl Pod jezevčí skálou??? opravdu se stává, že pejsek v noře zůstane….bohužel

  14. Pavle a Edito, další nebezpečná nálož Zvířetníku. 😀 Zvlášť když to čte jeden v práci. Termity jako korporativní veřejnoprávní úcta, rozdíl mezi tunelováním a norováním, ujo deratizátor a Alkáč mě naprosto dostaly (a dorazila mě Lucka V. se svou poznámkou úplně dole. Taky jsem málem skončil dole pod stolem.
    Jen pro zábavu dodávám, že Příšera (jestliže je čistokrevným vlčím špicem) povahou naprosto neodpovídá standardu, protože podle něj nemá mít lovecké pudy. A zatím je to vrahoun k kohledání. Má na svědomí 1 ptáče (za to byla bez milosti ztrestána) a několik desítek myší a potkanů ulovených na zahradě či sebraných kočkám. Každý takový úlovek je řádně odměněn a odebrán. Občas s velkou chutí prožene slepice, ale ty, stejně jako morčata a kočky neloví.

      1. No a co… Bára, která „syrové“ nežere, občas s velkou chutí prožene kočky, ale jenom pokud utíkají. Když se zastaví kočka, zastaví se i Bára a říká „dělej, makej, todle nejni žádnej plezír….“ Ale když Prachovka donese myša a z plezíru si pak s myšem tančí, Bára jen kouká. Zkusila myša odebrat a nevěděla, co dál. Tak mi ho odevzdala, ať si taky užiju.

        1. Hihi, milá Bubu (inlove) , Anka jednou na vodě vyhrabala, ulovila a sežrala myš – a vzápětí ji potupně vyvrhla za stany. Od té doby sice myše velepilně vyhrabává, ale dává si zatra pozor, aby žádnou nechytla! (chuckle)

    1. No, kto by Alku videl povaľovať sa na gauči, tak by neveril, že dokáže uloviť niečo iné ako plyšovú myš. (chuckle) 😉

  15. Re: Cizí jazyk. Špatně se to chápe…

    Já ty děti chápu, mají to těžké. Nám se to může zdát nepochopitelné, ale slovenština nám nedělá problémy protože jsme s ní byli v blízkém kontaktu od malička. Ale dnešní děti nejsou (mají víc kontaktů s angličtinou) a on je ten jazyk opravdu jiný, víc než by se mohlo zdát. Gramatikou, slovy…překvapivě hodně slov je od češtiny zcela odlišných. Co naděláme. Mně je taky zcela nepochopitelné jak dokáží lidé ze severu perfektně rozumět Polákům. Já nemám nejmenší šanci porozumět mluvené polštině a té psané…tak z 30% a to ještě obtížně. A je to z podobného důvodu.

    1. Já teda nejsem dítě, je mi 26 a stejně mám problémy, páč už za nás nebyla československá televize a ke slovenštině jsem se nedostala. 🙁 V řeči s ní problém nemám, ale čtení mi jde hůř… Je to škoda. 🙁 Útěchou mi je, že na Slovensku se domluvim, ale s angličtinou mám problémy ještě větší. 🙂

    2. Něco na tom bude. Naši prcci (asi je budu muset přejmenovat, v 9 a 11 už to prcci nejsou (wasntme) ) při zaslechnutí slovanského jazyka zbystří a podívají se na maminku, pokud ona nerozumí, je to jasné, je to polsky, pokud rozumí, je to rusky nebo slovensky a tak se musí zeptat (jihoslovanské jazyky vypouštím). (rofl)
      Heč: 3+7

    3. No, já zase nepochopím, že někdo tvrdí, že absolutně nerozumí polsky. Nebo rusínsky. Ovšem já mám bonus, že jsem měl známost s krásnou Rusínkou, a poznal i jejího tatínka – otce duchovnoho. A její dědinu na konci světa.. Jo taková slovinština, to je pane záhul…Mariborské divadlo a předem neznámá hra – bezpodmínečná kapitulace. No, téměř. Vlastně, zapomněl jsem, že su téměř geniální.

      1. Absolutně je silné slovo, ale pokud se poláci fakt nesnaží tak polščině taky nerozumím. Nejsem na ní zvyklý. V psané formě je to lepší, to je na to víc času. I když jsem v polštině jenom vybíral a objednával nějakou knížku pro babičku. Takže jsem prohlížel vysledky šukania a tak podobně 😉

    4. Ještě se musím vecpat do jazykolamné debaty.
      No právě! My v 80. letech pracně plazili po střeše a instalovali, abychom mohli chytat, lépe či hůře, spíše hůře či lépe, aspoň Poláky (jsme přeci jen dost daleko od hranic). Zprvu rádio, posléze i TV. (V sobotu ráno jsme o půl šesté vyráželi na lup: šlo o to ukrást někomu ze schránky východočeský sobotní krajský deník Pochodeň, kde matně a zdáli byl zmíněn program polské televize. Přesněji jsem vyrážela ve 4:45, abych v pět zjistila, že na tři volné deníky jsem ve frontě pátá.)
      Hráli úžasnou muziku – v rádiu Marek Niedzwiecky a hitparáda na „trujce“ – ještě někdo tu na něm se mnou bral rozum? Vím, že ho Češi poslouchali, často o tom mluvil a i já jsem se mu jednou kupodivu dovolala; a na mlhavé zrnící telce jsem viděla svůj úplně první videoklip a byla jsem z něj ouplně hotová (Jon Anderson) a byli to opět Poláci.

      (Co jsem pochopila od svých nejjižnějších příbuzných, taky chytali poměrně úspěšně v těch 80. letech Rakousy a někdy i trochu Němec, ale kdykoli jsem požadovala doklad, bylo mi spuštěno směšné light porno s podkolenkama, s halekačkama, z kopců.)

      Slovenština je mi stejně milá, jako polština, některé knihy čtu výhradně ve slovenském překladu, protože v českém postrádají půvab (typický příklad: Odviate vetrom – čili Jih proti Severu, ale taky Kinga začali překládat dřív, než my). Rozumím dokonale, čtenému i mluvenému, akorát ze sebe to nějak nahlas nevypravím, tak radši v takových případech hovořím pomalu a zřetelně – a česky. :-/
      Nicméně mám pořád velkou slabost pro Slováky. Už jsem zapomněla, jak se na mne ksichtili na mé první slovenské dovolené (půlka 80. let), spíš si pamatuji, jak milí na mne byli před roky deseti.
      Ještě větší slabost mám ale pro Poláky. Jasně, jsou chudí, jsou v něčem pozadu, jsou morbidně přilnuti ke katolicismu – ale jsou v mnohém jiném taky napřed a mnohokrát byli. S Rusy zápolili o století dřív, v druhé světové válce opravdu neměli ani chloupek štěstí, ale připadají mi, odpusťte, svým způsobem kulturnější, kultivovanejší a sepjatější – než někdy my.
      Teď už domovní domobrana, ech, chci říci samospráva, rozhodla, a už Slováky ani Poláky nechytáme, hoši chtěli sport. Což mi je líto, páč kdybysme je eště chytali, například celou olympiádu bych prokoukala na Polácích. Mnohem informovanější, mnohem přejícnější. Jen oni řeknou, když se spouští skokan z můstku, že skáče Adamův a náš přítel Jakub Janda. Tohle Čech neříká.

      Tak, a jsem se vybublala a jdu sčítat. 🙂

      1. ZDF a ARD jsme chytali uplne normalne. A nemyslim, ze bysme meli na strese neco zvlastniho.
        Nasledky veskere zadne. Tak maximalne znelka od nemecke verze Toma A Jerryho. Samozrejme odposlouchana naprosto bez porozumeni takze urcite blbe.
        Brrr. Nemám rád šmouly a němečtinu!

        18? Už dávno ne.

  16. Čo je to „rovesníkov“? Jinak jsem rozumněla. V práci jsem měla i slovenskou kamarádku a dost jsme se bavily, když naší mladinkou kolegyni požádala Slovenka o kefku a ona opáčila, že fretky nevedem 😀

    P.S.: dneska odpoledne, po 16 hodině mě čeká asi zkouška ohněm, budu ráda, pokud si vzpomenete. Půjde o mé znaloti, kterých nemám moc 🙁

    1. Rovnako starí chlapci (dievčatá, muži, ženy, atď….) sú rovesníci – majú rovnaký vek.

    2. Držím palce, ať dobře dopadneš.

      Ad rovesníci – u nás se říká rovnici a znamená to lidi narozené ve stejném roce.

    3. Štětinko, ničeho se neboj, všechno dobře dopadne, znalosti máš podle mne dost a osobitý šarm taky,pracovitá si a to hodně, tak co víc mohou chtít. Tak směle do toho ať se vydaří, držíme všechny palečky (dog)
      (cat) (cat) (y)

        1. No, když on je tohle hodně specifický druh zvěře a navíc pán je asi bohatej podivín a nevím, kam jeho znalosti sahají. Ty moje nikam.. (tmi) (rofl)

  17. Bré ranko a krásný den přeji a jdu dočítat. Tenhle článek mi bude trvat trochu dýl, tak si ho nechám na večer – se přiznám, že mi dělá slovenština trochu problémy. Hrozně se za to stydim. 🙁

  18. Milý ujo deratizátor, ďakujem, už dlouho jsem se tak nezasmála. 😀 A ten Alkáč mě taky dostal! (clap) A ještě takový krásný (sun) den!

  19. Milý Pavle,
    dneska opět super superior povídání o krásné a šikovné lovkyni.

    A já se musím pochlubit – hečheč, včera Toya předvedla, že ještě nepatří do starého železa. Na odpoledním venčení náhle zašustěla stará tráva u cesty a Toya hopla kouknout, co se děje. Mrkla jsem i já … a ona myš. A pak jsem uslyšela jenom „dup“ a „křup“ a bylo. Toya na mě mrkla a odkráčela středem. I když mi bylo kapku líto myšky (přece jenom by bylo lepší, kdyby ji ulovilo káně, liška nebo kočka za účelem oběda), byla to krásná ukázka loveckého umění. Je zajímavé, že doma běžně hlídala křečka, aniž by měla tendenci ho lovit (jenom ho dávala čumáčkem „spát“ jako ostatní hračky).

    1. Ďakujem. K tomu lovu mám krásnu story o kocúrovi a jednom českom politikovi ( a veľvyslancovi) :
      Mal kocúra . Bál sa o jeho civilizačné zdegenerovanie . Chytil preto pre neho na Letnej myš a doniesol ju do bytu. Bál sa myš vypustiť len tak , čo ak ju nechytí . Preto ju vložil l do vane . Do vane položil aj kucúra. Myš pozerala na kocúra – kocúr pozeral na myš .. a nič . . Je stresovaný, pomyslel si pán a začal kocúra hladiť . Kocúrik pozrel hore na pána s nemou otázkou : “ Tak o to ti ide ?“ …….a podišiel k myši začal ju lízať …
      Story je pravdivá , rozoberte si ju sami a prajem pekný deň

  20. Tak…. veselý tabulky mi zase nikdo nesežral. Bodejť. U sídliskového norování, nezaměňovat s tunelováním, jsem se culila, u uja deratizátora jsem se uchichtla a u nešikovné osoby, co ulovila takovou krásnou lišku a autora jsem vyprskla. A dál už jsem se prostě smála.
    Fakt super povídání. Alka byla prostě foxteriér jak má být. Ale často to bylo vo nervy, že?

    1+2… to je lehký, něco složitějšího by nebylo? 😉

    1. Keď si to tak všetko zvážim, tak dnes by som na foxteriéra nemala nervy, aspoň nie na foxíka ako bola Alka. (rofl) Ale aj tak bol život s ňou krásny. (h)

    2. Je to naprosto úžasné povídání – taky jsem se neudržela, tudíž veselé tabulky působily veeelmi nevěrohodně… 🙂

  21. Nádhera, moc šikovná holčička! ale mě by asi kleplo hrůzou, že se z té díry nedostane (tmi) Popsáno je to nádherně a ty komentáře prihlížejících dam by mě asi taky přiměly k překotnému ústupu (rofl)

    1. No, nás občas klepalo tiež. To už brat nepísal, koľko krát sme vybiehali von a obiehali inkriminovaný barák, pod ktorý vliezla a nazerali do všetkých možných dier, aby sme sa bez úspechu zase vrátili domov a na predložke pred dverami našli spokojného psa. 😀 (rofl)

  22. Teda, 8 no.
    Všetkých zdravím v u nás krásnom slniečkovom ráne (sun) . Snáď vydrží. Pavol, super pekné spomínanie na super fenečku. Foxlíci sú osobnosti. A majú nádherné oči, tak ako aj bradáči.
    Ale vlastne všetky psy majú krásne oči. Aj kone a mačky.
    Tak čo, Dede nikto nezlomí?
    😀 😀 😀 (devil) (pi) (u)

  23. Opět nezapomenutelné vzpomínky na nezapomenutelnou Alku. A opět jsem ráda, že si mohu připomenout slovenštinu. To, co bylo pro nás samozřejmé, rozumět sloenštině bez problémů (až na pár výrazů, které se člověk časem doučil), je pro naše děti najednou nová dovednost. Cizí jazyk. Špatně se to chápe…

  24. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    Krásné a veselé vzpomínání na jednu úžasnou psici (wave)
    Sníh je všude, ale den červánkově vstává (sun) , to by bylo, aby ten sníh pomaloučku (klidně i rychleji) neodkráčel…

  25. Buéé, ztratil se mi komentář! Tak znovu:

    Krásné dobré ránko všem! (h) Především bych chtěla nahlásit, že tady v Modřanech se všude vůkol rozprostírá neděle. A to jsem se, prosím, koukala i z okna! (nod) (To by bylo, abychom Dede nezlomili, nebo elespoň nenahlodali. (chuckle) )

    Potom bych chtěla poděkovat EditěK (inlove) za to, že má brata, a bratovi Pavlovi pděkovat (bow) za to, že nám vypráví o Alce. Jednak se při čtení královsky bavím a pak, velcí duchové potřebují věčné pomníky! (dog) (h)

    1. Že ty znáš ten židovský vtip! 😉 Když můžeš mít v Modřanech neděli. Hlavně by měla být neděle na Ostrovech, v Modřanech je nám draka platná (rofl)

      1. Tady u nás je slunečný čtvrtek, ale jak tak koukám směrem k Ostrovům, zdá se, že tam by mohla být neděle….. Hmmmmmm…. Nojo, jasná neděle! 😉 😀

  26. Pavol, skvelé! (rofl) Jedna perla za druhou! Ale nejvíc mě dostala Alka, fetující v šatníku 😀
    Použiju článek k výuce slovenčiny. Je krátký, vtipný a Hřívnatce na něj dokážu nalákat. Omlouvám se tímto tvůrcům česko-slovenské superstar za to, že jsem pořad prohlásila za hovadinu. Mládež, hltající soutěžní popinu,přece jen pochytila od Adély Banášové pár slov.

    1. Naše děti se naučili rozumět slovensky ze sitcomu Susedia. Trochu museli vytřídit, co je slovensky a co je maďarsky, ale Kuba byl jediný ve třídě, kdo rozuměl novému spolužákovi ze Slovenska víc než jakž takž.
      Pavle skvělé! Fetující pes a místní drbny komentující postup psa jak na fotbale (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Naučili, museli – to je predsa správne gramaticky po slovensky (chuckle) Zrejme nie len deti pochytili slovenčinu 😀

      1. Stačil týden v Tatrách a pomíchaná předpubertální děťátka se hravě orientovala, domluvila a tři z nich dokonce zakufrovali a domluvili se i s policií 🙂 Jó, to byly nervy. (wasntme)

        1. Jo, dětičky se učí rychle a jsou velmi kreativní. Když se na rychlobruslařských závodech sejde česká a slovenská výprava, jazyková bariéra se nekoná. Ovšem pokud se k nim ještě zamíchají Poláci a nedejbože Maďaři, my dospělí máme smůlu. Z dětiček se stává kompaktní měňavkovitá hmota, které nerozumí absolutně nikdo, zatímco oni si řeknou vše podstatné – bohužel i o trenérech a rodičích (rofl)

        2. O.T. – proč nemůžu mít normální děti? Velká slečna má konečně práci podle svých představ: Přes svého plazího veterináře sehnala zaměstnání ve velmi specifickém zverimexu, který snad bude fungovat i jako školící centrum atd. To je v pohodě, jen to osazenstvo…to už se mohla rovnou vydat do té jedovkami zamořené Austrálie 😀 Jen pro představu – dvě kobry, zmie gabundská a růžkatá, psohlavec, dva chřestýši – páreček, slečna má vyoperované jedové žlázky, ale jsou si tak podobní, že je to 50:50, dva krokodýli, korovci atd. A když jsem to nazvala jedovou chýší, byla jsem za špatnou (wasntme) Teď někdy k nim jede točit televize, tak jsem zvědavá.

          1. hlavně, aby šéf měl taky na skladě pro případ průšvihu vhodná séra… (u) Jinak jí gratuluji – když je práce koníčkem, je to vždycky fajn (wait) . A stěžuješ si jen na svůj „výrobek“ (rofl) . Mám pocit, že jsi se na ní podepsala dost výrazně (rofl) , geny jsou mrchy (chuckle)

            1. To mít musí, není to žádný blbeček, na tyhle obludy je tu jeden z největších odborníků. A zabezpečení musí taky mít perfektní, kdyby se jim někdo jedovatej vydal na výlet, tak se bude radovat celá Praha.

            2. Tak nějak…. není ona vlastně celá maminka?
              Kamarádka, co má doma taky kdeco, obnovovala terárko želvám a při všech možných přesunech se stalo, že jí zbylo terárium. Tak hledala, čím ho zabydlet a nakonec pořídila půlročního chameleonka Mirečka. Je to krásnej ochočenej přítula a slečna ve Zverimexu prý skoro plakala, že oblíbeného Mirečka prodává. (slečna běžně obsluhovala s ještěrákem na rameni)

    2. Mám vnuka. Má dva roky a pár mesiacov. Žije síce tu v Prešove ale je „čs“- zať je z Moravy . Vnuk je bilingualny a aj náš pes je bilingualny 🙂

Napsat komentář: Efka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN