Krakonoš

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Je to blízko, nebo daleko?

Kvííík, kvííík, brrr, brrr… Sedím v křesle, sleduji Zoom a přemýšlím, odkud to jde. Z debilgrafu to není, z kocourka také ne, ten leží vedle mne na svém polštářku, stočený do klubíčka, takže ve večerním šeru vypadá, jako ušatý kravinec a okolní dění je mu dokonale u zadku.

 

 

Kvííík, kvííík – aha, mobil. Takže do pracovny, odpojit od nabíječky a…

Ahoj, prosím tě, nevíš, kde by se dala nafotit nějaká cordata a eventuelně i monophylosa?

Vím a možná, že zrovna pokvetou, doba by odpovídala. A což takhle nějaký atrorubens, dal by sis?

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Na šípkové, nebo se zelím? Aneb všechno souvisí se vším

Nepropadejte panice, na vaření jsou tu jiní, já zůstanu u kytiček, jde o místo, které dnes navštívíme a které proslavili pánové Hrabal a Menzel – Kersko.

 

 

Do Kerska se dostaneme buď přímo, busem č. 398 – Linka Černý most – Poděbrady, nebo vlakem do Poříčan a pak busem 429 – Poříčany – Semice, nebo individuální dopravou po silnici č. 11, zvané Staré Poděbradská přes Počernice, Nehvizdy, Mochov, Starý Vestec a Velenku, nebo můžeme sjet z D 11 na exitu 18 (Český Brod/Lysá). Po projetí Velenky vjedeme do lesa a okamžitě uvidíme šipku doleva s nápisem KERSKO.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Ten nejvyšší

O střevičnících jsme si minule řekli, že mají ze všech našich orchidejí největší květy, ale výškový rekord nedrží. Většina našich orchidejí jsou rostliny výškově skromné a když nějaký povedený exemplář doroste do 25 – 30 cm, je to úspěch. Výjimkou, potvrzující pravidlo, je vstavač nachový.

 

Vstavač nachový (orchis purpurea), je vápnomilný druh, silně závislý na vhodném půdním mikroklimatu, takže jej najdeme jen na půdách neutrálních až středně zásaditých. Je sice teplomilný, ale dobře snáší i zastínění až do středně hustě zapojených korun stromového patra. Druh je silně závislý na podhoubí, bez kterého nepřežije, takže pokusy o přesazování skončí vždy špatně. Běžně dorůstá do výšky 10 – 30 cm, ale…

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Toříče – orchideje, které dovedly opylování k dokonalosti

Z minulého dílu už víme, jaká je rozmnožovací strategie orchidejí a jak si tato skupina rostlin zajišťuje tvorbu maximálního množství (bohužel nebo bohudík?) semen a jejich šíření na velké vzdálenosti. Jenže chybička se občas vloudí; pilná včelka s brylkami místo na další orchidej, odletí na jinou rostlinu, nebo do úlu a úroda pylu tak přijde vniveč.

 

Když si k tomu připočteme, kolika semenům z mnoha milionů se povede vyklíčit a dorůst do prvního zeleného listu, (a jak dlouho to trvá), nelze se divit tomu, že orchideje jsou u nás vzácné. Jediný rod, který to má dokonale vychytané, jsou právě toříče.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Orchideje – trocha vědy

Milí příznivci orchidejí a rostlin všeobecně, omlouvám se a sypu si popel na hlavu, ale občas je, v zájmu lepšího pochopení toho, čím vás hodlám nadále krmit, trocha osvěty nutná. Upozorňuji, že vás nehodlám unavovat vyšší vědou, vše, co se tu dočtete bylo za mých mladých let náplní hodin biologie na ZDŠ a, bohužel, (nebo bohudík?) si to i po 55 letech, (ten čas ale letí, co?), pořád ještě pamatuji.

 

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Bílé Karpaty; Toříč pavoukonosný a hořec bezlodyžný

Ještě jsem ani nestačil zpracovat fotografie ze Svince a přišel mail. Pražský kolega napsal, že ten brněnský našel v Bílých Karpatech velmi vzácný toříč pavoukonosný a dokonce hned dva kousky a že tam druhý den chce jet a jestli tam něco jede a jak. Okamžitě jsem odepsal, že jej tam vezmu, protože o tom, že se tam tahle vzácnost objevila vím už dlouho, věděl jsem i kde roste, ale přímo na místě jsem ji nenašel. Takže domluveno a zítra jedem.

 

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Naše orchideje – vstavač bledý

Vstavač bledý je zajímavý ze dvou důvodů: rozkvétá nejdřív; někdy už koncem března a je to jediný náš zástupce rodu, který kvete bíle, přesněji bíložlutě. Jedná se o v Čechách poměrně vzácnou orchidej, celkem čtyři lokality s malým množstvím nepříliš fotogenických rostlin jsou u Konstantinových lázní, Žlutic, Rovné u Strakonic a poblíž Lázní Bělohrad.

 

Takže pokud se chceme pokochat větším množstvím pěkných rostlin, musíme na Moravu do okolí Zlína a Starého Jičína. A právě posledně jmenovaná destinace je velmi zajímavá, protože kromě vstavače bledého v hojném množství se tam dá najít i jeho kříženec se vstavačem mužským – vstavač Lorezův.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Vstavače českého středohoří

Krásný den a šeptanda mne zlákaly k výletu na Úštěcko. Prý už kvetou. Byla to pravda; na známé loučce jsem našel stovky nakvétajících i plně rozkvetlých vstavačů osmahlých (orchis ustulata).

 

 

Vstavač osmahlý je v ČR znám nyní už jen z několika málo lokalit, na Horažďovicku a Litoměřicku. Dříve byl velmi hojný, ale začal masivně mizet, i když v poslední době se pomalu začíná znovu objevovat na několika málo místech původního výskytu a na místech, kde přetrval jeho populace mohutní a dobře prosperuje.

KRAKONOŠOVO VZPOMÍNÁNÍ: (23) Dobří holubi se vracejí, ale občas jinam

krakonoš_logoNejsou montáže, jako montáže. Hradecké sdělovací dílny, u nichž jsem svou pracovní kariéru začínal, byli jen drobní příštipkáři a největší akce, kterou jsem u nich zažil, byla montáž selektorových zařízení na trasách Rakovník – Kladno a Rakovník – Žatec.

 

Šlo o to, že podél trasy bylo jedno dvoudrátové vedení, na které byly paralelně napojeny speciální telefony ve všech stanicích a traťových okrscích. Systém byl řešen tak, že pokud některá stanice zvedla sluchátko, vyslal se do vedení obsazovací impuls a všechny ostatní stanice se odpojily; na telefonech se rozsvítila červená žárovka, na znamení, že vedení je obsazeno.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD