Bylo, nebylo. Naskytla se natolik odborně zajímavá možnost stáže v Americe, že jsem já, coby milovnice cestování stylem „dám si k svačině Rozcestník“ začala vážně uvažovat o tom, že bych tam jela.
Váhala jsem dlouho – moje angličtina má k dokonalosti hodně daleko, letadlem jsem dosud nikdy neletěla. Nakonec jste mi s tím sebráním odvahy docela dost pomohli.
Tak jsem tam podala přihlášku, přežila telefonickou konverzaci s jedním z tamních profesorů (účel – zjištění motivace a stavu mojí angličtiny) a dlooouho se nedělo nic. Tak jsem tak trochu doufala, že to třeba nevyjde. Ale pak mi přišlo, že je stáž schválená, takže začalo zařizování. Nejdřív to vypadalo, že na měsíc do Ameriky nebudu potřebovat vízum vůbec, nakonec to (vzhledem k tomu, že na část nákladů jsem měla stýpko od američanů) vyšlo na poměrně komplikované vízum.