Mňauuu! Totiž – dobrý den. Dovolte, abych se představil.Jsem kocour. Jsem kocour Piškot Pišutka. Byl jsem původně vesnickej kocour. Usilovným samostudiem jsem se vypracoval. Vypracoval jsem se až k titulu. Mnou vlastněné holky mi říkají Profesore.
Protože jsem pilnej kocour, píšu si o samostudiu, vědeckém výzkumu, mých holkách i ostatních členech mojí smečky deník. Mňautobiografii. První zápisek je z doby, kdy jsem ještě byl vesnickej. Kocour.
20. 9. 2005
Nějak se mi to nechce líbit. Holky pořád někam mizí. Vracejí se večer. Vždycky jim vynadám.
Nechávají mne tu samotného. Máma Líza a tety Popelka, Zuzka a strejda Buchta pořád někde lítaji, a tak jsem na dvorku sám. Pořád se kolem mě motá malej Bubu. Ten černej pišišvor chvíli nepoleží. Občas se projdu po rajonu, ale moc dlouho necourám, abych nepropásl holky. Vždycky mi přinesou něco na zub. Mluví o nějakém stěhování. Nechápu.
22. 9. 2005
Vůbec se mi to nechce líbit. Holky přivlekly plno krabic. Odtahaly je domů. Mě nechaly na dvorku. Když mě konečně pustily dovnitř, hned jsem vletěl do krabice. Zrada! Už byla obsazená. Naskákaly do ní knížky z polic. A do dalších krabic se nacpaly nějaký hadry. Všechny skříně jsou prázdný. Vůbec se mi to nelíbí. Abych se uklidnil, šel jsem se zeptat tety Popelky, jestli by mě nechtěla. Asi nechtěla. Ale fackovat teda umí. 
24. 9. 2005
Tak zas ty krabice odvezly. Když se vrátily, byly žlutě tečkovaný. Všude. Holky, ne krabice. Prý je vymalováno. Tak to nechápu. Vypadaly vyčerpaně, tak jsem chytl myš a přinesl jim ji, aby se posilnily. Položil jsem ji na stůl, tak snad ji najdou. – Už ji asi našly. Slyším, jak ječí štěstím.
26. 9. 2005
Velká holka mně vzala a nesla na zahradu, do rohu, k tomu pichlavýmu stříbrnýmu stromu. Říkala, že tam leží moje babička. Koukal jsem, ale žádná kočka tam neležela. Jen kytka, co jí tam dala holka. Si myslí, že mě zmátne. Copak si můžu splést kytku s kočkou? Holka říkala něco o střílení. Žádný rány jsem neslyšel, ale na čumák mi káplo něco slanýho.
28. 9. 2005
Dneska přišli nějací chlapi a odnesli skříně. To si dovolili hodně, po čem asi budu lézt? V domě je už jen linka a pelechy holek. Doufám, že ty nezmizí, neměl bych kde spát.
30. 9. 2005
Vůbec se mi to nelíbí!! Dnes si nějací lidé odvezli mámu Lízu a tetu Popelku. Prý na statek. Prý by si v bytě nezvykly. Nechápu. O jakým bytě to holka mele? Nebavím se s ní a když mě chtěla drbat, tak jsem jí jednu drbnul. Teď si to v kuchyni vylepšuje náplastí.
1. 10. 2005
Vylezl jsem na střechu a obhlížel rajon. Holka vylezla za mnou, vzala mne do náruče. Prej se mám rozloučit. No to určitě, to zrovna. Pak mě odnesla do tý vrčící, protivný krabice, kterou snáším jen proto, že vždycky nakonec zastaví na chalupě. Když vrčivka zastavila, hrnul jsem se, že hned pročmuchám nový chalupní vzkazy. Zrada!! Holka mně odlapla a nesla mě do nějaký úplně cizí chalupy. Bylo to tam velký, všude žlutá a klouzalo to tam. A hele, naše skříně. Holka povídala, že tady teď budeme doma. No to určitě! Skočil jsem jí na rameno a vydal povel, ať mě hned odveze zpátky. Nebo na chalupu. 
2. 10. 2005
Je nemožná. Jasně jsem řekl, že chci zpátky. Neposlechla. Potrestal jsem ji. Schoval jsem se tak, že po 4 hodinách hledání brečela, že jsem asi někudy musel utéct. Obrátila to tu vzhůru nohama, ale nenašla mě. Holt dobře ukrytej kocour. Nakonec jsem ale vylezl. Menší holky začly brečet a jak už jsem tak měkkosrdcatej… jsem vylezl, no. Vítaly mne jak vládní delegaci. Dostal jsem syrové hovězíčko. Naivky. Mě neuplatí. Chci zpátky.
5. 10. 2005
Vůbec se mi tady nelíbí. Prý si zvyknu. To se teda spletly. Uznávám, že nějaké výhody to tady má. Mám z okna lepší přehled. Nový pelechy holek jsou pohodlnější. Není tu tolik almar, takže jeden má větší možnost lítat a hrát si s míčkem. Je tu pořád teplo, protože se netopí dřevem, ale něčím, co syčí v takové krabici na zdi. Prý to nemůže vyhasnout. Nemusí se přikládat. A vynášet popel. Holka říká, že teď bude na mě mít víc času. To bych bral. Ale stejně bych radši zpátky.
7. 10. 2005
Holka mě dneska dlouho mazlila a šmudlala. Šeptala mi, že jsem jedinej chlap, kterej jí smí do bytu a do života. Souhlasně jsem vrněl. To je snad jasný, že tady máme všichni rádi jenom mě.
Mňautobiografie pana Profesora – Stabilizace
16. 10. 2005
Už se mi tady líbí. Nevim, kdo vymyslel, že kočka se drží víc domu než lidí. K čemu by mi byl dům bez mých holek? Jsem radši s nimi a bez domu. Lezení po střeše a skoky ze stromů jsem vyměnil za jiné sporty. Přeskakuju sedačku. Číhám za monitorem. Holka vždycky pěkně vykvikne. Nejvíc mne baví hrabání v záchůdku. Ve 3 ráno je to správnej kocouří adrenalin. Vždycky typuju, která z holek vylítne první. Vede velká. To jsem rád. Potmě a navíc bez čoček ani netrefí do dveří. Tuhle zašmátrala, chytla, vykřikla: „Už tě mám, hraboši!“ A zase školní tašku menší holky dala zpátky na místo.
Bubu
20. 10. 2005
Věděl jsem to. Věděl jsem, že kecá. Prej „jedinej chlap jejího života“. Pche. Zrádkyně. Už má dalšího. Navíc je to ten malej pišišvor Bubu, kterej mi na dvorku nedal chvíli pokoj. Prý aby mi tu nebylo smutno. Nikdy jsem neřekl, že by mi bylo smutno.
30. 10. 2005
Leze mi do misky, leze mi do pelechu k holce, leze mi po zádech. Leze mi na nervy.
2. 11. 2005
Pořád mi leze na nervy. Ale už ne tolik. Naučil jsem ho hrát fotbálek. Je ještě neohrabanej, ale učí se rychle. Holka si mně předchází, abych viděl, že jsem pořád pán domu. No to bych mňouk, že jsem!
15. 11. 2005
Holka dovlekla spoustu zajímavých hraček. Všechny je dala na stůl. Hned jsem je prozkoumal, jen ta velká pichlavá kola mě moc nezaujala. Píchaji do pacek. Ale ostatní hračky vybrala dobře. Má je v krabicích, chodím si pro ně a hážu na zem. Bukvice, šištice a makovice jsou všude. Holka leze po čtyřech a loví je se mnou. Nadává. Prý to potřebuje na adventní věnce. Tak to ne. Moje hračky se na žádný věnce lepit nebudou.
2. 12. 2005
Vletěl jsem na terasu. Jel jsem jak namydlenej blesk. To bílý klouzavý mě studilo v kožichu a na packách. Bubu do toho radši ani nevlezl. Civěl ve dveřích na terasu a holka nadávala, že nemůže zavřít dveře. Civěl asi 10 minut. Pak ho musela odstrčit. Říká, že je Bubu rozvážný. Podle mě je úplně blbej. 
24. 12. 2005
Tak už vim, na co sem přitáhly ten pichlavej strom. Potřebovaly pod něj schovat plno bezva šustivých balíčků. S cancourkama. Dost jsem se vyřádil, nestihl jsem poškubat jen dva. Holka nejdřív dost ječela, ale pak se smála. Stejně jsem prý nejlepší dárek já. Doufám, že mě nebude chtít zabalit.
15. 1. 2005
Dnes od rána cítím v kožichu zvláštní teplo. Napětí. Nevim, co to je. Snad to není nějaká nemoc.
Něco mě lechtá mezi nohama. A mám pořád chuť křičet. Řekl jsem holce, ať se podívá, jaké jsou příznaky vztekliny. Koukala divně a říkala, že jsem očkovanej. Jo. Tomu doktorovi, kterej mne píchnul jednou a já jeho drápama a zuby několikrát, bych akorát tak věřil. Určitě mám vzteklinu.
16. 1. 2005
Už vím, co mi je. Nemám vzteklinu. A hlavně nemám ženskou! Nemám ženskou. Nemám ženskou.
NEMÁM ŽENSKOU!! Chci jí a přiřvu si jí. Stoupnu si do předsíně a budu volat tak dlouho, až přijde.
Piškot Pišutka v. t.
Piškotku, miláčku můj mourovatý (h) , to je úžasné, že je z tebe tak slavný kocour. Svět ti leží u tlapek 🙂 Budu sledovat tvojí kariéru, držet ti palce a dál tě všemožně podporovat. Jsi tak úžasný, že tě všichni musí mít rádi. Už se mooc těším na další deníčky. Posílám ti čumákovku a piš! Piš! Piš!
ach jo… zase piškot, piškůtek… luci luci, co mi to děláš?
píšeš krásně, ale trošku mi vadí tvé počínání co se týče množení bezpapírových bengálských koček, a to ne jednou koťata, ale vícekrát…
sakra lidi, nechci se tu hádat, ale – jsou věci, které holt jen tak nepřekousnu. a o to míň, že se holt věnuju pomáhání kočkám v útulku, a že vím, co to je, když se modní plemeno „přemnoží“ či je nahrazeno jiným modním výstřelkem (viz peršanky – kolik jich je v útulcích a na ulicích? a pomaličku jsou nahrazovány kříženci britek… co bude dál?)
Ale reino… 🙂 Škoda, přeškoda, že jsi pořád ještě nedokázala v sobě překonat zklamání, že jsem ti odmítla kotě dát , protože si zájemce a podmínky , do kterých kotě půjde, velmi pečlivě vybírám. Činím tak právě proto, aby je nepotkal osud koček, o nichž se zmiňuješ . A dalo by se na tohle téma ne se hádat, ale diskutovat dlouze, ovšem pokud by podnětem k diskusi nebyla kdysi kdesi vzniklá osobní averze.
?????????????????????????????????????
Jak ubohé 🙁
Krásně psaný deník krásného kocoura, drbu na bříšku a huž se těším na pokračování!
Teď jsem se konečně dostala k tomu v klidu si přečíst dnešní povídání.
Luci – moc krásný, řekla bych originální kocouří deníček. Pan Profesor je nádherný kočičák, s jeho lamentováním „Leze mi do misky, leze mi do pelechu k holce, leze mi po zádech. Leze mi na nervy“ by se ztotožnila naše Dixie, prožila si to samé, když se do jejího království vetřela Smoky 🙂
Bubu má tak roztomile našpulenou pusinku a vyjukaná očka, takový černý andílek (angel) .
Moc se těším na pokračování a posílám kocourkům vzdušné pohlazení (cat) (cat)
Mně už z toho počítání klepne…
Vyúčtování vzhledem k dovolený dodávám později |-( , ale najdete ho na známých adresách na Hadech – např. zde: http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=13017#13017
Krásný večerní pondělisko všem, pan prrrrofesórrr mně dojal. Hned se pospravila náladička. Moc krásně napsaný, těšíme se na další.
Madam Ćita mi pořád chodí přes klábosnici a naznačujeme dost tvdě, že mám chovuškat a mazluškat slečinku, dnes jsem přišla dost pozdě a tak všechny moc zdravím a přeji tu i onde teplé pelíšky, ještě jdu na Ešuska. Lucko, parádně jsem si to čtení užila , díky , (rofl) tak pohlaď za mně ty kosourky a pozdravuj je. (cat) (cat) . (wave)
Keďže je dnes to MDŽ, tak pridám niečo o ženách, čo som dostala v pošte (rose1) :
Ženy sú anjeli.
A keď nám niekto poláme krídla, jednoducho v lietaní pokračujeme…..
Na metle.
Sme proste flexibilné. (chuckle) (chuckle)
=D> Bingo! :-bd
Vau! (clap) (y) (rofl) (dance) (inlove) (wave)
Ten je hodně dobrej….. (clap)
(clap)
Já jsem prosím už tak asi dvakrát přepéřená, takže , už len na tej metle ale riadně ju nabrúsím, letos letím na Petráky (bat) (bat) (bat) (rofl)
Katastrofální omyl, mylná představa, že bílá křídla přináleží pouze k andělům. Mají je i jiní tvorové, v lepším případě labutě- tam mi ale nejde dohromady proklamovaná věrnost. Těžký výběr, ale pořád lepší než baba Jaga!
PS. Nekamenovat, o jedné na úrovni anděla jsem četl-bohužel, ze starověku !
Ten je DOBREJ (chuckle) (rose1)
To je dokonalá, oslnivá pracovní hypofýza. É hypotéza. Anděl s nefunkčníma křídlama si pořídí koště a z andělky je čarodějka na Petrákách. Takže vlastně pouze jiná vývojová/růstová fáze téže bytosti, téhož jedince. Co?
;;) RO Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo. Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje.
Tak jsem kolo ukradl a požádal ho o odpuštění. .(*)
~o) Klidný večer, hezké sny a modlete se za odpuštění. Určitě se nějaké hříchy najdou. ~o)
Milý Bože , prosím ať vyhraju těch 109 melounů co jsou vjackpottu,prosííím!
Bůh : tak si aspoň jednou vsaď , ty lamo jedna (rofl) (rofl) (rofl)
(clap) (chuckle) (clap)
Hodně dobrý. (rofl) (clap) Fakt. Řehtám se tu jak kobyla v Chuchli. To jsou takový hlody, to se nedá. 😀 Posílám podrbání, ale opatrně, aby mi panprésor jednu nedrbnul a já si to nemusela vylepšovat v kuchyni náplastí. Se těším na pokračování (cat)
No, teda tohle je ale skvělý čtení (rofl) (rofl) . A ta vidina dalších mnoha pokračování (clap)
LUCKOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!
😀 (rofl) 😀 (rofl) 😀 (rofl)
……..Už vím, co mi je. Nemám vzteklinu. A hlavně nemám ženskou! Nemám ženskou. Nemám ženskou.
NEMÁM ŽENSKOU!! …..
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Kurnik odkut tohle já tak asi znám???? (wasntme)
Paráda, díky moc a Piškota Pišutku, že drbu v kožíšku
Podrbání předáno , pochvaly tlumočeny, vyřizuji páně kocourovo potěšené poděkování fšem.
no poděkování hlavně od nás jemu, páč já se tady řehtala dostatečně (rofl) (rofl) (rofl)
Ten chudáček na stromě v Amarcordu – a přijede jepťulka a vyleze za ním. Pak oba klidně slezou a je vše OK.
Luci, krááásný, doufám, že pan profesor bude v publikování zápisků pokračovat. (chuckle) Vyřiď mu, že už se moc těším (nod) (f) Netroufám si mu ani poslat podrbání, protože vypadá na fotkách jako stělesněná důstojnost, (wait) ovšem pokud to nebude považovat za přílišnou důvěrnost, tak drbu a (wave)
Taky pevně doufám, že Prófa bude pokračovat, páč já se hrozně ráda směju 😀 😀 a dneska jsem se smála tedy víc než dost 😀 😀
Iko, Profesor sice dokáže občas pozovat i důstojně, ale jinak má značný komediální talent a v schopnost vytvářet neodolatelně nedůstojné ksiftíky již dosáhl docentury. Takže drbat je přímo žádáno a vítáno….
Jééje, to jsme se za kočičí pupíky popadaly, my holky z Kočetie, to sou kucí sympaťáci, jééje! (inlove)
Perfektný denníček, dúfam, že bude pokračovanie (h) 😀 (h)
Taky se přidám, moc milé počtení, na pokračování se moc těším 🙂
Tak jsem koupila speciální Roayl Canin pro koťata s něčím, co je pro ně prostě úžasné – podle sdělení paní specialistky, která zrovna tento pytlík doporučila a jeho veličenstvo Melíšek I. si milostivě z té mističky vícekrát ďobl, nežli si ustlal na dokladech pana účetního! Ani se mu nedivím, po odtržení horního pásku to z toho pytlíku zavonělo přímo vábně i mně! Pravda je, že jsem neobědvala, tak by mi dneska voněla asi i školní jídelna mého dětství! Ty doklady budou vypadat! Nejdříve si utřel do vydaných faktur svou ušlechtilou tlamičku, protože předtím bumbal z mističky, takže jsme tu první museli vytisknout znovu. Pak si ustlal tak, že si pod zádíčka nahrabal dovolenky, výdajové a příjmové kopie dokladů (to jsou takové dost jemné papírky, šlo to bez problémů). A pak sladce usnul na zádíčkách, ručičky zalomené, ocásek ladně svěšený do vlnky a moc si to s námi užívá! |-) Tedy užíval, teď vstal, protáhl si tělo a šel šmejdit. Už musíme před ním raději zavírat sklad, protože není odtamtud k vytažení a blaženě tam čistí kdeco, nejlépe se protahuje špinavými letními pneumatikami servisního auta a úplně ideální je vlézt až úplně dozadu, kde je spousta prachu poté, co nahoře nad námi cosi opravovali a vrtali, takže spousta prachu spadala dolů za regály, za které se ničím nedostaneme, abychom to vyčistili, zato Melíšek se tam pohodlně vejde! Pavučiny na fousínkách jsou to nejmenší, čím se pak chlubí! Pelíšek kancelářský má jak kdyby se v něm válel pašík a ne můj elegantní kocourek! (inlove)
Když se tak dívám na Bubufotky, tak mi připadá, jako by měl hubičku pěkně našpulenou – a vůbec vypadá tak nějak udiveně :O , jako by si říkal „Tož, je totok možný?“
Zato pan profesor je ostražitý jako rys – toho už nic nepřekvapí (shake)
Tak Ygo, po dlóóóóuhý době jsem se nahlas zasmála. Je to přesný! Totok. 😀
Bubu je na udivené výrazy specialista. On je velmi, velmi rozvážný , všechno dlouze promýšlí a trvá mu, než pochopí, co se děje, přesněji, že se vůbec něco děje. 🙂
Bubu fotky – mě tak napadlo v té souvislosti… (cat) Co je s Bubu ? A že nedodala fotky na kalendář ?? (think)
Bubu je tu, jenom nestíhá, nesvačí,…. Ani ty fotky na kalendář jsem neposlala, ale jistě není všem dnům konec a navíc ty moje tam ani moc nechybí, jak jsem koukala, krásných fotek se sešlo mrak. Ještě jsem nehlasovala, ale učuním tak. 😉
hodná Bubu, že se ozvala – jóó, když někdo bývá pravidelný účastník a pak má neomluvenou absenci… (chuckle)
Profesor Piskot je sikulka, ze si peclive vede denicek. A vyraz ma primo majestatni. Zaver povidani nema chybu. (clap) A vubec, vitejte na Zviretniku.
Milí Zvířetníci, jsem poctěná. A potěšená. Holka. Jsem potěšená, že se Piškotův deník líbí. Až se červenám, trošku, z rozpaků… Piškot se nečervená , protože prý si nebude kazit mourovaný mňoutfit, ješita jeden. Ale taky se tváří potěšeně 🙂 Tož děkujeme.
Opravdu úžasné povídání, Luci (inlove) ! Ráno jsem se nad ním rozplývala, ale pak mi zlý drak komentář sežral (Dede (inlove) ! to opravdu není na Tebe! A! Jdu s Ankou a pak Ti pošlu tu 105, se haňbím tento týden) a já už jsem neměla možnost se znovu rozplývat. (shake) | Ale teď můžu! (nod) (f) A moc moc se těším na pokračování.
OT: Víte, že mi předevčírem nechtělo počítadlo věřit, že 10+5=15 ??? Koukala jsem jako blázen, furt mi říkalo, že mám chybu. Nakonec jsem musela NZ úúúúplně zavřít a začít znovu (kolik je 10+8? 18, prosím! ano, to je správně!). Takže kdyby vám někdy nevycházel výsledek, nemusí vůůůbec bejt von ten chytřejší!
Ad „Víte, že mi předevčírem nechtělo počítadlo věřit, že 10+5=15“.
No a jsi si naprosto jistá, že v dnešním podivném světě toto ještě platí 😉 8-| .
Ze bude pokracovani, prosim prosim 🙂
Tak na to bych se ani neptala. Když si pan Preesor nazval své záznamy „PROLOG“ tak je úplně jasné, že tu čekáme na značce na další díly. (sun) Juchjuch. Už se těším.
To melo byt popohnani, aby se Profesor nezdrzoval a honem publikoval, bo se vsichni tesime .o))
Profesore Piškote Pišutko,
dozajista tě čeká úspěšná akademická dráha. 😉
Nejmilovanější Profesore VÍTEJ! Tvůj fan club tě bude provázet všude. A seš fakt dobrej Pišínku,pač bejt na Zvířetníku to je čest. Šimrám tě na zrcátkách a posílám čumákovku a šup pěkně do studovny spisovat.
Články dneska bohužel nestíhám ;( Pro Jakkel jsem nechala vzkaz na Hadech, prosím, koukněte tam, díky moc!!!!!! 🙂
Lucy, mé blahopřání – jste hned v první lize!
(No ona tady ani žádná druhá není, že. Aj tak.)
Teda já se tu musím každý den opakovat, ale opět je to moc hezky napsané, chytlavě a citlivě. (y) Krásný deníček!, Piškotku!
Pane Preesore, velice Vás vítám. Jo jo. Úžasně jste se vypracoval. Moc se těším na další pokračování. 🙂 Krásný den FŠEM a Profesorovi zvlášť.
sem se přilípnu – pamprééésor, pěkně vítám, koukala jsem na Váš spis jak na Telemanový vrata, takový zajímavosti, doufám, že to bude na díly!A na hodně. (cat)
Vidím že Rostenův/Přidalův Kaplan má své fanoušky leckde – výtečně! (clap)
S pesmesnym náčenim Vaše vitál SaNaa 😀
Milý profesore Piškote Pišutko!
Jsem tuze ráda, že jste si ráčil psáti deník! Vždyť bychom se ani nedozvěděli, jakým způsobem jste se stal z venkovního kocoura kocourem bytovým. Bravo!!! že jste tak elegantně zvládnul jak stěhování, tak vaše holky. Těším se na pokračování (přiznávám, já už minulý týden nakukovala na Modrého kocouře a pištěla jsem nadšením – asi tak, jako holky nad myšem).
Milá Luci 2+4 – tak toto je článek na pindělí jak dělaný (rofl) – a perfektně se doplňuje se článkem PetryK! Těším se na další pokračování (clap) .
(y) (y) (cat) (y) (y)
Mně se taky ztratil příspěvek s chválou lehké tlapky páně Profesora! (cat) (y) Ale taky jsem v něm hubovala Luci (inlove) , že tak dlouho byla za bukem. Závěr článku mi připomněl Feliniho. Těším se na pookračování moc moc! (to tak v kostce shrnuto) (nod)
Jo! A ještě musím říct, že pan Profesor mi vzhledem velmi připomíná Mikeška, i když ten se nikdy tak veledůležitě netváří. 😉 Ale Bubu má kukuč podobný Bertíkovi, i když si jinak moc podobní nejsou. 😡
Vave, no, se přiznám ( polehčující okolnost 🙂 ) , že jsem byla za bukem asi rok. Četla, bavila se a kochala se, atmosférou, pohodovou. Hrozně mi trvá, než se odvážím zaklepat na nějaké dveře a vstoupit … ale jsem moc ráda, že jsem se odvážila a do místní hospůdky vstoupila. 🙂
No sláva, rok koukat do okna a nepřijít, je to možný? (wasntme) Tak vítej. Přineseš si svůj půllitr, nebo chceš erár? 🙂
Nátož, takovým sa praví: Dyž si přišla, tak poruč! A ona už poručila. A dobré bylo. Tož je přijatá, né?
Milá Lucie a milí již diskutovavší Zvířetníci, moc se omlouvám, ale u článku se vyskytla podivná chyba, která nechtěla zmizet 🙁 i když jsem to s ní zkoušela po dobrém a posléze i vyhrožovala! (bat) Tak jsem to musela všechno smazat a začít znovu ;(
Je mi to moc líto – Lucie s Piškotem jsou u nás poprvé a stane se tohle… Doufám, že již diskutující se zastaví a ještě jednou zamávají. (inlove)
Díky za vysvětlivku, milá Dede, už jsem měla podezření na vlčí mhu (rofl) .
Tak ještě jednou. Milý pane profesore (cat) a Luci 🙂 , mňautobiografie se čte báječně a prolog je příslibem dalšího príma čtení. Díky! 🙂 (sun)
To já jsem se spíš vyděsila, že nám někdo ukradl jeden článek, co jsem si už stihla přečíst, ale nestihla reagovat!
Profesorovy postřehy patří mezi ty lepší kousky ke čtení, moc se mi líbily, hlavně to, jak holky ječely nadšením nad myší 😀
tak tedy ještě jednou mávám panu (cat) profesorovi (wave)
Těším se na další část jeho dokonale vedeného deníčku (chuckle)
Pro Karolínku – musím takhle, zmizely mi příspěvky a nemám kam připojit odpověď:
Karolínko (inlove) , po kastraci bude vše dobré. Melíškovi se jen zapalují lejtka. (cat) Kluci byli také kastrováni v 8 měsících. Jsou dva názory veterinářů na dobu kastrace, mě přesvědčily argumenty veterináře z přízně, že nikdy nebyla prokázána jasná souvislost mezi časnější kastrací a pozdějšími potížemi s ledvinami. Zásadnější vliv má strava, pohyb a také vrozené dispozice toho kterého kocourka.
Budu vám držet palce, abyste to měli co nejdřív za sebou. (y) (h)
Taky na to koukám jak zjara, že se náhle příspěvky tak pokrátily! Díky, milá Vave, já ve skrytu duše vím, že je to tak a ve skrytu duše doufám a věřím, že bude vše v pořádku! Určitě nebudu s kastrací čekat na uplynutí 1 roku, jednak bych se za ty další 3 měsíce zbláznila a jednak to prostě nejde, Melíšek vyspěl natolik, že potřebuje kastraci jako sůl. To, že to vše tak prožívám, je dáno tím, že mám první zvířátko (nepočítám ptáčky, myšky, křečky a jinou „havěť“ v dětství), nechci mu ublížit a nechci, aby se mu něco stalo a nechci něco zanedbat. Nejsem nezodpovědná – pořídit si sobecky zvíře a pak se o něj nestarat, to já neumím. Jednou jsem si ho k sobě připoutala, tak je to prostě jako s jiným členem rodiny, ke kterým máme stejné povinnosti! To, že je chlupatý a má 4 nožičky, to ještě neznamená, že je to jen ta věc, za kterou jsou zvířata považována! Tak proto tady furt otravuju se svými strastmi! Ale taky s radostěmi!!! (h)
Karolínko je to tak. Žádný z výzkumů, co se na toto zaměřily, neprokázaly souvislost s rannou kastrací a problémy s močovými cestami. Vždyť v Americe kastrují hned po odstavu od maminky! K tomuto závěru se došlo mylně tím, že většina domácích kocourů, tedy těch, co žijí v bytě, jsou i kastrovaní a tudíž víc na očích. Mnohem jasnější se zdá spojitost s nedostatkem pohybu bytových kocourů. Já osobně kastruji ve chvíli, kdy jim je alespoň 8 měsíců, nebo začne být jejich WC cítit jinak (začínají značkovat na wc).
Opavdu, jak píše Vave, chce to ohlídat čím krmíš a co nejvíce pohybu, což jde doma sice špatně, ale pomáhá to.
Držím palce!
Karolínka, nečakaj, už som Ti raz písala, že Benji bol kastrovaný v 7 mesiacoch (a je peržan), doteraz nemal problémy s močovými cestami a to bude mať teraz v marci 18 rokov. A jeho starší brat Andy bol kastrovaný v 13 mesiacoch a problémy mal. Ale mali iných otcov, Andy mal problémov veľa, skutočne to asi viac závisí od stravy a genetiky. Keď sme zmenili Andyho stravu a dohliadli na prísun tekutín, tak problémy zmizli. Andyho hlavný problém bol v tom, že nechcel piť. Nakoniec sme skončili na konzervách a mäse a granule len veľmi, veľmi výnimočne.