Naposledy jsme opustili sladká spinkající štěňátka, o které se vzorně stará maminka. Uplyne pár dní a vše je jinak.
Při počtu štěňat, který nám Ája nadělila, bylo jasné, že s pouhým kojením nevydrží dlouho. Proto jsme se brzy zásobili mlékem pro štěňata. Podle ceny sušeného mléka jsem usoudila, že museli buď dojit fenky zvlášť vzácného, nebo nebezpečného plemene (a je započítána i cena za ukousnuté ruce dodavatelů), nebo že jde o velmi dobrý způsob, jak vydělat. Nicméně jsme zakoupili 3 plechovky sušeného mléka a lahvičku pro štěňata a jiná mláďata. 
Lahvička mi připadala trochu malá, ale hlavní problém byl dudlík. Naše štěňata měla tlamičky velké a dudlík se v nich ztrácel. Mrňousové neměli pocit, že by se z toho dalo pořádně sát a svou nespokojenost dávali hlasitě najevo. Takže druhý pokus – zakoupíme kojeneckou lahvičku s normálním dudlíkem. To už bylo lepší. Velikost celkem odpovídala, ale zase jim nechutnala guma. Zpočátku šlo tedy o zápas ve volném stylu, kdy se muselo přesvědčit hloupé štěně, že z toho gumového má sát a současně si dát pozor, aby se ten trouba nezakuckal, protože bude hltavý. Osvědčil se trik s prstem. Štěně začalo sát lidský prst, který byl hbitě vyměněn za dudlík. Když z dudlíku teklo mléko, byl vzat na milost.
Hlavní problém celé akce krmení z lahve je ten, že lahev a krmič je jeden, štěňat 10. A tak ostatní mezitím řvou jak racčí kolonie. Už při krmení se projevuje individualita štěňat. Ti drobnější pochopili dost brzy, že tímto způsobem se pohodlně, bez rvaček se sourozenci nacpou. A navíc je to docela dobré. Některým z větších štěňat toto pochopení trvalo déle. První pokusy o krmení byly dokonce některými jedinci považovány za pokus o úkladnou vraždu štěňátka a náležitě komentovány.
V současné době krmíme již osmý den a všichni pochopili smysl hry. Někteří pijí velmi zaujatě a soustředěně. Někteří popadnou člověčí ruku do předních pacek, aby mu neutekla. Jsou takoví, kteří se snaží dudlík ulovit a odehnat všechny případné konkurenty, takže sebou mlátí, mávají packami a snaží se sát vše, co jim pod nos přijde. Dudlík zpředu, dudlík z boku, stěny lahvičky, můj prst, kousek dlaně, rukáv od svetru… Vše pochopitelně komentují hekáním a kvíkáním, protože kromě jediné možnosti, (dudlík zpředu), nikde jinde potravu nevydolují.
Jakmile jsme začali přikrmovat, změnil se vztah štěňat k nám. Zpočátku jsme byli nějaké ruce, které s nimi manipulovaly. Občas se syté štěně stulilo do tepla lidské náruče, ale člověk nebyl partner. A najednou je to další tvor, který dává jídlo. Nakonec i hlazení připomíná olizování mámy. Proto je každá lidská končetina v psí bedně prozkoumána, očichána a případně ožižlána, protože pozor, kamarádi, tohle je člověk! A člověk je schopen dát najíst a příjemně se mu v náruči leží.
Kromě prvních kontaktů s člověkem se štěňata zlepšují v dalších dovednostech. O jejich zvukových projevech jsem již něco naznačila. Svou nevoli dokážou dát najevo zřetelným kvílením, asi tak jako křik racků. Je to uši drásající záležitost. Ostatní projevy jsou příjemnější. 
Při protahovaní si tiše vrní. Při jídle vrní nebo nahlas hekají. Začínají se objevovat náznaky vrčení nebo štěkání. Obojí je legrační a hrůza z toho zatím opravdu nejde. Ze sna vydávají nejrůznější zvuky. Jeden z prvních zvuků je jakési štěbetání, trochu připomínající kachňata. Mám pocit, že je to pro ně zvuk uklidňující. Ovšem jak vyspívají, projevují se ze sna pestřeji, štěkají, vrčí, kňučí. Naprostý klid je v bedně spíš výjimkou.
Mění se i pohybové schopnosti. Novorozené štěně těžce zvedá hlavu a plazí se po břiše tak, aby nalezlo mámu. Koncem druhého týdne věku se plazení začne měnit v opatrné krůčky. První kroky jsou nejisté, odvážlivec občas skončí na zádech a mává všema čtyřma, jak se snaží postavit zpět. Pochopitelně celou akci nahlas komentuje.
Zpočátku není jasné, jak se nožičky posouvají ve správném pořadí. Občas se použije pořadí nevhodné a výsledek je opět štěně na zádech, mávající tlapkami a komentující svou křivdu. Postupně se ale zvládá jak posun všech čtyř končetin, tak i udržování rovnováhy. Nožičky sílí a nakonec… Sláva! Už ho nožičky unesou a štěně chodí. Ve stáří 3 týdnů jsou někteří jedinci poměrně pohybliví.
Kromě stání se postupně učí i sedět (přece jen je ze sedu větší rozhled, než z lehu) a také vzpínat na zadních. Proč se štěně, které ještě nemá rovnováhu, snaží vytáhnout co nejvýše? Obvykle proto, aby dosáhlo na něco zajímavého. Když přijde máma do bedny, snaží se od ní štěňata napít. Zpočátku kojila v leže. Nyní většinou sedí, někdy i stojí. A štěňata se snaží dosáhnout na jídlo.
Pro Áju začíná být kojení docela bolestivá záležitost. Štěňatům narostly ostré drápky, a i když jsme jim je ostříhali, stejně je jejich drápaní nepříjemné. A kolem třetího týdne jim rostou zuby. Takže chudák matka při krmení trpí. Už nejednou nějakému výtržníkovi dala pohlavek, ale vychovat 10 dětí ke kulturnímu jídlu je zřejmě nad její síly.
První dva týdny stačila fena všechny výměšky štěňat uklidit. Kromě toho se štěně nedokázalo vyprázdnit bez masáže bříška. Ovšem s větším pohybem se změnilo i to. Je zajímavé, že postoj „hrbatý pes“ je zřejmě hluboce vrozený. U dospělého jedince nám to ani nepřijde. Ale když vidíte štěně jen málo přes dva týdny staré, jak se usilovně hrbí…
Nejen, že postoj pozbývá eleganci, v tomto okamžiku není elegantní ani dospělý pes, ale hlavně stabilitu! Takže miminko se usilovně snaží udělat svou potřebu, patřičně nahrbené, a při tom přepadne na čumáček. Znovu se statečně zvedne a znovu se s obrovským úsilím nahrbí. Nakonec se to podaří, ale řeknu vám, je to dřina.
Pořád ještě jsou to voňaví malí pejsci, ale jejich sametová srst už je díky přikrmování občas trochu olepená mlékem. Bude hůř, začneme krmit z misky a přecházet na kašovitou stravu. Tak nashledanou příště při setkání s o něco pohyblivějšími a olepenějšími štěňaty.
(Stránky chovné stanice najdete zde)
EvaŽ
Evo Ž, upřímnou soustrast a hodně sil, snad štěníci trochu pomohou.
A obdiv nad šikovností všech „piškvorkových“ dam, to co dokážete vytvořit je úžasné!
S dovolením se připojím, něco podobného jsem chtěla napsat taky.
Všechny fotky jsem prohlédla a jsou krásné a děkuju fotoreportérům (L) (Y) (L) 🙂 (L) za zprostředkování atmosféry, o kterou jsem svým předčasným odchodem přišla. ;-( Alespoň takhle jsem se setkala s Jenny a Asterix, ééé, Asteris.;))
Ještě fotil webmaster a taky královna fotek Veram a Louk a ???? Těším se na další obrázky! 🙂
EvoŽ, díky za další aktuality z porodní bedny. V diskusi jsem si přečetla i smutnou zprávu od tebe a na dálku ti tisknu ruku. Ještěže jsou štěníci stále doma, ruch kolem nich a jejich vylomeniny tě snad aspoň na chvíli vytrhnou z tvého smutku. (L)
Tak jsem konečně nacpala Pražení do rajčete. 🙂 Tady je to moje nadívané rajče, stačí kliknout na moje jméno.
Povedly se fotečky. Škoda, že jsem nemohl být s vámi. (L)
Hezké, jsi zdatná fotoreportérka. Jen drobná poznámečka – vedle mě nesedí Asterix 🙂 , ale Asteris.
Omlouvám se. Tuto chybu jsem vyprodukovala už jednou. A to jsem si tentokrát její jmenovku zvětšovala, ale to s – x jsem nevyluštila. Mám tam ještě jedno jméno špatně, jdu na to 😉
Hezký, taky bych tam chtěla pobejt…
Je vidět, že to bylo pěkně rozjeté. Škoda, že jsem tam nemohla být. ;-( Fotky jsou prima (Y)
(I) R O Z V E R N Í Č E K . (I)
(*)Inkvizitor povolal městského rabína k soudu a řekl mu: „Svěříme osud tvého lidu do rukou Božích. Vkládám do této krabice dva lístky. Na jednom stojí ,vinen‘, na druhém ,nevinen‘. Vytáhni si jeden.“ O tomto inkvizitorovi bylo známo, že by nejraději vyvraždil všechny Židy, a v tomto duchu jednal i tentokrát: na oba lístky napsal ,vinen‘. Rabín vytáhl z krabice lístek a spolknul jej. „Co to děláš?“ zařval inkvizitor. „Jak teď soud pozná…..“ „To je jednoduché,“ řekl rabín. .Podívej se na lístek, který zůstal v krabici. Je-li na něm ,nevinen‘, pak jsem spolknul lístek, na němž zřejmě stálo ,vinen‘, ale je-li na lístku v krabici ,vinen‘, pak jsem si vytáhl lístek s nápisem ,nevinen‘!“ Ten rabín, to byl chlapík!(*)
~o)Vinšuju všem hezký večer a hezky se vyspinkejte.~o)
Tak konečně chvilka času! Malí fletíci jsou krásní, máte s nimi spoustu starostí, ale takových příjemných(L)
Já jsem se tak dlouho těšila na Pražení, až to zase nevyšlo. Chudák Xena si v pátek večer zablokovala záda. Až tak, že se nepostavila na nohy. Takže v devět večer na veterinu, ráno znovu. Naštěstí injekce zabraly, ale nechtěla jsem ji tak dlouho nechat doma samotnou.Dneska už ťape a hraje si a hlavně se pořád omotává kolem páníka, ktrý se jí vrátil z hor(L)
No a jeden dnešní zážitek aneb jak neztratit tvář: Vraceli jsme se z vyjížďky a na nepříliš široké cestě jsme potkali lidi s dvěma psy – labradorkou a fenkou Borderteriéra. Volala jsem, ať je klidně nechají navolno, že koně jsou v pohodě. Labradorka se pozdravila s Buffinkou a v klidu kolem koní prošla. Ovšem její kolegyně se koní zjevně bála a uhnout nebylo kam. Ale přiznat strach nechtěla, takže místo toho, aby následovala svoji smečku, se pustila do překvapené Bufči. Pak koukla po koních, kteří se k ní blížili a s výrazem ,,ještě jsem s tebou neskončila“;-) vyrazila znovu za Bufčou a opět jí řekla své. Takhle to pokračovalo, dokud jsme nedošli k odbočce, kam mohla uhnout a nemusela projít kolem těch strašných velikých tvorů 😀
to je kritickej den, umřel mi můj milovaný Dick Francis…Ale už je se svou milovanou manželkou, tak snad je mu dobře… (U)
(F) (L)
– a s úúžasnou paní dr. Moserovou.
Moc rád jsem ho četl… Jako spousta jiných skvělých britů i on sloužil v RAF a měl rád létání (např. Drahý čas). (W)
R.I.P. (U)
(W) (U)
Mila EvoZ, pripojuju se s vyjadrenim soustrasti. Maminka ma aspon uz klid a mir, jen ta bolest u zijicich popreziva. Treba ti krasni stenici pomuzou prejit pres ty hejhorsi dny.
Omlouvam se za preklepy – kocour mi stouchnul do ruky a uz to jelo dratama.
Jsem Vas nasla!!! Koukam jak blazen, no toto…dalsi Zviretnik (*) jsem toho nejak moc propasla. Fotky jsem videla, ta deka byla naaadherna! Skoda, ze jsme vcera nemohli pobyt dele 🙁 tak priste! (L)
my jsme vás rádi viděli 😀 Nezapomeň, že když už budeš doma (a tedy mít snad chvilku času), tak máš nejen hodně hladit chudinku faleškou zblblou Abbinku… ale taky podávat pravidelná hlásáníííí
Tak, tak. Předseda má pravdu. Hezky podávej hlásání a Abíška šmudlikej a novinky se dočteš na Hadech. Je toho tam veliká spousta, a celý vývoj situace. Kačí, opatrujte se úplně Fšichni. (L) (L) (L) (L) (*)
Nechtejte vědět, co se včera tomu našemu březňákovi povedlo…sežrala povlak ze svého „čtvercového štěněte“…byl malej…dneska vyšla část první. Musela si to mrcha natrhat na proužky. Brian prohlásil, že považovala povlak za plodový obal :-O Venkovní scéna připomínala pohádku o řepě…Brian držel psa a já táááááhla, tááááhla…až vytáhla. 😉 Zítra bude pokračování…DOUFÁM!
Ahoooj, hlavně že jste přišli! (L)
A sleduj, tady jsou prej teď nachystaný samý úžasný pecky;;)
Evo, včera jsem stihla Tvůj článek jenom přečíst a s úsměvem jsem vzpomínala na nesčetné vrhy dogoušků, které jsem už jako malá holka pomáhala „piplat“. Dokázala jsem odpoledne po škole tiše sedět u porodních pelíšků a sledovat jak se mrňata vyvíjejí a jak se chová máma a tak. Je to stále stejný koloběh, který vyloudí úsměv na rtech i v očích.
Proto je mi nesmírně líto, co píšeš o mamince, až dnes jsem pročetla diskusi. Předřečníci už řekli vše. Jsem s Tebou, vím co to pro člověka znamená!
No, ulitlo mi to jednou .
Tak oni uz ty mrnata v bedynce vyjevuji svuj charakter.Clovek by myslel, ze se pri tom cumlani budou chovat vsichni stejne.
Ja studuji pejsky hlavne pred Kauflandem v Sokolove. Jak tam uvazani cekaji az panecek ci panicka nakoupi.
Nekterej je apatickej, nikoho a niceho si nevsima. Druhej zoufale vyje a zaluje vsem okolo. Treti zase nervozne vyskoci vzdy, kdyz se vrata otevrou a pak zklamane ulehne.
Hodne jich je take, co to docasne opusteni davaji za vinu ostatnim, zurive na ne stekaji.
Jednou jsem si jako obvykle pred nakupem zapalil a procital listek, co mam koupit. A takovej ratlicek na me vystartoval,az jsem uskocil.Vyvadel jak pominutej.
„No tak“, domlouval jsem mu, „co blbnes?“ Ja te tady prece neuvazal. Malo platny, jeste vice se rozzuril. Prisel si ke me bezdomovec pro cigaretu. U Kauflandu v Sokolove jsou bezdomovci slusni. A nikdy si nereknou jen tak o cigaretu. Maji v dlani par drobnych a „chteji“ ji koupit. Dal jsem mu dve a pripalil. „Podivejte se na to psisko, jak vyvadi“, povidam. Bezdomovec si sednul na bobek. Pejsek prestal nafat, vrtel stastne ocaskem a olizal bezdomovci zcernalou , alespon ctrnact dni nemytou ruku.
Teprve ted jsem videl, ze to je nejakej fajnovej pejsek, uz podle obojku a voditka a takovej byl celej vysisovanej, jak ho kazdy druhy den koupou.
Bezdomovec se postavil. „Vzdyt je hodnej“. „Vy ho znate?“ „Ale kdepak, toho tu vidim prvne.“ Bezdomovec se odebral zpatky ke kiosku kde mel na pultiku krabici cuca.
Ja si dodnes neumim vysvetlit, co me to napadlo. Asi v ramci toho vyzkumu. Sel jsem za roh do auta. V pytli jsem tam mel zamazany kalhoty, jak jsem lezl u baraku do kanalu, potrhanou monterkovou bundu. Mel jsem to vyhodit nekde do kontejneru, to ze do pracky ani nahodou!
Ja blbec jsem se do toho prevliknul, vobul jeste pracovni zaflakane holinky co je tam vozim na stavbu v krabici a slapu zpatky k tomu ratlikovi.
Nejdive znejistel a dival se s naspicovanyma usima neduverive. Pak to ty smradlavy kalhoty vyhraly. Pejsek vrtel ocaskem, ocuchaval kalhoty a oliznul holinku.Nechal se drbat za usima.
Mufiku fuj!! Co to delas, zajecela nejaka zenska. Rychle jsem se zvednul. Prede mnou madame M. co ji znam od mladi a pred emigraci, jsem si s ni myslim i tykal. V mestecku uz nebydli, maji v Rychnove barak s bazenem a jeden pry jeste v Chorvatsku, procez uz neni duvod, aby si s nekym z naseho mestecka tykala.
Ach to jste Vy WWW, pravila krecovite. Ja myslela, ze jste ve Francii. Ano, koktal jsem jsem, tam, vlastne nejsem, porad tedy ne, nekdy tady, nekdy tam. Couval jsem pomalu.
Zmerila si me od hlavy az k pate. „A dari se Vam ?“ Dobre, samosebou , jak jinak, ono vsude je neco. To uz asi neslysela protoze jsem byl prakticy na uteku k autu.
Tam jsem teprve zjistil, ze jsem mel otevrenej poklopec a ta bunda ?! Paneboze ! Vzdyt ja jsem se silikonem nic na baraku nedelal, jen jsem ho dal to te pistole a podaval tesarovi Udovi.
No to je jedno, proste na rukave byl rozmaznutej flek toho bezbarveho silikonu. Vypadala to jako nadherne utrena a rozmaznuta nudle.
Hezkou nedeli vsem !
Ďáble jeden, co kdyby ten ratlíček přece jen po čuchu zjistil, že je to pod tou bundou ten WWW, nad kterým panička ohrnuje frňák? Dyť by tě ještě rafnul a tys mohl být v černé kronice jako Francouzský občan napaden bojovým psem rahtvajlerem. 😀
Milý www (L) , děkuju Ti! Je to bezvadné čtení na nedělní valentýnské odpoledne, kdy je člověku tak trochu smutno. (Y) (F) 🙂
To jsou tyhle státem regulovaný veselý dny vždycky. Vavísku, nesmutni. Fakt už asi bude jaro (F) (U) (F)
Vavisku…. (W) (W) (W) (W) (W) (W) (W)
No jo, na kterýho teď reagovat… Milý WWW, ťukám a zdravím tebe i pejsky před Kauflandem. Co se oblečení týče – ty nejstarší jsou nejlepší, co??
Ježišikriste. Zážitek, co?! Ale že bylo co vykládat potom v SC, že?
Mily WWW: hezkou nedeli. To tvoje kostymove povidani mi cosi pripomnelo. Jeden muj znamy u nas ve meste, postarsi zamozny, lec nesmirne skudlivy Cech, mel Jaguara. Jednoho dne v praci mi volala recepcni, ze nejaky clovek tvrdi, ze je muj kamarad a potrebuje se mnou mluvit. A zjistovala, jestli ho opravdu znam. No jo, byl to on, ale v neuveritelne hnusnem spinavem odevu. Opravdu jak bezdomovec. Mel vysvetleni k odevu. Byl jsem s Jaguarem u dealera na kontrole a vis jaci jsou to vydridusi. Tak jsem se na to oblikl, aby si nemysleli, ze mam penez nazbyt.
Tento pan ted uz zas zije v CR a pred par lety mne pozval v Praze na obed. Zahajil to tim, ze at si dam, co chci, ale ze by velmi doporucil cesnecku, protoze k tomu prinesou spoustu topinek a jeden se zasyti. Objednavala jsem si dvojku bileho,a kdyz se servirka ptala, ktere, tak nez jsem mela cas oznamit volbu, tak z neho spontanne „to nejlevnejsi, co mate“.
Nazdar Savojský ďáble! jedna taková soudružka madam bydlí zrovna pode mnou, sotva mě pozdraví (tuhle jsem to už tu psal) – a ještě s výrazem No tak teda tě jako zdravím, ty nedůvěryhodná nulo… J e j í byl původně údržbář ve výzkumáku, později r e f e r e n t (ó!) vedení družstva invalidů (chudáci invalidi), ona sam taky r e f e r e n t k a kdesi, prostě úřadnica!! Co já su proti nim, že… No říkám, Lacina – Gregor – Jirotka. Každý své image strůjcem… (N) 😉
EvoŽ, máš moc smutné dny. Já vím. Ale myslím, že jsi pro maminku udělala, co bylo v tvých silách. O potopení se do psaní ve špatné životní situaci, taky něco mohu vyprávět. Když jsem škrabala Nanga Parbat, tak mi taky nebylo zrovna veselo. Evo, upřímnou soustrast.
Tak oni uz ty mrnata v bedynce vyjevuji svuj charakter.Clovek by myslel, ze se pri tom cumlani budou chovat vsichni stejne.
Ja studuji pejsky hlavne pred Kauflandem v Sokolove. Jak tam uvazani cekaji az panecek ci panicka nakoupi.
Nekterej je apatickej, nikoho a niceho si nevsima. Druhej zoufale vyje a zaluje vsem okolo. Treti zase nervozne vyskoci vzdy, kdyz se vrata otevrou a pak zklamane ulehne.
Hodne jich je take, co to docasne opusteni davaji za vinu ostatnim, zurive na ne stekaji.
Jednou jsem si jako obvykle pred nakupem zapalil a procital listek, co mam koupit. A takovej ratlicek na me vystartoval,az jsem uskocil.Vyvadel jak pominutej.
„No tak“, domlouval jsem mu, co blbnes? Ja te tady prece neuvazal. Malo platny, jeste vice se rozzuril. Prisel si ke me bezdiomovec pro cigaretu. U Kauflandu v Sokolove jsou bezdomovci slusni. A nikdy si nereknou jen tak o cigaretu. Maji v dlani par drobnych a „chteji“ ji koupit. Dal jsem mu dve a pripalil. „Podivejte se na to psisko, jak vyvadi“, povidam. Bezdomovec si sednul na bobek. Pejsek prestal nafat, vrtel stastne ocaskem a olizal bezdomovci zcernalou , alespon ctrnact dni nemytou ruku.
Teprve ted jsem videl, ze to je nejakej fajnovej pejsek, uz podle obojku a voditka a takovej byl celej vysisovanej, jak ho kazdy druhy den koupou.
Bezdomovec se postavil. „Vzdyt je hodnej“. „Vy ho znate?“ „Ale kdepak, toho tu vidim prvne.“ Bezdomovec se odebral zpatky ke kiosku kde mel na pultiku krabici cuca.
Ja si dodnes neumim vysvetlit, co me to napadlo, asi v ramci toho vyzkumu. Sel jsem za roh do auta. V pytli jsem tam mel zamazany kalhoty, jak jse lezl u baraku do kanalu, potrhanou monterkovou bundu. Mel jsem to vyhodit nekde do kontejneru, to ze do pracky ani nahodou!
Ja blbc jsem se do toho prvliknul, vobu jeste pracovni zaflakane holinky co je tam vozim na stavbu v krabici a slapu zpatky k tomu r
Koukám, že WWW už ani neví, jak se jmenuje.
Ty anonymové sou dneska fšude. Potom jeden neví es-li je to WWW, nebo Anežka Šejbalová.x(
Dneska jsme měli noc s bojovkou- po půlnoci bylo z chodby slyšet prásknutí dveří, které zněly jako dveře od sklepa (každé dveře u nás v domě mají jiný zvuk a ložnice je u zdi schodišťové, takže slyším kde co). Oba jsme se probrali a Kája znervózněl, protože ve sklepě má to nejdražší (ne mě, letadla). Dlouze naslouchal na chodbě, jestli něco uslyší. Borůvka mu šla pomoct a byla vyhozena do ložnice, aby hlídala paničku. Posléze můj milovaný v pyžamku uchopil nejostřejší kord a šel se do sklepa podívat. Naštěstí byl sklep zamčený a v pořádku. Měla jsem totiž obavy, že by případný zloděj mohl dostat mrtvici, kdyby se na něj v noci vyřítil chlap v pyžamu s kordem, a ještě bychom ho museli resuscitovat…
Hmmm, když si představím, jak jsem včera kolem jedenácty vstupovala do baráku, tak ano … z chlapa v pyžamu s kordem v ruce bych se asi … překvapila :-O 😀 :-O 😛
😀 😀 😀
Hihi! Mušketýr v plné zbroji v pyžamku! Jen by mě zajímalo, jestli ho má s decentním proužkem nebo snad nějaké odvázanější, s obrázky?;))
Ehm, tady asi zklamu, je to tričko a kostkaté kalhoty, nicméně v kombinaci s kordem… 😀
😀 😀 😀
Noční košile by byla apartnější. Můj nejdražší spí zásadně v noční košili. Momentálně je nejoblíbenější červená košile s Patem a Matem na pupíku. Je v ní k sežrání. 😀
Co kdybys svému mušketýrovi ve volné chvilce spíchla noční košilku. Nějakou vhodnou, s velkým límcem s krajkou a manžetama… 😉 To by s kordem ladilo líp, ne?
EvoŽ, je mi to moc líto (L) , ať ti štěňátka pomůžou najít zase úsměv. U mně to funguje. Já se zubila celou dobu, co jsem článek četla a až diskuze mi ho trošičku pokřivila. Myslím na tebe, drž se.
Je neděle – tudíž Betí týdeníček musí vyjít 🙂 Tentokrát jen podotknu, že většinou Betka lítá po vyšlapaných cestičkách. Ale na několika fotkách (dvě podkoblihové) jasně ukazují, že opravdu sněhu máme dost 😛
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/0210/
a ještě poznámka k té malé bílé chlupatici… To je mlaďaska čubinka a Betu přímo nenávidí. Bojím se bojím, jak to dopadne, až jí útok na Betu vyjde :-S :-O Tady je naštěstí za plotem a díky sněhu nemůže pod plotem prolézt a jít !hrozit“ zblízka
Neboj, malá, bílá mlaďaska si dá velký pozor, až mezi ní a Betou nebude žádná překážka 🙂 . Navíc jsem přesvědčená, že jí Betka přehlídne „jak družstevník lán“.
Sněhu máte opravdu dost, ale my na JM také, heč! Jak říká Beta, za únor to opravdu neuklidíme!
ne ne – malá bílá potvora jak může (teď jí to znemožňuje sníh), jde velmi „statečně“ Betě po achilkách. Zatím jsem to vždy stihla, bafnout Betu nakrátko, dořvat jí i tu sebevražednici… ale bojím se bojím, že to třeba jednou nestihnu :-O
Reportáž z hor je tradičně bezva.
I když – dneska jsme se byli trochu projít, takovej kroužek do Drahaňský rokle, Chaber a zpátky Čimickým hájem. Všude mraky lyžařů, lidí s dětma na sáňkách a tak. Spousta psů.
A musím říct, že se mi zdá, že toho sněhu máme nejmíň stejně. Divný…
vždyť pořád říkám, že letošní zima je množstvím sněhu U NÁS lehce podprůměrná… Jen je psina pozorovat, jak jinde zjistili, co to znamená mít trvale sníh všude kolem 😛
Jo, tak to mi povídej… :-[ :-O
Pro jednou jsem zvládla Betíček přečíst hned po vydání, milá Xerxová. (L) A pochvala, jako ostatně vždy. (Y) 🙂
Anka by s Betynkou naprosto souhlasila, co se týče spaní, protože řádný pes samozřejmě spí v posteli a přikrytý pokud možno po nos. (&)
To malé bílé si koleduje – mám pro Tebe plné pochopení, protože Anka miluje všechny mini pejsky, mimo jedné uječené malé kníračky. Ta je pozůstatek původně tříhlavé nevychované smečky, která pravidelně na Anku vyjížděla, a není vůbec žádná radost potkat tu poslední, protože provokuje a ječí a Anka ji upřímně nesnáší. Je to jediný malý pes, kdy musím být ve střehu. 🙁
fakt je to psina s (&) – ona se drbe výjimečně, ale v noci mě tím štve (neboť mě to vzbudí). A už dávno jsem odhalila, že když ji celou přikryju pod deku, okamžitě zanechá drbání a spí…
A ta mrcha :-[ si opravdu teď v noci dvakrát drbne tlapou po hlavě – já se probudím a ona už se chystá stulit pod duchnu… Vůbec se nechce drbat, chce přikrejt 😛
Hm, to mě Borůvice budí tím, že si sedne vedle mne na polštář a funí mu do ucha. Sotva zvednu cíp peřiny, zafičí pod duchnu, natáhne se mi podél nohy a okamžitě usne.
Jo a dneska jsme potkali labrouše Bilba. Bilbo jásal, že Borůvici vidí, ta kolem něj lítala jako střela, aby ho rozběhala a panička se jen divila. Padl obligátní dotaz- nebude hárat? No, nebude… ale užili si to oba 🙂
No konečně proč ne. Celý den zdobí váš byt a dům svou přítomností, tak snad má právo na trochu pohodlí v noci, aby si po té námaze odpočinula (&)
Milá EvoŽ, chtěla jsem ti napsat, jak se raduji z nádherných štěňátek, které vám Ája povila a z jejich růstu, pak jsem v diskuzi zjistila, že tě postihla veliká ztráta. Cítím s tebou, je mi strašně líto, že tvá maminka už není mezi námi, vím, že je to hluboká ztráta a slova útěchy fungují jen částečně. Snad jen, že tvou maminku už nic nebolí, vím, je to klišé, koloběh života je nemilosrdný a nechává v bolesti ty, kdo zůstávají. Jsem s tebou a na dálku tě objímám. (L) (L) (L) (L) (L) (L) (L) (L)
Konečně jsme měl chvilku na čtení! Tak to jsme si pošmákl, mám hubu kolem celé hlavy. Díky za zpravodajství plastické jako C-4 (trhavina). (Y) 😀
Krásný den všem a užijte si Valentýna! (L)
Ahoj všem – Pražení bylo včera úžasně milé, deka je naprosto neuvěřitelná!!! Nejen krásná a velmi pracná, ale plná přátelství a vzpomínek. Moc a moc děkuju! (L) (F) 🙂
Jinak za chvilku odjíždíme domů, doufám, že net půjde (Honza-provider řekl, že jo:)) a tak se ještě ozvu.
Milá Evo, upřímnou soustrast, maminka už má klid a doufám, že časem ten klid a útěcha dojdou i k Tobě. (L)
Evo Ž., teď jsem to našla. Je mi to moc líto a cítím s tebou, je to moc těžké, viď. Byly jsme takové spolubojovnice, já od tebe čerpala rady jak na mého tátu a teď… je mi smutno s tebou… Vím, že jsi obětovala co se dalo pro ni a ona to určitě věděla… Upřímnou soustrast.. (L) (L) (L) ;-(
ps.s: táta je dnes ráno taky nějakej horší, včera měl poprvé léky na ten jeho vysokej tlak, snad to není tím
Krásné nedělní ráno, svítí slůňo, u nás to všechno ještě spí. Pražení jste si bezva užili, děkuju za sborové AHÓÓJ, moc pěkně mi to pohladilo srdíčko (L) . A holkám šikulkám skládám velkou poklonu, ta deka se fakt povedla !!!
Dobré ráno z Brna. Navlhlo, šedivo, prostě počasí nic moc. Včera jsem na vás vzpomínala a bylo mi líto, že jsem nemohla přijet. Ale očividně jste si to užili a to je dobře.
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 Těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (L) A těm, co mají bolístku na těle či na duši přeji, aby bylo alespoň o kousíček líp (F)
Pražení se vydařilo, doprava fungovala zcela hladce, Kosatka opět zapomněla na slušné vychování a když jsem vsedla u nádraží do auta, tak přeskočila ze svého prostoru se se mnou pomazlit (mrcha ví, že nesmí :-[ ) …
Jen si stěžuj – holčička se prostě radovala! :))
No vida – připojení (I)
Takže (H)
Fotky z dnešního (vlasně už včerejšího) Pražení jsou na http://zviretnik.kubela.cz nebo přímo tady:
http://zviretnik.kubela.cz/prazeni_20100213/index.htm
😛
Snažila jsem se, ale jsem až druhá zpravodajka v pořadí. Holt jsem musela retušovat ty krvavé zraky a nechat vílu, aby dovedla celý večer do konce 🙂 http://renatae.rajce.idnes.cz/prazeni_13.2/
Pěkné fotky, gratuluji (Y)
Nápodobně, dík! Já preferuju příběh před kvalitou snímků. A proto aspoň zpoloviny mají foťák v ruce děti – zaplaťpánbu za kompakty 🙂
fotodokumentace akce od všech fotografů a fotografek jsou povedené 🙂 A všechna dítka člověčí i pejsčí byla neuvěřitelně hodná (*)
Víla to má moc hezký 🙂 (Y)
fotečky moc povedené, díky zas zpravodajství. Moc vám to přávidím!
K obrázkům deky jsem přidala slíbené obrázky polštářků a taky malou fotoreportáž z rozbalování:
http://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Usmevy_pro_Dede_2010_aneb_deka_Zviretnicky_rok/
Dobrou noc všem! (L)
Pěkná reportáž o vzniku a předání deky:-)
Moc se vám to holky povidlo! Potěšilo mne, že látka ode mne se hodila na všechny roční doby 😀
Drahá příbuzná, krásně jsi to zereportovala. Děkuji. Muselo to být kouzelné!
Vave, to je taková nádhera, vy jste všechny tak šikovné 😛 že jen zírám. (F) (L) (F) Pozdravy Andulce i kosourkům. (&) (@) (@)
Evo, právě jsem dočetla článek a chtěla napsat komentář k těm černým miminkům, ale pak jsem si přečetla v diskusi, co se přihodilo. Jsi moc statečná a obětavá! V takové chvíli mi všechna slova připadají málo… Upřímnou soustrast ;-(
Evi upřimnou soustrast (W)
(I) R O Z V E R N Í Č E K . (I)
(*)Pán řekl žebrákovi: „Vám dát měďák? Proč nejdete pracovat? Máte obě ruce a nohy zdravé…..“ „Aha!“ zvolal žebrák. „Takže si mám pro jeden mizerný měďák uřezat končetiny?“(*)
(C) Hezký sobotní večer a klidný spánek. (C)
Co ti mam na to JoVo napsat, kdyz je tady tak smutno ?
Milá Anežko (L) , to jsem ráda, že Tě tady vidím!
Zaujalo mě Tvoje podtržené jméno a klikla jsem si na něj, ale pošle mě to sice ne úplně do háje, ale na nějakou nefunkční adresu; stejné to má i www.
Když píšeš komentář, podívej se do řádku nadepsaného „URL“. Tam máš asi něco napsaného. Přepiš to třeba tímhle:
http://wewko.bloguje.cz/
a pak můžeš od www požadovat nějaké penízky za to, že mu děláš reklamu. 🙂
To mi připomnělo jeden černej, JoVásku (L) :
Jde bába přes koleje a vlak jí ujede nohy. Ona začne křičet: ,,Moje nohy, moje nohy!“, kolem jde chlap a říká jí: ,,Co řveš bábo, vždyť žádný nohy nemáš“
;;)Vave>:D<
Jsem zpátky z Pražení doma, deka měla u všech úspěch a Praží se o 106 – škoda, že jsem musela dřív kvůli Tádoškovi.
Taky jsem už doma, nálada všech Zvířetníků (8) (B) (Y) přímo vynikající (F) (Y)
Děkuji všem za pochvaly, ohlasy a přání pesanům.
Dnes jsem nezvládla reagovat. V noci na dnešek mi umřela máma. Ten článek jsem psala, když už byl její stav beznadějný a tímhle jsem se léčila. Asi bude brzy další hlášení, abych to ve zdraví přežila. Kupodivu mi pomáhá psát o věcech nebolestných a milých.
Hezké pražení (nebo se to píše s velkým P?)
(L) (L) (L)
…na to obvykle nemám dost patřičných slov… (L) (L) (L)
Evi, maminka odešla v klidu a důstojně a v lásce, to je největší dar, který jsi ji mohla na rozloučneou dát. Objímám Tě, holčičko. (L)
(L) Upřímnou soustrast (L)
Milá EvoŽ, to je mi líto. (U) Já jsem ani nebyla nablízku, když mi zemřeli rodiče. Ale mamince jsem mohla alespoň přijet na pohřeb a spustit její rakev do hrobu.
Moc na tebe myslím a rozsvěcím tvé mamince svíčku. (L) (L) (L)
Evo, jsi statečná holka, maminka má z Tebe radost. Pořádně se vyplač, hned jak to dokážeš. V modlitbých jsem s Tebou i s maminkou. (L)
Evi (L) (W) (F) Pohlazení! Tak život postoupil zase dál. V tu chvíli uslyšíme zaskřípání toho dřevěného kola Chrona – času.
Evo, tisknu ti ruku (L) – prožila jsem si to s oběma rodiči, zemřeli mi v náruči. Mamince už je dobře
Evo, upřímnou soustrast! (L) (F)
Upřímnou soustrast (L) (F) (L)
Evinko… hladíme po tlapce a objímáme tě, aspoň virtuálně,jestli dovolíš…už se ničím netrápí a vy také ne…všechno přebolí a zůstanou jen hezké vzpomínky. drž se!!! (L) (@) (&) (L)
Evička viem ako ti je. Úprimnú sústrasť. To chce čas, aj keď smútok zostane. (W)
Milá Evo, mamince už je dobře a nic ji nebolí. Myslím na tebe.
Evi, upřímnou soustrast.
Malí černoušci ti trošku pomůžou olízat slzičky ;-(
Ach Evi, to je mi líto, hladím po tlapce…
Evo, upřimnou soustrast, hladím tě na dálku po ruce. Čas pomůže, zmírní bolest a zůstanou krásné vzpomínky. Zapálím svíčku tvé mamince na cestu.
(F) (W) (F)
Připojím se. Svíčka hoří (F)
U nás také hoří. Upřímnou soustrast a pohlazeni.Štěníci a čas určitě pomohou. (W)
Evo, šel mail (L)
Evko, je mi to moc líto. Hladím a posílám Myší sílu (L)
Holka, hladím tlapku. A přeju hodně takových krásných témat, jako byl tenhle článeček! (L) (L) (L)
Milá Evo
tady slova nestačí – je mi to moc líto, maminka je za Duhovým mostem a bude tam na tebe čekat na svoji holčičku – v klidu a zdravá a spokojená.
Hladím tě po tlapce (L) (L) (L)
Evo, upřímnou soustrast, snad Ti štěníci pomohou překonat tyto těžké chvíle. (L)
Milá EvoŽ, všechna miminka jsou krásná a tahle vaše černá snad nejkrásnější. Pro tebe tedy dozajista. Tak ať je stihneš dokrmovat krčínky hladové upatlané.
Milým Zvířetníkům přeji na poslední chvilku den Valentina plný lásky a nejenom tento den ale i všechny dny následující, zkrátka všechny dny vašich životů. (L) (L) (L)
A až budete pražit na dnešním Pražení, vzpomeňte na chvilku na mne. Není mi zrovna hejsa hopsa. 🙁 Ale to nejsem sama takže přeji všem marodům rychlé uzdravení. (Y) (F) (Y) (L)
Krásně se pomějte, pokláboste, potěšte se a i dobře pojezte. (^) (D) nebo (B) možná že budete potřebovat i (C). A prosím nezapomeňte (P) ať my nezúčastnění potěšíme alespoň oko. 😉 😀
Ale stejně kdybych byla :-[ zaletěla bych se na vás podívat. Posílám všem (K) a každému po (F)
Prosím,viem zy ze prazeni je stretnutie v Prahe a brneni, v Brne.Od stvrtka do nedele/18.-21.2./ budem v maticke Prahe/zenime krstneho syna,sic!!/ este bude to prazeni?Ak ano,mohla by som sa zucastnit?Vecer sem nakuknem,odpiste mi prosim.
Verenko: Odpoved z Jizni Karoliny: Prazeni probiha prave ted fcil. Ale budou dalsi (D)
No jo, verenko, HanaW má pravdu. Pražení (případně Brnění) je jednorázová akce, svolaná předem. A pořád má pravdu – budou další 🙂 A už teď víme, že bude další velké setkání na konci května v Doksech (přibližně v Doksech). Přijeď, bude to hezký víkend!
Hezke Prazeni vsem preju!!!!
A u nas v Jizni Karoline napadlo 10 cm snehu. Pry nejvic od r. 1973. Je to krasne. Akorat Jakeymu asi praskne mocak. Byl jiz nekolikrat vylakan ven, a poskakuje na tom jak zabka nebo kuzle. Ale nevycura se – protoze Jackman cura jak psi holcicka, ale zvedne predni pravou – neco v nem ty geny zanechaly -jako ze pejsek pri curani ma zvednout nohu, akorat, ze trouba milej nevi kterou. A tak jak si k tomu curani drepne, tak ho to zastudi a hned vyskoci jak kuzle.
Precetla jsem si v internetovem vydani nasich mistnich novin, ze od vecera pres noc bylo v metropolitni oblasti 270 automobilovych nehod. :-O
Pod mým jménem se ukrývá cesta k Úsměvům. 🙂
Mávám všem, kdo na Pražení nemohou. (L)
Děcka, já su teď celkem nemobilní, a taky mám jiné starosti. Na celý příští týden. Ať je vám na valné hromadě pěkně a vesele a halasně a pospolně a teple a domácky! (C) (^) (D)
Jakoubku, at se dari. (Y)
(Y) Držíme Ti palce a jak to říká Arnošt Lustig: „Jsem žid a zdráv.“ Tak buď zdráv. (Y)
Asi tak! Dík na Západ (PL) aji na Jih (SC), lidičky! (T) (B)
Jakube, drž se (Y) (L)
Kouzelný bumbrlíci! Ale to dokrmování 10 bumbrlíků musí být celodenní zápřah! (Y)
Já už definitivně vím, že na pražení určitě nedorazím, neb jsem právě dnes dostala další antibiotika… :-[
Tak si to užijte !!!
Ale sakrys. (L)
Hanko, to je těžký. Já těch prvních 14 zobala nějaká antibiotika při kterých se nesmí mléčné výrobky – takže flora vymlácená, imunita v háji. Jak vystrčím nos, bacil na mě skočí a při tom oslabení už to jede…. Navíc tu od listopadu skoro vůbec nesvítí slunce – kde má člověk tu imunitu nabrat…? :-[
Rputi, teď už snad i nějaký to jaro časem přijde (L) . Opatruj se (Y) .
Dík, dělám, co můžu. Jaro prý přijde až v březnu – už aby, sakra!
Děkuju vám všem za krásné gratulace.. (L) Včera jsem byla mimo, tak jsem dočítala až dnes 😉
Jsem si terazky najednou nevěřícně nebyl jistý, co to vidí mé bystré oči: čtu podruhé, a zas: …včera jsem byla mimino – no já mám taky ten pocit, čím dál intenzívněji! Že teprve včera. Ach, majn líbr Augustýn… – se netýká tebe, děvenko.
Tedy ti jsou úžasní!!! 🙂 (L) Já bych taky nedokázala štěňátkům svázat uzlíček na cestu do světa… Ať rostou do krásy a najdou prima smečku. (*) (*) (*)
To je krása, díky za reportáž od štěnísků. Musí být kouzelní!
Chtěla bych poděkovat za palečky a povzbuzení – Eliška už je doma a pomalu se uzdravuje. Bohužel ten samý den, co ji odvezli do nemocnice schvátila nějaká viroza mně a musím řící, že to bylo „výživné“. Dva dny jsem ležela jak lazar, včera už to bylo lepší a dnes přemýšlím, že možná přece jen na pražení dorazím.
Pro webmastera- v nadpisu Svátek má… vycházejí divná jména- řekla bych, že místo Ě je tam I se zpětným akcentem. Dneska je Vínceslav, včera byla tuším Slavína…
Jo jo, Marku… eště nemysli na roby, eště není jaro! Tohle je tvoje (zatím, že) životní dílo, tak vyhcytávej jeho mušky, dokud nejsou živé (nevím, jak v Engelandu). A to tykání je, aby bylo jasno, u mě pocta. Nešlo mi to přes monitor, vykat.
Jsou kouzelní, krásní, ale myslím, že ta péče je taky pěkná dřina. Ono nakrmit několikrát denně deset hladovců, to je práce na plný úvazek. Ale ten program v bedně musí být úžasný (Y) (&) (L)
Přeju všem příjemné Pražení, užijte si to (W)
Ti jsou kouzelní ! (L) Tak jen ať rostou, zlatíčka černí 🙂
Tak ať rostou!!!
Všech 10+2 černoušků je úžasných a už se těším, až banda zbourá bednu a bude se rvát o mop nebo tvůj svetr! 😀 😀 😀
pak že ubozí ptáčkové mají hlad… Prdlajs, jsou přežraní 😛 Právě jsem pozorovala straku, jak si nese velepatku z rohlíku (nějak ta velikost „drobečků“ babičce ujela – zřejmě víc myslela na Betku než ptáčky 😀 ) A straka, místo aby začala rohlík ozobávat ho pracně zahrabala pod sníh do skalky mezi kameny :-O Na jaře někomu vyraší ve skalce kytičky, mně vykvete rohlík 😛
mně takhle při rytí předloni vykvetl krtek. Pískací z latexu… Nevím, jak to, protože tuhle hračku jsem tu nikdy neměli, tak podezřívám, že zdejší veverky mají nezbedné děti 😀 😉
Dobré ráno, všem Zvířetníkům. Štěníci jsou kouzelní a přesto vím, že bych je mít nemohla, protože bych nedokázala ani jediného vypravit do světa. Za chvilku bych měla byt plný psů 😀 .
Užijte si krásné Pražení, budu na vás myslet (L) .
Milá Evo, ty píšeš čím dál líp (L) . Ať se štěňatům daří a přinášejí vám hodně radosti. A taky zájemců! (&) (L)
Evi (L) , mrňouskové jsou kouzelní! (Y) Doufám, že Ti dávají hodně radosti a sil – miminka dobíjejí, když je muchláš, to samé určitě dokáží i černoušci. Tak je k obapolnému prospěchu hóóóódně chovej. 🙂
A díky za hlášení z bedny, a už se těším na další. 🙂 (L)
Krásné ránko všem pražícím i nepražícím Zvířetníkům!
Lucíškovi (L) k narozeninám a Zuzce (L) k pokoření poslední zkoušky (zápočet phe!;)) ) dodatečně blahopřeju. (F) 🙂 (8) (L) (8) (D) (^) (B) (T) (G) (L)
Pekné sobotné ráno všetkým! Tak so šteníkmi začala poriadna robota. A sú prekrásne.
U nás je hnusne, vietor fičí, všade ľadosneh. Ja chcem jááár. :-O (*)
Hezkou sobotu přeju!Ostatně i hezky začíná zprávami z porodní bedny – dík Evě za roztomilou a vtipnou (Y) reportáž i čas za napsání zprávy (L) 🙂
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 . Těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (L) Dede přeji pohodlný let a ostatním pražícím příjemné cestování (H)
Jdu házet sníh – připadlo pár cenťáčků…
Štěníci jsou krásní, rostou jako z vody (tedy mlíčka)a Evě patři velký dík, že si našla čas na hlášení z porodní bedny. Myslím, že příště už mimíši v bedně nebudou (*) , že už jich bude plný byt 😛
No, tohle bude síla … minule byli na zahradě 😛 (&)