Blanka Floriánová

PSI: Fousaté léto

Zdravíme zase po dlouhé době a přejeme všem krásnou druhou polovinu prázdnin! My, pracovní jezevčice, si prázdniny užíváme spíše od ledna přibližně do začátku dubna, kdy pro nás není moc do čeho strčit nos. I když Kája teď v lednu strkala druhou polovinu těla, kam neměla a byla z toho štěňata, tak si moc neodpočinula, ale panička říkala, že to bylo schválně.

 

Tak když jsem zdatně odasistovala porod a dohlídala nad výchovou vnoučat, jsme se vrhly do jarního koloběhu a sledovaly jsme, jak se panička pilně připravuje na myslivecké zkoušky, jak doma hysterčí, že nic neumí, že si nic nepamatuje a že určitě rupne. No hádejte… samozřejmě nerupla, šprtka – a domů přinesla i vyznamenání a to bylo ráno před zkouškou keců.

PSI: Co se děje u drsných jezevčic?!

Přátelé, kamarádi a příznivci všech štěkajících čtyřnožců. Rok se s rokem sešel a panička se nad sebou zamyslela, že by také mohla Zvířetníky počastovat vyprávěním, co je zase u nás v doupěti nového. Asi nejvíc povídání budu tentokrát mít o Kadlikovi.

 

 

Loňský rok uběhl jako voda. Já – jezevčice Béďa jsem porodila šest malých fousáčků, ti se v průběhu jara rozprchli po celé republice a dokonce i za hranice. Užívali jsme si velikonoce na chalupě na Vysočině a Kája se tam začala učit umění loveckému, a já se starala o děti. Nejprve si ta moje holka jen tak povlávala po lesích a polích, více méně jak se jí zlíbilo, ale po chvilce trénování nabral výcvik řádu a pořádku a v květnu složila velice úspěšně svoji první zkoušku – Zkoušku vloh.

PSI: Novinky z Béďovo bedýnky

Jaro o sobě dává vědět čím dál víc. Pro nás začalo narozením štěňátek už 6. března. Jako by těch šest malých fousáčků přivolalo teplejší a slunečnější počasí.

Prvních 14 dní je z pohledu nezúčastněného pozorovatele asi docela nuda. Sosáčci jen leží, občas se přesunou na valné hromadě, kterou tvoří, aby se navzájem hřáli, z přízemí do prvního patra. Občas se odkulí podivným tulením pohybem za sladkou mléčnou vůní blíž k mamince a hlavně ke zdroji. Většinu času ale prospí, to aby načerpala co nejvíce energie, aby byla co nejdříve schopna se postavit na vlastní nožičky.

PSI: Novinky z Béďovo bedýnky

Předem, hluboká omluva všem Zvířetníkům za opravdu dlouhou absenci… měla své opodstatněné důvody… Ale příchod jara nás konečně probudil z letargie a panička se zase jednou rozhoupala vám sepsat co jí nadiktuji…

Takže HALÓ HALÓ! Hlásí se vám fousaté jezevčice Béďa a Kadlik!

S nastávajícím jarem, počátkem všeho nového a krásného, i do našeho bydlíku vtrhlo cosi „fresh“. Po dvou letech jsem se opět stala hrdou matkou. Je to až s podivem jak ten čas letí, moje Kája už je velká slečna, v dubnu to bude dva roky co je na světě…to že se tak tenkrát stalo přesně v den narození jistého Adolfa, je věc čistě náhodná a Kadlik, ke svému štěstí, nemá snahu ovládat naši smečku a vůdcovství stále přenechává mě… a já přenechávám paničce ten pocit, že to tam řídí ona… Ale víme svoje!

PSI: Zase po roce zdraví Béďa a tentokrát i Kadlik!

Tak jsme se konečně s Kadlikem dostaly k sepsání toho, co se událo za loňský rok v našich životech…  bylo toho opravdu moc a moc. Kadlik zatím prý moc psát neumí, tak mi bude jen napovídat, kdybych náhodou na něco zapomněla…  

Vezmeme to pěkně popořadě, ať se v těch událostech nezamotáme jako štěně za ocáskem…

Leden: pro mě více-méně odpočinkový měsíc, panička hledala vhodného ženicha a já si válela šunčičky na gauči a připravovala se na roli nastávající matky.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN