Tora

LITERÁRNÍ LÉTO S DEDENÍKEM – Tora: Drabble – Strážci rozhraní (1)

Letos jsem do poslední chvíle nevěděla, o čem vlastně budu dubnová drabble psát. Hotel U devíti koček si vzal oddechový čas, zbyla v něm doma poslední samotná Rozárka a vzadu v dílně Sofie s Bonnie. Tobiáš, Jája i Čeněk vloni k naší velké bolesti přešli za duhu,  Barbucha se vydal kamsi do širého světa.

 

O kočkách mi psát opravdu nešlo. Až někdy ke konci dubna jsem dokázala napsat čtyři kočičí drabble, takže na kočky nakonec přece jen také dojde. Ale začneme jinde.

HOST DEDENÍKU – Tora: Cesta za snem aneb nečekané útrapy jedné kočovné společnosti (povídka)

Slunce klonící se k západu příjemně hřálo, vzduch voněl jarem a jásavě barevné maringotky se sunuly po prašné cestě. Město v dálce rozverně blýskalo věžemi a zvalo poutníky do svých bran. „To už dneska nedojedeme,“ vzdychl principál. „Škoda. Ale co, zítra tam budeme brzo po ránu. Stihneme první představení ještě dopoledne, lidi budou čerství a určitě nějaký ten peníz kápne.“

 

Vtom uslyšel ránu, jeden z vozů se zakymácel a místo kola se objevil velký bílý čtverec s namalovaným rozjásaným obličejem.

„Já se na to… Kdo jim krucinál zas dal peníze na ty cingrtské krámy? Cvočku, Cvičko, okamžitě sem! Ať už je to kolo zpátky!“

HOST DEDENÍKU – Tora: Město slov (povídka)

Městská rada: „Jednou jsme městská rada, tak bychom se tak měli chovat!“ práskl do stolu první radní. „Musíme zabránit tomu, aby se nám sem pořád dobývali ti nemožní cizinci! Není jim rozumět! Nikdo neví, kde se berou! Za branami je jich stále plno, a když je, nedej Bože, pustíme dovnitř, začnou se okamžitě šíleně roztahovat! Jakmile zaberou nějaké místo, je jich tam za chvíli hned chumel! Jako bychom neměli svých starostí dost!“

 

„Navrhuji jet podle programu, prosím, “ snažil se prosadit zapisovatel. „Abychom tu zas nebyli až do noci,“ brblal směrem k vedle sedícímu radnímu.

HOST DEDENÍKU – Tora: Loutkář vlčích myslí (povídka)

Opuštěnou krajinou zněl rachot kol, dusot koní a práskání biče. Pět jezdců doprovázelo kočár, který už evidentně hodně pamatoval. Na neudržované cestě se nepříjemně kymácel. Vevnitř se krčila mladá dívka, rukou se pevně držela postranice, oči zavřené. Její vnitřní zrak letěl nad krajinou, dotkl se vzdáleného hradu, rychle se stáhl. Ponuré, tmavé sídlo ji nezajímalo.

 

HOST DEDENÍKU – Tora: Matýsek a víla

Matýsek byl rozčilený. Nikdo si s ním nechtěl hrát. Anička, která se jindy ráda připojovala k jeho lumpačinám, byla s maminkou v kuchyni. Pekly cukroví. Dokud se mohl Matýsek patlat v těstě, byl v kuchyni s nimi. Jenže pak začaly péct a to bylo samé – nechoď k té troubě, nech ty plechy, jsou horké, nesahej… tak raději odešel. Chvíli si v pokojíku stavěl garáže a závodil s auty, ale samotného ho to nebavilo. Pokusil se odlákat aspoň sestru, ale ta se jen důležitě zatvářila a zůstala s maminkou v kuchyni.

 

HOST DEDENÍKU – Tora: Trocha historie nikoho nezabije (8)

Dnes je na řadě už skutečně poslední díl mých historických drabble. Zavítáme do předkolumbovské Ameriky na jedno „sportovní klání“, poté se přesuneme do Evropy a podíváme na lesk a bídu versailleského zámku. Nezapomeneme ani na naši historii – jméno hajného Justa vám asi moc neřekne, ale následky jeho počínání určitě znáte. V posledním příspěvku se zastavíme u příjmení. Chtěli byste se jmenovat třebas Notdurft? Nebo Kanalgeruch?  Asi ne, že… A o tom je právě úplně poslední drabble této série.

 

HOST DEDENÍKU – Tora: trocha historie nikoho nezabije (7)

Dnes se v našem putování prvně podíváme na zvláštní věže v Bologni a nakoukneme k rižské pevnosti. Na závěr se dvakrát dostaneme do Číny v drabblatech, popisujících události, vzdálené od sebe cca dva tisíce let.

 

 

 

Due torri

Téma: Sedm osmin

Bologna, 12. století

„Pane, jestli něco neuděláme, ta stavba se zřítí celá!“
„Jak je to možné? Vždyť základy jsou založeny stejně jako u vedlejší věže, proč se naše hroutí?“
„Má špatně špici, pane. Sundejme ji – je to přibližně deset metrů. Pak by se měl stav stabilizovat.“
„Ale to zbyde sotva sedm osmin původně zamýšlené výšky! Podívejte vedle – na věž Asignelliů – už nyní jsou o kus výš než my! A nemusí ubírat špici! Zatracený stavitel, peníze brát, hrdlem prolévat… a když nastane problém, zmizet! Najděte ho, vlastnoručně ho zaškrtím!“
„Pane…“
„Rozeberte to. Nechci, aby se po Bologni říkalo, že Garisendové svou věží způsobili neštěstí.“

HOST DEDENÍKU – Tora: trocha historie nikoho nezabije (6)

Dnes nahlédneme do smolných knih, zjistíme, jak se peníze mění v dým (a někomu dým v peníze), trošku si zabloudíme a nakonec si připomeneme smutný osud jednoho českého hradu.

 

 

Téma: Bestiář

Dva za všechny

Dnes pohlédneme do knih smolných neboli „černých“. Soudní knihy zapisovaly skutky lupičské, mordýřské či žhářské do všech podrobností. Do našeho bestiáře jsem vybrala dva muže, jejichž jména každý zná. Možná ale, že podrobnější informace překvapí.

HOST DEDENÍKU – Tora: Trocha historie nikoho nezabije (5)

V pátém pokračování se nejdříve podíváme do Irska. Je předvečer svátku Heptane a dějí se věci… Další známá věc na nás vykoukne z poměrně nedávné minulosti. Což o to, banánovou krabici známe všichni, ale třeba se mi přece jen podařilo najít něco, co o ní nevíte. Potom… potom se zase vrátíme na rožmberský dvůr. Já vím, já vím, píšu o něm často. Dnes se podíváme, jak se pánové bavili.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD