Každý aparát dnes má volbu MAKRO a prodává se spoustu MAKRO příslušenství. Obvykle jde však jen o reklamní slogan ve stylu používání slov super a hyper.

Jaro se nezadržitelně blíží, ze země začínají rašit krásné jarní květy, pupeny se nalévají a stromy a keře se za pár dní obalí květy. Vylétají včely a další hmyz a příroda se probouzí k jarnímu shonu. Ve fotografovi to vyvolává touhu všechno to pučení a shon zachytit a to pěkně zblízka a v detailu.

Je to jenom módní vlna? S panoramaty se poslední dobou roztrhl pytel. Dokonce se objevily kompakty, které tvrdí, že panoramata přímo fotí. Není to ale pravda, většinou se jen jedná o fotku s poměrem stran protaženého obdélníku.

Panorama ale zachycuje více, než jen pohled jedním směrem. Je to obraz, který zobrazuje okolí v různých směrech při otáčení na místě. K fotografování panoramat potřebujeme stativ se speciální otočnou hlavou a spoustu dalšího vybavení. Nebo ne? Zkusíme si udělat panorama co nejjednodušeji.

Nejprve musíme jet na výlet. Nejlépe se Zvířetníkem do Podmitrova

Podmitrov

Uzávěrka kalendáře se blíží. Nastal čas skončit experimenty s momentkami a začít fotit pohyb. Na tenhle článeček se chystám od vyhlášení tématu kalendáře 2013. Už jsem dokonce měl něco napsané, ale nelíbilo se mi to. Tak znovu.

Focení pohybujících se objektů, třeba zvířat, je již disciplína lehce pokročilá. Měli bychom přemýšlet nad tím, jak statickou fotografií vyjádřit dynamický pohyb. Na rozdíl od běžných dokumentačních fotek bychom již při stisku spouště měli přemýšlet nad výsledným obrazem. Dle teorie se pohyb na fotografii vyjadřuje vztahem ostrosti fotografovaného objektu a pozadí. Matematicky je to jednoduché. Máme celkem čtyři možnosti.

Původně jsem si myslel, že budu psát jen o technice zpracování fotek a výběr témat nechám jen a jen na autorech. Ale takové téma jako podzim prostě nemohu opomenout. Pro fotografa, zejména krajinného, je to nejkrásnější období v roce.

Je tady podzim. Listí se barví zlatě a červeně, ranní mlhy střídá již nízko se pohybující slunce. Jedno z nejkrásnějších období pro focení krajiny. Slunce vytváří delší stíny, které zvýrazňují reliéf krajiny a zároveň intenzita slunečního záření již není taková jako v létě, takže rozdíl v osvitu osvětlených a zastíněných částí není tak ostrý. Stíny mohou být prokreslené a zároveň světla zářivá, zdůrazněná teplými tóny zlatožluté a červené. Co více bychom si mohli přát?

Motto: „V mé nepřítomnosti patrně vyprávěl mým přátelům smyšlené lovecké historky. Jen tak si mohu vysvětlit to, že mě několik známých dam překvapilo v kavárně žádostí, abych jim vykládal, jak jsem zabil žraloka stativem fotografického aparátu.“ Zdeněk Jirotka, Saturnin.

Ostrost snímku ovlivňuje zaostření objektivu, ale také čas snímání. U rychlejších pohybů je často snímek rozmazaný, protože po dobu expozice se objekt pohne. Nebo se pohne fotoaparát. Čím je doba expozice delší (špatné světelné podmínky atd.), tím je pravděpodobnost pohybu aparátu větší. A nemusí to být zrovna opilecký třes, co aparátem pohne. Obecně se dá říct, že v ruce se dá udržet doba expozice přibližně 1/(2*ohnisková_vzdálenost). Pokud tedy fotím cca 50 mm objektivem, je to asi setina sekundy, pokud 500 mm teleobjektivem, je to tisícina sekundy. To platí pro focení bez stabilizátoru obrazu.

Pomalu se blíží páté velké setkání Zvířetníků. Každé přináší spoustu zážitků, které si chceme v budoucnu připomenout, třeba povedenou fotografií.

Setkání Zvířetníků je velkou, rozmanitou akcí, kde se můžeme setkat snad se všemi typy fotografických scén od momentek, přes krajinky až po aranžované fotografie. Na setkání v Doksech se jako témata nabízely Coursing, Agility, Soutěž co kdo umíme, Lidé, Táborák, Vlastní kemp, Okolí, Charita. Každé z nich dávalo příležitost vidět setkání z jiného úhlu a stálo by za samostatné povídání.

Nebojte se, nebudu zde rozvíjet katastrofické vize konce světa Jako obvykle se jedná jen o pár postřehů z fotografování…

Dnes bych chtěl ukázat dva jednoduché triky k vylepšení fotek. Znáte to. Snažíte se vyfotit krásnou scenérii a výsledek je sice ostrá fotka, která zachycuje to, co chceme, ale je to nějaké jiné, než si pamatujeme. Rovnoběžky mají tendenci se protnout mnohem blíže, než v nekonečnu a hladina moře či rybníka se rozhodně vodorovinou nazvat nedá.

Také se na vás občas obrací příbuzní či známí s větou: „Ty fotíš, poraď mi teda, jaký foťák mám koupit pro syna, dceru babičku strýčka…? Podle presentace fotek zvířetníků na Rajčeti i jinde odhaduji, že se s takovými otázkami setkává velká část z vás. Podobné dotazy mne vedly k zamyšlení nad tím, co mám vlastně doporučovat. A protože bychom si podobně měli počínat, i když kupujeme foťák sami sobě, přidal jsem to (si).

Koupě předmětu, jako je foťák, má spoustu aspektů, podle kterých se rozhodujeme. Parametry přístroje, dostupnost servisu, záruka, možnost dodatečného dokoupení doplňků, výskyt prodejce v „domácím“ regionu a v neposlední řadě též sympatie, které v nás zaměstnanci či majitelé dané prodejny vzbuzují.

Vánoční a následující novoroční svátky jsou zde. Nastává období rodinných a přátelských setkání. Při té příležitosti je nezbytností se vzájemně fotografovat a výsledek své práce pak samozřejmě presentovat buď tištěný, nebo na monitoru počítače, televizi či webu. Mé dnešní zamyšlení je inspirováno snahou podělit se o zkušenosti s pořízením a úpravou fotografií v tomto specifickém prostředí.

Začneme vlastním pořízením snímku. Ve většině případů jsou vánoční fotografie pořizovány v místnostech a povětšinou také za tmy, takže přirozeného osvětlení máme opravdu pomálu. Musíme si tedy pomoci umělým osvětlením. V podstatě máme dvě možnosti: nasvícení scény reflektory nebo bleskem.