Gurmánka Šárka Škachová

PÁTEK S GURMÁNKOU: Recepty s atmosférou první republiky

Dnes jsem se zastavila u prvorepublikového stolu a pohlédla do kuchyně na jídla, která nebyla nikterak opulentní, zato se skladba jídelníčku řídila mnohem víc ročním obdobím a suroviny pocházely téměř výhradně z regionu. I když byla surovinová základna i kuchyňské vybavení v mnohém skromnější, šikovné hospodyně dokázaly ve svých malých domácích kuchyňkách vykouzlit tu poetickou krásu, která se z moderních kuchyní nadobro vytratila.

 

Pojďme zavzpomínat na staré časy, prolistovat pár starých kuchařských knih, oprášit jídelní servis ze slavného českého porcelánu, položit na stůl bílý damaškový ubrus a přenést se tak o 100 let zpátky. Třeba k prezidentskému stolu.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Jihočeská cmunda

U nás na jihu Čech se bramborákům říká cmunda. Pustila jsem se do klasického neošizeného receptu, protože ten je nejlepší a nic lepšího ještě nikdo nevymyslel a nevymyslí. Alternativy s cuketou atd., nepovažuji za pravou cmundu, ale v mé kuchyni se jich také nezříkám.

 

 

Zpátky ke cmundě, protože právě tu jsem dnes doma slíbila připravit. Už jsem nemohla poslouchat řeči o tom, že pořád něco v kuchyni klohním, ale bramborákům se vyhýbám. A když už se do nich pustím, tak z toho vyjdou malé bramboráčky.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Lívance jako za starých časů

Když myslím na lívance pro tento příspěvek, tak vidím lívance kynuté, pečené jako za starých časů. Mám totiž na mysli obyčejné a poctivé lívance, které se pekly v lívanečníku posazeném na žhavém tálu dobře vyhřátých kamen. Když se na talíři pocukrovaly a nesly se na stůl, vonělo to v celé chalupě.

 

Moje babička nám je často připravovala, proto znám skoro zpaměti každý její pohyb. Moje maminka lívance také dělávala, ale už se u toho obešla bez kamen na dřevo a časem klasický lívanečník vyměnila za moderní teflonový. Ani já jsem na lívance nezanevřela. Jen z teflonového lívanečníku jsem zase nostalgicky zběhla k samotnému prazákladu a pořídila si poctivou litinu. Tepelné zdroje i pánve se sice měnily, ale klasický recept neztratil nic ze svých půvabů.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Jablka s křenem, aneb vitamíny na celou zimu

Proč chodit pro vitamíny do lékárny, když odjakživa rostou v našich zahradách a na mezích za humny? Jablka s křenem připravená začátkem října nám vydrží jako čerstvá celou zimu. Výhodou je i fakt, že není třeba ovládat žádné čáry máry z oboru konzervace. Bude stačit jedna velká mísa, dobře přikrytá a uložená v chladu.

 

Letošní úroda jablek byla přímo skvostná. Noční mrazíky báječně pomohly vymalovat jablečné slupky pěknou rumělkou. A jak jsem si všimla, dařilo se i křenu.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Pelmeně a pirohy aneb vařené taštičky na slano i na sladko

V oblibě je má celá východní Evropa, ale já jsem si na nich pochutnala v Polsku. Tak jako na Slovensku, tak i na polské straně mají rádi plněné taštičky, tzv. pirohy. Na Ukrajině a v Bělorusku tíhnou k varenikům. Plněné taštičky jsou tak oblíbené, že se stávají čím dál dostupnějším pouličních jídlem a před pirohárnami stojí fronty.

 

 

Pelmeně a pirohy

 

Potřebujeme:

 

Nádivka pro pelmeně:

500 g masa, 200 g cibule, 1 malá lžička soli, mletý pepř, špetka mleté papriky, špetka mletého koriandru nebo kořeněná směs dle vlastní chuti (chuť masa by měla zůstat vždy výraznější, proto méně koření je vždycky více)

PÁTEK S GURMÁNKOU: Houbové škvarky aneb houby v sádle

Houbová sezóna je v plném proudu, proto se na plotnách postupně provětrají všechny tradiční houbové receptury. U nás doma určitě dojde i na křupavé houbové škvarky, které se dají pár týdnů v chladu uschovat.

 

 

Pevné hřibovité houby očistíme a nakrájíme na menší kostičky. V rozpuštěném sádle při mírné teplotě houby zahříváme tak dlouho, dokud se nestanou na povrchu křupavými. Poté je namačkáme do skleniček, dle chuti osolíme, opepříme či přidáme špetičku kmínu. Chuť podtrhne i bylinka (šalvěj, tymián, rozmarýn).

 

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Hovězí vývar se salzburským knedlíčkem aneb Kaspressknödel

Mimořádně horké léto se posunulo k babímu létu. Babí léto dostalo název dle babských šedivých vlasů. Mohou za to pavoučci, kteří touto dobou spřádají tenké pavučinky, které se volně vznášející povětším a motají se nám do vlasů a do korun stromů. Tenké pavučinkové vlásky lidem v minulosti připomínaly šedé vlasy, proto si toto přechodové období z léta do podzimu pěkně poeticky pojmenovali.

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Švestkový koláč aneb švýcarský Zwetschgenwähe

Co se švestkovou úrodou? Letos je mimořádná švestková úroda. Jako majitelka ovocného sadu mám pochopitelně v malíku pár zaručených receptových trumfů z české kuchyně.

 

 

 

Sezóna švestek v mojí kuchyni probíhá asi takto: Ovocnými knedlíky to všechno začne. Potom přijdou na řadu recepty na plné plechy skvělých švestkových koláčů z těsta kynutého i litého. Těsto se zadělává jak smetanou, mlékem, jogurtem, tak i kefírem, protože takové koláče jsou nejvláčnější. Švestky na povrchu mohou být posypané sladkým mákem, mandlemi, skořicí, ořechy a máslovou drobenkou.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Saltimbocca alla Romana, aneb římské „skočdohubky“

Oblíbeným a typickým druhým chodem (secondo piatto) je pro Římany telecí plátek s Prosciuttem a šalvějí – Saltimbocca alla romana. Výraz saltimbocca by se dal doslova přeložit jako „skákat do úst čili z něj odvozená skočdohubka“, což odkazuje na skutečnost, že příprava je tak rychlá, že během pár minut s několika čerstvými ingrediencemi vytvoříme v jedné pánvi dobrotu, kterou hned a s chutí můžeme sníst. Dokonce nemusíme chystat ani teplou přílohu.

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Bezinková rozvárka aneb sladká kaše ze zralých bezinek

„Kolik té huralky chceš?“

„Plný talíř, babi!“

 

 

Jakmile se ve vzpomínkách vracím do dětství, hned si vybavím konec prázdnin a sladkou vůni bezinkové kaše. Když jí babička na kamnech míchala, mluvila o ní jako o „huralce“. A já se nikdy nezeptala proč. Dnes mi ten název vrtá v hlavě, ale už se není koho ptát.

Recept na bezinkovou rozvárku, bezinková povidla a pár sladkých kaší se mi po mojí pilné babičce podařilo uchovat do dnešních dnů, a tak si moc ráda sednu se sešitkem v černých deskách a obdivuji se pečlivému a krasopisnému záznamu kuchařských dovedností našich babiček. Tenkrát si všechno zaznamenávaly a vytvářely tak nezapomenutelné malé rodinné dějiny.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD