Naše fenka Trixie miluje masáž zad. Na výzvu mi položí packy do klína a já si ji přitáhnu co nejblíže k tělu. Trixie si opře hlavu o moje rameno a já jí plnou silou všemi deseti masíruji záda, od kořene ocasu k lopatkám a zpět. Trixie blaženě funí, zadníma nohama stepuje do rytmu, občas mi láskyplně olízne ucho a ocasem dělá kolečka.
Bydleli jsme rok zpět v našem domě, když nás z Floridy přijel navštívit kamarád. V Americe bývá zvykem na první návštěvu přátel, kteří se čerstvě přestěhovali, donést tzv „housewarming gift“ – dárek do nového domu (bytu). Kamarád nám jako dárek přivezl malou japonskou palmu, v agnličtině s názvem „Sago palm“, nebo také „Japanese Sago Palm“. Palmičku jsme hned slavnostně zasadili a pojmenovali podle kamaráda. Dodnes o ní mluvíme jako o Jerryho palmě.
Podle latinského názvu jsme zjistila, že se palmička prodává i v Česku pod názvem cykas. Možná ji někteří dokonce máte, nebo jste ji někde viděli růst. Botanický popis a historii cykasu si tedy můžete přečíst na internetu. Tohle je povídání o růstu toho našeho.
Okurková sezóna sice pomalu končí, ale je stále horko, tak proč si odpoledne neudělat pravé anglické sandviče – Cucumber Tea Sandwiches. A nemusíte k nim nutně popíjet čaj.
Mnozí z vás jistě při četbě nějaké knihy z anglického prostředí právě na tyhle zvláštní „zákusky“ narazili, nebo jste je viděli ve filmu. Dámy se sešly na odpolední čajový dýchánek „afternoon tea“, kde při přetřásání místních drbů elegantně uždibovaly co nejmenš kousíčky z malého čtverečku okurkového sandviče. Nevím, jak to dokázaly (nebo jak byly schopné se nekonečně ňimrat s jednou sušenkou), protože tyhle mini sandviče jsou spíše jednohubky. Jejich příprava je ovšem velmi jednoduchá, takže i větší množství vám moc času nezabere. a i hladovější jedlíci budou spokojeni.
Máte rádi rajčata? Urodilo se vám jich na zahradě tolik, že už nevíte, co s nimi? Udělejte si z nich Salsu. Nejtypičtější a nejoblíbenější ostrou mexickou omáčku.
Použítí salsy je široké. V mexických restauracích se podává jako předkrm, ale můžete si jí ozdobit třeba míchaná vajíčka. Nebo do ní zamíchat jedno či dvě rozmačkaná měkká avocada a získáte výborné „guacamole“. Hodí se i jako zálivka při pečení kuřecích prsíček nebo ryby. Můžete jí servírovat při posezení s přáteli jako tzv. dip.
U domu máme bazén ve tvaru ledvinky. Asi metr a půl za ním bylo maličké jezírko a nikdy jsme nepochopili, proč bylo zrovna tam. Jezírko je asi trochu namyšlený název, ale my jsme mu tak říkali. Byla to nepravidelná, oválná jáma s kouskem rovného dna. Bylo 170cm dlouhé a v nejširším místě měřilo rovný metr. Když jsem si do něj stoupla, okraj mi sahal do půlky stehen. Jezírko už není, zrušili jsme ho.
Podzemnice olejná, burské oříšky, arašídy. Tři názvy pro oblíbené oříšky. Někde jsem četla, že chceme-li být opravdu přesní, každý název znamená něco trochu jiného. Podzemnice olejná (Arachis hypogaea) je samotná rostlina, burské oříšky jsou lusky se slupkou a arašídy pak vyloupané oříšky. Nevím, zda tomu tak opravdu je, třeba mě někdo chytřejší opraví.
Anglický název „Peanuts“ v přesném překladu znamená hráškové oříšky. Jsou ale známé i pod názvem „Groundnuts“ což jsou zemní oříšky (asi ta naše podzemnice) a na Jihu je z doby občanské války oblíbený název „Goober peas“. Myslí se jím především syrové buráky, dlouho (někdy i 3 hod.) vařené ve slupce do měkka. Prodávají se běžně při silnici nebo na stadionech, ještě horké do papírových kornoutů nebo sáčků jako „boiled peanuts“.
Naše zadní zahrada je lemovaná cedry a keři. Když jsme dům před 24 lety koupili, všechny stromy už na zahradě byly. Tenkrát byl dům světlý a prosluněný, protože i nízké zimní slunce putovalo nad korunami stromů. Jak rostly, postupně nás okrádaly především o zimní slunce.
V obývacím pokoji nám to až tak nevadí, chodíme si tam sednout stejně až večer, za tmy. Žijeme hlavně v kuchyni, jídelně a na zasklené verandě, skrze kterou chodíme na zahradu. Roky byla veranda v zimě prosluněná od rána až do západu slunce. Jenže rostoucí stromy nás i tady začaly okrádat. Veranda je stále jasná, ale přímé zimní slunce, které by jí prohřálo, už do ní nepadá vůbec.
Mám ráda snad všechny polévky (kromě dršťkové), některé více, jiné méně. V manželství jsem ale rychle odvykla evropskému zvyku, že „polévka je grunt“ (a kdo jí nejí, ten je špunt) a že patří jako předkrm hlavního jídla. Manžel na jejich denní konzumaci nebyl zvyklý a mně odpadla starost, vařit k večeři dvě jídla. Na polévky jsem rozhodně nezanevřela, jen je nejíme moc často. V teplém počasí dost výjimečně, v chladnějším jednou za týden, nebo dva..
Naše Rusty už dávno není maličké zrzavé koťátko. Na první pohled byste řekli „obyčejná černá kočka“! My bychom si dovolili toto suché konstatování pozměnit na „krásná černá kočka“. Jenže její černá barva není jen tak obyčejná. Je chamelonská.
Vlastně si nejsme zcela jisti, zda se Rusty už s konečnou platností dobarvila. Kožíšek se na první pohled leskne jako naolejovaný, ale na denním světle se její černá barva záhadně mění na čokoládovou hněď. Manžel barvě paličatě říká „zrzavá“, když už podle ní kotě jednou pojmenoval. Dixie byla také černá, ale žádný odstín hnědé v ní nebyl.
Žijeme na jihu Alabamy, v oblasti, kde se pěstují buráky, bavlna, soja a kukuřice. Když se řekne Alabama, převážné většině lidí se asi vybaví bavlníkové plantáže a černí otroci. Nebudu dělat chytrou a popisovat dějiny státu, ve kterém žiji. Minulost amerického Jihu jistě každý zná a dostupných informací je spousta. Stejně bych to lépe nesvedla. Chtěla bych vám ale trochu více přiblížit sklizeň bavlny, když už nám tu roste u nosu.
