Vave

BLUES UKŘIŽOVANÉHO MĚSTA: Hvězdná brána nad městem na kříži (3)

0704vav1_1Je sobota 15. června 2013 a já konám pouť po městě na kříži. Vstupní branou do města se stal kamenný Strom života na kopci Dymník nad městem, odtud jsem zavítala na Aljašku poblíž rybníka Racek. A teď nastal čas postavit se na kříž a porozhlédnout se po městě, které se na kříži rozevíralo do všech světových stran.

 

 

Park bez růží a Černá Paní na kříži

BLUES UKŘIŽOVANÉHO MĚSTA: Hvězdná brána nad městem na kříži (2)

0627vav1_1Do města na kříži mě po dlouhé, předlouhé době přivábil Strom života, úžasný rondel z žulových kamenů, který byl před necelými deseti lety vybudován na kopci Dymníku. Tam jsem začala v sobotu 15. června 2013 svou pouť po několika místech, která jsem musela vidět, dotknout se jich a smířit se, odpustit i odpuštění dostat.

 

 

Když jsme prošli magický labyrint, trojnásobně prolnutý kamenný strom života, a vystoupali k rozhledně na vrcholu kopce, vydali jsme se na cestu na Aljašku, jak kdysi můj tatínek pojmenoval místo kus za městem, na kterém stál jeho osamělý dům z červených cihel.

BLUES UKŘIŽOVANÉHO MĚSTA: Hvězdná brána nad městem na kříži

0620vav1_1Nikdy neříkej nikdy, protože vždycky jde jen o to, aby čas uzrál, události se potkaly v prostoru a čase a aby člověk našel ten správný klíč. Mně ho podala Xerxová, které jako výraz díků připisuji poslední (?) kapitolu Blues Ukřižovaného města.

 

 

 

Je to vlastně pár dnů, co se zmínila na Zvířetníku o knížce, kterou napsal Marek Řeháček. Je v ní vyprávění o jizerských pomníčcích a památnících. Zaujalo mě to, začala jsem tu knížku hledat na internetu a zjistila jsem, že vyšla už v roce 1995 a že je beznadějně nedostupná. Ale také, že Marek Řeháček je spoluautorem dvou knih o lužických a jizerských rozhlednách.

ČLOVĚČINY: Návrat WWW, aneb WWWčkovy člověčiny

logo_pozorPřipravit texty ke zveřejnění, tedy udělat pečlivé korektury nakonec trvalo déle, než jsme zamýšlely. Hlavně proto, že ze zdravotních důvodů odpadla Beda i já, a všechna práce zbyla nakonec jen na Kaa. Kvůli té prodlevě se stal již dříve připravený následující text částečně neaktuální – naštěstí! Neboť WWW i Anežka Šejbalová se v mezidobí k všeobecnému potěšení na Zvířetníku objevují častěji a lze snad doufat, že se definitivně vrátili. A tak se možná časem dočkáme i pokračování WWWčkových člověčin.

 

105×148: Obrázkování

Jela jsem z práce, už se hodně šeřilo. Pomalu jsem dojížděla k červené na semaforu, věděla jsem, že se za chvilku rozsvítí zelená, protože chodcům už také svítila červená. Jen zlomek sekundy před tím, než se mi zelená skutečně rozsvítila, vstoupili na přechod suverénně dva muži s taškou na kolečkách. Musela jsem zastavit a počkat, než přejdou, proto jsem zlehka káravě zmáčkla klakson. Jeden z mužů na přechodu mi za to věnoval Topolánkovu jedničku – zcela nepochybně mě tak chválil za to, že jsem ho nepřejela. Jen houstnoucí šero mi zabránilo odpovědět mu poklepáním si na čelo, že jsem tomu rozuměla a že děkuju.

 

105×148: Hodiny

Musím s hanbou přiznat, že nebýt občasných školení a společenských akcí, nedostanu se do centra Prahy, jak je rok dlouhý. Když už tam ale musím, vybírám si z několika možností jako dopravní prostředek zásadně tramvaj. Kus cesty jedu podél Vltavy a doktorsky se kochám vším, nač dohlédnu, bez rizika charakteristických dopravních přestupků a nehod.

 

Minulý týden jsem si takhle všimla pouličních hodin, stojících na nábřeží poblíž Palackého pomníku. Zaujaly mě, ciferníky vypadají z boku tak trochu jako dávné nádražní ampliony. Přemýšlela jsem nejdřív nad tím, zda se mi to líbí, nebo ne, a pak jsem si uvědomila, že už jsem dávno žádné hodiny na ulici neviděla.

105×148: Řidič, nebo vodič?

Onehdy jsem musela něco zajistit, a tak jsem celý den jezdila po Praze. Samozřejmě se mi povedlo zabloudit i přes zapnutou navigaci, a jak jsem se tak motala městem mezi auty, která mě občas ochotně pustila do jiného pruhu a občas taky ne, napadlo mě, že bych byla radši, aby se u nás řidičům říkalo vodiči, stejně jako na Slovensku.

 

 

 

Já v tom cítím podstatný rozdíl. Když někoho nebo něco vedu, tak přece musím být v tom, musím znát a být si vědom veškeré síly i slabosti toho, co chci někam usměrnit. Musím koukat i na všechny vnější věci, které mohou mít vliv na výsledek mého snažení. A musím být pokorný před silou toho, s čím zacházím.

105×148: Vůně bramborové natě

Na mou duši, že jsem návrat ke stopětkám nezamýšlela jako nostalgické vzpomínání na staré dobré časy. Dokonce mám poznamenaných pár bodů na úplně jiné téma, jenže člověk míní a setkání mění – ať už člověk potká baču s máslem nebo cestou na houby vůni podzimního ohýnku.

 

 

Říká se, že vůně dokážou vyvolat i hodně zasuté vzpomínky. Za sebe mohu potvrdit, že to je pravda. Stačil jen závan, který se protáhl pootevřeným okénkem do auta, a já jsem zase stála v teplých modrých teplákách a v holínkách na kraji pole a přikládala jsem další navlhlou a hnědě zkroucenou bramborovou nať na ohýnek.

105×148: Máslo

„To maslo třeba dať do studenej vody, ako to robili naše babky,“ řekl prodavač v bačovské uniformě, když mi podával půlkilovou hroudu másla, zabalenou v mikroténovém sáčku. „Ale to jsme přece dělali doma taky,“ vyhrkla jsem, „když jsem byla malá, neměli jsme ledničku.“ A v tu ránu jsem stála u našeho špajzu s policemi potaženými voskovaným plátnem a ukládala dovnitř malý modrý kastrůlek s osminkou másla v lehce osolené vodě.

 

Na máslo prodávané v hroudách jsem si vzpomněla také, musely mi být tak tři čtyři roky, když jsem klečela u pultu na poličce na tašky, s nosem přilepeným ke sklu chladící vitríny. To bylo v době, kdy se mléko ještě prodávalo do přinesených bandasek.

105×148: Dotýkané

Je sobotní pozdní odpoledne, sedím na pohovce, vedle sebe košík plný voňavého prádla, které jsem právě přinesla z venku. Beru do ruky kousek po kousku, pečlivě ho uhlazuji a skládám, abych ho nemusela žehlit. Pozoruji své ruce, jak se prádla citlivě dotýkají a vznášejí se nad ním; jako by to nebyly ani moje vlastní ruce, jako by se do nich promítly ruce všech žen od počátku věků.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN