Louk

AUKCE: Tři poutka v barvách duhy…

logo rádio DedeTři poutka v barvách duhy pěkně vypnutá na podkladu ve vkusném rámečku, něco jako základ sbírky motýlů… nadhodila Zana v červnové diskuzi k Půlkulaté aukci.

 

 

 

Ano, milí přátelé, podzim ťuká na dveře a s ním se nezadržitelně blíží jubilejní pátá zvířetnická aukce. Dede má poutka do dražby bezpochyby již uháčkovaná a co vy ostatní?

Patrně jste zaznamenali, že osvědčená velitelka předchozích aukcí RenataE se z časových důvodů musela organizování vzdát, a proto se ujímám převoznického vesla, neboť by byla veliká škoda, aby tradice zanikla. Opět budeme mít možnost udělat sobě či blízkým radost originálním dárkem a zároveň koupí předmětu přispět zvířatům v nouzi. Rovněž se budou, stejně jako v předchozích letech, vykupovat předměty zvláštního určení. Příjemci vám budou představeni v samostatném článku.

ČLOVĚČINY: Prolínání aneb příběh nejen o mopsovi

Milí Zvířetníci, ráda bych se s vámi podělila o jeden podivuhodný příběh. Nepochybně by si zasloužil lepšího vypravěče, protože vážnější poloha mému stylu psaní nesvědčí, ale nešť, spoléhám na vaši čtenářskou shovívavost.

 

 

Již drahně let mám známou, říkejme jí třeba Eva. Vídáme se jen zřídka a pracovně, ale padly jsme si do noty a tak pokaždé, když se sejdeme, dojde i na osobnější hovor. Pochopitelně brzy přišla řeč i na psy. Vyšlo najevo, že Eva svého času měla mopse. První a jediné životní zvířátko.

KOČKY: Index tělesné hmotnosti aneb povídání o kočkách a myšech

„Každý, kdo uvažuje o životě na ostrově, musí být tělesně zdatný a při síle a výhodou je snížená inteligence“ napsala Betty McDonaldová o bydlení na ostrově Vashon. Odmyslíme-li ostrov, zdá se, že totéž platí pro žití v našem severském sídle zvaném Cvrliky.

 

 

Tělesná zdatnost je samovolně posilována zvýšeným pohybem. O zdatnost duševní, jež nesouvisí s inteligencí, nýbrž s pevnými nervy, mě systematicky obírá mourovatý kocour Čenda, přezdívaný Bedřich. Na rozdíl od svého podstatně plaššího dvojčete, drobné trojbarevné Fany, zvládl přesun z výspy na severské území bravurně. Do druhého dne se oklepal z újmy způsobené stěhováním a zvědavě se dral z chajdy ven průzkumničit. Zatímco jindy svobodomyslnější Fany se několik týdnů držela doma, její opráskaný bratr si rychle přivykl, sebevědomě vyhnal sousedovic kocoury a ovládl území.

PSI: Kulový blesk aneb jak jsem k Jessfíglovi přišla

Milí Zvířetníci, někteří víte, jiní z náznaků tušíte nebo se možná i s obavami dohadujete o dění v Louk smečce. A tak dovolte pár vět úvodem na vysvětlenou, než dojde na zvířenu.

 

 

 

Cesta za prací mě zjara zeměpisně posunula o sto třicet kilometrů severněji. Nejprve do provizorního působiště ve služebním bytě se dvěma dalšími kolegyněmi a od léta už nastálo. Takže konec západní výspě, nyní se hlásíme k už tak silné polární sekci :)

PSI: Poslední buldočí hlásání

Milí Zvířetníci, nepíše se mi lehko, leč vzhledem k tomu, že osud šviháka lázeňského je bezprostředně spjatý s vámi všemi a se Zvířetníkem jako takovým, nezbývá mi, než se s vámi podělit o následující zprávu. V pátek 6. 7. 2012 Pedro přešel za Duhový most.

 

 

Ještě v době Podmitrova byl ve své vrcholné životní kondici, užíval si života naplno, proháněl velké psí holky a svižně vybíhal schody nahoru i dolů, což byl vzhledem k vrozenému hendikepu obdivuhodný výkon. V červnu se však jeho pohyb nenadále zhoršil, darmo jsme pátrali po příčině. Klidový režim pomohl a buldok se pomalu vracel na „své“, když došlo k dalšímu zlomu.

ZPRÁVA: Jarní setkání Podmitrov 2012

Tramtadadááá! Slyšte, slyšte! Jaro se kvapem blíží a s ním i tradiční velké setkání Zvířetníků, které letos připadá na víkend 18. – 20. 5. 2012.

 

 

 

Vracíme se na místo činu, do krásného a k pejskům nadmíru vlídného prostředí Podmitrova na Vysočině (mapa). I letos bude akce pojata odpočinkově, především jako příležitost k setkání v přátelském duchu.

 

Podrobnosti budou součástí Závazné přihlášky a Propozic, které obdržíte zanedlouho. Nedočkavci mohou osvěžit paměť a nahlédnout k minulému setkání na Hadopasy či do loňských článků moravských sester a Dede.

 

 

ČLOVĚČINY: Varské requiem

V uplynulých třech letech, vždy na podzim, kdy Vary bývají nejkrásnější, se v doprovodu Pedrona vydávám do starých končin. Do srdce Varů, kde jsem strávila dětství. Po odstěhování v roce 1987 nebylo příliš důvodů se vracet. Malebnost podzimu, příležitost změnit obvyklou vycházkovou trasu a přítomnost buldočíka mi dávají záminku i odvahu k návratu. A věřte, že odvahy je zapotřebí. Pro člověka, který ta místa měl rád, a má je v sobě hluboce vtištěná, se jedná o akt lehce masochistický. Vary poslední dobou nemají právem dobrou pověst.

KALENDÁŘ: Příprava na další ročník

Milí Zvířetníci, slyšte, na vědomost se dává, že přípravy dalšího ročníku kalendáře jsou v plném proudu J. Informujeme vás s předstihem, neboť oproti letošku dojde ke změně, tak ať nejste zaskočeni a máte dostatek materiálu k výběru.

Při volbě tématu jsme vycházeli z vašich názorů a připomínek na Hadopasech i v emailech. A protože hlas lidu ;-) byl vcelku jednoznačný, rozhodli jsme se bez dalšího hlasování vyhlásit pro příští rok téma: Momentky ze života zvířat. Jak název napovídá, neomezíme se pouze na domácí mazlíky. Prostor bude dán i fotografům, kteří nejsou v majetku domácího živočicha. Každý bude moci zaslat opět tři fotografie, nejlépe různodruhové a o výsledné podobě kalendáře rozhodne váš vkus a výběr při hlasování.

ROZCESTNÍK: Boheminium

Zabloudíte-li při svých toulkách do západočeského lázeňského trojúhelníku a nejste-li až tak příznivci ozdobných fontánek, event. máte s sebou psa (a tudíž vaše návštěva kolonád a dalších typických atrakcí není vítána), můžete navštívit Boheminium.

Boheminium je naučně-poznávací park na východním okraji Mariánských Lázní, plný modelů významných historických a technických staveb České republiky. Otevřený byl v roce 1999 a od té doby každý rok přibývají další modely. Makety staveb v měřítku 1:25 jsou umístěny v příjemném anglickém parku a hravější povahy možná potěší, že některé z modelů jsou funkční.

PSI: Pedro záchranářem

Takový vcelku obyčejný březnový páteční večer byl. Po několika velmi teplých dnech se navečer přehnala bouřka a vzduch se příjemně pročistil. Zaváhala jsem, zda připravenou x-tou variantu na ovocný koláč od Jováskových dát péct už před odchodem na venčící vycházku. Naštěstí byl tento úkon odložen. (Nikoli z opatrnosti, nýbrž ve snaze nesežrat zmíněné pečivo ještě teplé před spaním).

V půl desáté jsme s Pedroněm vyrazili na naši obvyklou večerní půlhodinku. Venku drobně mžilo a po předchozím vydatném dešti se ve světle pouličních lamp blyštěly louže. Pedro si pročítal vzkazy a sem tam něco připsal, několika bažinkami se protáhnul, klacík obobroval a nic nenasvědčovalo tomu, že se tento večer vymkne stereotypu a události naberou spád.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD