Začíná jaro a my jsme po zimě schlíplí a unavení a ze všech stran na nás útočí všechny ty jarní detoxy, půsty a ozdravné kůry a podobné noční můry. Detox podle té či oné celebrity slibuje krásu filmové hvězdy.

Jarní očistná dieta slibuje tělo snů. Třídenní jarní půst slibuje zdraví do sta let.
Ále jenže… sliby chyby… Že bychom se na to nevykašlali! Myslím, že tělo si řekne, co potřebuje. A moje tělo má raději dobré jídlo než půst a ovocný salát než dietu. Tak na co mám chuť na jaře? Třeba na obyčejná míchaná vajíčka s pažitkou. Na jahodové „tiramisu“, jehněčí kapsu, králíka,…

Z práce přijdu domů v 6 večer, zpovykaný Bubák očekává večeři až pod rypák, Bubu je líná jako veš (a má všeho až po…), ale nechce ztratit tvář, a v lednici je mimo kyselých ryb jenom polární záře… No to je situace. Znáte to taky? Určitě.
Jedna z možností je namazat chleba máslem a předložit ty ryby. Ale to je nuda. A jelikož jsem hravá a mlsná osoba, zkusím vyšťárat ještě něco dalšího.
A tak nakonec v míse skončila jedna větší mrkev nahrubo nastrouhaná, pořádná hrst vyždímaného domácího kysaného zelí, jedna červená paprika nakrájená na maličké kostičky, 2 filátka uzených matjesů a 2 filátka lahůdkových řezů.

To se na mne jednou tatánek zadíval a pronesl památnou větu: Bůhví, jak budeš vlastně vypadat, je potřeba, aby ses naučila vařit, jinak mi zůstaneš na krku.

No, nebylo to zrovna citlivé k dívence sotva čtrnáctileté, co právě překonává drobné trauma ze svých končetin připomínajících sekáče obecného. Nicméně nutno mu připočíst k dobru, že se výuky aktivně účastnil. Ty prázdniny totiž s mamulí chodili na obědy domů a statečně jedli, co my se ségrou uvařily.

Všichni, co se narodili v létě, se maj‘! Tohle říká Můj nejdražší vždycky, když chystáme oslavu jeho narozenin v lednu. A má pravdu, pro letní oslavy je více možností. Dají se udělat venku, na zahradě. A co nachystat k jídlu pro letní oslavu? U nás to bývá tradičně šašlik. Ale co kdyby se nikomu nechtělo stát u grilu? Nachystáme tedy něco jiného.

Salát se zázvorovou zálivkou

Ledový salát, rukolu a okurku opereme, očistíme, pokrájíme, natrháme… V misce metličkou promícháme zálivku – asi 1 dcl olivového oleje, 2 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce citronové šťávy, lžíce strouhaného zázvoru. Můžeme přidat trochu nasekaného listí koriandru. Nalejeme na salát a prohrábneme.

Kdo nebo co je tamagoči? Možná si pamatujete na tu elektronickou hračku, co se o ni muselo dítko starat, krmit, dávat spát… jinak to chcíplo? Vše virtuálně samozřejmě. Tak tohoto tamagočiho na mysli nemám. Můj nejdražší tak překřtil jistou internetovou aplikaci, která má pomoci lidem, co se rozhodnou zhubnout.

V principu to funguje tak, že po zadání vstupních údajů vám navrhne množství energie a rozdělení mezi bílkoviny, sacharidy a tuky. A vy pak už jen zadáváte do příslušné tabulky, co že jste to slupli, a semaforky vyhodnocují, jestli se držíte doporučeného schématu. Dlužno podotknout, že je to dost vopruz, zvážit každé sousto, co do huby strčím, ale osvědčilo se to. Za 12 týdnů jsem shodila 9,5 kg a je to setsakra vidět (mé nové džíny jsou o 3 čísla menší!!!).

Žil byl jeden usmrkaný Bubák. A jako většina nascípaných chlapů byl enem na zlobení. Čajíčky, obkládečky, náčinky, hojivá pohlazení, slivovice… nic nefunguje. Málo probádaná a jistě smrtelně nebezpečná choroba na sedm (rýmička a kašílek) stále vyhrává. Co teď s ním?!

Zkusila jsem tedy vitamínovou bombu. Co třeba zelí? Kysané. To je samé zdraví. Jenže to bych mu přece neudělala, abych mu naservírovala misku syrového kysaného zelí. Zkusíme Naháče z Vysočiny s lepenicí. Navzdory lascívnímu názvu jde o klasické a dost dobré jídlo.

Naháč z Vysočiny