MartinR

FOTOGRAFIE: Dolomity v začátečnickém foťáku

Možná to znáte. Když vám všichni říkají, že nějaké místo je úžasné, že tam musíte jet a jak to že jste tam ještě nebyli, v člověku se něco šprajcne, a jakoby se tomu místu vyhýbal. Ne schválně, ale když je volba – a ona je vždy – tak čertíček říká: „Vždyť, když všichni, tak proč taky já?“

 

Ale člověka to dostihne. Mne to dostihlo letos v létě v průběhu takové zvláštní periody kdy jedna práce je dokončená a druhá ještě nezačala. Prý že je na fejsbuku nabídka právě se uvolněného místa na kurzu v Dolomitech, pravila má milovaná fejsbuková choť. Já nefejsbukový jedinec jsem si to nechal otevřít a řekl – proč ne.

ROZHLEDNÍK: Jak zmenšit riziko?

Riziko. Jak často slýcháte tento pojem, a v kolika kontextech? Nabízím vám cvičení z řízení rizik pro použití v běžném životě.

 

 

 

Podle slovníku je riziko situací, která nás uvádí do nebezpečí. Matematicky se vyjadřuje jako součin pravděpodobnosti výskytu toho nebezpečí a jeho velikosti. Jednoduchým, ale trivializovaným příkladem může být odhad rizika úmrtí v důsledku dopravní nehody v autě na D1 a v letadle mezi Prahou a Londýnem.

To první je významně větší, ať už počítáme čas strávený v dopravním prostředku (osbohodiny) nebo délku trasy (osobokilometry). Míru iracionality při nakládání s pojmem rizika pak dokládá fakt, že není mnoho lidí, kteří by se odmítli přepravit v autě z Prahy do Brna, ale je dost lidí, kteří by nikdy neletěli letadlem.

ROZHLEDNÍK: Můžeme existovat bez technologických nehod?

0225dar1_1Pozastavili jste se někdy nad tím, jak to že se naše technologická civilizace nedokáže zbavit výskytu neštěstí spjatých s technologiemi? Jsme hrdi na to, že jsme dospěli do stavu technologií, který A. C. Clark nazval „nemožností rozeznat technologii od zázraku“. V této logice mnoho lidí podvědomě považuje nehody téměř za daň za používání technologií.

 

Pozorovatel z některé ze starých vyspělých civilizací by možná popsal naše chování tak, že používáme zázraky pro ulehčení života, božstvo si občas zahřmí a vybere svou daň, a my pak to božstvo usmiřujeme tím, že vybereme jednoho nebo několik z nás – to podle míry hněvu božstva – a znemožníme mu na určitou dobu využívat výhod naší civilizace. Pak žijeme šťastně do dalšího výbuchu hněvu, a protože to fungovalo posledně, tak postup zopakujeme.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD