Regi

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Regi: Moudra i pindy psí slečny Indy potřetí

Píše border kolie Indy s malou pomocí Regi, protože tlapkama to pejskům na klávesnici počítače moc nejde. A jak uvidíte, Indirka si poradí s lecjakým zapeklitým tématem.

 

 

 

Drabblíky vznikly během posledních tří let v rámci akcí Duben měsíc drabble na webu SOS, nebo Deset drabblení desátého dne v našem domovském Šíleném šupleti.

 

 

Téma: Spoutáni časem

My a vy

 

Když se narodíme, vůbec nic nevidíme. To vy jste na tom líp. Ale když se nám očka rozlepí, všechno nabere na obrátkách.

Než vy začnete opatrně zvedat hlavy, my už běháme o sto šest a objevujeme svět.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Regi: Moudra i pindy psí slečny Indy podruhé

Píše border kolie Indy s malou pomocí Regi, protože tlapkama to pejskům na klávesnici počítače moc nejde. A jak uvidíte, Indirka si poradí s lecjakým zapeklitým tématem.

 

 

Drabblíky vznikly během posledních tří let v rámci akcí Duben měsíc drabble na webu SOS, nebo Deset drabblení desátého dne v našem domovském Šíleném šupleti.

 

Téma: Řekni vlkům, že jsem doma

Jsou nejrychlejší

 

Vlci jsou nejrychlejší zvířata na světě. Jak to vím? Experimentálně jsem to ověřila.

To bylo tak:

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Regi: Příliš živé obrazy

„Do prdele, já jsem idiot! To teda byl debilní nápad. Nahoru to klouže, dolů nejede… No bezva, začíná se stmívat a já vůbec nevím, kde jsem. Nikdo to neví. A proč to nikdo neví? Protože jsem, já kretén, nikomu neřekl, kam jedu a že vůbec někam jedu.“

 

 

David Lobkovský se bezradně rozhlížel. Ráno byla obloha jako vymetená, zářivě bílý sníh se třpytil ve slunci, všechno slibovalo nádherný zimní den. Takže vydat se na běžky sám, když se jeho kamarád večer předtím namazal, a ráno nedokázal vylézt z pelechu, nevypadalo jako nejhorší nápad. Teď, v podvečer, ale mělo počasí rozhodně do příjemného daleko a rychle se zhoršovalo. Mrazivý vítr Davidovi vrhal do obličeje ostré krystalky sněhu ve stále silnějších poryvech, viditelnost se snížila na stěží několik metrů.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU- Regi: Moudra i pindy psí slečny Indy poprvé

Píše border kolie Indy s malou pomocí Regi, protože tlapkama to pejskům na klávesnici počítače moc nejde. A jak uvidíte, Indirka si poradí s lecjakým zapeklitým tématem.

 

 

Drabblíky vznikly během posledních tří let v rámci akcí Duben měsíc drabble na webu SOS, nebo Deset drabblení desátého dne v našem domovském Šíleném šupleti.

 

Téma: Příjemné dny

Schované dny

 

Tohle je ale bezva téma! Dnešní drabble napíšu jako nic:

Mám moc ráda příjemné dny. Nejpříjemnější z příjemných jsou, když vůbec nejsou vidět. Takové dny schované pod hromadou křupavých granulek, nebo voňavého masíčka, nebo pod nalitým podmáslím… To prostě miluju. Když potom, co ty dobroty slupnu, už zase vidět jsou, to už tak příjemné nejsou.

POVÍDKA – Regi: Konec Přemyslovců v Čechách

Povídka vznikla na zadání jedné soutěže – alternativní historie. Jsem zvědavá, kdo a ve kterém okamžiku přijde na to, v čem tady spočívá ona alternativa, jinými slovy, co je v příběhu jinak, než ve skutečné temné minulosti, kdy se opravdu stala dodnes neobjasněná vražda…

 

 

Z učebnice dějepisu pro sedmý ročník základní školy: 4. srpna 1306 byl na posledního přemyslovského panovníka, mladého Václava III., spáchán v Olomouci atentát…

 

°°°°°°

 

Hlasité zaklepání na dveře ložnice vyrušilo mladou dvojici právě v nejlepším.

„Co je!? Jestli to není zpráva z Olomouce, tak zmiz a neruš,“ zavrčel z hromady přikrývek podrážděný mužský hlas.

HOST DEDENÍKU – Regi: Moudra i pindy psí slečny Indy – Nejparádnější procházky

To jsme se takhle jednou v létě procházely kolem potoka, přešly jsme mostek, a Regi, místo aby mi jako vždycky na tom místě kopla šišku, co jsem jí hodila pod nohy, stojí u sloupu a hledí. Teda čte. Visí tam totiž nějaký papír. Co to tady je? Co to má znamenat? Vrr… haf!!! Tady na tomhle místě nemá žádný papír co dělat! Tady se nikdy nestojí, tady se pokaždé kopou šišky, přece!

 

 

POVÍDKA – Regi: Děvče nešťastný

Starý Ješek překvapením téměř upustil korbel. „Co že se to v tej Praze stalo?“ Přiložil si k uchu dlaň a zaposlouchal se do rozhovoru na konci stolu. Kupci si tam povídali s hostinským. A jak tak poslouchal, polilo ho najednou horko a vzápětí se mu po zádech rozeběhl mráz. „To přeci nejni možný! Tak nakonec sem to byl já, kdo tehdá neměl rozum?“ Zavřel oči před silou, s jakou ho udeřila dávná vzpomínka. Stále živá, přestože stará přes třicet let.

 

POVÍDKA – Regi: Pulčí tábor

Vedoucí tábora a hlavní žabí pár: Babi Háta (64) a děda Hynek (65). Vzali se před pětatřiceti lety. Háta byla rozvedená, Hynek vdovec.

 

 

 

Pulci bývalí – rodiče pulců současných, aneb žáby v tomto příběhu nedůležité:

Tomáš – Hátin syn (45). V příběhu jen mimo obraz.

Dora – Hátina dcera (42). V příběhu jen mimo obraz.

Nina – Hynkova dcera (40). Mihne se v jedné scéně na počátku povídky.

 

Potěr, stále ještě mrskající pulčími ocásky, avšak dospělé žabí nožky už pomalu okoušející:

Kuba (19) a Vojta (16) – synové Tomáše.

POVÍDKA – Regi: Portrét jako živý

„Diego, víš, co bych si přála?“ „Hmm…“ „Pamatuješ, jak jsme jako děti jezdívali k tetě Dulcinei? Dole ve vesnici často pořádali fiesty… Vzpomínáš na hostinského? A jeho ženu? A kytaristu Juana? Chtěla bych si zase zatančit flamenco… Hej, Diego, slyšíš?“

 

„Pracuji, Rio, nevidíš?“

„U práce si ale můžeš povídat, ne? Štětec přece držíš v ruce, ne v ústech.“

„Ale do úst vkládá slova mozek. No a ten teď používám na něco jiného, než na tlachání. Portrét paní Polyxeny z Lobkovic musím odevzdat už za tři dny.“

HOST DEDENÍKU – Regi: Pejsek v práci

Moudra i pindy psí slečny Indy: Dneska vám povím, jak jsem složila canisterapeutické zkoušky a jak teď chodím dělat radost babičkám a dědečkům.

 

 

Víte, jak to vlastně celé začalo? Něco jsem už psala před těma zkouškama, v článcích „Já ti budu pomáhat, jo?“ a „Moje boje„. Měly jsme s Regi trošku strach, abych to zvládla. A řeknu vám, bylo to vážně o fous. Nejdříve jsme totiž od rána až do odpoledne všichni jenom seděli a poslouchali, co nám různé paní povídají. Říkali tomu seminář, ale nevím, žádná semínka jsem tam neviděla. Naše lidi to fakt zajímalo, jenže pro pejsky to byla hrozná nuda.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD