Luci + 2 + 4

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (46) Determinace

0504bur1_12. 2. 2009 Jsem překvapenej kocour. Nevěděl jsem, že je holka dobrá ve sprintu na krátké tratě. Je dobrá. Není to dobře. Nevím, jestli byla dobrá šunka v balíčku, který holka vyrvala běžci, který původně sprintoval před ní.
 

 

12. 2. 2009
Nejsem žádný vořezávátko. Nic mi neunikne. Hned jsem si všiml, že na terase je bílo. Dožadoval jsem se vstupu. Holka řekla, že nic nebude. Že zrovna vytřela. Že netouží mít po celém obýváku mokré ťapky. Řekla, ať zapomenu. Nezapomněl jsem. Holka zapomněla, že vědec se nikdy nedá odradit od výzkumu. Tvářil jsem se nenápadně. Tvářil jsem se, že mne terasa vůbec nezajímá. Tvářil jsem se, že spím. Holka mi to zbaštila. Bezstarostně otevřela dveře. Na terasu. Vystartoval jsem. Proletěl jsem dveřmi.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (45) Inventarizace

17. 1. 2009 Jsem rozdvojenej kocour. Mám rád holku. Nemám rád násilí. Holka se ho chce dopustit. Násilí. Jsem hluboko ve studovně, ale slyšel jsem ji dobře. Shání nějakého chlupatého blba. Aby ho mohla zakousnout, přerazit a zmlátit. Jo, jo. Holka má prostě špatnej den.

 

 

Už když dorazila domů, řekla, že padá hlady. Že si uvaří to nejrychlejší, co se uvařit dá. Řekl jsem, že také padám hlady. Holka významně pohlédla na misku plnou granulí. Řekl jsem, že padám hlady na šunku. Holka řekla, ať zapomenu. Dávala při tom pánev na sporák. Máslo na pánev. Šunku na máslo. Slinu na podlahu. Jsem upustil. Já. Holka řekla, ať mě ani nenapadne se jen přiblížit. Pozdě. Už mne to napadlo. Holka byla ve střehu. Byl jsem v ještě větším střehu. Vonělo to.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (44) Persistence

16. 1. 2008 Tss. Tss. Jsem rozčilenej kocour. Holka si zase začíná nějak moc dovolovat!! Nazvala mne velmi nepěkně. Řekla, že by ji zajímalo, co jsem byl v minulém životě. Říkala něco o blbounovi. Nejapném. Tss. Kdyby nenechala na stole povalovat mobil, tak jsem na něj nešlápl.

 

 

Nezmáčkl bych naposled volané číslo. Vytočilo se. Holku ten provolanej kredit taky vytočil. Počkám, až se uklidní. Zatím se trochu prospím. Našel jsem si hezké spací místo. Doufám, že budu mít hezké sny. Třeba o tom, jaké to bylo v mých minulých životech. Bylo jich hodně. Blboun jsem nebyl nikdy. Vždycky jsem byl kocour…

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (43) Tradice

10. 12. 2008 Jo, jo. Nejsem blbej kocour. Jsem chytrej kocour. Když chci, rozumím všemu. To, že většinou nechci, není dnes námětem mého spisu. Námětem mého spisu je ten blázinec, kterému holka říká Vánoce.

 

 

Původně jsem mínil vypracovat soubor rad, jak lze vánoce obohatit a zpestřit, ale protože změna je život, aplikuji vánoční poznatky na různá přísloví, která má moje holka v oblibě. Vždycky se tvářím, že jim nerozumím, ale rozumím. Když chci. Už jednou jsem přísloví ve spisu rozebíral, ovšem tam jsem k nim uvedl nesouhlasná praktická stanoviska. Tady provedu opak, prokážu, jak moc jsou přísloví pravdivá. Nakonec, přísloví jsou tradice, vánoce jsou tradice… tak k sobě moc dobře pasují.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (42) Evoluce

10. 10. 2008 Opět jsem byl nucen provést autoevakuaci. Prchal jsem tak rychle, že jsem málem předběhl světlo. Zvuk jsem nepředběhl. Chyba. Při vzteklém ječení tečkovaných oškubanců nemohu tvořit. Chtěl jsem si v klidu uspořádat spisy. Chtěl jsem některé kapitoly doplnit. Některé poopravit. Některé úplně vydrápnout ven, ztratily platnost. Například kapitola Kolik hlav, tolik rozumu. Tečkovaný drak dole pod spisovnou má hlavy čtyři a rozum žádný.

 

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (41) Euforie

14. 9. 2008 Jsem velkorysej kocour. Rozpracoval a dokončil jsem nový významný spis. Věnuji ho Kalassymitě. Nazval jsem ho Opakování matka moudrosti, ale nic se nemá přehánět. Rád poskytuji odpovědi a vysvětlení, ale po třicáté opakovaná stejná otázka už není inspirativní. Vetkl jsem tedy výsledky svých poznatků do spisu:
 

 

Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (39) Kvalifikace

6. 9. 2008 12.15 Jsem padlej kocour. Upadnul jsem při pohledu na holku. Ne dost na tom, že zahmyzila území tečkovanými příšerami. Ne dost na tom, že kam se kouknu, tam nějaká tečka. Ještě si holka vezme tečkované triko. To už je vrchol!! Provokace. Jdu ji ztrestat.
 

 

12.30
Tak nic. Vše odpuštěno. Holka mi vysvětlila, že nemohla jinak. Že mne nechtěla rozčílit. Že nebylo jiné volby. Puntíkované triko bylo jediné volné. Na ostatních spali tečkovaní despotové. No dobře. Mám pochopení. Odpouštím jí.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (39) Kvalifikace

6. 9. 2008 12.15 Jsem padlej kocour. Upadnul jsem při pohledu na holku. Ne dost na tom, že zahmyzila území tečkovanými příšerami. Ne dost na tom, že kam se kouknu, tam nějaká tečka. Ještě si holka vezme tečkované triko. To už je vrchol!! Provokace. Jdu ji ztrestat.

 

12.30

Tak nic. Vše odpuštěno. Holka mi vysvětlila, že nemohla jinak. Že mne nechtěla rozčílit. Že nebylo jiné volby. Puntíkované triko bylo jediné volné. Na ostatních spali tečkovaní despotové. No dobře. Mám pochopení. Odpouštím jí. Každá chvíle, kdy spí a je klid, je vzácná. Chápu, že je nechtěla budit. I holka má právo na chvíli, kdy nemusí být ve střehu. Odpustil jsem jí. A abych jí byl oporou, sepsal jsem jí základní, zásadní a podstatný spis. Nazval jsem ho Zásady bezpečnosti práce aneb Bacha, jsou všude.

KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (38) – Erupce

3. 8. 2008 13.40 Nemám rád zmatečné požadavky. Nevim, proč bych měl lézt ze spisovny dolů, když jsem vylezl teprve před chvílí nahoru. Nepolezu dolů jen proto, že si holka myslí, že bych měl. Jsem tu spokojenej. Mám dobrý výhled. Hřeje tady slunce. A hlavně se sem nedostanou tečkovaní narušitelé.
 

14.15
Jsem vděčnej kocour. Jsem vděčnej holce. Velké. Díky ní vím, že nemám slézat ani náhodou. Je za chalupou. Holka. Nadává nahlas. Proklíná nějakého makovce. Prý vylezl na dřevník zrovna ve chvíli, kdy všechny holky chtějí jít pro housky a noviny. Nejsem blbej kocour. Mám zkušenosti. Bohaté. Vždycky, když jdou holky pryč, naženou nás do kuchyně. Prý bezpečnostní opatření. Prý hlavně kvůli nějakému blbovi, který mívá snahu je doprovázet. Nevim, koho myslí. Už jsem s nimi byl v lese na pasece, na kopci na malinách i na cestě k hájovně. A žádnej blb tam s námi nešel.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN