Andrej Ruščák

GEOPOLITIKA: Přežije íránský režim své čtyřicáté narozeniny?

Čtyřicet let je v politice důležité číslo. Rozhoduje o bytí a nebytí režimů, politických a stranických systémů; je to čas potenciálně velkých změn. Že komunistické režimy ve střední Evropě zkolabovaly právě kolem čtyřicátého výročí (v případě NDR skoro na den přesně) není náhoda, a íránský režim si své čtyřicetiletí připomíná právě letos. Bude pro něj rok 2019 osudný?

 

 

Z DENÍKU MLADÉHO RODIČE: „Nikdy více“

Sousloví „nikdy více“ (hebrejsky לעולם לא עוד [le’olam lo od]) je, dalo by se říci, zakládajícím mottem Státu Izrael a rčením, které znají všechny židovské komunity na celém světě. Je to odhodlání nikdy více nedopustit hrůzy holocaustu, odhodlání si pamatovat, co se stalo, na věčné časy.

 

„Nikdy“ je silné slovo, a našinec ví jenom z historie dvacátého století moc dobře, že „věčné časy“ trvaly zhruba čtyřicet let“; a o pomíjivosti hrůz, které s umírajícími pamětníky začne odnášet čas, si Židé na celém světě nedělají iluze. Přesto jsou odhodlaní k tomu udělat maximum, aby pokus o systematické vyvraždění jednoho národa a zotročení národů jiných zůstal v živé paměti, která bodá v srdci, a proto varuje.

GEOPOLITIKA: Fanklub se počítá (Blízkovýchodní Hra o trůny 28)

Blízkovýchodní šachy neovlivňuje pouze dění v regionu, ale podstatná část tohoto pozičního boje se vede i za jeho hranicemi. Nejde však pouze o velmoci a jejich zapojení, jak by si člověk na první pohled mohl myslet: velmi důležitou roli hraje i diaspora. Má totiž zpravidla nezanedbatelný politický vliv, zejména pokud jde o to, jak se jejich hostitelské, respektive nové domovské země staví k původní domovině.

 

GEOPOLITIKA: Bahrajnská konference o „Dohodě století“ se blíží

Včera, 12. června, Bílý dům potvrdil, že kromě Saúdské Arábie a jejích nejbližších spojenců, kteří už účast potvrdili, budou v Bahrajnu na konferenci o budoucnosti palestinských území i Jordánsko, Egypt a Maroko. Jednat se bude o mírovém plánu Trumpovy administrativy zvaném neformálně „Dohoda století“, který zprostředkoval zejména Trumpův zeť – manžel jeho dcery Ivanky – Jared Kushner.

 

ROZCESTNÍK: „Jeď jako všichni ostatní!“ – Ale jak?

Coby člověk odchovaný střední Evropou mám rád jasná pravidla. Rád vím, jak mám co dělat, co se stane, když to neudělám a případně jak velká tolerance daného přečinu v rámci „nízké společenské škodlivosti“ je. Bohužel, Amerika s jejím anglosaským právem (common law) je pro Evropana jako jsem já občas oříšek.

 

 

Common law je, co pravda, i v Británii, jenže díky dlouholetému soužití s kontinentální Evropou se pro účastníky silničního provozu britská aplikace common law zužuje v podstatě na dvě věci:

 

  • Je-li před vámi například ostřejší zatáčka, v Británii vám nepřikážou jet třeba třicet mil za hodinu, ale je tam zkrátka značka „Slow“, tedy „pomalu“. Potřebují-li to zdůraznit, napíšou ještě „Reduce speed now“, tedy „teď zpomalte“.

ROZCESTNÍK: Izrael s malým klukem aneb pastva pro dětské oči od rána do večera

Předně se omlouvám čtenářům za delší pauzu v seriálu o Blízkém východě, ale kvůli rekonstrukci a stěhování se bohužel jen málo dostanu k psaní; od konce června by měl seriál vycházet jako obvykle. Mezitím se rád podělím s výpravou, na níž jsem se na konci března vydal se svým synem Patrickem (5), mým kamarádem a jeho synem.

 

GEOPOLITIKA: Aktuality – duben 2019

Březen byl bohatý na události na Blízkém východě podobně, jako každý jiný měsíc. Ty nejžhavější se týkají Izraele a Saúdské Arábie.

 

 

 

Izrael prožívá předvolební kampaň v plném proudu a premiér Benjamin Netanjahu bojuje k svůj mandát, který dostal povážlivé trhliny zejména kvůli obviněním z korupce a podezřelým platbám kolem jeho ženy Sáry, která, pro českého čtenáře, je něco jako atraktivnější a inteligentnější verze Marty Gottwaldové. Přesto je ovšem tématem číslo jedna zahraniční a bezpečnostní politika.

GEOPOLITIKA: Horká půda v Severním Irsku na vlastní kůži

Ve střední Evropě člověk snadno zapomene na to, jak nesamozřejmé je žít v mírumilovné, klidné a bezpečné zemi, jakož i to, jak naše starosti mohou být vlastně malicherné. Jedním z hlavních důvodů, proč Britové před brexitovým referendem otázku Severního Irska podcenili je fakt, že naše moderní společnost (platí to i pro Česko) odvykla tomu, že běžný člověk je tvor, který umí být iracionálně, sadisticky zlý, když k tomu dostane příležitost. A že mír není samozřejmost. S mojí ženou Aniou proto cestujeme na místa, kde by se dalo napětí krájet a kde posloucháme, co nám k věci mohou říct místní lidé.

 

GEOPOLITIKA: Sud střelného prachu v severním Atlantiku (2)

Nejkrvavější části konfliktu v Severním Irsku se říká The Troubles („Nepokoje“, „Problémy“). Začal ve městě, které dodnes nemá jeden název a kde samotné nazvání města určitým způsobem působí jako rozbuška.

 

 

V západní části Severního Irska, na řece Foyle, je město, kterému unionisté říkají Londonderry a republikáni Derry (irsky Doire). Hranice s Irskou republikou je velmi blízko, od centra města je to po silnici zhruba sedm kilometrů; v této části Severního Irska tvoří hranici právě řeka Foyle s jedinou výjimkou, a tou je právě město (London)Derry, které je pod britskou správou celé. Zatímco východní část města je unionistická, západní část je republikánská.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD