Na začátku každého nového roku se vždy zpomaleně vracím do pracovního procesu. Přestože se nějak nemůžu stoprocentně nastartovat k velkým výkonům, tak vidím, že mé lelkování má pozitivní dopad. Prostě pojďme si přiznat a nebojme si nahlas říct, že občasné zahálení lidskému organismu i našim problémům jen prospívá.
Někdy je výhodné netlačit na pilu a nechat věcem volný průběh. Už jsem dávno zjistila, že když mi nejde práce od ruky a nemůžu s něčím hnout, je lépe odložit to na jindy. Určitě se vám taky někdy stalo, že jste se o něco neobyčejně snažili, a ono to stejně nešlo. Zkrátka někdy to v naší moci prostě není, abychom tvořili hodnoty.
Tyhle fotky Labe vznikly tak nějak spontánně, neplánovaně. Prostě na mě zapůsobila atmosféra při procházkách kolem řeky v Polabské nížině. A tak jsem to cvakla mobilem. Taky se vám vybaví slova klasika: Řeka čaruje?
S fotografkou Laurou jsme se potkaly asi před 2 lety na podnikatelském školení. Když se člověk v životě vydá určitým směrem, najednou začne na své cestě potkávat lidi, se kterými by se pravděpodobně nikdy nesetkal, a začnou se dít věci.
