Netopýr budečský (Neviathiel)

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Netopýr budečský: Štramákovo dobrodružství v tajemném kodexu

Napínavé dobrodružství v sérii stoslůvek! Co se může stát během obyčejné nudné noční směny v knihovně? Příběh netopýra budečského vzniklý v rámci Dubna měsíce drabble.

 

 

Z voliéry do pohádky

Léto je docela nuda. Dámy lítají kolem dětí. Lidské děti jsou doma. Mám klid, ale za pár týdnů se mi stýská po dobrotách.

Z nudy mě vysvobodil knihovník. Se slovy „Máš noční, štramáku“ mě odnesl do knihovny.

Nejdříve jsem posvačil pěkně rostlého pokoutníka a teprve pak hodil echo ven. Vrápo ani drobek by na něj pusu neotevřeli, ale co kdyby. Přiletělo i pár dam. Za chvíli už v knihovně echa lítala, jen to svištělo.

HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: S netopýry ve vlasech aneb babybatsitting (5)

Fany a Rebeka jsou dospělé netopýří dámy, kterým muselo být po nehodě amputováno křídlo. Fany letos porodila dva syny. Rebeka je její spolubydlící. Holky jsou obě bázlivé a na matlání reagují ječením, někdy se dokonce ohání. A tak zatímco Fanynčina dvojčata učím jíst červy, holky učím, že člověk není nic děsivého.

 

 

První den odpoledne bylo na lodžii vedro, a tak jsem si sedla na přehoz a kolem sebe naaranžovala polštářky a deku, do které se obě holky promptně schovaly.

Po chvíli mi Rebeka vlezla pod šaty a zavěsila se na ně… no, hned vedle místa, kde slunce nesvítí. Ostatně, netopýři radši tmavou noc bez velkých svítících objektů na obloze.

HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Zmizení Tominy aneb Babybatsitting (4)

V červenci začíná doba rodinných dovolených. A tak konám batsitting ve velkém.

 

 

 

Tomina se sešla se svou matkou. Dočasně bydlely s handicapovanými holkami Fany a Rebekou a kluky-dvojčaty, které porodila Fany letos v červnu.

Šest netopýrů jsem doma zatím neměla. Když si protahovali křídla, bylo jim bydlení malé. A tak jsem je na večer vypouštěla do ohrádky. Čtyřka létajících potřebuje cvik, než vyrazí do přírody, a Fany a Rebece trocha pohybu neuškodí.

 

Rebeka

 

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Netopýr budečský: Případ s letounem

Může obyčejná netopýří mamina pomoci speciálnímu čarodějnickému oddělení kriminálky s vyšetřováním? Dozvíte se v letní fantasy detektivce!

 

 

Karel Vrbenský dopije vystydlý čaj a vydá se na cestu po cizích duších. Dokáže rozšířit své vědomí jen na několik metrů, ale nachází se ve čtvrtém patře vyšehradské pevnosti, jejíž zdi mají spoustu skrýší a drobných okřídlených obyvatel.

V hnízdech pod římsami se zavrtí několik vlaštovek, hlavy mají plné letu do teplých krajin. Vlaštovka je sebejisté posvátné zvíře a málokdy vyhoví. Ve spárách mezi kameny se protahují netopýři. Touhle dobou bývají rozpustilí a koketní. Mladá zvědavá samice souhlasí a vydá se Karlem naznačeným směrem. Očekává nová loviště a nové známosti.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Netopýr budečský: Souboj s periferním bicáčkem

Přichází další dobrodružství budečského štramáčka! Tentokrát jeho způsob života, lásku a štěstí ohrozí silný nepřítel… Tento příběh, stejně jako periferní bicáček samotný, vznikly v rámci DMD 2019 (http://sosaci.net/dmd-2019).

 

 

Fňuk

Kde se vzal, tu se vzal. Nějakej namakanej floutek z Nejzazších prčič. Periferní bicáček.

Nejdříve se uhnízdil hned u mého bejváku, začal prozpěvovat a přebral mně moji šestou dámu. Dáma se tajně vracela, když si chlapec odletěl zalovit, ale než se vrátila, chtěla bejt zase zpátky u něj.

No měl jsem si to nechat líbit?

HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Baby-batsitting (3)

Tomina se narodila, když jsem měla její matku v péči a trčely jsem spolu v karanténě. Ve dvou týdnech života se obě holky stěhovaly do centrály záchranné stanice, kde jsou přece jen dobře vybavení pro případ, že Tomina nezvládne odstav.

 

 

Odstav moc nezvládala.

Nakonec jsem si ji zkusmo vzala domů do individuální péče — s tím, že odborníci pro ni neudělají o moc víc než já. Během prvních několika dní jsem ji za velké trpělivosti po večerech učila jíst. Na etapy.

 

Ještě hubená

 

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Netopýr budečský: Hlas noci

Netopýrku již dobře znáte. Víte však, kdo jsem já, netopýr budečský, jehož jméno si vypůjčila? Ne? Seznamme se! Říkají mi štramák. Žiji v magickém světě budečské čarodějnické univerzity a nelétám. Jsem miláček davů a dam.

 

 

Když se stíny prodlužují a splývají s tmou, přichází náš čas. Patříme ke tmě jako vlaštovky ke světlu. Jsme hlasy noci. Aby bylo jasno, nesajeme lidem po nocích krev (brrr), nevrháme se jim do vlasů (taky brrr) ani nesvětélkujeme na slunci (nejvíc brrr). Nejsme roztomilé chlupaté koule s křídly a nemusíte na nás šišlat a hladit nás. Krmit nás můžete, to my rádi.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Netopýr budečský: Óda na úžasná zvířátka

Netopýři jsou tak úžasní, že si zaslouží vlastní hymnu! Tahle vznikla v rámci akce Duben Měsíc drabble na SOS (www.sosaci.net).

 

 

 

 

Óda na úžasná zvířátka

Jsme kuličky chlupaté,

ještě k tomu křídlaté,

heboučcí jsme jako samet,

toť na další ódu námět

Protože

Ultrazvuk se nocí šíří

já jsem hymna netopýří

Ve štěrbinách hnízdíme,

na kalhotách visíme,

na županech taky rádi,

drsných látek kamarádi

Protože

Ultrazvuk se nocí šíří

já jsem hymna netopýří

Zbrklý přemet vyplatí se,

kořist chytit pevně

HOST DEDENÍKU – netopýr budečský: Babybatsitting (2) aneb jak se vybavit

Malá nemá oficiální jméno, protože se ještě počítá s jejím vypuštěním do přírody. Narodila se na narozeniny mého mladšího sourozence, takže dostala jméno Tomina.

 

 

Ráno jsem pro ni jela vlakem za Prahu.

Postýlka

 

K Tomině jsem dostala postýlku, dokrmovací kaši, vitamíny v prášku i tekuté a něco, co by se dalo s přimhouřením očí nazvat kojeneckou lahví s dudlíkem.

 

Láhev

 

Ten večer jsem do ní dostala 4 ml kaše. Nechtěla žrát červy, jen se do nich zakousla. Mezi červy byl jeden zophobák, kterého úspěšně zakousla — a nesnědla.

HOST DEDNÍKU – Netopýr budečský: Drama u netopýrů aneb Baby-batsitting (1)

Karanténa skončila. Přišlo letní počasí. Nesnáším horka. Koronavirus také. Což je dobrá zpráva, a tak jsem minulý týden po dlouhé době zase jela vlakem. Za mým malým netopýřím vnoučetem.

 

 

Malá – zatím bezejmenná, protože jen trvale handicapovaní dostávají jméno – ode mě odjela do odborné péče, když jí byly dva týdny a jeden den.

 

Malá dvoutýdenní

 

Pravidelně jsem telefonovala a ptala se na ni. Ze začátku prospívala dobře. Byla velká a bříško měla vždy plné. Nikdo ji nikdy neviděl jíst, protože je značně plachá, ale vypadala dobře a rostla.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN