Dagmar Ruščáková

BTW: Sváteční

V plánech na začátek července by v našich zemích radši neměly být důležité práce nebo schůzky – na schůzky by totiž nemusel nikdo přijít a práce by mohla zůstat stát. Proč? Protože na začátku července jsou přece ty dva svátky a to znamená volno, se kterým se už dá leccos podniknout. Léto konečně začíná a ti chlapi, co je slavíme, se tak náramně hodí.

 

Dávat srdce do slavení státních svátků se u nás nenosí, přesto dnes stojí za to zvednout hlavu od knížky, posekané trávy, zavářených malin nebo košíku hub a na chviličku se zamyslet.

LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Dede: Alžběta a drak

Milí čtenáři, Literární léto na Dedeníku začíná a po delší době tu zase máte Alžbětu a dračici Brandy. Jejich příběh je v současné době už poměrně košatý, leč stále nedokončený, takže stát se může skoro cokoliv:)) Tady máte pár krátkých nahlédnutí do jejich společného světa – nebo spíš světů…

 

 

Téma: Karneval

Drabble:

 

Karneval!

 

Brandy nejdřív musela zjistit, co to je.

Pak přemluvit Arkana.

Potom vymyslet masku. To bylo extrémně těžké!

Viděli jste někdy dračí hlavu? Dobrá… koňskou? Jediné, co by tvarově sedělo, byl krokodýl!

BTW: Denní svícení

„Proč se vlastně vztekal?“ ptám se nepřítomně svého syna. Soustředím se na řízení, počasí je příšerné a nějak mě zaskočila naštvaná reakce řidiče, na kterého jsem krátce blikla, abych ho upozornila, že v tom nečasu nesvítí.

 

 

„Eh, on totiž svítil, aspoň si to myslel,“ vysvětluje mi syn. Na můj nechápavý pohled odpověděl stručně: denní svícení. Aha. Denním svícením v podobě řádky jasných ledkových světýlek podmalovávajících přední reflektory proslulo před (delším:)) časem Audi. Brzy se to stalo hitem a na silnicích začala jezdit auta s více či méně zdařilými napodobeninami.

BTW: Vyhlašuji Literární léto na Dedeníku!

Ano, máme tu opět léto a s ním i čas, kdy sklízíme počiny, které nám od loňska stihly vyrůst v našem literárním lese:))

 

 

 

Doba dovolených, aktivních dní, zasněných horkých večerů a vášnivých nocí si žádá příběhy a snění. Většina z nás bere za tím účelem do rukou knížky, ale proč nemít trochu literatury i v PC, tabletu nebo mobilu? A tak od července na Dedeníku vypukne literární léto! Které klidně může přejít i do podzimu, pokud budu mít co vydávat. Takže, vážení a milí psavci pravidelní i příležitostní, máte příležitost prezentovat svá díla před tímto zaujatým publikem:))

BTW: Strojek aneb epilace!

Vždycky jsem si zakládala na tom, že se reklamou nenechávám ovlivnit. Neberu letáky, kupuju jen to, co potřebuju! Leč i mě osud, či snad mediální tlak, dohnal – a to skutečně absurdním způsobem.

 

 

Je to pár měsíců, co jsem podlehla nabídce, kterou šlo zcela určitě snadno odmítnout. Mé oči totiž zaujal (významně zlevněný:)) epilační strojek. Možná si řeknete… no a? Vždyť být bez srsti je momentálně společenským požadavkem, který má jen málokterá žena odvahu obejít!

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU: Od Dušiček až po Nový rok

Dnešním výběrem Rozárčina dobrodružství končí. Ale vešlo se tam plno příhod! Mimo jiné se dozvíte, jak nebezpečná je pěna v hlavě – ucpává racionální myšlení! A taky v tom bude veselá kominická štětka…:))

 

 

 

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (45): Dušičky

Minulou neděli mě panička vytáhla na vycházku v podvečer, kdy drobně mžilo a zima byla vlezlejší než naše kočky. Udivilo mě to, protože normálně tato doba a počasí paničku spolehlivě ukotví ke křeslu, čaji a knížce. Co je tak důležité, že ji to táhne do psoty sloty?

BTW: Na Vinohradech s Taiwanem

Včera jsem měla jednání v Praze na Vinohradech. Byla jsem doslova natěšená – do Prahy sice jezdím, ale takřka nikdy do této části města. Hurá, konečně se dostanu do revíru svého dětství a rané dospělosti, a ještě budu mít čas se potoulat!

 

 

Počasí nemohlo být lepší, cesta do Prahy byla slušná, přes Prahu se dala přežít. Zaparkovala jsem v OC Flora, našla východ ven a s hotovou smrští vzpomínek se rozhlédla kolem sebe.

BTW: Dedeník nově jako skupina na Facebooku

Časy se mění a my s nimi… občas:)) Dedeník funguje od roku 2013 vlastně pořád stejně. Jenže jak sami vidíte, na samostatných stránkách už není tak živo, jak bývalo – ať se nám to líbí nebo ne, virtuální komunitní život se přesunuje na sociální sítě. Dedeník existuje na Facebooku od svého začátku, ale teď dochází k významné změně – Dedeník má na FB vytvořenou samostatnou skupinu, což znamená, že jeho čtenáři se mohou snadno stát jeho spoluautory. :)

 

BTW: O bouřkách

Naráz jsem se probudila, srdce mi bušilo a zmateně jsem se snažila zjistit, co se děje. Nejdřív to nedávalo smysl, ale pak se najednou podkrovní místnost rozzářila bledým světlem blesku a vzápětí zahřmělo. A sakra, bouřka!

 

 

 

Honem jsem vstala a utíkala dolů pustit do domu psy. Zavírám okna a snažím se ovládnout nesmyslný strach. Nemám ráda noční bouřky! A může za to můj otec.

Velkou část mého dětství jsme jako rodina strávili na chalupě v horách, ve starém osamělém krkonošském mlýně, který byl vše, jen ne bezpečným místem pro malé děti. Samozřejmě jsme to tam s bratrem milovali, nicméně naše výzkumné výpravy po domě i jeho divokém okolí vyžadovaly přece jen jisté soustředění na bezpečnost.

BTW: Proč nejsem cyklistka

Je to zvláštní skupina lidí, tihle cyklisté. Hlavně ti „echt“, z těch jde chvílemi i strach. Dobře si pamatuju, jak jsem někdy před čtyřmi lety jednoho předjela v kopci na svém tehdy novém elektrokole. „To si říkáte cyklistka?“ vyplivl za mnou zhnuseně spolu s dalším kouskem svých plic. „Neříkám,“ odpověděla jsem a ujela mu. Ne, skutečně nejsem a nikdy jsem nebyla cyklistka. Já jen ráda jezdím na kole.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN