Tak jsme se konečně s Kadlikem dostaly k sepsání toho, co se událo za loňský rok v našich životech… bylo toho opravdu moc a moc. Kadlik zatím prý moc psát neumí, tak mi bude jen napovídat, kdybych náhodou na něco zapomněla…
Vezmeme to pěkně popořadě, ať se v těch událostech nezamotáme jako štěně za ocáskem…
Leden: pro mě více-méně odpočinkový měsíc, panička hledala vhodného ženicha a já si válela šunčičky na gauči a připravovala se na roli nastávající matky.
Únor: začala jsem hárat a jako laboratorní krysa jsem absolvovala několikero testů, zda už jsem na ženicha připravena. Když nastal ten „den D“ odvezla mě panička k „panu Božskému“. Mně se teda pranic nelíbil a nechtěla jsem ho, ale pak jsem ho zase chtěla… No však to znáte, jak to v životě chodí…
Březen: v očekávání a nedočkavostí panička zkouší, zda je pravda, že i na nás, fenky, fungují těhotenské testy, jak se někde doslechla. Jak se později ukáže, nefungují J. Po ultrazvuku u pana doktora bylo potvrzeno, že budu mít malý jezevčíčky. Prý 4 kousky… Březost jsem snášela moc prima. Byla jsem veselá, ani jsem nebyla zas tak tlustá… a panička si mě hýčkala. Ale poslouchat jsem musela pořád stejně.
Duben: vyrazila jsme s paničkou na Velikonoce na hory, na „naši“ chaloupku s dalšími 18ti jezevčíky. Měla jsem týden do porodu, ale vůbec mi nedělalo problém lézt v ledovém potoce, čmuchat v lese nebo chodit ve zbytcích sněhu co ještě byl kolem chaloupky. Jen už jsem se pohybovala trochu pomaleji a dávala jsem na sebe větší pozor a taky bříško už jsem měla nějak blízko u země.
V pondělí 20.dubna jsem se stala hrdou a prý strašně moc šikovnou maminkou 6ti dětí! Narodili se mi 4 holčičky a 2 chlapečci. Jeden jako druhý, všichni a všechno bylo v pořádku. Dokud neviděli, sosali mlíčko a spinkali, bylo to moji milovaní sosáčci. Ale jakmile začali otevírat očička, stavět se na nožičky a začali jim růst zoubky… byli to malý piraňáci 😀 Nemluvě o tom, když jim nožičky zesílily, zoubky vyrostly a byly jako jehličky a najednou bylo těch 6 malých příšeráků všude a nedali mi pokoj. Tahali mě za ocásek, kousali mě do uší, otrhali mi moje krásné fousy…
Květen: Příšeráci obsadili celý byt a já byla ráda, že se ještě nedostanou do postele. Na gauč už se lozit naučili. Začalo být pěkně a tak objevili i balkon a na návštěvu začali chodit cizí lidi. Vždycky přinesli spoustu pamlsků a nějaké hračky. Byla to legrace a já každou návštěvu ráda přivítala. Jen pana doktora jsem odhalila, i když nebyl v bílém plášti. Přišel zase na kontrolu štěňátek a přinesl sebou několikrát i „včeličky“ . Tak jsem se raději klidila.
Panička nás pak jednou vyvezla na výlet. Já zůstala chvilku v autě bez mimin, pěkně jsem si schrupla a děcka mi panička vrátila uřvaná a s ušima celýma od zelené barvy. Nechala jim do uší udělat taky ty obrázky co mám já. (Kadlik: moc to tenkrát bolelo to tetování a mně se dokonce v autě udělalo dost špatně, že jsem se i poblinkala, ale teď už autem jezdím ráda a s mámou se vždycky cestou, v té naší boudičce, pěkně vyspinkáme!)
Červen: jednoho dne přijela návštěva z Brna a vzali sebou domů i Kačenku. Úfff! Bylo mi trošku smutno, ne že ne, ale Kačaba – to vám bylo éro! Druhý den si přijeli ze Slovenska a odvezli si Elišku. Eliška byla zase obrovský mazel a panička se s ní těžkou loučila. Další 2 dny nepřijel nikdo. Ale pak šel z domova do světa i Tonda, ten úžasně veselej pejsek. Za další 4 dny si přijeli opět ze Slovenska, pro moji malou Azalku a mě doma zůstala už jen Kadlik a paničky miláček Fanýsek.
Ten nakonec opustil smečku hned druhý den po Azalce, ale stejně jako Tonda zůstal nedaleko.
Fanýska měla panička strašně moc ráda a bylo jí moc smutno, ale my jsme ji s Kadlikem vždycky hned rozesmály. Po čmuchu jsem poznala, že všichni, ke kterým ty moje děti odešli, jsou moc hodní a že se o ty moje miminka postarají, jak jen budou moct a že se u nich budou mít tak, jak se máme my u u naší paničky.
Doma mi zůstalajen Kadlik. (Kadlik: bráchové a ségry zmizeli někam do světa a já zůstala s mámou sama. Sice mi bylo trošku smutno a mámě taky, ale zase na nás zbylo víc jídla a máma si prý dost odfrkla. Já byla ráda, že mám mámu jen pro sebe a že mě bráchové a ségry nekoušou do uší a tak…)
Červenec: poprvé jsem vzala Kadlika do společnosti a jela se mnou a s paničkou k mojí chovatelce Katce na návštěvu „Svárovských bestií“. Smečka v té době obnášela 14 pejsků a další si přivezli kamarádi z Plzně a Prahy… Kája se mnou šla poprvé do lesa a hned ji tam poštípaly vosy. Telátko moje malý, vběhla jim přímo do hnízda a dvě ji kousnuly.
Ale naštěstí je šikulka po mě, tak o tom už za chvilku nevěděla. Už tenkrát byla hrdinka! (Kadlik: Jo to byl zase výlet, nejen, že jsem ještě v autě blinkala, ale ty divný, pruhovaný a lítající jezevčíci mě moc pokousali! Ale jinak to v lese bylo moc fajn, všechno tam vonělo a všude bylo takových roztodivných kytek a věcí!) Dokonce spala poprvé pod širákem se mnou a paničkou ve spacáku! (Kadlik: Jooo to bylo dobrýýý! Jsem se z pelíšku mohla jít rovnou venčit!)
Srpen: další společenské události jako návštěva mých bratranců v Plzni, nebo první Kadlikův tábor pro pejsky. Na celý týden jsme s paničkou jely na Blatensko se cvičit. Já se poctivě začala připravovat na další zkoušky a dostávala jsem se zase do kondičky a Kadlik si zvykala i na to, že na světě nejsou jen jezevčíci. (Kadlik: Jééé to byla legrace! Celý týden jsem byla v lese, se spoustou pejsků a i lidských kamarádů. A taky jsem se koupala v rybníku a v potoku a mohla jsem si hrát s velikejma ohařema a kokrama a tak!… )
Pak jsme ještě jeli na prodloužený víkend na naši chaloupku. Tam byla Kadlik naposledy ještě v bříšku. (Kadlik: Jo to si stejnak pamatuju! Proto jsem tam byla jako doma!) Ale hodně rychle se naučila, jak to tam chodí a moc se jí tam líbilo. Taky si poprvé „přičichla“ k opravdové práci a byla děéésně šikovná, když jsem jí ukázala „deku“ (stažená kůže i se srstí) z divočáka, a když zjistila co a jak má dělat, hlásila ji (štěkala na ni) jako starej mazák. (Kadlik: No to byla fakt sranda, sice jsem se nejdřív trochu bála, ale když jsem zjistila, že mi to nic neudělá a že na to můžu hulákat z plna hrdla a panička mě ještě pochválí, tak mě to fakt začalo bavit!)
Září: vydala jsem se na první letošní zkoušky. Na soutěž „Krásenský kahan“. A co to obnášelo? Jely jsme k Sokolovu a dva dny jsme s paničkou pracovaly. První den byla Lesní zkouška a druhý den Zkouška barvářská. Já už je obě sice složila loni, ale tady šlo o zadání titulu CACT (vééliká odměna pro pracovní pejsky). Obě zkoušky jsem úspěšně složila, a i když mi to na titul nestačilo, měla jsem já i panička radost, že v tak krátké chvilce po dětech už tak pěkně pracuje.
Říjen: v říjnu jsem se pečlivě připravovala na další zkoušky a z Kadlika začala růst pěkná jezevčice. Vyrazila jsem s paničkou a Kadlikem na Světovou výstavu do Bratislavy a i když jsem nesklidila žádný výraznější úspěch a Kájince chyběly asi tři dny, aby mohla jít do třídy štěňátek, aspoň se seznámila s tím, jak to na takových výstavách chodí. A taky mi tam přivezli ukázat moji holčičku Elišku, jak pěkně roste a jak je šikovná.
V půlce října jsem odešla další zkoušky – Zkoušky Honičů, které jsem zvládla na jedničku. I když už napadl sníh, předvedla jsem, jak umí malý jezevčíci nahánět prasátka. Další víkend jsme jeli na Norování do Rakovníka – za plný počet bodů, i když o pár vteřin pomaleji než když jsem byla před rokem, ale to jsem zase nebyla mamina. A hned druhý den jsme i s Kadlikem jely na Klubovou výstavu jezevčíků. Kája byla vyhodoncena jako Velmi nadějná a já si tentokrát neodnesla nic, už mě to totiž vůbec nebaví, ty výstavy 😀
Listopad: Druhá Kadlikova výstava – byla shledána jako Velmi nadějná 1 a já jsem si konečně dodělala titul Český šampión tím, že jsem byla ve třídě pracovní první s titulem CAC a ještě navíc i Res.CACIB! Další víkend mě čekala poslední zkouška – Barvářská zkouška honičů. Tam jsem to natřela úplně všem (hlavně pak „jagošům“) a celé zkoušky jsem vyhrála. A to vám řeknu, nebylo to jen tak! Taky jsme jely na „Babskou naháňku“ na Orlík a já tam celý den mohla po lese honit prasátka. Kadlik ještě nemůže, protože je na to moc malá, ale výlet si užila i ona, když mohla šmejdit kolem chaloupky, kde bylo taky spousta stopiček.
Prosinec: konečně odpočinek od zkoušek a výstav a já jezdila jen na naháňky na prasátka a moooc mě to bavilo a šlo! Vánoce jsme strávili s kamarády jezevčíky mimo Prahu. Já měla nakázáno přibrat, takže jsem dostávala hromady granulek a pmalsků a musela jsem se válet na gauči. (Kadlik: a když přibírala máma, tak já taky a šlo nám to náramně!) To lítání po lese za prasátky ze mě totiž udělalo děsného hubeňoura. No vůbec mi to vánoční nic nedělání nevadilo…
Leden: napadly hromady sněhu a my v té největší kalamitě vyrazily s paničkou do Jizerek. Tam jsme celý víkend mohly běhat a blbnout, a když byla panička na svahu tak jsme s Kadlikem odpočívaly. Sníh nás moc bavil, celou dobu co bylo tak nasněženo jsme se Kadlikem fakt dost vyřídily… (Kadlik: Jooo sníh je super, dají se v něj dělat kotrmelce a taky to vůbec nebolí, když člověk nezvládne nožičky a občas upadne. A taky je dobrota jíst zmrzlé kuličky sněhu, ale to mi panička zakazuje…)
Únor: zase jsme jely na hory a zase do Jizerek, tentokrát jeli i další jezevčičí kamarádi a o to víc bylo legrace. Kája vyrostla do krásy a do puberty a začala si z paničky dělat legraci stejně jako já, i když já už v pubertě nejsem J . (Kadlik: Náhodou já poslouchám na slovo! Copak můžu za to, že panička neví na který???) Ale na druhou stranu je moc šikovná, protože „sama od sebe“ začala paničce nosit aportíčky! (Kadlik: To tedy jsem! A dokonce mě to aportíčkování i baví!)
Na návštěvu za námi přijel Kadlika bráška Tonda – jak přijel střapatý a chlupatý, tak se do něj panička pustila a odjížděl jako krásný fousatý drsňáček – hotový pan „Profesor“. Poslední únorový víkend jsme jely na Speciální výstavu jezevčíků. Kája byla moc a moc úspěšná – tentokrát už šla ne mezi „štěníky“, ale mezi „skorodospěláky“ ve třídě mladých a „vychodila“ si titul CAJC! Já byla ve třídě vítězů druhá s titulem r.CAC. O víkendu jsme se vyřádily s bratránky a ještě stihly takovou „pěknou nadílku“.
Tak ve zkratce jsem vám popsala to nejdůležitější co mě a moji dceru potkalo za loňský rok a začátkem letošního. Jsme obě zvědavé jak se nám třem (mě, Kadlikovi a paničce) bude dařit letos. Držte nám palečky, ať v tom našem psím životě jde vše aspoň tak, jako loni.
Krásné jaro!
Béďa a Kája
Díky všem! Měla jsem teď trochu těžší období, ale snad už je nejhorší za mnou a zase to drsné štěkání začnu zaznamenávat častěji… Díky „holčičkám“ jsem to všechno daleko líp zvládla…a také díky přátelům, kteří dokáží podat pomocnou ruku, jako ty moje holky tlapku, když je to nejvíc potřeba 😉 Přeji všem, kteří to teď potřebují…co nejvíc těch tlapek a rukou!!!! (h) B+B+K (toivo)
(h) Drzime palce a dekujem za krasne vypraveni. (f)
Milá paní Dede hodně sil! Je to od mne, zvířetníka dnes už dlouholetého, ale často za bukem se krčícího,asi drzé, ale mám Daníka už skoro rok mezi pár obrázky naší černé ovčandy, které se střídají jako spořič obrazovky na mém pracovním PC – je to fotka ještě ze severu, po procházce sedí kluci, ojínění bílou krajkou, v otevřeném kufru od auta… Všichni kolegové v práci vědí, že je to pejsek jedné príma paní, všichni ho znají jménem.
I já už mám za sebou uvedení jednoho rodinného miláčka-koníka, za duhový most. Bylo to těžké a bolestné, ale bylo to tak lepší.
;(
Buďte všichni stateční.
Díky za krásné povídání o drsných čumáčkách. (f)
A milé Dede moc přeji, aby se dokázala v pravé chvíli správně rozhodnout…. (u)
Budu teď asi 10 dní mimo, tak se tu koukejte chovat slušně! 😀
Jasně, šéfe! 😉 A myslím na Tebe, Rputinko. (h) (y) (h)
A to musime? Ja bych se radsi choval neslusne …
P.S.: Pomalu si pripravujte palecky, budu je potrebovat. Tentokrat ovsem na neco mnohem prijemnejsiho a mnohem min duleziteho.
Dede,držte se..Snad bude líp.Myslím na vás celý den. (h) (h) (h)
Milá Bedulko a Kadlíku, zrovna nedávno jsem myslela na drsnosrstou statečnou jezevčičku a říkala jsem si, že od poslední zprávy už uplynulo hodně vody. Jsem moc ráda, že jsi se ozvala a že máš takovou zdatnou pomocnici – Kadlíka. Jsem moc ráda, že jste obě v drsnosrsté pohodičce. Moc se těším zase na nějaké nové zprávy, to mi věř. Doufám, že přijdou trochu dříve než skoro za rok. To víš, naposledy tu byla sotva vykulená mimíska a najednou je tu mladá slečna drsňačka.
Dede, myslíme na vás.. (h) S Oldou držíme packy a palce a čarujeme, ať se vše v dobré obrátí !!! (y) (y) (h) (y) (y) A tady je pavouček pro štestí…. (bug)
Rychle jsem procitral, co je noveho. A docetl jsem se, ze mas DeDe trapeni s Danikem.
Ja bych chtel nejak pomoci, ja nevim jak, je to hloupe co pisi. Vlastne jsem nikdy pejska nemel, jenom toho vymysleneho Salvu.
Mila Dede, drzeni palecku mi nikdy moc neslo, ale ted se o to pokusim a kdyby to nevyslo, tak je stejne nepustim, to proto, ze jsi nase DeDe !
WWW, a co Brix? V9m, že je to dávno, ale přece…
WWW, zkus napsat zase nějakou hřejivou pohádku. I když tomu možná sám nevěříš, je to pohlazení po duši, které zmírňuje trápení a vyvolává úsměv (sun)
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Po víkendu si v klubu vyprávějí lordi své zážitky: „Já strávil celý víkend na letním sídle se třemi sestrami.“
„Oh, to musela být nuda.“ „Ani bych neřekl. To nebyly moje sestry!“ .(*)
~o) Klidný večer a hezky se vyspinkejte. ~o)
(rofl) (rofl) (rofl)
Povodně v Londýně.
Lod se obrací na sluhu. Johne , někdo je za dveřmi, běžte otevřít a ohlašte hosta. John otvírá a ohlašuje , Lorde – Temže. (wave)
;;) (clap) (clap) (clap) ;;)
No leda to. Jó, nejsou tři sestry jako tři sestry –
Jsou to obě moc šikovný pejsky a panička taky tak- teda není pejska, jen šikovná 🙂 a zase se brzy ozvěte, ne že až za rok !
Pro Dede a Daníka (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) moc na vás myslím, jao všichni tady
Milá Dede, přidávám srdíčka, jako to už udělala spousta ostatních, alespoň trochu nahradí slova útěchy a povzbuzení, kterých se mi nedostává. (h) (u) (h) (u)
Když jsi psala, že se u Daníka nádorky objevily velmi rychle, musím přiznat, že mi zatrnulo. Ale operace byla úspěšná a drvet dával naději. Těžko říci, co bylo dříve – nádorky, nebo něco v hlavě? Nebo právě ty nádory metastazovaly do hlavy. Ale dokud Daník vysloveně netrpí, maličká jiskřička naděje zůstává. (*)
Vybavuji si tvoje krásné fotky s oběma chlupáči v pohodě a na pohled zcela zdravími. Vždyť ti to musí připadat jako bys je fotila včera. Jak je možné, že všechno teď bere tak rychlý a smutný spád. Je tak těžké tomu uvěřit. (h) (h) (h)
Beďulko, jsi krasavice a tvoje dcerunka Kadlik od tebe pomalu není k rozeznání. 🙂
Přeji vám oběma hodně společných skotačících dnů a vaší paničce dělejte nadále jen a jen radost.
moc vypečená procházka (fubar) Betka hárá – tudíž jí nepouštím z vodítka (i když by s největší pravděpodobností zatím ještě každého nápadníka nepěkně seřvala – že je slušná dáma (punch) ) Začátek procházky – slunná stráň i když (sun) už bylo za kopcem uložené ke spánku – většinou už bez sněhu, a podvečerní mráz milosrdně odstranil bahýnko – prostě paráda (nod) . Ale záverečný kus byla severní zastíněná strana – dojem zcela zimní, trvalá sněhová pokrývka – a ušlapané cestičky byly čistý hladký led (přes den vodní kalužky sluníčem odtáté). A tam se Betka rozhodla, že se budeme klouzat a lovit a prát se… Bestie jedna černobílá (bat) Ustála jsem to, ale ruce mám vytahaný jak orangután a všechny obratle tak 100x vytržený z plotýnek (rofl)
No jo, když k pejskům ji zlá panička pustit nechce, tak si musí vybít energii na kom, na paničce 😉 !
Ještě, že jsi se nepolámala, drápků nemajíc!
Prosimtě, Xerxová (inlove) , to je nějakýho žalování! 😉 Co by jiná za to dala, kdyby jí (bat) takhle pěkně srovnala páteř! Ani nevíš, co máíš doma za poklad! Jináč bys musela k dochtorovi a tam by tě natahovali a napravovali a kdoví, co by za to chtěli. 8-|
S Kosatkou to máš hezky na čerstvém vzduchu a ani nevíš jak to přijde, a už jsi úúúúplně srovnaná a narovnaná! 😉 (chuckle) (wasntme) (inlove) (wave)
To jsem ráda, že jsi zase po tak dlouhé době zavítala. A hned s ratolestí. Ta se ti povedla. Prostě krásná po mamince 🙂 Tak vám holky (všechny tři) přeju krásné a úspěšné jaro a brzy se zase ukažte. (všechny tři (h) )
Zdravím Dede,Kazana a Daníka.
Přečetla jsem si zprávy o aktualním stavu Daníka a chci říct:tady je každá rada těžká.Já jsem podobnou situaci zažila před rokem s Nany.Ukončit trápení čtyřnohého kamaráda chce odvahu a lásku.Nenechat kamaráda trpět.U Nany jsem se řídila tím,zda je Nany vlastně schopná žít,co by bylo v přírodě.Jestli vlastně chce můj kamarád žít,oni to ,že se blíží Duhový most poznají.A držte se.
Děkuji za placodržnu, můj nejdražší už je po operaci. Se Zvířetníky se všechno lépe zvládne. (sun)
Mušketýr s markytánkou a celou podpůrnou ekipou přece vydrží všecko!
Matyldo, (h) (h) (h) (h) (h) (h)
Každá dobrá zpráva je dnes více než jindy vítána (h) (f) (inlove) Hurá!
Tak doby pozdní příchozí přeju aspoň nekomplikovanou rekonvalescenci, aby se mohlo zase brzy mušketýřit 🙂 (h)
Tak to jsem ráda, že už to má za sebou(y) (h) (clap) .
Nadále na vás myslím – hlavně aby se mušketýr po operaci co nejdřív dostal do formy a aby bylo nakonec všecko v pořádku. (h) (y)
To je dobře. Tak teď rychle zahojit (y) (h)
Hihi! To je šéfovina první třídy, milá Zano. (y) (inlove) 😉
Ale samozřejmě s tím musím jen souhlasit! (nod)
OT – DŮLEŽITÉ – DRÁČKOV:
Prosím, klikněte si sem: http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=13036#13036
Je to velice důležité, děkuju moc.
(h) (h) Dede pořád jsem s Vámi, prosím pohlaď za mne Daníka.
Náš kokří nalezenec je pojmenovaný vlastně po něm. (dog) (dog)
Včera jsem to řekla Čitě a Miušce, jsou to holky chápavé, ani moc nelumpačily a pořád byly se mnou. (cat) (cat)
Myslíme na Vás (h) (h)
Milá Blanko, drsňačky na dnešek potěšily všechna smutná kolemjdoucí stvoření, jsou přepychové a moc jim sluší vestičky. Mají i jinačí oblečky ? 🙂
U nás na vesničce je taky jeden drsňák jménem Nero,ten by měl být jmenován psem hrdinou, je to neohrožený pejsek se statečným srdce. Byla jsem s ním osobně u veta, když chytl z kosnutí jezevce tetanus, bylo to hrozné ale on to překonal . Už je mu teď dost roků a je fit.
Přeji Tvé smečce hodně úspěchů a hlavně radosti navzájem (h) (h) (dog) (dog)
holky drsné, zrovna o víkendu jsem si vás hledala na vašich stránkách, ale nějak jsem se tam neuměla dozvědět, jak to bylo s vámi po narození mimin. Jste šikulky a moc se mi líbíte. Pořád lituju, že vaši „soukmenovci“ u nás nemůžou bydlet (ani příslušníci druhu Alka z Čeklísa). To bych už musela poslouchat úplně každého… 😉
a já se tak bála zeptat, co se kolem Daníka děje… moc na vás myslím a moc držím palce. Kdyby to nešlo obrátit lepšímu, tak…kruci, brečím tu jak malej smrad! Dede přece ví, co je potřeba – a pak už je zle jen nám, na našem konci Duhového mostu. Jestli k tomu dojde, ohlídejte Kazana – bude mu strašně smutno a dlouho bude hledat parťáka – zažila jsem to. Ale snad se to ještě k dobrému obrátí…
(h) (rose2) (h) Dede, myslím na Tebe!!! (h) (rose1) (h)
Milá Dede stále držím (y) a myslím na Vás (u) (h) (u)
Jo, dotaz na autorku. Blanko, jak je od sebe poznáš?! Mě připadají jak přes kopírák! I když… Nás se taky ptají jak je poznáme a ono to není tak těžké (hlavně teď, když má Ája vytahané břicho 😉 ) Ale ne, i když naše holky poznám bezpečně, při letmém pohledu si je občas spletu. A MLP jednou na výstavě málem předvedl holky obráceně, všiml si toho až po oběhnutí prvního kolečka v kruhu. Honem je šel prohodit. 😉 Teď je Ginny mašina, hřbet skoro 2x takový, jako Ája, která je po štěňatech zhublá. Prostě březí a kojící byla jedna, baštily jak protržené obě. (rofl)
…no Kája má jiný výraz, jinou hlavu, jiný kukuč a hlavně je oproti Beďáskové víc šedivá. Béďa, jakožto tmavý divočák, je spíš do černa 😉 No a Kája jako divočák, je světlejší, taky má trochu jiný „krok“, ještě trochu štěněcí…:-) Hodně lidí mi dává tuhle otázku, ale ony jsou skutečně každá jiná…dokonce i po hlase je jde rozeznat…:-) No a když už jsem se naučila rozeznat smečku cca 20ti drsňáků, kteří se kolem nás pophybují nejpravidelněji, tohle je to poslední, jsou to přece moje holky… 😉
Moji milí, moc děkuju za všechno, za váš zájem i účast – strašně moc to pro mě znamená. (h) Jinak přečetla jsem si po sobě své dnešní příspěvky a zjistila jsem, že to vyznělo negativněji, než jsem chtěla, jako bych tu jen nešťastně seděla a čekala na konec. Ale tak to není, jsem s Daníkem pořád, nikam vlastně nechodím, pomalu se za mojí pomoci projídá balíčkem medové šunky, tabletky balíme do paštičky, vařím pro nás kuře 🙂 Konečně (když už se mnou nemluví moje záda) mi došlo, že mi s Daníkem pomůže jeho postroj, takže před chvílí jsme vyrazili na potácivou vycházku a ušel víc, než jsem čekala. Takže se snažím o normální chod domácnosti a Daník je tak spokojený, jak může být. Moc v zázrak nevěřím, ale snažím se připravit mu veškeré pomínky – kdyby náhodou chtěl nastat 🙂
Nebuďte prosím smutní, máme tu takové hezké jezevčičí povídání – bavte se s Béďou a Kadlíkem!
Jsi statečná holka, a můžeš mi věřit, že vím o čem mluvím. Užijte si pokud to jde a až to nepůjde… za duhovým mostem bude mít dobrou společnost a ty rozhodneš určitě správně. A Beďu s Kadlem jsem před chvílí speciálně chválila, neboj, nezapomínáme na ně. (h)
Když ono to je tak smutný – myslím, že nás tu kvůli Daníkovi, Speedymu a vůbec všemu zlému slzí celej den celej zástup. (u)
(h) (handshake) (h)
Přeju hodně síly (flex) … a nezlobící záda. Přecejen je to pořádný kus (dog) …
(h) Milá Dede, moc na Tebe myslíme a držíme (y) .
Milá Dede, aspoň my jsme s Tebou, když nemáš doma Martina, jsi statečná a moudrá holka (rose1) (h) (rose1)
(h)
Dede myslím na vás všechny, vím, že se rozhodneš tak, jak to bude správné. (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)
Milá Dede, dvě takové smutné zprávy ve dvou dnech,. Speedy a teď Daník. V srpnu jsem pochovala ovčajdu Kimi (jen jméno mi zůstalo). Bylo jí skoro 15 let, tak jsme stím už nějak počítali, ale Daník by měl normálně ještě spoustu času. Dokud máš ten pocit, že je v rámci možností spokojený, užijte si sebe i s druhým Nazgúlem. Já myslím, že to poznáš, až to Daník vzdá. My jsme konec odkládali – dokud se Kimi škrábala po schodech do kuchyně a naznačovala poskoky při přípravě žrádla a žebrala o pamlsky. Pak jednou zůstala v prádelně a za pár dní už ani nechtěla vstát, tak odpoledne přišel náš pan doktor a dostala injekci, mezi svými a mohla jsem ji držet v náručí. Ale pořád jsem se s tím úplně nesrovnala, nedokážu na ni vzpomínat a neslzet. Ještěže mám ty dva kožichy jezevčičí Dulinku a Alana. (h)
Dede…až dnes jsem se sem dostala…hodně sil!!!
Dede, (h)
Dede, (h) (rose2)
Milá Blanko, zrovna tobě se po roce povedlo přijít do takhle smutné diskuse. Ještě, že v článku píšeš o krásných holkách a naději nové mladé pejsky Kadlíka. Je to život, na jedné straně hrozné rozhodování a smutek, na druhé naděje. Na štěstí na obou stranách velká láska. V podstatě bys dnes měla dostat zvlášť velké poděkování za povídání o naději. Protože při všem smutku z Daníka, a soucitu k Dede v jejím těžkém okamžiku, ta naděje je a přežije v dalších pejscích a láska neumře. (h)
A tvým holkám držím zvlášť palce, protože jste zvlášť velké bojovnice a prima holky.
Evo, jsi hodná, že jsi to napsala. Už jsem také myslela na Blanku, chystala jsem se ji oslovit, ale stále odbíhám od pecka. Tak jsi to napsala, věřím, že jsou vděčni i ostatní.
Blani, kdybychom nebydleli v našem domečku „na schodech“ (začíná to být někdy problém i pro nás) neváhala bych si vzít od Tebe štěňátko. Patříš do kategorie na „kolenech“ piplaných vrhů podobně jako EvaŽ (y) , a to je radost mít pejska z takového chovu. Žádná továrna na štěňata (n) .
Děkuju! Děkuju za takové uznání! Stejně tak, jak děkuji lidem, kteří mají od Bédi miminka a stále jsme v kontaktu a o všech vím… Nečekala jsem, že se mi dostane tolik kladného… Nikdo z nových páníčků si nikdy nepostěžoval, co vím, všichni „štěníci“ mají úžasné povahy, stejně jako Béďa milují lidi a společnost nejen lidí, ale i jiných pejsků… A nový páníčci? Nemohla jsem vybrat lépe… Jsem šťastná, že každému z „našich potomků“ je věnováno tolik lásky, kolik jen jde… No a třešínka na dortu je, že ti co si odvezli na Slovensko Elišku, chtějí z dalšího vrhu „sestřičku“ – Evelínu (y)
Taky děkuju za krásný článek – milé pohlazení. (dog)
Je mi to tak ľúto! (h)
Milá Dede, od včerejšího dne sleduji diskusi. Je mi to moc líto, že to všechno takhle dopadlo. Nečekala jsem to, že za jeho pády a záhadným poraněním než šel na operaci, je ještě něco jiného v pozadí. Myslím na Tebe od včerejška usilovně i s manželem, protože víme, že jsi momentálně sama. Jak dnes píšeš, vrátí se Martin a to bude velká opora pro Vás všechny, Daníka, Kazana a Tebe. Věř lékařům, oni rozhodnou, kdy je to už beznadějné. Když umírala naše první kníračka, tak mi paní dr. Bumbálková (za hluboké totality, kdy se veterina točila jenom kolem dobytka, tak ona byla velká veterinářka na malá zvířata), říkala, že kdyby mohli použít v mnoha případech humání lékaři tu poslední injekci, kolika trpícím by se ulevilo. Ona, že je ráda, že jako lékař tuto možnost má. Je to už skoro třicet let a já na tuto myšlenku nezapomenu. Řídíla jsem se jí i u Erisky i u kocoura Tomíka, když jsem volala doktora k nám domů. Nebudu to dál rozvádět, protože obě víme o co jde, obě jsme zvířetnice, sice s malým z, ale zvířata známe, žijeme s nimi a rozumíme jim. Moc na Tebe myslím, šimrá mě stále v očích, krku a okolo žaludku a netrpělivě čekám, až dorazí domů Tvůj muž a Ty už nebudeš sama.
Máš úplnou pravdu, Alex. Člověk se musí ke konci protrpět sám a někdy ošklivě sám. Psímu kamarádovi jsme povinni pomoci. Ale je to strašně těžké a moc to bolí. Zodpovědnost a odvaha, to je to, co člověk v tuto chvíli potřebuje nejvíc. Většina z nás to zažila a jsme s Dede (h) (u)
Ahoj Zviretnici… tak jsem se po skoro tydnu dostala konecne zas na Zviretnik a ctu tu takove smutne novinky ;(
Lezim doma s nejakym nabehem na zapal plic, horecky na houpacce, do toho sok u Speedyho a dalsi u Danika 🙁 asi je to pitomy ptat se ted co se s Danikem stalo, ale ja to vazne nevim.. a net mi pada tak casto a nevyzpytatelne, ze nemam odvahu jit tady doma do minulych clanku a diskuzi (shake) . Budu rada, kdyz pripojeni vydrzi aspon tak dlouho, abych konecne rozeslala dokumenty k letnimu coursingu (doh) .
Dasenko myslime na vas a drzime vse co mame (h) (h) (h)
Ahoj z ostrovů… Tak Daník noc přečkal, ale zázrak se nekoná. Je po těch lécích klidnější, nejspíš netrpí, ale jinak zlepšení nevidím. Čekám na Martina, dnes v noci se konečně vrátí domů, ale jinak jsem prakticky rozhodnutá, radost se z Daníkova života vytratila a já ho nechci trápit. (h)
Dede, když netrpí, počkej chvíli. Zázraky se nedějí přes noc. Nech mu ještě den a kdyby to vypadalo hůř, neváhej. Pokud netrpí, je na poslední rozhodnutí trošku času. Ty sama ale poznáš nejlépe, co je v dané situaci nejlepší. Hladím na dálku všechny tři, je to hrozně smutné. Drž se, děvče, tohle je nejtěžší rozhodnutí každého pejskaře. Ale srdce ti řekne, co je pro Daníka nejlepší. Tobě určitě. (h) (u) ;(
Souhlasím, počkej ještě.
(h)
(h)
(h)
ach Dede, to je tak hnusný, tak ošklivý, tak nečekaný a tak moc nespravedlivý, že se mi chce křičet, řvát a apelovat na osud, že takhle si zahrávat s němými tvářemi nesmí. Stále jako Eva Ž. bych to nevzdávala, ale mám strach, že i kdyby to zabralo, tak ten mozek je nedokrvenej dost dlouho, na to aby to nebylo trvalý. Ani nevíš, jak moc mi je to líto. !!!!!!!Strašně moc!!!!!!
(u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u) (u)
Dede- (h) (h) (h) (h) , jen ještě opravdu moc nespěchej, on ten zlom může opravdu přijít. Jistě nenechat to zajít za hranici, ale někdy pséci překvapí, viz Murphy,jak jsem ti psala, kde už to bylo v podstatě rozhodnuté. Pořád držím palce, moc, nejvíc jak můžu.
Víš Petro, kdyby to bylo krvácení do mozku, jak jsem se nejdřív domnívala – byla to jedna z možností, tak doufám, protože po tom se mozek může aspoň částečně zotavit. Ale tam něco roste a tlačí to na mozek – oni nevědí jestli nádor nebo je to výduť na cévě nebo ještě něco (nerozuměla jsem přesně) a to prostě nezmizí a operovat se to nedá. Já prostě žádnou naději nevidím. Daník nemůže prakticky chodit, padá na stranu, nevím, jestli vidí (ale slyší), nemůže moc jíst (pořádně nejí už skoro deset dnů – jen z ruky a něco, takže hubne) a s bídou se napije a to musím hlídat, aby se mi v té misce neutopil, kdyby do ní spadnul. Já prostě žádnou naději nevidím. I tak čekám… Jinak bych ho nechala odejít už včera.
Dede, je to opravdu moc těžké… (h) A Daníkovi moc pohlazení
Dede, já vím, já vím. Nikdo z nás tam s Tebou není.
Teď když čtu – v podstatě to stejné, co jsi mi psala včera – a přesto v něčem jiné o ty detaily – vidím to teď poprvé stejně jako Ty. ;( ;(
Už jsem to chtěla odeslat, ale ještě mi teď naskočilo – sakra, třeba určitá naděje – jiskřička naděje je???, však doktoři pořádně nevědí s jistotou o co jde, tak třeba………… Já nevím. Kdyby aspoň člověk mohl být tam a nějak pomoci. Ach jo.
Ano, počkej na Martina. V tu chvíli by měla být smečka pohromadě. (rose2)
Objímám Tě, holčičko. (h)
Počkej na Martina, ať nejsi sama. Rozhodneš se určitě správně i bez něj, ale měl by být s tebou. Držím za tlapku. (h) (h) (h)
Milá Dede, nepatřím zastáncům udržování života za každou cenu, bez ohledu na jeho kvalitu. Naše zvířata mají mít krásný život a milosrdnou smrt a dopřát jim včas odejít bývá znakem největší lásky a nesobeckosti. A taky odvahy. Nesobeckou lásku jsi projevila mockrát, krásný život u tebe mají, myslím, že když to bude nutné, budeš mít i tu odvahu. (h)
Pokud je to takhle, souhlasím s tebou. Třeba je šance mu prodloužit život, ale za jakou cenu? Když jsem se v podobné situaci rozhodovala u Buffíčka, na jedné straně byla léčba – dlouhodobá, nikoli bezbolestná a s nejistým výsledkem. Na druhé straně klidný odchod ve chvíli, kdy ho nic moc nebolelo, byl rád, že je u mě. To poslední olíznutí ruky mě i veterináři mluvilo za vše (h)
Dede, Daníku, myslím na vás. (h) (h)
Dede, jsem s vámi aspoň v myšlenkách a držím za ruku a Daníka za tlapku. Jinak pomoct nemůžu a neumím. (h)
Bedulko a Kájo, vy jste bezvadní kartáčci 🙂 Moc vám to sluší, hlavně v těch reflexních vestičkách! A vaše panička je úžasný človíček, který se vám naplno věnuje (y)
No, to jsem tomu dala (wasntme) Tohle mělo patřit nahoru (bat)
nemám slov a pre slzy nevidím (h) (u) (h)
(h) (y)
Milá Dede, je mi líto tebe i Daníka (u) . Jen si uvědom, že i u lidí po mozkové příhodě to zlepšení taky přichází pozvolna, zažila jsem to u mámy. Ale ty ho znáš a sama poznáš, co je pro něho nejlepší, tady je opravdu asi lepší se řídit citem (h)
Jsem s tebou, jinak souhlasím s těmi, kdo radí ještě chvíli vydržet, pokud Daník netrpí. Ach jo, je to tak náhlé. (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)
DEDE – PROSÍM A DIAGNÓZA NĚJAKÁ JE, NÁZEV?? ZKUSILA BYCH ROZHODIT DOTAZ MEZI LID PSÍ, ZDA SE NĚKDO S NĚČÍM PODOBNÝM SETKAL A POKUD ANO, JAKÝ BYL PRŮBĚH, PROGNÓZA…..
Petro neboj, já ho nezabíjím… a čekám. Diagnóza je jistá, jen já si ji nepamatuju (v angličtině). Nejlepší prognóza je oddálení konce o několik týdnů. Nemysli, že jsem to sama tisíckrát nezvážila ze všech stran a dělám to pořád.
Dede, tvoje rozhodnutí je správné. Pokud potřebuješ pomoci s rozluštěním diagnózy, písni mi to anglicky, nejspíš si s tím poradím.
Ale tohle máš pravdu. Pro tvou naději ho nemůžeš nechat trápit. Moc na tebe myslím a je mi to líto (u)
Je-li to takhle, není co dodat. Jsme s tebou.
Já vím, Dede. Nejsem zastáncem toho, natahovat to za každou cenu, jen abych měla psa ještě o něco déle. Oni si to nezaslouží.
Ty velký písmena jsem tam hodila proto, abys to nepřehlédla (eh, nedošlo mi, že to může vyznít, jako bych třeba de-facto křičela :(, ). napadlo mě, že třeba z okruhu lidí, kde se pohybuju bude mít někdo podobnou zkušenost a i to může pomoci v rozhodování, ať už na jednu a nebo na druhou stranu. protože vím, že to rozhodnutí není ani trochu lehký. Tak jestli chceš, rozhodím síť, třeba nějaká informace přijde.
(h) (h) (h) !
(h) (h) (h)
(h) (u) (h) (u) (h) Co dodat…
Strašně strašně moc držím palce, kdyby nejaký ten zázrak nastal a Daník ještě mohl pár let doplňovat vaší úžasnou smečku! Kéž by… (h) Ale pokud ne, Dede, já vím, jak srašně těžké je tohle rozhodování, (mám to v paměti ještě stále víc než živě a to už je to skoro tři roky), ale i to patří k naší lásce a odpovědnosti k našim čtyřnohým přátelům. Takže se snažte užít si poslední společné chvíle nejlépe, jak je to jen za daných okolností možné, a pak hodně sil k poslední cestě…
Milá Dášo – vím, že rozhodneš správně pro Daníka. Ale je to velice těžké.
Je mi to moc líto (h) (h) (h)
Chybí mi slova, tak snad jen hodně sil a (h) (h) (h)
Dede, držím za tlapku. (h)
(h) ;(
Beda i Kadlik, nezklamou. Stále si při tom připomínám, jak moc po drsňáčkvi mé srdce touží…. Prosím o popis úpravy. Záda se trimují? Co hlavička? Kolikrát vidím drsňáčky ošklivě rozčepýřené a jindy s krásnou lesklou hlavinkou a souměrnými zádíčky… To zarostlé je normální, nebo záleží i na genetice?
(h) Dede, prosím, napiš něco! (h)
Trimuje se celý jezevčík – od hlavy až k patě… Krom fousů 😉 Někdy, když se nechá zarůst, vypadá jak ovečka 🙂 Záleží ale dost na typu srsty, někteří jsou téměř bez údržby a jiní potřebují víc péče… I v holkách je rozdíl…Kája jde „sama“ – moc dobře se trimuje, Béďa už o krapánek hůř…
Moc šikovný drsňačky. 🙂 (y) . Mohly by teď psát častějc, když jsou na to dvě…
Zrovna v sobotu jsem si říkala, jestli jste na nás nezanevřely, že se vůbec neozýváte. A ajta krajta, už je tu článek. Po přečtení se vůbec nedivím, že jsi, Bedulko, neměla čas na nějaké vypisování (talk) . A těším se, až se do psaní pustí i Kadlík. Jo – a na fotkách jste úžasná dvojka (nod) .
Tak se mějte všechny tři dobře – a o zvěte se častěji (wait) !
Díky díky! Budeme se snažit… Ono toho bylo loni trochu víc co „na starosti“…včetně dvou stěhování… Ale to už není ze zvířecího světa… (u) Každopádně jsem vděčná, že holky mám (h) , jelikož jinak bych už asi byla v blázinci, bez velkého přehánění… Slibuji, že jejich štěkání, už zase zaznamenám časteji… 🙂
Náročný den nám zpestřili drsňáčci (h)
Všem potřebným zapínám (y) (y) (y) (y)
Samozřejmě myslím na Dede a Daníka a Kazana (h) (u) (h) Dozvěděla jsem se to až dnes, diskusi večer nestíhám, tak jsem opožděná.
Tiež som sa až dnes dozvedela, čo sa deje. Držím palce, snáď sa Daníkovi stav zlepší (h) (u) Viem ako sa Dede cíti, mám v živej pamäti 18.december a Bonyho. Vždy je to rovnaké peklo a človek stále dúfa. (h) (h)
I já stále myslím na Dede, Daníka i Kazana – posílám za kanál obejmutí všech třech. Hladím vás po tlapkách, moji milí (y) (h) (y) (h)
Myslím na vás moc (h) (h)
No sláva, drsný holky zase mezi námi (h) Teda Beda je šikulka. Už je šamponka a malá jde v jejích stopách. A na práci jak drak jsou obě. Letos chystáte už s zkoušky i s Kájou? Nebo je ještě moc malá? Přeji vám toko CACTa, ten totiž hřeje víc, než CAC krásy, protože je za ním sposta práce. Jenže u jezevčíků to asi nebude moc lehké, co? Blanko, je to úžasné, co s holkama zvládáš. Jsou to zlatíčka. Jezevčí, tvrdohlavá, nádherná. Tak holky, v nadcházející sezóně zlomte vaz!!!
Eviku, díky! Od Tebe, to tak nějak hřeje…víc… Jelikož si moc vážím Tvé práce a když vidím, jak válíte vy… Uvidíme jak s Kadlikem, chtěla bych začít, v dubnu ji čeká první víkendový výcvik… a mě vlastně taky, protože se z role „účastníka“ posunuji do role „pomocného výcvikáře“…což mě taky dost těší… 😉 Snad se letos bude dařit… Ať se daří i Vám!!!
Téééda, to toho bylo! Gratuluju!
Prosím o palcodržnu pro mého nejdražšího mušketýra, dneska jde na operaci.
Uff, to je najednou potřebných. Držím (y) (h)
Mušketýr to zvládne (h) držííím
Držím všechny čtyři (y) nejen mušketýrovi, ale všem potřebným. Držte se! (h)
Držíme (y) (y) (y) (y) (y) (h) !
Buffmufí smečka drží palce! Ať se vše povede a marodi se rychle uzdraví a můžou si užívat jara (y) (f) (y) (f) (y)
Už mi Terezka hlásila a tak na vás myslím přes týden – držím palce, ať vše dopadne dobře a ať se mušketýr nedá! (y) (h) A ty dávej na sebe pozor.
Myslím na něj. BUDE TO DOBRÝÝÝ (h)
(y) (y) Palce jsou v pohotovosti, ať je všecko, jak má být (h)
Držím (y) (y) (h) !
Jeden za všechny, všichni za mušketýra (y) (h) (y)
Spolehni se (h)
(y) (h)
Držím (y)
Dede,jak je ? Moc zdravím,palce tisknu,snad příjdou už zprávy lepší,nadějnější.Držte se ..
No ano, je jasně potvrzeno, že všechna ta ocenění jste nedostaly jen tak, protože vaše drsné čumáčky jsou vážně šikovné, když si dokázaly vyčuchat i naši novou hospůdku. 😉
Líbí se mi vaše vyprávění i váš aktivní život, ale úúúúúplně nejvíc se mi líbí vaše jména – pro drsné holky jako dělaná … Béďa a Kadlik! (clap) (chuckle) (inlove)
Přeju všem krásný den. (h) Myslím moc na Dede (inlove) a Daníka (dog) (inlove) a držím palce mušketýrovi (y) (h) i všem dalším potřebným. (h) (h) (h)
Moc myslím na Dede a na Daníka (h) (h) (h)
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h) Dede, drž se (u)
No konečně – už jsem si Béďo říkala, že jsi zapomněla psát… (think) A nechtěla jsem věřit, že by jedno mateřství zničilo literární kariéru moudré jezevčice 😀 Hlavně že je vše u jezevců v pořádku a že ti Kadlík a panička dělají jen radost