Beda

ZPRÁVA: Charitativní kalendář Kočičí naděje

Milí Zvířetníci, jak už někteří z vás víte – z našeho hadopasího fóra nebo jiných zdrojů – vydalo letos občanské sdružení Kočičí naděje stolní (týdenní) kalendář. Ten zvířetnický se letos nějak promeškal, a tak bych vám chtěla nabídnout ke koupi tento. Nejen že si pořídíte praktického pomocníka, ale zároveň tím přispějete na opuštěné kočičky, protože CELÝ výtěžek z prodeje jde na úhradu jejich potřeb.

 

 

Všechny fotografie v něm obsažené představují kočičky v péči KN, takže možná si tam dokonce i vyhlédnete svého budoucího chlupatého přítele. V každém případě ale pomůžete dobré věci a i vám budou určena následující slova předsedkyně sdružení, Hanky Smejkalové

ZPRÁVA: To je kočka, napsala

V těchto dnech vyšla kniha OS Kočičí naděje „To je kočka, napsala“. Tato informace už před časem proběhla na našem „hadím“ fóru a minulý týden vyšel k tomu i článek na portálu kočky online.

 

 

Knihu vydal nadšený tým složený většinou z naprostých amatérů, kteří však pokryli všechny potřebné náležitosti a profese. Měli jsme finančního ředitele, náměstka propagace, autorku, odbornou redaktorku, ilustrátorku, grafičku, pro vyjednání vlastního tisku jsme se pak spojili s „opravdovým“ nakladatelstvím, které má přehled a taky své styky, takže nám vyjednalo lepší podmínky, zejména finanční, než bychom dosáhli samostatně.

PORTRÉT: Zuzanka

Tak vám už hrozně dlouho čekám, že mi moje maminka napíše portrét (dluží ho čtyři roky!!), a představte si, ona mi teď řekla, že si ho prý musím napsat sama. No a protože já se s tím tak dlouho nemažu, tady teda je.

Jmenuji se: Zuzanka

Narodila jsem se: to nevím, ale našli mě spolu se sourozenci plavat zavřené v krabici ve Smutným potoce v Bechyni a tam se mě ujala tetička Rpuť.

ČLOVĚČINY: Život na heslo

Nevím jak vy, ale já mám občas pocit, že skoro všechno kolem nás funguje na nějaké heslo, kód, případně PIN.

Ostatně začíná to už v porodnici, kde máme přiděleno rodné číslo, které nás potom jako „visačka“ provází celým životem, identifikuje nás a zařazuje do všech možných seznamů a registrů (zdravotní pojišťovnou počínaje a například seznamem účastníků zájezdu konče).

Hesla jsou někdy celkem zábavná věc. Ovšem když už si třeba i sami něco zaheslujete, hlavní je toto heslo si zapamatovat – a to nemusí být vůbec jednoduché.

PŘÍRODA: Zážitek takykočičí – a s pozvánkou

Setkání jsou různá, běžná i neběžná, třetího či nevím kterého druhu. To moje bylo ale vskutku jedinečné – hladila jsem si geparda.

Začalo to jedním videem, při které jsem jen vzdechla a nasucho polkla. A zmocnila se mne závist převeliká a taky touha. Bylo to video, které natočila a na internet umístila Vave, a bylo z jedné návštěvy ZOO s Tadeáškem. A já se začala okamžitě pídit, co to je, kde to je, jestli je TOHLE v oné ZOO běžné a jestli to můžu prožít i já. Po krátké výměně informací jsem dokonce do ZOO napsala, že jsem byla velmi okouzlena a že miluju kočky a zvířata vůbec, a jak moc jsem kamarádce záviděla pobyt u „velké kočky“, a jestli by snad, případně…

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN