K nálezu Ústavního soudu ČR III. ÚS 1206/09, podle něhož nesouhlas matky se střídavou péčí může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte.

„Střídavá péče rodičů o dítě po jejich rozvodu vyvolává emoce. Někteří lidé do ní vkládají naděje jako do spravedlivého a nekonfliktního řešení, jiní ji ostře kritizují jako úlitbu mocným, byť třeba výchovně méně schopným rodičům. Někteří jsou pro možnost tento typ péče nařídit a jiní tvrdí, že bez dobrovolného souhlasu obou rodičů půjde jen o pokračování rozvodového boje o dítě, samozřejmě v nových podmínkách a poněkud odlišnými prostředky než dříve.

Požadavek shody právního a biologického otcovství v nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 15/09, kterým se zrušuje § 57 odst. 1 zákona o rodině.

Podle Wikipedie je Ústavní soud soudním orgánem v zemích, které mají koncentrované ústavní soudnictví. Je oddělen od soustavy obecných soudů a jeho hlavním úkolem je přezkum souladu zákonů s ústavou nebo celým ústavním pořádkem. U nás je Ústavní soud specializovaným autonomním soudním orgánem se sídlem v Brně, jehož postavení a kompetence jsou garantovány přímo Ústavou České republiky.