Když jsme na jaře v roku 1968 dajéchlai do země klokanů, tedy v Evropě na podzim, tak jsme se divili všemu. Protože všecko bylo pro nás nové a mnohé úplně naopak. Z vídeňských studených zářijových přeháněk se zatraceně brzkým sněhem jsme se octli v říjnových vlahých přeháňkách sydneyských. Vzduch nám připomínal saunu, i když teploty byly pouze kolem 25°C, tedy přívětivé. My jsme si připadali jako na vrcholu léta a tady začínalo jaro.

Díky tehdejšímu počasí, vlhko a teplo, lidé okolo nás, tím myslím Australany, začali vyslovovat obavy z bleší invaze Ctenocephalides felis. My jsme se divili, blechu jsme znali spíše z knih a povídání než ve skutečnosti. A tak mimo intenzivního studia angličtiny, jsme se začali vzdělávat i přes blechy. Zjistili jsme, že tyto bleší pohromy způsobují blechy kočičí, které si pak klidně, je li nedostatek kočiček skočí na pejska nebo i člověka.

Blechy psí, Ctenocephalides canis a blechy lidské, Pulex irritans se těchto nejapností nezúčastňují a množí se v množstvích nevelkých a přiměřených. Jinak na světě žije přes 500 druhů blech. Tomuto nepříliš milovanému hmyzu teplé a hlavně vlhké počasí neobyčejně přeje. Kočičí blešky se začnou lavinovitě množit a pak nastane jejich invaze.

Letošní léto v Klokánii připravilo blechám opět ideální podmínky. Časté deště a teploty kol 35°C vytvořily přírodní saunu, ve které se blechy množí rychleji než přísloveční králíci. Pro neznalé středoevropany. Stačí se takhle po ránu projít vlahou travou do půl lýtek vysokou a lýtka vypadají jako pihovatá. Nejsou to však pihy, ale stovky blech. Stejné ovšem potká jak pejsky, tak kočičky.

Takže při návratu domů i když jsou náležitě „vytřepáni“ a nohy páníčků opláchnuty a otřeny, tak se do domečku nanesou desítky blechulí, které nelení a dál se množí dokud je teplo a vlhko. Navíc, jejich čtyřfázový životní cyklus je činí značně odolné likvidaci, když 50 % bleší populace jsou vajíčka, 35 % larvy, 10 % kukly a nebo zámotky a pouze 5 % dospěláci blešáci a blechule.

Takže nedrbou se jen zvířátka ale i páníčci. Všude. Blechy vládnou krajinou a jsou ve vlacích, autobusech, školách, restauracích, kostelech či kinech a divadlech. Zde vesele skáčí z jednoho člověka na druhého a drbání se stává národním sportem. Takže tento vysoce specializovaný krev pijící parazit se postará i o trochu pohybu své oběti.

Nestará se již o regulaci světové populace, jak činil ve 14. století, kdy mezi lidem roznášel mor, na který zemřelo zhruba 200 000 000 obyvatel kuličky Země, takže v tomto směru byl úspěšnější než komunisti s fašisty dohromady, ale v některých případech dovede roznášet tasemnici, tyfus a jiné lahůdky.

Odblešovací přípravky pro zvířátka i pro lidi jdou zde nyní neobyčejně na odbyt, v některých místech jich začíná být nedostatek. I rodinky, kde jsou jediná domácí zvířátka rybičky v akvárku, mají problémy a bojují s blechami. Postřiky, pudry, tabletami a dokonce i totálním zaplynováním domečku či bytu. Vše to pomáhá jen na chvíli a za pár dnů je blech zase plný byt či domeček.

Nejlépe pomáhá nízká teplota a suchý vzduch, což ve zdejším téměř uplynulém létě nebylo. Klimatizace je na to slabá a tak nezbývá než domácí zvířátka často koupat pomocí odblešovacích šamponů a pak je ještě napustit různými přípravky co zabíjí blechule i jejich larvy a vajíčka. Podobně je nutno provést očistu i u lidí a celého interiéru obydlí. Často vysávat a koberce a zvířecí i lidské pelíšky postříkat protibleším postřikem.

Veškeré tyto aktivity jsou účinné jen na pár dnů a pak se může začít znova. Navíc, veškeré tyto protibleší přípravky jsou drahé jako čert a tak i taková blecha dovede udělat díru do rodinného rozpočtu. Jedna taková protibleší akce nás přijde na 70AUD. A to je jen na dva Habsburky a kočičáka Packu a nás dva. A to kupujeme ty levnější prostředky v supermarketu a nikoliv u veterináře, které mají účinkovat déle ale za trojnásobnou cenu. Ostatně delší účinnost jsme nepozorovali a tak jsme zpět v supermarketu, kde toto zboží se v posledních týdnech stává nedostatkovým.

Takže kdybyste se někdo rozhodli zaletět si na dovku ke Klokanům, tak pokud možno v zimě, tedy červenec, či srpen. Kdybyste se snad octli mezi klokany po dobu vlhkého léta a po projití travou měli pihovatá lýtka, tak se nedivte. Pihy rychle zmizí, jak blechule skáčí výše a dále, aby obšťastnily svojí přítomností co nejvíce lidiček a zvířátek kolem.

Koho by snad blechy zajímaly docela vážně, tak se mrkněte na následující odkaz.