Andrej Ruščák

GEOPOLITIKA: Rojavě akutně hrozí konec

V seriálu o Blízkém Východě jsme celý jeden díl věnovali syrským Kurdům v oblasti, které říkají Rojava, v níž se odehrává cosi jako (dosud docela úspěšný) blízkovýchodní pokus o progresivně-demokratickou formu vládnutí. Včera se nad její budoucností s největší pravděpodobností zavřela voda.

 

V minulých Aktualitách padla rovněž zmínka o koridoru mezi turecko-syrskou hranicí a demarkační linií čtyřicet kilometrů na jih od zmíněné hranice, kterou chce obsadit turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Důvodů k tomu má několik:

 

  • Jedná se o úrodnou oblast
  • Je tam většina kurdských měst v Sýrii, nedávno těžce vybojovaných z rukou Islámského státu

GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého Východu – září 2019, druhá část

Jak bylo již řečeno v minulých aktualitách, události se na Blízkém Východě posunují rychlým tempem. Zatímco eskalace konfliktu mezi Íránem a Saúdskou Arábií, kdy si obě země navzájem řekly, že při jakémkoliv pokusu o útok půjdou do totální války je už takový, dalo by se říci, evergreen, děly se v pozadí věci, které by neměly zapadnout.

 

GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – září 2019

Září se nese v duchu dvou největších témat: izraelských parlamentních voleb a íránských provokací, z nichž tou poslední vypadá, že byl útok na saúdskou rafinérii Abkajk, která je největším takovým zařízením na zpracování ropy na světě.

 

 

Izrael zažil už letošní druhé předčasné parlamentní volby. V době psaní tohoto článku (18. září večer) ještě nejsou známy konečné výsledky, protože těsný poměr hlasů pro dosavadní vládní konzervativní stranu Likud premiéra Benjamina Netanjahua a Modrobílou alianci zatím neumožňuje jasně rozhodnout, koho prezident Reuven Rivlin pověří sestavením vlády.

 

GLOSA: Resetovat do továrního nastavení lze telefon, ne společnost

Ve veřejné diskusi, populární kultuře i politice se čas od času objevuje – a posledních tak patnáct let víc, než dříve – téma apokalypsy, kataklyzmatu, či postapokalyptického světa.

 

Lidé jako by byli zvláštním způsobem fascinovaní myšlenkou „resetu“ společnosti nějakou hrozivou katastrofou, kdy jejich každodennost, jak ji znají, pomine. Lidé, kteří zažili tu poslední katastrofu v podobě druhé světové války mizí, a nemá nám tak kdo říct, že nevíme, co činíme.

GLOSA: S radikály to dál nejde

Byl jsem nedávno na jednom inspirativním obědě, kde jsme řešili zejména obavy z celosvětového nástupu politiků, jako je třeba členka americké Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasio-Cortez (hlavně známá jako AOC) nebo britské radikální hnutí Extinction Rebellion. Dlouho jsem pátral po tom, co je společným jmenovatelem těchto dvou, jakož i mnoha dalších elementů dnešní světové politiky, které budí největší obavy.

Jsou to:

– Radikalita s cílem zvrátit status quo bez zatěžování se „nudnými detaily“, „vedlejšími účinky“ nebo „třískami při kácení lesa“
– Veřejně deklarovaná naštvanost a naštvanost jako záměrný způsob podání určité myšlenky; často symbolizovaný na transparentech i jinde zdviženou pěstí (doplněnou o kontext).

GEOPOLITIKA: Přežije íránský režim své čtyřicáté narozeniny?

Čtyřicet let je v politice důležité číslo. Rozhoduje o bytí a nebytí režimů, politických a stranických systémů; je to čas potenciálně velkých změn. Že komunistické režimy ve střední Evropě zkolabovaly právě kolem čtyřicátého výročí (v případě NDR skoro na den přesně) není náhoda, a íránský režim si své čtyřicetiletí připomíná právě letos. Bude pro něj rok 2019 osudný?

 

 

Z DENÍKU MLADÉHO RODIČE: „Nikdy více“

Sousloví „nikdy více“ (hebrejsky לעולם לא עוד [le’olam lo od]) je, dalo by se říci, zakládajícím mottem Státu Izrael a rčením, které znají všechny židovské komunity na celém světě. Je to odhodlání nikdy více nedopustit hrůzy holocaustu, odhodlání si pamatovat, co se stalo, na věčné časy.

 

„Nikdy“ je silné slovo, a našinec ví jenom z historie dvacátého století moc dobře, že „věčné časy“ trvaly zhruba čtyřicet let“; a o pomíjivosti hrůz, které s umírajícími pamětníky začne odnášet čas, si Židé na celém světě nedělají iluze. Přesto jsou odhodlaní k tomu udělat maximum, aby pokus o systematické vyvraždění jednoho národa a zotročení národů jiných zůstal v živé paměti, která bodá v srdci, a proto varuje.

GEOPOLITIKA: Fanklub se počítá (Blízkovýchodní Hra o trůny 28)

Blízkovýchodní šachy neovlivňuje pouze dění v regionu, ale podstatná část tohoto pozičního boje se vede i za jeho hranicemi. Nejde však pouze o velmoci a jejich zapojení, jak by si člověk na první pohled mohl myslet: velmi důležitou roli hraje i diaspora. Má totiž zpravidla nezanedbatelný politický vliv, zejména pokud jde o to, jak se jejich hostitelské, respektive nové domovské země staví k původní domovině.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD