Mila Tesařová (Emteska)

ZE VZPOMÍNEK ZOOTECHNIČKY: Ušní známky

Přicházelo babí léto, já seděla u počítače a smolila data do centrální evidence zvířat, když zazvonil telefon. Vrátnice. „Máte tady návštěvu, nějaký pán M. z N.“ (To je dědina4 kmod nás)“ A co chce?“„Nevím, neřekl.“„Tak ho pusťte.“ Za chvíli se ozvalo nesmělé zaťukání na dveře. Po mém vyzvání, ať jde dál, vstoupil do kanceláře drobný muž neurčitého věku.

 

„Dobrý den,“ pozdravil nesměle, „Jste paní Tesařová?“„ Ano, to jsem já, a vy jste kdo?“ „Já jsem pan M. z N. a poslal mě za vámi pan doktor J. (státní veterinář a dobrý člověk, se kterým jsem měla opravdu nadstandardní vztah) „Řekl, že vy mi pomůžete.“

ZE VZPOMÍNEK ZOOTECHNIČKY: Embryotransfer

Jedno z období mojí praxe, na které velmi ráda vzpomínám, je několikaletá spolupráce s Vysokou školou veterinární v Brně, konkrétně Katedrou reprodukční medicíny. Umožňovali jsme budoucím veterinářům vyzkoušet si v praxi u nás vyšetření dojnic i telat, vždy samozřejmě pod dozorem jejich pedagogů.

 

 

Byla to oboustranně výhodná spolupráce, protože já jsem měla k dispozici perfektní vyšetření, ošetření zvířat a léky zdarma a studenti mohli získat tolik potřebnou praxi přímo v terénu. Studenti k nám jezdili vždy rádi, a nejen proto, že na konci semestru jsme je vzali do družstevního vinného sklepa na košt.

ZE VZPOMÍNEK ZOOTECHNIČKY: Napaječka

Bylo to v létě, modrá obloha, 30 stupňů ve stínu, ranní směna skončila, já si zašla na oběd a pak jsem se vydala na obvyklou kontrolu všech stájí.

 

 

Obnášelo to K240, tedy kravín se dvěma sty dojnicemi a padesáti zapuštěnými a březími jalovicemi, teletník se stovkou telat na mléčné výživě, tedy ve věku do 3 měsíců, pak jejich starší kamarádi, tedy kategorie od tří do šesti měsíců, taky asi stovka, výběh, kde se slunilo sto padesát chovných jaloviček, staré OMD, (Odchovna Mladého Dobytka), tam jsem měla suchačky – to jsou zaprahlé krávy, tedy ty, co se nedojí a mají se do dvou měsíců otelit.

PSI: Adoptivní pes

Všechno začalo smutnou událostí, když náhle a předčasně zemřel náš soused, majitel vinařské firmy a tatínek těžce postižené Moniky. Osiřela nejen Monika, ale i labradorka Beky, krysařík Alan a šest kočiček různého pohlaví a stáří. Rodina se teď samozřejmě musela starat sama o sebe a na zvířata nezbýval čas, takže psi, kteří byli zvyklí denně být se svým pánem dlouhé hodiny ve vinohradech, zůstávali doma v malé zahradě.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN