Andrej Ruščák

GEOPOLITIKA: Když se dva perou, co dělá třetí? (Blízkovýchodní Hra o trůny 3)

Blízký Východ v posledních letech zažíval, pokud jde o vztahy určující dynamiku regionu, jasnou dominanci íránsko-saúdského konfliktu. Tento konflikt, který odstartovala íránská revoluce v roce 1979, spolu s pádem Sovětského svazu překreslil poměrně podstatně mapu Blízkého Východu.

 

 

Až do té doby se na Blízkém Východě hrálo zejména podle not studené války – na jedné straně Západem podporovaný Izrael, Libanon, Jordánsko, Saúdská Arábie a další arabské monarchie, předrevoluční Írán a Turecko; na straně druhé pak vazalské státy a spojenci SSSR – Sýrie, Egypt, Saddámův Irák, Libye, Organizace pro osvobození Palestiny (OOP, tedy Jásir Arafat a jeho nohsledi). To, že hlavní dělící linie byla mezi spojenci SSSR a Západu, ovšem neznamenalo, že se arabské státy po obou stranách dělicí čáry neshodly na té jediné věci, která je pojila: nenávisti k Izraeli a touze ho zničit.

GEOPOLITIKA: Šíitské schisma – a co dál? (Blízkovýchodní Hra o trůny 2)

Většina světa ví, že se muslimové dělí na šíity a sunnity a že rozštěpení přišlo na odpovědi na otázku, kdo bude vůdcem všech muslimů po smrti proroka Mohameda, zdali Abú Bakr, který se stal prvním chalífou, nebo Alí, Mohamedův synovec. Potíž je v tom, že většina světa neví, že tím to všechno jenom začalo. Skutečnost, že se obě větve islámu vyvíjely odděleně, vedla k tomu, že vyústily v dvě poměrně odlišné teologie, byť si to ani jedna ze stran nechce přiznat a trvá na tom, že „islám je jen jeden“.

 

GEOPOLITIKA: Blízkovýchodní „Hra o trůny“ aneb jak vnímat, co se děje v našem sousedství

Když skončila poslední sezóna Hry o trůny, hodně natěšených diváků se různě po internetu ptalo po tipech na jiný, podobně kvalitní seriál, na který by mohli koukat, než George R. R. Martin napíše další díl Písně ledu a ohně a připraví další, poslední sezónu slavného seriálu. Měl bych jeden tip: sledovat blízkovýchodní politiku; ve srovnání s tou vypadá veškerá komplexita Her o trůny pořád jen jako dětská hra.

 

JAK SE CO DĚLÁ V NORSKU: Jde se na lyže!

0106dar1_1Máme před sebou krásný zimní víkend, mnozí z vás třeba uvažují, že si zajedou na hory pěkně si zalyžovat. A tak jsem se rozhodla zařadit jeden z Andyho článků o Norsku. Nejen proto, že je právě aktuální, ale také proto, že navzdory zdivočelé sociální službě jsou Norové většinou prima lidé, Norsko krásná země a já věřím ve vyvažování negativních informací těmi pozitivními:))

 

Jde se na lyže!

Zima zatím v Sandefjordu sice vypadala víc jako u Brightonu než jako u Oslo, ale přesto je v Norsku téma lyží aktuální. „Nordmenn er født med ski på beina“, říká se – tedy „Norové se rodí s lyžemi na nohou“. Ne nadarmo, právě z Norska totiž lyže přišly i do Čech.

ROZHLEDNÍK: Život s norským počasím

0112and4_1V Norsku je to s počasím a se vším okolo něj jako na houpačce. Dokáže na jednu stranu vykouzlit ty nejúchvatnější barvy, tvary a jevy jaké člověk může kdy vidět, ale na druhou stranu dokáže pořádně lézt na nervy.

 

„Det finnes ikke dårlig vær, bare dårlig klær“, říká se. Česky to znamená „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení“. Podíváme-li se na to, jak jsou Norové zařízení (a co je tu k dostání) k tomu, aby dokázali sami sebe pokud možno odseparovat od ohavného počasí, musí jim člověk vzdát hold.

EVROPŠTÍ ZAPADLÍ VLASTENCI: (1) Galicijci

logo_historičnoPo čtyřech letech od prvního vydání jsem se rozhodla znovu vydávat Andyho seriál o malých národech Evropy. Informace v něm obsažené jsou stále relevantní, pokud by nebyly, Andy je před novým vydáním doplní. A popravdě doufám, že ho tak donutím slibně se rozvíjený projekt taky dokončit:))

 

Díl první: Galicijci

 

Galicie je bývalé království na severozápadě dnešního Španělska, které bylo po mnoho století důležitou součástí evropských dějin. Galicijci jsou původně keltský národ, který přijal latinskou kulturu a latinu na přelomu letopočtu.

 

ROZHLEDNÍK: Zapomenuté řemeslo pašerácké aneb Välkommen till Strömstad

0925rus1_1O tom, jak EU mění naše zvyky, dobře vypovídá překvapení vykazované našimi evropskými přáteli, když nás v Norsku navštíví. Ti starší, pocházejí-li z východní strany bývalé železné opony, si matně připomínají své pašerácké zážitky z dob komunismu a ti mladší či ti západní vůbec nevědí, oč jde. Přitom švédský Strömstad je evropský fenomén – celé město, které na pašeráctví přímo stojí.

 

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD