PSI: O rytíři Pidipejskovi

Dobrý den, můžu dál? Ráda bych se podělila o jednu psí pidipříhodičku. Psí lidičky prosím, aby mi odpustili nepsí termíny a zcela neodborný popis událostí.

Literárně založené Zvířetníky pak prosím, aby prominuli vyloupení veleváženého pana spisovatele – nemohla jsem jinak. Život nehledí na staletí, dělá si, co chce, a klidně opakuje dávné příběhy. Posuďte sami.

Tak si to po ránu metelim řádnou metelicí do práce. Postupně se dostávám na dějiště hrdinného příběhu, které ve velmi prozaickém podání vypadá asi následovně: Podél paneláku je poměrně slušně vymetený chodník, ze kterého se v různých místech rozbíhají pěšinky prošlapané ranními obětavci v tak asi 15 cm čerstvého sněhu. Pro úplnost popisu nutno podotknout, že vedle pěšinek je pod čerstvým sněhem ještě tak dalších 15-20 cm nepřemrzlého poměrně měkkého sněhu.

Po jedné pěšince tou slotou rozvážně prochází panička s pejskem (velmi přibližných rozměrů 50x40x25 cm). V protisměru po nedaleké pěšince provázen paničkou kráčí náš hrdinný rytíř Pidipejsek (přibližných rozměrů 20x15x8 cm). Dle dalšího sledu událostí a jeho fešácké červené vestičky usuzuji, že jeho kroky směřovaly za nějakou obzvláště krásnou psí slečnou.

Jak tak mžourám chumelenicí, zachytím pohledem pejsky právě v situaci, kdy rytíř Pidipejsek spatří na vedlejší pěšince druhého pejska a okamžitě v něm rozpozná cizího rytíře, který si drze dovolil jít po pěšince, kterou náš rytíř vůbec nepotřeboval použít. Bohužel vzhledem ke svým omezeným psím znalostem nemohu přesně přetlumočit, jaké námitky proti kráse psí dámy našeho hrdiny si ten cizí rytíř dovolil vznést.

Rozhodně však musely být pádné – rytíř Pidipejsek se nedbaje nepřízně počasí neohroženě vydává do boje. Po mohutném rozběhu po pěšince a prvním hupnutí daleko do hlubokého sněhu, se mu ale podaří se posunout už jen o malý kousíček blíže zrádnému vetřelci a nakonec je chudák zákeřně přemožen a zajat tou zlolajnou bílou záplavou. Odtud ho nakonec zachrání až jeho věrný sluha (alias panička). Druhý pejsek s paničkou je mezitím po paralelní pěšince v poklidu míjí.

Musím milým čtenářům s politováním sdělit, že jsem se nakonec rozhodla na místě hrdinského činu dále neprodlévat a nemohu vám proto vypovědět, jaké pokoření prožíval náš rytíř, ani co chudák řekl dámě svého srdce… Nedokázala jsem v tu chvíli odhadnout, zda Pidipejskova panička bude mít spíše povahové rysy věrného sluhy svého čtyřnohého šlechtice, nebo zda se v tomto případě spíše projeví rysy podobnosti povah pejsků a páníčků.

V prvním případě by se nebylo třeba obávat, protože by ji nějaké to nabrání sněhu do bot určitě nevyvedlo z rovnováhy. Ve druhém případě by si však panička mohla nevhodně vyložit můj i při hustém sněžení jistě nepřehlédnutelný škodolibý úsměv a hrozila by možnost zopakování celého příběhu s jinými hlavními aktéry.

Loučím se s přáním, aby případné další metelice, chumelenice a fujavice, kterými nás hodlá příroda (i život vůbec) ještě počastovat, byly zdrojem více veselých příhod než nepříjemných komplikací našeho života.

HCHO

Aktualizováno: 17.2.2010 — 03:48

199 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Děkuji za odkaz!! Ty smajlíky jsou super, nevěděl jsem, že Skype něco takového umí 😀 😀 😀 (y)

  1. Jojo, je to složitý, když jeden rytíř musí pří hrdinských činech ještě musí čelit tak závažným problémům, jako je boj v obrvysoké závěji. Moc díky milé HCHO. Chechtala jsem se dost dlouho a asi ještě budu, 😀

  2. Kdo chvíli stál již stojí opodál….. Tady se tedy dějí věci. Jeden nesmí ani mrknout, jinak prošvihne ty rychlé změny. Marku, jsi webmaster a ilustrátor, obstaráváš grafiku, no klobouk dolů. (flex) Jen se nám hochu nestrhej. :O Ale Dede tě jistě dobře živí 😛 a taky sem tam honí do postele, ne? |-) Dede tohle byl ale tah, máš můj obdiv. Tak Náš Zvířetníku jen tak dál !!! Málem jsme o tyto radosti přišli, ale společná síla takové konce nedopustila. A tak se můžeme dál těšit na každý článek a na každou diskusi, radovat se z radostí ostatních Zvířetníků, můžeme potěšit potřebné v neštěstí, držet palce těm kdo potřebují, oslavovat se navzájem a prostě být Zvířetníky se vším všudy. Všechny vás na tu dálku objímám a jsem moc ráda že vás mám. (handshake)
    😀 (rofl) (rofl) (h) (h) (h)

  3. Milá HCHO, nevychovaně jsem během dne prolítla a ani nepoděkovala za milý článek. Mám radost, že jsi se osmělila a podělila o rytířský zážitek. Díky a jen houšť (wave) .

  4. @-)R O Z V E R N Í Č E K . @-)
    #-oLord Black žije velmi zhýralým životem. Po letech se chce usadit a má v úmyslu pojmout za choť jistou mladou dívku. Aby však nekupoval zajíce v pytli, nechá si ji anonymně prověřit u jedné detektivní kanceláře. Dostane se mu odpovědi: „Sledovaná dívka pochází ze slušné rodiny, její pověst je výborná. Poslední dobou však za ní dochází jistý lord Black, jehož pověst je naopak nevalná.“ #-o
    ~o)Hezký večer a pěkně se vyspinkejte. ~o)

    1. Ach Boze, kde je konec tem krasnejm casum. Dnes zhyrale devy uhaneji cnostne muze!
      Prednosta je den co den v hospode a rika, ze s nakou Markou je tam prca.
      Pak se nacpe a jde chrnet. jako ze ja, kam se hrabu na Marku !

        1. Jovásku, Ty jsi tak soucitná duše! Vidím, že štkáš, až se celý otřásáš! (chuckle)

    2. Milý mistře rozverníčku, snad mi promineš OT, ale musím ohlásit, že ananasový recepis se mi svou jednoduchostí a chutí zamlouvá převelice a vyzkoušela jsem včera i meruňkovou variantu. A půlku sežrala hned zatepla. Tak teď nevím, jestli je to poděkování nebo reklamace (rofl)

      1. .:DMilá Louk, reklamace nebo poděkování, hlavně, že chutná. My na něj také dáme to co je, nebo něco jiného.;D

    3. To se ti to řekne o tom spinkání, když v půl desáté začíná kombinační slalom žen a takhle je to pořád! (punch) Jak to mám udělat zítra, když hokej začíná o půl druhé v noci? |-) Mám prospat poslední díl Rytířů? ;( Nevím, jsem nevyspalý a to olympiáda bude ještě týden! :@

    4. Ano ano, Jovásku milý (h) , a z toho pochází lidové ponaučení „Raděj nehleď do pytle na zajíce, sic se dozvíš, jaký jsi kozel!“ 😉 😀 (pi)

      1. Nejen červeně 🙂, ale bude to ještě nějakou chvíli trvat, než se sem podaří dát nějaký nástroj na automatické vyplňování HTML kódu, skrze který třeba ty barvy dělám já.

        1. Milý webmajstře (h)(angel) , s uspokojením hledím na svou oblíbenou modrou (nod) . Ano, to je správná cesta! (f) (y)

        2. Finrode, to je prece brnkacka.
          Musi se jen kliknout na … do prcic, to jo vokno jako…., no nekam se musi proste kliknout, ja ti nebudu radit, vod toho tady rozhodne nejsem !

    1. MIlý webmajstře, všimla jsem si, že děláš co můžeš (y) . Těch nových smajlíků a vůbec. Teď píšu z domova, kde mám Mozillu, takže klid. V robotě to bylo v tomto ohledu zajímavé. Diskuze pořád ujížděla doleva, ale okénko na psaní příspěvků se chovalo zvláštně. Někdy drželo v dobré vzdálenosti od kraje a bylo vidět celé (v době již „ujeté“ diskuze), ale pak se zase rozhodlo, že na mě bude vykukovat zpozabuku a ujelo doleva. Předpokládám, že se konají nějaké zkoušky, tak jen aby bylo vidět, co se děje u nás „starodávných“. Zase to nemůžu kontrolovat pořád, ony se ode mě také občas chtějí nějaké pracovní výsledky. Mimochodem ta diskuze začne viditelně ujíždět až po několika příspěvcích, čert ví proč ne odpočátku :O .

  5. Webmastři, jste ohromní, báječná grafika, čitelné písmo, smajlíkov v rozsahu okresního města – dííííky! (P.S. A ten výtah by nebyl????????Mjé se strašně líbil (clap) ).

    1. No, už ho nebude potzřeba, po dvou komentářích mám najednou komentáře a smajlictvo nahoře, no to jsou věci!Pořád jsem se divila, jaktože YGA je tam vidí a už je tam mám taky. Príma.

      1. :-?Baty, nechci tady bejt za chytrýho, nevím jaký používáš prohlížeč, ale ve Firefoxu stačí na klábosnici stisknout Home, nebo End a jsi nahoře nebo dole. Pokud použiješ Page Up, nebo Page Down, tak jedeš nahoru nebo dolů po menších úsecích..:)

          1. No totok! To jsou mi věci – já těmi tlačítky lítám jen po textu a ona umějí i tohle!Vyzkoušeno, děkuje se zcela neanonymní hodné JoVo!

  6. Díky moc za milé ohlasy, moc mě to potěšilo. Já jsem opravdu dost hodně nepsí, ráda pejsky a jejich páníčky pozoruju z bezpečné vzdálenosti :-), tak jsem ráda, že to vypadá, že ten komentář nebyl úplmě mimo realitu.
    PS. zatím se mi moc do změny nicku nechce, ale je fakt, že se to blbě skloňuje, třeba mě časem napadne něco lepšího…
    Tak díky (wave)

      1. Pátým pádem voláme HÁCHO! a to by bylo v našich souvislostech takový nějaký divný 😀 :S

        1. můžem volat Methanááále (chuckle) Ale Háchóó je špatně – neb tam chlór nebydlí, jen se potká vedle sebe vodík s uhlíkem… 😉

          1. myslím, že nám HCHO dá brzo jeden výchovnej lepanec, že si z ní děláme šprťouchlata (think)

    1. Mně se HCHO líbí protože mi to připadá, že je to chráněná oblast třeba Haničky nebo tak něco. (f)

  7. A jejda – zase lehká změna – a k lepšímu. Opravdu smajlíci nahoře jsou lepší, přece jenom jsme na to zvyklí ještě ze starého Zvířetníku.
    A víte, že Vave tady má svůj vlastní smajlík – je to tento (wave) – akorát je to import z ciziny, proto má na začátku dvojité w

    1. proč jsi se umocnila (chuckle) na druhou ??

      Kromě pejska se mi vrátil i oblíbený (bat)

      1. Protože když jsem psala úplně první komentář v IE, tak jsem neviděla, že je jméno už připravené, po paměti jsem ho tam nadatlovala a teď mi to tam naskakuje furt. A občas to zapomenu smáznout (rofl)

  8. ja teda vubec nestiham, necetla jsem ani Daliho :S s Ebousem, ani pojadku, ani Esusa!!! (doh) krutibrko… 🙁 ale smajliky vyzkouset musiiiim, nez pujdu domu padnout do komatu.
    Rozhodla jsem se, ze seknu s kancelarskym krysarenim a pujdu delat do zoo (y) (sun) (dance) nesnasim (mp) a (e) , co na me furt blikaji v pocitadle, tohle mi zirafy delat nebudou 😀
    tadydadydaaaaaa, pristi stanice Zanin blazinec (rofl) (wave)

    1. Blázinec ti nehrozí, neboj. A kdyby ano, třeba tam bude alespoň canisterapie. 😀 (dog)

    2. Vždycka v těchhle situacích říkám, že půjdu dělat venskovskýho pošťáka. Úplně se vidím – sluníčko svítí, větřík pofukuje a já jdu z mírného kopečka po horské pláni. Na zádech batůžek s dopisama, kolem běhá můj hlídací pes. Od jedný vsi k druhý je tak pět kilásků, samý milý babky a dědové…
      Hezký, ne?

      1. Tak já už leta snívala po malém sanatoriu v lesích a tam hooodnej pan dochtor s brejličkami, který na mne přes ně kouká a říká: “ Vykašli se na všechno, hezky si sedni ta lehátku na terasu a čti si pohádky. Ale jen ty on pana Čapka a pak Krtečka, to vždycky dobře dopadne.“ (makeup)

        1. Já bych zase chtěla bejt hlídačem krav

          … mít čapku s bambulí nahoře … jíst kaštany a mýt se v lavoře …. od rána po celý den zpívat si jen ….. zpívat si: pam pam pam …

          (music) (music) (music) (sun) (rain) (f)

          1. To já jsem jako dítě chtěla být šaškem v cirkusu,matinka mne preventivně jednu prskla, abych nezesměšňovala rodinu a babička se tiše smála pod stařeckým knírkem. (party)

          2. Jóó – tak to bych chtěla taky (aj ovce či koze by stačily, akorát neumím dójit – kdysik jsem to zkoušela na naší Líze, a místo do kýbla sem dojila do koze – chudera – eštěže naši na taj svatbě byli enom jeden deň).
            (music) (music)
            Dnes už jsem starej a vim co vim,
            že mnohé věci nemůžu a mnohé zase smim
            a když je mi hodně smutno lehnu si do mokré trávy.
            S nohama křížem a rukama nad hlavou
            koukám se nahoru na oblohu modravou,
            kde se mezi mraky honí moje strakatý krávy
            (music) (music)

            1. No, mně by taky kozy nebo ovečky stačily, ale neuměla jsem je nacpat do písničky – si myslím, že verš:

              (music) kde se mezi mraky honí moje strakatý kóóózy (music)

              by mohl být zavádějící! (chuckle) (blush) (wave)

            2. Jo! Ty umíš dojit do kozy? (clap) Pááááni! Jsi šikulka! To já neumím! (shake)
              No, možná už neumím ani z kozy, ale to jsem jako holka uměla, babička mečová mě to naučila. (h)

      2. Pošťácká pláštěnka i Zana povívají (dance) po cestě, neb v každé chaloupce dostane Zana frťánka (d) od cesty. A tak nebude (chuckle) motorizovaná, ale notorizovaná. Prostě (rain) vevnitř.

  9. Tihle hrdinové 🙂 Naše bojové plemeno – pudlík Bonnie by mohla vyprávět, co jí kolem plotu jezdí nepřátel lidstva. Motorky, traktory, náklaďáky, no, vlčáci a rotvajleři taky, přirozeně. S ocáskem nahoru jako s mečem vyráží do boje. Jen kdyby našla díru v plotě. To by s nima zatočila. A páníci jsou na mrtvici, nejspíš totiž nakonec nějakou díru najde …

  10. Týýýý jofka – to je smajlíkový nadělení – to si jedna ani nebude umět vybrat – (chuckle) (clap) (rofl) – třesu pánům webmástrům pravicí (handshake) a posílám kytičku (f)

    Ale ale ale – chybí tu pejsek:03 a kočička – tu ani neumím udělat.

    1. kosatka tam taky není (envy) zatímco protekčáci Beda a Pů tam mají (hug) (rofl)

      vrátila jsem se z procházky – byly srnky (Betka vzorná), byl malý jezevčík v oblečku (Betka si chtěla hrát, pejsek si chtěl hrát, ale panička mu to zatrhla – že prý je Betuška veliká (shake) ) a jinak je tam jaro – ptáčci řvou, potůček teče, sníh měkne… ale je ho ještě všude dost a po rybníce se dá klouzat

      1. Nojojojo, kočička a pejsek mi tu chybí mocmoc :^)
        Ten chudák webmaster z nás asi musí mít radost! Furt jsme nespoojení! :@

  11. Hmmmmmmmm, tak mi to opravdu vydrželo pouze ten jeden příspěvek, no nic, nedá se nic dělat, alespoň v mém případě. Musím vydržať.

  12. HCHO, promiň, ale… Naši webmasteři makají, jako diví (y) (y) (y) (y) (y) (y) . Sice mi diskuze ještě postupně ujíždí doleva (ale už věřím, že se to zvládne), ale kolonka na psaní příspěvků už je v pořádku (ráno pořád ještě utíkala), navíc přibyla spousta nových smajlíků. Hoši děkuji (y) (y) (y)

  13. „O Pajdovi, co mel srdce pres celej hrudnik“

    Tahle prihoda se udala uz pred mnoha lety. To jsem jeste upel v emigraci.Je tak slavna u Kance, ze si k ni neustale nekdo neco pridava, dokonce nekteri nestydate tvrdi, ze u toho byli, ac mam uz zjisteno, ze to maji take z druhe ruky. Pokusim se drzet faktu, bude to ale tezke.

    Chodival v tech letech ke Kanci nakej Hadraba, kteremu pro jeho postavu prezdivali „chrastitko“. Nejdrive za zady a pak uz otevrene. Hadraba se jednou urazil a prestal ke Kanci chodit. Poridil si bojoveho psa. Jeho popis je hruzostrasny. Byl to prej krizenec nemecke dogy a pitbula. Hroznej zjev, kteremu u Kance rikali Terminator.
    Chrastitko si zacal chodit ke Kanci pro pivo do dzbanku. Terminatora mel na kratkem pevnem voditku, s nahubkem, ale ten by rupnul ajn cvaj, rikali chlapi, jen kdyby Terminator otevrel hubu.
    Kazdej se bal jit na hajzlik, protoze Terminator se na voditku vzpouzel, stavel na zadni a snazil se dostat k nestastnikovi, ktery uz na hajzlik musel. Nevratil se casto, protoze to nestihnul. Chrastitko si totiz daval jedno od cesty a pak teprve natocit dzbanek.
    Na to uz se nemohl divat nakej Janotka a prohlasil ze tomu ucini pritrz. V patek, kdy si chodil Chrastitko pro pivo prinesl v tasce (psi ke stolu nesmeli, jen s panem na stojak k pultu )na zip ,zrzaveho jezevcika Pajdu.
    Pockal si, az bude naplnenej dzbanek.Chrastitko dopijel pulitr . Janotka vyndal Pajdu z tasky, polozil ho pod stul a povidal : „hlidej Pajdo panecka“ Vydal se velkym obloukem na hajzlik. Terminator se vzepjal a natahl voditko.
    Az sem to kazdy vypravi normalne, pak se ale zacnou u stolu hadat.Hori jim i po letech vzrusenim usi a objednavaji se frtany. Nekteri tvrdi, ze Pajda vyskocil do vysky jednoho metru, jeste nez stacil Terminator voditko napnout, jini prisahaji, ze proletel jako sipka, 30 cm nad zemi pod dvema stoly.
    Tenkrate se prej ukazalo, co tihle bojovi psi jsou za rafinovanou rasu.
    Velkej bojovnik se totiz nepozna jen podle toho, ze odvazne bojuje, ale take podle toho, ze vi, kdy ma vcas ustoupit a zachovat se pro dalsi statecne boje.
    Musim to zkratit. Terminator byl rychlejsi nez Pajda. Vyrazil otevrenyma dverma ven, za nim vlal na votitku Chrastitko, dzbankem bacil do futer.
    Naprosto neovereno zustava tvrzeni pana Venclicka, ktery tenkrate u Kance nebyl ,ale tvrdil ze stal na chodniku, kdyz Terminator preskocil branku a Chrastitko zustal viset na plote na tom pevnem voditku.
    Pajda pak dostaval od stamgastu spekacky co jich jen snedl a Janotka zase fernety, co jich jen vypil.
    Az po case prisel Chrastitko zase do hospody, bez Terminatora. Sedl si hned u dveri. Neblbni Chrastitko, povidal pan Klimes a pojd mezi nas.

    A pamatuj si, ten tvuj slavnej let na voditku, bude zapsan zlatym pismem v srdci vsech pametniku.
    Rozhodne jsi opustil hospodu dustojneji nez Janotka, kterej sel domu stejne, jako slavnej Pajda. Po ctyrech !

    1. WWW, další perla (y) (y) . JO a asi jsem se radovala předčasně, opět to uhnulo, nebo, že by to bylo tím, že odpovídám a nepíšu originál příspěvek????? 🙁

    2. To je mi teda pěkné, napřed se mu smějou, pak mu zblbnou psa a … no ještě, že ho k tomu stolu pozvali! Už jsem se bál! (sweat)

    3. Jůůůůů – já byla napnutá jak Terminátorovo vodítko! Nejprve jsem si myslela, že ten pes je přestrojená Chrastítkova stará, akorát mě mátlo, že si dával to pivo na stojáka, to by spíš štěkala na něj, ne?!
      Ale je vidět, že u Kaňoura je to samý džentlmen, když Hadrabu Chrastítka pozvali zase mezi sebe, aj když si předtím na ně vzal psa baskervilskýho.

    4. Nejní nad psa v hospodě. Přednosta chodil naši Áju pravidelně venčit večer, no a není nad to, když se přednosta pochválí. Tak jsem chválila za dlouhou ale opravdu dlouhou procházku. Ještě jsem dodala, šáák nemusíte tak dlouho .A pak jednou zvečera, tmavá noc byla a přednosta nemoh,vzala jsem pejsku a šly jsme ven. Pes mně tvdě táhne a u vchodu do hospody zabočí automaticky do dveří,vejde drze dovnitř a už slyším, no to je dost, že jdete, co dáš? pivo?… pak vejdu já, úsměvy mrznou ale pes žere spokojeně tatranku. Tož tak to máte aji s hospodou….. www píše romány a já jsem způsobila akorát tak bohovský úlek štamgastů. (beer)

      1. Jenny! (y) (inlove) (rofl) – a pak že je to němá tvář! Stejně se dozvíš všechno! (chuckle)

    5. WWW! To je ale krásná hospodsko-psí historka s dobrým koncem! (clap)
      Tady Ti za ni posílám (beer) , je malé a čerstvě točené. A si domýšlivě myslím, že je určitě lepší než to od Kance! 🙂

    6. Páni, WWW, ten let musel bejt úžasnej! A konec konců – proslavit se proslavili oba, že?
      Koneckonců kdysi tu někdo poznamenal, že „bojový“ může být odvozeno taky od „bojí“.
      Díky moc, potřebovala jsem se zasmát.

  14. Ano, hezky to napsala velka kocka, ze “ hrdinstvi se nekdy ztrati v zaveji“. My se jen muzeme dohadovat, jak by souboj mezi 50x40x25 a 20×15 x8 dopadl. Myslim ze vetsina si oddechla, ze 20x15x8 zachranila milosrdna zavej. To proste tak nekdy zasahne vyssi moc.
    Ale kdo,vi ? Vysledek uz se nedozvime.
    Znamy je treba pripad partyzanske jednotky na Slovensku, ktera za povstani svadela v lese urputne boje s nemeckou presilou.Mozna, pred ostudnou porazkou po zuby vyzbrojne divize horskych myslivcu ji uchranil hajnej, ktery navecer vyhnal partyzany z lesa.

    1. WWW – ty vždycky ve velkém stylu.

      To mi připomělo, jak byla zase oslava SNP a vnuk se ptá staříčka: „A vy se letos nechystáte na slavností setkání partyzánů po čtyřiceti letech?“ A na to starý bojovník „To už není nic pro mě, dyť já ty mladé partyzány už ani nezám!“ :-O

      1. Když já mám nejraději tenhle:
        Setkají se po letech partyzání a jedem říká: „Pamatujete na Jožin, to byl hrdina, jako skočil pod tank s granátem a zvoláním ´za stranu a lidi´.“
        A druhý na t: „no, víš, já sice byl blíž, ale přísahal bych, že zařval ´zasraný náledí´.“

    2. No dobře, tak já taky jeden přidám: Jednotka slovenských partyzánů se už několik hodin pokouší dobýt strategickou vyvýšeninu s kulometným hnízdem, kterou drží Němci. Ale vždycky, když se přiblíží, spustí obránci příšernou palbu. Partyzáni několikrát chvatně ustoupí na předem připravené pozice, a když ten manévr opakují asi popáté, rozčilí se velitel a vece: To není možný, chlapi. Jožko, běž to obhlídnout, kolik jich tam vlastně je, ale opatrně! Jožko vyrazí – je pryč hodinu, dvě… vrátí se před setměním a hlásí: Sedí tam iba jeden, pán velitel, ale bohovsky nasratý…
      A zase je tu něco jinak…hezký… (sun)

    3. Fórů na toto téma je plno a jeden lepší, než druhý. Často jsme je používali, když jsme na Slovensku, kam jsme jezdili pracovat, aby kolegové ze slovenské pobočky mohli jezdit k nám a pobírat cesťáky, narazili na někoho, typu Mečiara a spol. Znáte třeba tenhle?
      Z hlášení velitele pwrtyzánské hlídky: Dněs sme mali mimoriadne úspešný deň. Zostrelili jsme petnáct letůnou, z toho dva nepriatelské. 😀
      Nebo: Průvodce Dukelským bojištěm: A tuná, sůdruhovia som byl ťažko raněný. Dostal som gulku mezi lopatky, alebo snáď lopatkú medzi gulky? už sa nepametám 🙁
      ,,Týžděň sme zvádzali ťažké boje o mostík a v piatok nam ho velká voda zobrala“! (sweat)
      ,, A bolo povstanie: všetki mali pušky drevené, len ja mal dubovú“! (music)
      Schůze účastníků SNP v r. 2012: Zahájení, volba nových partyzánů, návštěva LDN, občerstvení, nocleh na záchytce. :* Fuj, to by snad stačilo.

      1. Hele, slibte mi, že to na mně nevyzradíte, ale v tom Ústavu, co teď budou měnit vedoucího hysterika se našel stenografovaný zápis z ÚV partaje z r. 84. Sám velký Gustáv navrhl sjezd partyzánů v Tatrách. Štrougal ho zatahá za rukáv: Hele, Gusto, neblbni, to musíme přistavět Tatry! Víš kde je rozpočet? Sakra, vím, tam, co na tom sedíš!
        Víte, proč se s tím nesmí ven? Dalo by se to politicky nekorektně zneužít. Vźdyť vlastně souzi předešli o pár let „týdletý krýzy“.Prozřetelně jí nechali „kapitálistum“. (devil)

  15. Milá HCHO, moc pěkné rozjímání o psím hrdinství a jak já to vidím o hrdinství vůbec. Všem se nám někdy stane že se naše hrdinské činy ztratí v závěji a nebo nějak jinak. :-O Hlavní je, že jsme se odvážili a pokusili. Právě v tom je to hrdinství, není-liž pravda? 😉 😛 😀

  16. Milá HCHO (jak to vlastně číst? há-chá-o nebo há-céhá-o?), to bylo moc pěkné povídání. Jsi šikovná zabukistka, vlastně teď už předbukistka! 😀 Díky.

    1. Pro sebe si ji čtu po pražsku zpjevně: Hácháóóóó! (music) (chuckle) (music) (inlove)

      Šiš, milá Hácháó, promiň, nemůžu odolat: (dance) (ninja) (music) (pi) (flex) (bow) (hug) (handshake) (clap)

      KLUCI WEBMAJSTROVÉ, JSTE JEDNIČKY! (y) (y) (y)

  17. Díky za milé povídání o pidipsech – také jsme měli malou srdnatou bojovnici, která se ve sněhu dala najít jen podle špičky ocásku… (L)

  18. Krásně popsané milá Formalínko = Formelínka ? 😉 😀
    Mě, teda jako krapítek znalejší majitelce tyhle pidi útoky moc nevoní, nevidím TO roztomilé, ale TO uštěkané, ale tvýma očima to bylo velmi roztomilé. Jen piš dál!!! (L)

    1. milá nová autorko, půvabný článek! Jinak musím souhlasit se Štětinkou, kvůli jednomu „tomu“ uštěkanému, welshteriérovi, který se rozhodl, že celá terasová chatová osada je jeho a mě že nutně musí při návštěvě u synovce nejdřív uječet a pak sežrat, protože jsem odporná. „Kvůli mně“ se musel udělat kromě živého plotu ještě kovový, byla jsem za zločince, leč jak se začaly objevovat praneteře, schopné padat z terasy, hned to bylo“dobře, že ta Riki chtěla tetu sežrat, letos by na plot nebyl ani čas, ani peníze a holky by se ubezdušily“. 🙂

      1. Znám jednu jagu, která se musí vrhat na NO bez ohledu na příležitost a váhové kategorie. Dokonce odmítá uznat porážku, když velkou přestane bavit, že se jí do krku nebo do čumáčku zakouslo takové mladé a malé třeštidlo a vezme to do tlapek. Nevíme proč, ani jedna nemá s ostatními psy potíže (u té malé je tedy výjimkou Vikina, ale to je její váhová kategorie), ale tyhle dvě se pokoušou i přes vrátka (plot je příliš hustý).

  19. Milá HCHO, moc pěkné povídání. U nás doma říkáme pidipejskům “ statečné srdce“, protože to oni mají, když si troufnou ať už z jakýchkoliv důvodů seřvávat své ohromné psí kolegy. Soused odvedle má taky kapesního pejska, jmenuje se Baladur a ten seřvává taky auta a motorky ,takže se na něho musí dávat velký pozor aby nepřišel k úrazu. Baladur je taky pernamentně zamilován do největší fenky v dědině. Takže tady vidíme, že miniaturní pejsi mají neobyčejné životy(L)
    Taky přeji všem oslavencům všechno nej, nej, nej, a všem marodům rychlé uzdravení.

    Terro. ráno jsem dočetla včerejšího Dalího. Moc pěkné a výstižné, to je teda soužítíčko, pozdrav prosím za mnně všechny Vaše kosourky. Včera jsem musela večer odskočit k sousedce, tu slyším za dveřmi takový řev, Čita mi pěkně nadávala a řvala na mně za dveřmi,vrať se, vrať se,vrááááť se, to jsem si dovolila teda moc, nidy by mně nenapadlo, že jim budu takhle rozumět. Večer bývám obvykle doma, no to jsem schytala.

    Ostatní nedočtené si nechávám na večer.

    Taky nová hospůdka se mi moc líbí a chtěla bych všem tvůrcům moc poděkovat, jsem tu se všemi ráda a tak nevím jak bych mohla vyjádřit vděčnost za tu námahahu, kterou jste si s tím přechodem dali a tak díky, díky, díky.(F) Mně vyhovuje ouplně všechno jak je již vytvořeno a žádná případná změna mně nevadí a smajlíci jsou super.
    Přeji všem teplé pelíšky a brzké jaro.( že se dříve psalo brzské?)(L)(F)

    1. Ehmm jenny – jenom poznámka – mezi smajlíkama musíš dělat mezery, jinak se místo obrázku objeví písmenka v závorce 😀 🙂 !

      1. Díky!!! Napřed mi to šlo, pak jsem si cosi špatně načetla a přestala jsem dělat mezery a pak……. lama. (chuckle)

    2. Jenny, díky za pochvalu, ale to ne já – to kocouřiska. Podrbání samozřejmě s radostí předám, a pokud jde o to VRÁÁÁŤ SE!, dovedu si živě představit. Ony totiž kočičandy po určité době zjistí, kdy kdo bývá doma, kdy mají rezidenci samy pro sebe a kdy je třeba tvářit se ušlechtile… Když někdo z nás dorazí domů v době, kdy máme být správně pryč (např. v pozdním dopoledni), nepřej si ty znechucené pohledy: Co tady děláš? TEĎ? Máš být přece pryč…rušíš… chci spočívat!:-)

    3. Teda Jenny, slyšet volat na mrňouse Baladure, tak si učůrnu=)).

      Musím se přidat k opožděné chvále Terrovic tradičně báječného písání. Jste skvělá smečka! A nojo, s příměsí kk, to se to píše…;-)

      1. Ty, jó. oni mu říkali původně Bady ale já jsem ho přejmenovla na Baladůra a už mu tak říkají všichni. Páč jak se hrdě nese těch , jak já říkám 30 deka, to bys musela vidět, prostě rozenej modrej krev. 🙂

    4. Jo, to znám, Melíšek taky volá „mamííííííí“ nebo „máááááámiii“. (L)
      Dneska ráno zabodoval. Už je naučený, že ranní rituál se skládá z budíka, cvaknutí televize, vstávání, panička se jde vyvenčit a cestou posbírá výsledky kocouřího nočního snažení z obou záchůdků. Melda vše sleduje velmi ostražitě, co kdybych to náhodou odflákla. Pak se jde do kuchyňky pro mističku, jsem následována s průběžným lovením nohy. Mistička je za asistence kocourka umyta a odnášena zpět do kuchyňky, cestou je mi opět lovena noha. Do mističky je vložena půlka kapsičky, to už ten vyhládlý sirotek opuštěný visí drápky na dvířkách od ledničky a zoufale kňourá! No jo, podvýživa jeden. Melíšek papá, panička taky, ale svou C-vitamínkovou bobuli s kapkou rakytníkové šťávy do vody. Veličenstvo se napapá a pak jdeme dělat očistu. To už ví, že půjdu pryč, takže se rozprostře úhledně jako protiprůvaová vycpávka ke dveřím ven z bytečku. Já se obleču a on tam leží. Buď, když ho nechci vzít s sebou, nalákám ho na pamlsek v kuchyňce a rychle opustím místnost nebo, když ho vzít chci, jdu pro přepravku. Dneska dostal pamlsek, ten odmítl, zato když jsem se otočila, seděl způsobně v přepravce, ručičky opíral o okraje, ocásek elegantně stočený a v očích otázku: „Tak, kde to vázne?“ Tak už tu řádí v kanceláři! (@) 😀

      1. Ty tvé kometáře o Melíškovi úplně voní něhou a láskou. Je strašně příjemné si je číst a pozorovat jak se z Karolíny nezvířecí stává Karolína zvířecí závislák. (F)

        1. No, já byla kočičí vždycky, ale teď jsem halt sebrala tu odvahu se nechat adoptovat a dobře jsem udělala. Díky jiný Honzo, mám ho opravdu moc ráda! (L)

      2. Ať žije Karolína a Melichar I. Úžasný (*) Ano ano, pravidelnost, to je něco, na co si kocourstvo velice potrpí. A když to nemá, tak trpí…nebo se dokonce chová neslušně :-[ Jeden z mých předchozích domácích pánů se změnil v naprosto nemožné, protivné a nečisté individuum poté, co jsem poněkud významněji přestavěl nábytek v „jeho“ pokoji. A trvalo měsíc, než se zase umravnil… Karolínko, podrbej Melicha za mě, bude to skvělý kocour! (L)

        1. Podrbu ho ráda, to on miluje. Je to takový kocour-přítula! Lidi tomu ani nevěří, když nás vidí, jak se spolu muckáme, on se strašně rád nechá vzít do náručí, pomazlíkovat, hodí zádíčka, ručičky zalomí, vyšpulí bříško a šulína a jen vrní. Vůbec se nesnaží utéct, znám kočky, co když se chtějí mazlit, tak ano, když nemají zájem, nikdo je k tomu nedonutí, on má zájem pořád! A bude fakt krásný, takový útlý, drobnější kocourek z něj bude, má překrásnou lesklou srst a hlavně ty jeho obrovské uhrančivé oranžové oči! (L) (@) (L)

      3. Milá Karolino, taky mě obklopí vždycky něha když popisuješ váš vztah s Melíškem. Kocourci jsou asi mazlivější. Moje princezničky se mají navzájem a tak chvilky mazlení se mnou jsou řidší ale zato velice intensivní. 1.února jsem ti posílala fotografii – kočičí „věneček“ – přes Webshots, to jsi ještě myslela že budeš mít kocourky dva. Ale asi ta e-mail pohlednice skončila v koši, nevyzvedla sis ji.
        Pomuchlej za mne mazlíka Melíška a ať je vám spolu dál tak neuvěřitelně dobře. (L) (Y) (L)

        1. Milá Velká Kočko, je mi moc líto, ale žádný e-mail jsem od Tebe nedostala (shake) ;(
          Ale jsem ráda, že ses ozvala a tím pádem víme, že vše je ve Švédsku v pořádku (wave)
          Smajlíků je tu hafo, ale kocourek a pejsek zmizeli! Neva, medvěd taky dobrej, jestli je to medvěd! (hug) Melda je moje zlatíčko! Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál s Dandou! (think)

      4. Ouplně se mi chce Melíška trošku pošíšat, to je mazlíček, Karolino , ty o něm tak krásně píšeš, to jeden hned vidí jak si dva pasujou k sobě. Přeji vám oběma ještě moc a moc zážitků a společných souznění. (h) (hug)

      5. Karolínko, je krásné číst o Melíškovi, protože to je jako číst o veliké lásce. (h) (cat) (h)

  20. A protože koukám, že se nám tu dnes nějak rozmohli oslavenci, tak všem slyvícím přeji krásné narozky, svátky a tak podobně (F) (D) Na zdraví!

  21. Jéje, malý neohrožený a šikovný – takové a podobné miniaturky člověku strašně zvednou náladu, ať už je vidí nebo čte. Takže díky, milá HCHO (a nemohlo by to být alespoň CH3CH2OH? No dobře, tak nemohlo…) Povídání mi připomnělo jinou miniaturku: to jdu takhle ráno za hustého šera na autobus, když se proti mně vyřítí – naprosto potichu, ale organizovaně:D hladová smečka pěti jorkšírů… Každý jinou vestičku, ale všichni stejně neohrožený zápal v oku 🙂 Culil jsem se jak pako ještě půl hodiny poté… Oni ti mrňousové dovedou být úžasně srdnatí.

  22. Zářný příklad toho, jak se krásně, zajímavě a napínavě dají sepsat zážitky všedního dne 🙂 Díky milá HCHO za prosvětlení dnešního dne (L)

  23. Srdečně mávám opět z (jak jinak než upršených:)) ostrovů a hlásám, že já i zvířetnické dary jsme docestovaly řádně a včas (tedy včera v noci). Deka a spol. se mnou letěly v kabině, abych je měla na očích ;)) Nazgúlové se radovali velice velmi, že jsme zase spolu, leč na Zvířetnickou deku mohou jen hlavičku složit – v tomhle počasí jsem panička macecha 🙂

    1. to je dobře, že doprava fungovala bez potíží – tentokrát jsi byla hodná 😛 , žádnou kalamitku jsi nedovezla. I když – jen jsi odletěla – tak dneska letos poprvé bylo ráno kousek nad nulou… Rampouchy odkapávaly už za tmy – a to mi udělalo radost 🙂

        1. Souhlas, abyt – taky jsem ho cestou do práce navětřil. Ale havrani jsou ještě pořád tu…

    2. To jsem ráda, žes docestovala bez katastrof. A pořádně za nás podrbej Nazgúly. Borůvka na piškvorkové výrobky musí aspoň hubu odložit, jinak by se necítila jako doma 😉

    3. Á, tak jsi zpátky… Príma, že jsi cestovala bez potíží 🙂 (L) .

      Jo, kluci webmajstři jsou naprosto skvělí! Já na to myslím pořád, ale zapomínám jim to říkat.

      1. Napsalas to přesně za mě. Jen mě tak napadá, kolik práce to dalo Tosce udělat Hady takové jací jsou. Jsou šikolky všichni. (L)

      1. šmankote, moc moc děkuji za přáníčko a ta fotka je fakt úžasná a hlavně voní JAREM (h)

    1. Všem oslavencům přeju všechno nej (L) 🙂 Milá Olčavičko, ať jsi úspěšná i milovaná, a i nadále zůstaň „nebezpečnou prodavačkou“ ;)) která lidem splní i přání, o kterých do té doby nevěděli 🙂 Milá Kláro, budeme moc rádi, když se občas zastavíš a dáš vědět, jak se máš – a přeju ti, ať se máš co nejlíp 🙂 (L)

      1. díky 🙂 Já se stavuju pravidelně – pokud čas a smečka dovolí, jen tak moc nepřispívám – jsem plachá – vychovaly mě srny (rofl)

    2. KlářeS (F) (F) (F) (G) (L) (^) i Olčavičce (F) (F) (F) (G) (L) (^) , oběma milým našim oslavenkyním všechno nej!

    3. Milá Olčavo a KlároS, taky přeji vše nejlepší. (F) (L) (F) (L) (F)
      Často posílám oslavencům fotografie růží přes Webshots, ale na vás dvě nemám adresu.

  24. O.T. – ale jen trochu.

    Kdesi (v Brandýse nad Labem) onehdy hořelo v paneláku, zřejmě nic malého – ve třetím patře a fasáda očouzená dalších šest nebo kolik pater až ke střeše. V místních novinách pak vyšel článek, tuším ho psal velitel zásahu:
    „Závěrem dovolte, abych touto cestou poděkoval duchapřítomnému muži, který pomocí hydrantu ochlazoval pejska na balkóně hořícího bytu“. Tož – díky mu.
    Nějaký článek i s videem (neviděl jsem ho – přeci jen jsem v práci): http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/v-brandyse-hori-velky-panelak-pes-pokousal-hasice.html

  25. Už mi to začíná ujíždět doleva (čím více příspěvků, tím více, bohužel), tak rychle zdravím, dokud mám ještě na čem psát a hlavně odkud odesílat. Hlavně vítám HCHO, povídání o rytíři Pidipejskovi je půvabné. Jakobych viděla toho minirytíře bez bázně a hany, který nerozcupoval na malé kousky a nesežral velikého vetřelce jen proto, že mu v tom zabránily objektivní sněhové potíže. Těším se na další povidání. Tohle bylo celice příjemné.

    1. Proč hned kamenovat? 😀 Cedule je hezká, a pokud je i pravdivá, tak oceňuji, že varoval předem…

    2. Jůůů, to je super! (Y)
      Hned bych to okopíroval, ale obávám se, že by mi to doma neprošlo. 😀

      1. No – mohl bys dát ženě tabulku k narozeninám 😉 . To by bylo radosti na Starém Bělidle – 😀 😀 😀

  26. Jo, pidipejsci jsou někdy udatní, ale jen z dálky, zblízka většinou vědí, jak jsou velcí oni i jejich protivník, a tak jen předvádějí hlasové fondy. Ještě že ta naše moula neřve. Při setkání s velkými psy máme většinou na pořadu dne etudu“koukni, jsem malej roztomilej pejsek“ a pak se jde očuchávat. Předevčírem jsme potkaly boxera- dychtivě se k ní hnal, jazyk s emu nemohl vejít do huby, jenže jsme byli na ulici a tudíž pustit psy na proběhnutí nemožno. Myslím, že jim to bylo líto oběma.

  27. Milá HCHO, Tvé hezké povídání mi něco připomíná, protože jsem si vzpomenula na dětství mých chipsinek. Také, když běhaly ve sněhové peřině, hrozilo jejich celkové zapadnutí. Jinak, malí pejskové jsou „Napoleonci“. Prostě maličkost své bytůstky nahrazují nebetyčným sebevědomím. Jen je musí pánečci trošku usměrňovat, aby nebyli na obtíž ostatním.
    Jest-li dovolíš, HCHO, jsi čestvě vylíhnutá „zabukistka, ještě máš čas se rozmyslet. Jak Ti budeme říkat, až příjdeš mezi nás na Pražení, či dokonce na Brnění?

    1. Anebo do Doks – trošku mi to připomíná LA, když ještě LFSHA – té jsem dala pracovní název Lefsiha, jinak se mi lámal jazyk 😛 .

    2. Taky bych se přimlouvala za úvahu nad zněním nicku. HCHO je chemická značka formaldehydu a to není moc milá sloučenina. 🙂

    3. HCHO už občas vykoukla (*) . Podle toho, k čemu se odborně vyjadřovala si myslím, že HCHO jako sloučenina jí je známá…

  28. HCHO, hezký! Jen tak dál a houšť. Taky tyhle pejsky, co se pohybujou pod úrovní terénu 😀 ráda pozoruju.

    Taky držím JakuboviS. a Rputi, aby už přestala chořet. (Y)

    1. (F) Kláro, (F) Olčavo ( je tu ještě někdo, kdo slaví?) všechno nejlepší k narozeninám (^) . Ať sluníčko pro Vás svítí i když je zamračeno. (G)

      1. Milé Kláře (L) a Olčavičce (L) všechno nejlepší k narozeninám! (Y) (D) (^) (F) 🙂 (8)

    2. Milá Kláro – posílám kytičku k narozeninám – hezky je oslav a splň si jedno tajné přáníčko (F) (W) (F)

    1. Olčavo, přeju prima narozky, ať se ti daří (L) (L) (L)
      Všechno nejlepší rovněž KlářeS. (už se dlouho neobjevila, jestlipak má spojení sem?).

      A mrkněte na Hady (kalendář) 🙂

    2. Olčavičko – posílám kytičku k narozeninám – hezky je oslav a splň si jedno tajné přáníčko (F) (W) (F)

    3. Olčavoooooo, haloooo halooooo, VŠECHNO NEJLEPŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ a netopýra pro štěstí :-[ (L) (L) (L) (F)

  29. Chudák rytíř Pidipejsek. (&) Zákeřná sněhová peřina mu zabránila v hrdinských činech. Škandál! 😉 😀
    Vítej, HCHO (*)

  30. Milá HCHO,
    vida vida, další mistr miniatur – jak hezky zpracovaná celkem běžná příhoda. Jedné se hned roztáhla ta štěrbina, co ji má pod nosem 🙂 – úplně jsem viděla toho rytíře v červené vestičce, jak nenávratně mizí v bílé záplavě. 😀

    Nedá se nic dělat – hned jsem si vzpoměla na další mistryni, naši milou Rpuť – doufám, že se už konečně vyhrabala ze chřipkového opojení a zase tady bude rputit (Y) (L) .

  31. Jůů, ono to tu opravdu je 🙂 a i se to líbí 🙂 díky, moc 🙂
    nevím, jestli se mi podaří ještě odpoledne něco napsat, taky mi to ujíždí do strany, takže jsem ani neměla možnost pochválit včerejší a předvčerejší články ani se přidat k paclodržně (zejména pro JakubaS)…

    1. Silně mi to připomíná jednu z úvodích scén filmu Tři mušketýři (D´Artagnan – M. York) kdy se z D´Artagnan zuřivě snaží sejmout hraběte Rocheforta ale natluče si zadek, přerazí mu meč a namelou kokos. 😀

  32. Pekne napísané. Obyčajne čím menší pes tým viac kriku. Mám to v pamäti podľa môjho malého bradáča Bobinka, ten sa rád prsil pred veľkými psami a malých si nevšímal. Však na to aj párkrát doplatil! Teraz mám veľkého psa, ktorý ale pred konfliktmi radšej zdrhne – našťastie.
    A tiež zdravím všetkých vrátane zabukistky. (L) (&) 🙂

  33. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (L) A těm, co podřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (F)

    Krásná slova o statečném mrňousovi… Znám to docela dobře, Betka je často malými pejsky vyštěkávána, neboť jí nadávají, že tak vyrostla (*) . A když je prašan, tak to vypadá, jako by štěkala ta sněhová plocha kolem ní 😛 Pes mrňavec totiž propadá a pohybovat se musí buď systémem „tunel“, nebo vyskakovat z moře sněhu systémem delfín… Ale když se ze sněhu stane ledové království s tvrdým povlakem, Betka smutně kouká, zabořená do ostrých ledových ker, jak mrňousové zvesela běhají po povrchu a jen občas jim to uklouzne 😉
    Každá velikost pejsků má své výhody a nevýhody a své ctitele a své odpůrce 🙂 , je fajn, že naše hospůdka servíruje (tedy ne na talíři 😛 ) ty velké i ty maličké.

    HCHO – jsem ráda, že jsi vylezla ze za buku

  34. Hle, zabukistka HCHO (L) je konečně venku, a hned se ukazuje, že to je talentovaná malířka miniatur. (Y) Tak vítej, milá HCHO, a pobuď s námi, a hlavně nám nezapomeň brzo zase něco pěkného namalovat. 🙂
    Přeju všem krásný den! (L)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN