Tora

HOST DEDENÍKU – Tora: Páté sáhnutí do drabblecího kapsáře

Někdy, když se konečně dočkám tématu, se jen zhluboka nadechnu a řeknu si – no teda. To je darda. Co mám na TOHLE téma asi tak napsat? Jenže léty jsem zjistila, že čím šílenější téma, tím rychleji se nápad dostaví. Zato některá „civilní“ témata mi dávají opravdu zabrat. Takže, jakmile se na svět vylouplo téma „Dobře naložený tučňák“, polkla jsem, vykulila oči – a v tu ránu mi před nimi vyvstala příhoda, na kterou už jsem dávno zapomněla.

 

 

Jak byl dobře naložený

(Vzpomínka na zrzounka Tobiáše. Byla s ním legrace.)

 

HOST DEDENÍKU – Tora: Čtvrté sáhnutí do drabblecího kapsáře

Historická drabblata píšu ráda, i když s nimi mám mnohem víc práce, než s kočičími kousky. Měly by aspoň rámcově pasovat k tématu a měly by být o zajímavých věcech, které – jak vždy doufám – nejsou „profláklé“. Měla jsem tedy docela radost, když přišlo téma Nabídka, která se nedá odmítnout. Protože přesně na toto téma se dala napasovat jedna historická profese, která, jak jsem pevně věřila, není až tak známá.

 

Madame toilette a monsieur toilette

Varování: dnešní téma není pro slabé žaludky. Opravdu.

  1. století, Francie (ale i Německo, Anglie… prostě Evropa)

 

Drabble:

HOST DEDENÍKU – Tora: Třetí sáhnutí do drabblecího kapsáře

Probírám se kočičími drabblíky z letošního dubna a přemýšlím, kterým začít dnešní povídání.

 

 

 

Nechce se mi, ale myslím, že je lepší začít smutně a končit veseleji než naopak. Téma Třikrát tři přesně navádělo na název Hotel U devíti koček… a navíc bylo nutno vysvětlit, proč se v letošních stoslůvkách zatím neobjevil náš zrzounek Tobiáš.

 

Nejde zapomenout

Díky za téma pro drabble, které jsem potřebovala napsat. Proč, to poznáte.
Varování – tentokrát to není veselé čtení.

Drabble: 

HOST DEDENÍKU – Tora: Druhé sáhnutí do drabblecího kapsáře

Stejně jako vloni jsem i letos mimo kočičí drabble psala také drabble historická. Nepsala jsem je na každé téma, psala jsem je jen tehdy, když jsem stíhala, tedy hlavně ze začátku.

 

 

Problém s historickými drabbly je totiž ten, že musím napsat nejen drabble, ale i úvod a hlavně obsáhlý doplňovací závěr, bez kterého by leckteré drabble neobstálo. Proto je nepíšu jako soutěžní, ale jen jako doplňková.

 

Rozehřívací téma Všechno nebo nic na kočičí notu jste už četli. Teď vám předkládám na stejné téma drabble historické. A začneme pěkně zostra.

 

HOST DEDENÍKU – Tora: První sáhnutí do drabblecího kapsáře – kočky

Stejně jako vloni i předloni (a předpředloni a předpředpředloni) jsem letos už popáté naskočila do dubnového šílení, eh, co to píšu, do dubnového drabblení. A že to byla zase jízda.

 

 

Abychom se na duben připravili, bývá koncem března „rozjezdové“ téma. Letošní bylo moc hezké. Všechno, nebo nic. Myslím, že nebude třeba dlouze vysvětlovat, kdo byl aktérem letošního výkopu.

 

Kdo chce moc…

POVÍDKA – Tora: Krátký testík

„Otevřete si notebooky, napíšeme si písemku.“ Třída zašuměla nesouhlasem, ale nakonec všichni otevřeli své počítače a nalogovali se na stránky školy. U statusu třídy 8. A už blikala červená hvězdička, oznamující, že test je připraven. Viktorie si povzdechla a proklikla ji. Obávala se, co uvidí. Jejich třídní velmi ráda propojovala jednotlivé učební lekce a její testy byly nechvalně známé v širokém okolí.

 

„Tentokrát jsem byla hodná a test je jednoduchý,“ prohlásila učitelka. „Už jste všichni připojení? Testík je krátký, pár otázeček, jen tak na rozcvičení. Na vypracování máte pět minut, po uplynutí doby se stránka sama ukončí, ale to už znáte. Připravte se, začínáme.“ Naposled přehlédla třídu a odklikla spuštění testu.

POVÍDKA – Tora: Hotel u devíti koček – Balíme dárky

„Vážení,“ pronesla takhle z podzimu domácí, „letos to bude všechno jinak. Žádný stres, ani mačkání se v obchodech těsně před svátky s miliony dalších lidí, nic takového. Všechny dárky nakoupím hodně dlouho dopředu a hlavně, hodně dlouho dopředu je zabalím. Nehodlám taky šaškovat na Štědrý den ve dvě nad ránem a balit dárky, protože jsem to před tím nestíhala. Jasné?“

Přiznám se, že nám to moc jasné nebylo. Jaký stres? Jaké dárky? Jaké mačkání se v obchodech? To nám opravdu nic moc neříkalo. Ale na balení jakýchsi balíčků tenkrát v noci, jo, to se pamatuju. To ale bylo docela príma, přece, tak co se jí na tom nelíbilo?

HOST DEDENÍKU – Tora: Jen tak si koupit štěstí

Advent je pro mne doba světýlek, vůně svařeného vína, cukroví a tichých kroků ve vrzajícím sněhu, mrazivá noční obloha, chvějící se mlhavým odleskem hvězd. Celý rok si představuji, jak jej prožiju v klidu, pohodě, obklopena kočkami, u ruky hrnek s horkým vínem, mihotavý svit svíček doplní atmosféru klidu a pohody. Bohužel, před rokem to na klidné pohodové Vánoce zrovna dvakrát nevypadalo.

 

Probíjím se davem lidí, který zavalil náměstí. Obrovitý rozsvícený strom, spousta osvětlených stánků, v nich unavení prodavači. Přemílám v hlavě, co ještě dokoupit za dárky, co ještě zařídit, aby Vánoce proběhly tak, jak si to představuji. To máme stromeček, kapra, ještě taky ozdobné cedulky na dárky… když v tom pocítím, jak mě někdo tahá za rukáv. Leknu se, přitisknu kabelku blíž k tělu a zlostně se otočím.

POVÍDKA – Tora: Dům ve svahu

Daniela přehodila tašku z ruky do ruky, posunula řemen kabelky výš na rameno a pokračovala v chůzi. Hrozen chodců, kteří spolu s ní vystoupili na malém nádraží provinčního městečka, se pomalu rozpadal. Ve chvíli, kdy odbočila na úzkou silničku, vedoucí k pár domkům se starodávným názvem Hamry, už šla sama.

 

HOST DEDENÍKU – Tora: Škvarky (povídka)

Když mě Jan přivedl do těch tmavých sklepních místností, měla jsem strachy stažené hrdlo a srdce mi bušilo jak o závod. Ne, fakt jsem sem neměla chodit. Ale bylo to tak lákavé, tak svůdné! Neodolala jsem a teď se tu bojím jako malá holka. Vycítil to.

 

„Neboj,“ dodával mi odvahu. „Nikdo tě tu nezná. Neptej se na jména a nikomu neříkej svoje. I kdybys někoho poznala, tvař se, že ho neznáš. A užívej si to. Uvidíš, že se ti tu bude líbit. Já už bez těch setkání nemůžu být.“ Povzbudivě mi stiskl ruku. „A připrav si kapesník,“ dodal nelogicky a zavedl mě k lidem, kteří seděli kolem starší paní v zadním rohu sklepa.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD