Andrej Ruščák

GEOPOLITIKA: Dar i prokletí ropy a zemního plynu (Blízkovýchodní Hra o trůny 26)

Takřka kdykoliv se mluví o blízkovýchodní politice a blízkovýchodních reáliích, neobejde se to bez zmínek o ropě a plynu. Tyto dvě strategické suroviny, a zejména pak ropa, stojí v pozadí bohatství mnoha blízkovýchodních zemí a je, spíš než cílem, jedním z hlavních prostředků k prosazování velkých imperiálních projektů – a někde i k prostému (byť bohatému) přežití, kde žádný jiný konkurenční zdroj peněz není.

 

 

GEOPOLITIKA: Přetahovaná o evropské předpolí (Blízkovýchodní Hra o trůny 25)

Jistě si mnozí pravidelní čtenáři tohoto seriálu už kolikrát říkali něco ve smyslu „chudáci lidi“, když četli o trpkém údělu těch, kteří musejí žít s blízkovýchodní imperiální přetahovanou. Hlavním důvodem, proč se totéž neděje u nás, je naše členství v Evropské unii – EU totiž sama o sobě takovým impériem je. Podíváme-li se ovšem na evropské země, které v EU nejsou, zjistíme, že se o ně hraje stejná hra, jíž jsme věnovali už posledních čtyřiadvacet dílů seriálu. A hrají ji stejní hráči.

 

GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – listopad 2018

Jak už to tak bývá, sotva se měsíc s měsícem sejde, na Blízkém východě se stane velké množství důležitých událostí. Podívejme se na ty nejdůležitější, které se staly během listopadu.

 

 

 

Izrael na pokraji války s Gazou

Dvanáctého a třináctého listopadu 2018 dopadlo do Izraele přes čtyři sta raket vystřelených teroristickým hnutím Hamás, které v Gaze vládne, než bylo dohodnuto příměří. Izrael v odvetě zničil sídlo propagandistické televize Hamásu a několik dalších jeho cílů. Kromě několika obětí, mezi nimiž byl i palestinský Arab z Halhulu, který v Aškelonu (legálně) pracoval, způsobily útoky vážnou vládní krizi, během níž odstoupil na protest proti málo rozhodné izraelské reakci ministr obrany Avigdor Lieberman (ze sekulární nacionalistické strany Jisrael Bejtejnu), po čemž poslanci této strany stáhli svou podporu vládní koalice premiéra Bejmamina Netanjahua (Likud).

GEOPOLITIKA: Jeden krůček od demokracie, neklidnému sousedství navzdory (Blízkovýchodní Hra o trůny 24)

Mnoho lidí na Západě se domnívá, že islám, popřípadě arabská kultura, jsou neslučitelné s demokracií, a skutečně je mnoho příkladů arabských a muslimských zemí, kde demokracie nefunguje. Ovšem pak tu máme (kromě Tuniska, ale o tom jindy) Kuvajt. Kuvajt se dostal do mezinárodního povědomí během války v Perském zálivu, kdy ho napadl a anektoval Saddámův Irák a mezinárodní společenství mu šlo na pomoc. Málo se už ovšem ví, že se zde, kromě ropy, demokracie skutečně zachraňovala.

 

GEOPOLITIKA: Jak dlouho se dá udržet zlatá klec? (Blízkovýchodní Hra o trůny 23)

Bahrajn je jedním z malých států Perského zálivu, jejichž bohatství plyne z těžby ropy a zemního plynu, a to navzdory snaze posledních let příjmy diverzifikovat a obrátit zemi spíše směrem k bankovnictví. Přesto základní problém Bahrajnu zůstává: královská rodina, která je sunnitská a má vazby na Saúdskou Arábii, vládne populaci, která je většinově šíitská, a má vazby většinou na Írán. A jak motivovat populaci, která sympatizuje s druhou stranu, k poslušnosti? V případě Bahrajnu to je jednak represe a jednak pohádkové bohatství. Potíž je ovšem v tom, že udržet to, není tak jednoduché, jak se zdá.

 

GEOPOLITIKA: Tanečník mezi velmocemi (Blízkovýchodní Hra o trůny 22)

Katar, malý, bohatý emirát na pobřeží Perského zálivu, už dlouho balancoval mezi třemi mocnostmi: Saúdskou Arábií, Íránem a Tureckem. V roce 2017 proběhla světovými médii zpráva o blokádě, kterou na Katar uvalila Saúdská Arábie a její spojenci, jakož i přerušení diplomatických styků. Co pro nezúčastněné vypadalo jako přehnaná reakce, mělo podhoubí, které sahalo až do poloviny 90. let. Katar dnes, pokud jde o svou pozici, osciluje mezi Tureckem a Íránem, aniž by se snažil s oběma velmocemi moc zadat – otázkou je, jak dobře se mu to daří.

 

GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – říjen 2018

Tento článek měl vyjít až ve čtvrtek 25. října, ale kvůli akcelerovanému vývoji kolem vraždy novináře Džamála Chášukdžího vychází už dnes. Říjen byl bohatý na blízkovýchodní události. Daly by se dělit na podstatné a mediálně přitažlivé – podívejme se ale na obě skupiny. Nejpodstatnější události, pokud jde o strategický vývoj, jsou následující:

 

  • Odříznutí jemenského hlavního města Saná, toho času v držení Íránem podporovaných šíitských rebelů z organizace Ansar Alláh (tzv. Hútíů) od přístavu Hudajda
  • Dodávka satelitní navigace pro rakety Hizballáhu, která podstatně zhoršuje izraelskou pozici vůči tomuto radikálnímu šíitskému hnutí
  • Dodávka ruského protiletadlového systému S-300 Asadovu režimu v Sýrii

GEOPOLITIKA: Impérium bez kontinuity, díl V. (Blízkovýchodní Hra o trůny 21)

V posledních čtyřech dílech jsme si v kostce shrnuli historii Turecka a všechny důležité aspekty, které formovaly dnešní tureckou politiku a psyché dnešního tureckého voliče. Na tomto základě se podívejme na to, co Turecko do budoucna čeká, jaké jsou další možnosti jeho rozvoje a o co se nejspíš bude snažit jeho prezident, Recep Tayyip Erdoğan.

 

GEOPOLITIKA: Impérium bez kontinuity, díl IV. (Blízkovýchodní Hra o trůny 20)

Abychom dokázali dobře pochopit, oč jde tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoğanovi a proč, jak zní mediální zkratka, „islamizuje zemi“, je nutné znát tureckou minulost. V minulých dílech jsme se věnovali helénské i osmanské minulosti země, jakož i turbulentním událostem, během nichž došlo k pádu Osmanské říše a zrodu moderního Turecka.

 

Když Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil svou slavnou větu: „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“, platilo to o nově založeném Turecku ještě daleko více než o Československu. Mustafa Kemal Atatürk, který se stal jeho prvním prezidentem 29. října 1923, byl velmi schopný reformátor a přesvědčením demokrat, který si byl smyslu věty, kterou vyřkl náš první prezident, vědom. Nejenže moderní, sekulární, občanské, republikánské Turecko nešlo vytvořit bez demokratů; ono nešlo především vytvořit bez občanů.

GEOPOLITIKA: Impérium bez kontinuity, díl III. (Blízkovýchodní Hra o trůny 19)

Turecko je země s komplikovanou identitou. Na troskách helénské civilizace povstala mocná Osmanská říše, která skončila zejména kvůli neschopnosti dostatečně rychle inovovat a modernizovat. Naděje, které do její modernizace počátkem 20. století byly vkládané, s vládou tří Pašů a první světovou válkou definitivně vyhasly. Proto začal vznikat konkurenční projekt: nového Turecka, Turecka moderního, nezatíženého minulostí, které se s osmanským dědictvím v dobrém i ve zlém nakonec rozejde.

 

Zrod novodobého Turecka ve vakuu po upadající Osmanské říši byl hodně komplikovaný, protože v klíčových letech (1918 – 1923) se odehrávalo najednou několik iniciativ, válek a dalších událostí, které byly mezi sebou propojené, ale fungovaly každá samostatně se svým vlastním cílem. Zde je seznam nejdůležitějších:

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD