Helena Beinish

HOST DEDENÍKU – Helena: Saharonim – prastará oáza uprostřed pouště

V srdci Negevské pouště, uprostřed vyprahlého kráteru Machteš Ramon najdeme místo jménem Saharonim.  Pramen Ein Saharonim je jediné místo v celém kráteru, kde se celoročně vyskytuje voda. Je to malý zázrak uprostřed pouště.

 

 

Jen sto metrů od něj najdeme zbytky nabatejského chanu, také nesoucího jméno Saharonim. „Chan“ znamená karavanseráj, hostinec pro karavany procházející po Kadidlové stezce, která vedla z Arabského poloostrova do Petry v dnešním Jordánsku, a dále přes Negevskou poušť až k pobřeží Středozemního moře na území dnešního pásma Gazy. Odtud se zboží posílalo po moři do Evropy. Dnes tam najdeme jenom zbytky relativně velké budovy, kde byli ubytováni lidé spolu s velbloudy. Kdysi to bylo jedno z míst, které zajišťovalo přežití karavany na cestě pouští.

HOST DEDENÍKU – Helena: Voda v poušti

V Izraeli teď končí zima. A zima, to znamená období dešťů. Každou zimu se v poušti stane zázrak, někdy menší a někdy větší. Suchá vádí ožijí vodou a stanou se z nich zurčící řeky. Ne každý rok ožijí všechna vádí. U některých k tomu dojde jen jednou za několik let. Letos se stal ten větší zázrak – ožila i místa, kde bychom to ani nečekali. Jen pár příkladů, abyste si udělali představu.

 

Podívejte se na fotky přehrady v Jerucham a vádí Revivim v obvyklém stavu. Jedná se o umělé jezero uprostřed pouště. Přehrada je většinou suchá, žádná voda dolů nepřepadává, někdy po deštích je maličko vody pod ní, jako zde na fotografii, většinou ani to ne.

HOST DEDENÍKU – Helena: Jak se žije s raketami

Za tu dobu, co žiji v Izraeli, jsem dostala několikrát nabídku psát o svých zkušenostech s raketovými útoky z Gazy. Dosud jsem se tomu vyhýbala, protože to není v Izraeli každodenní realita a nechtěla jsem, aby to první, co se Čechům vybaví při zmínce o Izraeli, byly rakety. V poslední době jsem ale došla k závěru, že je lepší zpráva někoho, kdo tu žije než různé dohady na základě zkresleného TV zpravodajství.

 

HOST DEDENÍKU – Helena: Jak změnit poušť v oázu

Jako Češka žijící v Negevu hrozně obdivuji, jak Izrael kultivuje Negevskou poušť a v nehostinné pustině vytváří další a další příjemná místa k životu. Je vůbec pozoruhodné, co všechno může v poušti vzniknout. Zcela nesystematicky tu zmíním pár zajímavostí, kterých si všimnete při cestách po Negevu.

 

 

Negevská poušť tvoří přibližně dvě třetiny plochy Izraele, ale žije v něm jen lehce přes osm procent obyvatel Izraele (z toho tři čtvrtiny tvoří Židé a čtvrtinu Beduíni). Nejdůležitější je samozřejmě voda. O vodu v Negevu se stará především organizace jménem Keren Kajemet Lejisrael (KKL) neboli Židovský národní fond, spravující půdu.

 

Liman

HOST DEDENÍKU – Helena: Jak se žije v Negevu

Když jsem se před třemi lety přestěhovala do Izraele, samozřejmě jsem chtěla žít v Tel Avivu, jako většina přistěhovalců, kteří většinou volí mezi Tel Avivem a Jeruzalémem a o jiných místech neuvažují. U mě vyhrál Tel Aviv kvůli moři a možnosti práce na české ambasádě.

 

Řízením osudu jsem však po roce skončila na jihu, v největším městě Negevské pouště jménem Beerševa. Někteří z vás si určitě pamatují z četby bible, že Abrahám založil v okolí Beerševy sedm studní, jeho syn Izák tam prožil skoro celý život a že území starověké Izraele sahalo „od Danu po Beerševu“. Podle Abrahámových sedmi studní se také město jmenuje a některé z nich tam můžete vidět dodnes.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN