Tora

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Historie potřetí

Zde je závěrečných pět historických kousků. Ani jsem netušila, že jsem jich napsala tolik…

 

 

 

Jak prosté…

Téma: Masky

 

Úvodní poznámka: 

Zámek Český Krumlov, 18. století

 

Drabble:

„Zase jsme museli skončit v polovině. Jak to jen udělat, aby kněžna vydržela představení celé? Jakmile se zvedne, vstává i kníže… a když odejdou, musíme skončit, ať se hra ostatním divákům líbí, jak chce… Hrát jen komedie? Povolat nějakého známého herce?“
Johann, odpovědný za zámecké divadlo, smutně přemítal. Už třetí hru musel předčasně ukončit. Kněžnu nebavila. Jak jen… Pohlédl z okna, zrak mu padl na děti, hrající si na pažitu. Plácl se do čela. „To je ono!“
V příští hře se dějem proplétaly knížecí děti. Tu v maskách zvířátek, tu andělíčků.
Kněžna s úsměvem na rtech setrvala až do konce.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Druhý výlet do historie

I další díl s pěti historickými drabbly bude pestrý. Stejně tak, jako je vlastně celá historie.

 

 

 

Hlavně zdravě

Téma: Hlavně zdravě

 

Drabble:

Zdravá strava, kouzelná formulka posledních desetiletí.
Mohly by nám něco o stravování v minulosti prozradit třebas – náhrobní kameny?
Mohly.

1745
Rybí kost uvízla mu v chřtánu
Zaklepal na nebeskou bránu

1748
Zde odpočívá Joseph Jones
on jedl hrozně rád.
Jednou se ale přejedl
a mrtvý na stůl pad.

1938
Zde leží tělo naší Anny
Nedala pozor na banány
Lahodná chuť ji nezabila
Kvůli slupce nás opustila

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Andělé, jehly a desetníky

Že se něco takového nemůže stát? Inu… kdo ví!

 

 

 

*** středa ***

Vklouzl jsem do síně jako jeden z posledních. Hudba už hrála, místností znělo Hallelujah. Petra měla svůj vkus, a jestli výběr hudby zůstal na ní, máme se na co těšit. Sedl jsem si do poslední řady a sklonil hlavu. Kdyby to byl aspoň originál, ale paní, co zpívala za plentou, na tuhle písničku fakt neměla. Byl jsem v pokušení si zacpat uši, ale slušné vychování zvítězilo, tak jsem jen zaťal zuby.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Kočičí!

I letos došlo na kočky, jako každý rok. Vždyť bez nich by to přece vůbec nebylo ono…

 

 

 

Hurá, panika!

Téma: Zachovejte paniku

 

Úvodní poznámka: 

Letos začneme opět kočkami (ale nebudu se jich držet celý měsíc). Postupně se vám tu představí naše nové kočičí osazenstvo – s černobílou madam Rozárkou se už znáte, a k ní vloni v květnu přibyla trojčata Goliáš, zrzavobílý kocourek, a dvě – opět černobílé – kočičky Sára a Zuzi. Ano, občas doma vidíme dost černobíle…
Co víc o nich říct? Jsou roční, takže mladí a nabití elánem.
Vítejte v Hotelu U Devíti koček, verze II…

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Tora: Historie (1)

Historická drabble mě moc baví psát. I když to většinou není záležitost pár minutek, jako třeba drabble o kočkách. Nejdřív musí přijít nápad a pak musím najít zdroje. Většinou hledám v mých knihách – mám docela rozsáhlou knihovnu a v ní pár desítek svazků literatury faktu, z které čerpám nejraději.

 

Začneme tedy pěti historickými kousky. A pozor, nebude to vždy lehké a veselé čtení.

 

Co se v zimě naučíš, na jaře jako když najdeš

Téma: Mrk smrk

Úvodní poznámka

HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Zahrada

Věděli jsme, že děláme chybu, ale vyřvali si to. Fakt vyřvali. Od rána stáli za dveřmi a řvali: „Véééén! Miauuuu! Véééén! Otevřte nám naši zahradůůůůů! Miauuuuu!“

 

 

Podlehli jsme.

Teď máme trio zabahněných prasítek a kamínky, bahno a bláto po celém domě.
V noci totiž pršelo a my máme čtvrt zahrady zrytou a čekáme, kdy tam vzejde tráva, co jsme tam naseli. A kam myslíte, že ta prasítka – eh – koťátka – šla rýt – eh, běhat, hned po otevření dveří? A komu pak pořád běhali hlásit, že je tam mokroooo a že je tam bahnoooo a že je to tam vůbec celý divný? Mně do kuchyně.

HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Home office

Home office, zaklínadlo dnešní doby! I ve firmách, kde home office nikdy nebyl povolován – „Nezlobte se, ale charakter vaší práce opravdu, ale opravdu není vhodný pro home office“ – se tato mantra najednou rychlostí blesku změnila v „Home office, naše záchrana!“

 

 

Během pár dnů jsem i já vyfasovala notebook se zaheslovanou VPNkou, k tomu token s certifikáty na přístup do banky. Prostě všechny překážky, kterými se zaměstnavatelé po celé ty roky home office bránili, padly pod tíhou koronaviru jak podťaté.

A tak už druhý týden pracuji z domu. Není to špatné. Jako vše to má ovšem dvě stránky.

HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Jarní vše, jen ne úklid

Kdo mě zná (zvlášť pokud u nás byl někdy na návštěvě) ví, že na přehnaném úklidu nelpím. Ono to taky se zvířaty doma zas tak dobře nejde. Na druhou stranu by doufám uznal, že se u nás ani nebrodil odpadky po kotníky, ani neviděl na nábytku centimetrovou vrstvu prachu (kde by se tam taky vzala, prach u nás pořád víří vzduchem, protože nemá šanci se usadit) a koneckonců že ani ty podlahy nejsou nějak extra špinavé.

 

Kapitola sama pro sebe jsou okna, ale tam je veškerá snaha marná, protože čtvero vlhkých zvědavých čumáčků, které musejí vše, co se venku šustne sledovat, zaměřit a prozkoumat, s lesklou skleněnou plochou udělá své.

HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Pod rouškou tmy

Když na kraj sedne tma (a to teď pořád dělá ještě poměrně dost brzy v podvečer) začne se postupně činorodost našich koček zvětšovat. Spáči, kteří celé odpoledne proklimbali na gaučích, okenních parapetech či na mé z věšáku v předsíni ukradené bundě, se začínají aktivizovat. Zezačátku se jen líně projdou sem a tam, ale postupně se jejich tempo zvyšuje a většinou přesně v době, kdy my chceme jít spát, se dostávají do ráže a lítají po celém domku jak utržené vagóny.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN