Krakonoš

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Bílé Karpaty; Toříč pavoukonosný a hořec bezlodyžný

Ještě jsem ani nestačil zpracovat fotografie ze Svince a přišel mail. Pražský kolega napsal, že ten brněnský našel v Bílých Karpatech velmi vzácný toříč pavoukonosný a dokonce hned dva kousky a že tam druhý den chce jet a jestli tam něco jede a jak. Okamžitě jsem odepsal, že jej tam vezmu, protože o tom, že se tam tahle vzácnost objevila vím už dlouho, věděl jsem i kde roste, ale přímo na místě jsem ji nenašel. Takže domluveno a zítra jedem.

 

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Naše orchideje – vstavač bledý

Vstavač bledý je zajímavý ze dvou důvodů: rozkvétá nejdřív; někdy už koncem března a je to jediný náš zástupce rodu, který kvete bíle, přesněji bíložlutě. Jedná se o v Čechách poměrně vzácnou orchidej, celkem čtyři lokality s malým množstvím nepříliš fotogenických rostlin jsou u Konstantinových lázní, Žlutic, Rovné u Strakonic a poblíž Lázní Bělohrad.

 

Takže pokud se chceme pokochat větším množstvím pěkných rostlin, musíme na Moravu do okolí Zlína a Starého Jičína. A právě posledně jmenovaná destinace je velmi zajímavá, protože kromě vstavače bledého v hojném množství se tam dá najít i jeho kříženec se vstavačem mužským – vstavač Lorezův.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Vstavače českého středohoří

Krásný den a šeptanda mne zlákaly k výletu na Úštěcko. Prý už kvetou. Byla to pravda; na známé loučce jsem našel stovky nakvétajících i plně rozkvetlých vstavačů osmahlých (orchis ustulata).

 

 

Vstavač osmahlý je v ČR znám nyní už jen z několika málo lokalit, na Horažďovicku a Litoměřicku. Dříve byl velmi hojný, ale začal masivně mizet, i když v poslední době se pomalu začíná znovu objevovat na několika málo místech původního výskytu a na místech, kde přetrval jeho populace mohutní a dobře prosperuje.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (23) Dobří holubi se vracejí, ale občas jinam

krakonoš_logoNejsou montáže, jako montáže. Hradecké sdělovací dílny, u nichž jsem svou pracovní kariéru začínal, byli jen drobní příštipkáři a největší akce, kterou jsem u nich zažil, byla montáž selektorových zařízení na trasách Rakovník – Kladno a Rakovník – Žatec.

 

Šlo o to, že podél trasy bylo jedno dvoudrátové vedení, na které byly paralelně napojeny speciální telefony ve všech stanicích a traťových okrscích. Systém byl řešen tak, že pokud některá stanice zvedla sluchátko, vyslal se do vedení obsazovací impuls a všechny ostatní stanice se odpojily; na telefonech se rozsvítila červená žárovka, na znamení, že vedení je obsazeno.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (21) Čtyři roky jsem v Praze študoval, ani jednu pannu nemiloval…

krakonoš_logoPo návratu z odvodu, a definitivní rozlúčky s veškerou khaki blbostí, kdy už jsem měl podanou přihlášku na Střední průmyslovou školu dopravní, obor Z nastala otázka, co s načatými dvěma roky, respektive školním rokem, neboť nástup do školních škamen připadal v úvahu až k 1. 9. 1968.

 

Takže jsem nastoupil do pracovního poměru na dobu určitou a sice na SUDOP, jako samostatný technický kreslič. V obci nastalo velké divení; moji spolužáci se doma objevovali velmi sporadicky a v zeleném, zatímco já jezdil domů pravidelně a spokojeně pobíhal po melouchách v civilu. Drbostroj pracoval na plné obrátky, ale mlel prázdnou slámu.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (22) Kantorské extempore

krakonoš_logoVážení, nejde o apríl, ale o to, že škola, kterou jsem čerstvě absolvoval, potřebovala někoho, kdo by v dílnách učil sdělovací a zabezpečovací techniku. A protože mi v době, kdy jsem maturoval, bylo už 24 let, (mládí na odchodu, do důchodu daleko), měl jsem maturitu a byl jsem vyučený, navíc s rokem praxe na montážích, usoudil pan ředitel, že by se jaksi dalo.

 

Finančně to tehdy moc zajímavé nebylo, ale vidina několika prázdnin, místo dvou týdnů dovolené, byla lákavá, takže jsem to vzal. Zároveň jsem byl také přihlášen na pedagogickou fakultu Karlovy univerzity, kde jsem, už během práce, docházel na třísemestrový švindlkurs pedagogického minima, který jsem bez potíží zvládl.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (20) Vojna není kojná

krakonoš_logoPrvní rok svého pracovního nasazení jsem prožil v klídku a pohodě. Věčně někde v čudeli, volné pátky, stále nová pracoviště, noví lidé, někteří i mimořádně zajímaví, či spíše zajímavé.

 

Práce jen tolik kolik jsme sami chtěli, pracovní doba libovolná, (do třicátého to musí být zkolaudované a udělejte si to, jak chcete a kdy chcete), nikdo neotravoval s ČSM, prvním májem a jinými podobnými zvrhlostmi. Doma oprávněná, byť silně přehnaná pověst proutníka a větroplacha, která mne spolehlivě chránila před ataky vdavekchtivých dívek a jejich maminek.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (19) Jak jsem začal budovat socialismus

krakonoš_logoZ učiliště jsem si, kromě manuálních a teoretických dovedností odnesl i, jak se později ukázalo, naivně zcestný názor, že pracovní proces je věcí radostnou, a že všichni bez rozdílu, radostně a s nadšením plní svěřené úkoly, vedeni neutuchajícím zájmem o dobro celku a touhou po šťastném pocitu z dobře vykonané práce. Doma to tak fungovalo a mě to připadalo naprosto normální a samozřejmé.

 

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (18) Z učedníka tovaryšem

krakonoš_logoTřetí ročník pomalu končil. Svět železniční sdělovačiny a zabezpečovačiny už pro mne neskrýval žádná tajemství, dokázal jsem si hladce poradit se vším, co se v r. 1966 na dráze v tomto odvětví používalo. Nastala doba závěrečných učňovských zkoušek.

 

Nejprve produktivní práce: jednak výroba drátových forem pro releové skříně tehdy dokončované třeskuté novinky – dálkově ovládané zabezpečovací zařízení na trati Plzeň – Cheb. V Plzni, v sídle Správy dráhy v Purkyňově ulici, bylo vybudováno centrální stavědlo, které mělo tři zadávací pulty a ohromný reliéf kolejiště celé trati.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (17) Koleje, bába tě poleje

krakonoš_logoPředem se omlouvám, ale cosi mi říká, že by bylo dobré poněkud odbočit a poreferovat, proč se na dráze sděluje a zabezpečuje.

 

 

 

První železniční nehoda se na našem území stala hned při zahájení železničního provozu na první železniční trati z Brna do Břeclavi, a sice ve Vranovicích. Došlo k velkým materiálním škodám a ztrátám na lidských životech. Vlaky mají totiž proti silničním vozidlům dvě nevýhody: jsou velké a těžké, takže k zastavení potřebují ujet dlouhou brzdnou dráhu a jsou otroky kolejí, takže mohou jet jen tam, kam je koleje zavedou.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD