Andrej Ruščák (Finrod Felagund)

ROZCESTNÍK: Jeruzalém, město několika tváří (Izrael 4)

Jeruzalém je velmi zvláštní a působivé město; jedno z těch míst, na kterých by se dala prezentovat v praxi teorie paralelních vesmírů. Jeruzalém má totiž několik tváří, kdy každá je úplně jiná, každá je tam „doma“ a zároveň se navzájem ty tváře doplňují do podoby města působícího, navzdory svému rozdělení, velmi jednotným dojmem.

 

ROZCESTNÍK – Andy: Jižní Izrael (Izrael 3)

Po dvou náročných dílech seriálu o putování Izraelem přichází díl, který nejvíce připomíná cestopis. Na jih Izraele jsme vyrazili ihned po přistání na letišti Davida ben Guriona poblíž Tel Avivu (letiště je od Tel Avivu trochu dál). Protože jsme přistáli před třetí ráno našeho času, naše první setkání s Izraelem bylo v noci – a ihned po půjčení auta jsme vyrazili na jih.

 

ROZCESTNÍK – Andy: Judea (Izrael 2)

Většina území Judeje, spolu s většinou území Samaří, tvoří v mezinárodním žargonu takzvaný Západní břeh Jordánu. Tedy území, které po roce 1948 patřilo Jordánsku, které Jordánsko ztratilo po Šestidenní válce v roce 1967 a kde žijí, v neuvěřitelném propletenci, izraelští Židé a palestinští Arabové. Je to zároveň území, o kterém se lehce ahistoricky mluví jako o Palestině.

 

ROZCESTNÍK – Andy: Izrael (1)

Izrael, přívětivá země několika tváří, z nichž každá je na tom místě doma. Malý kus východního Středomoří, který přitahuje zrak většiny světa. Konfliktní území, které je ale navzdory zprávám a předsudkům bezpečné a velmi příjemné. A to zejména pro občany České republiky.

 

Cestovat do Izraele s českým pasem je něco, co čeští turisté z jiných zemí zpravidla úplně dobře neznají. Izraelci totiž zpravidla dobře vědí, že je nejenže je Česká republika nejbližším spojencem Izraele v Evropě, ale vědí také další věci: že nejen česká vláda, ale i běžní Češi mají Izrael v mezinárodním srovnání bezprecedentně rádi (stačí se podívat do komentářů pod libovolný článek na téma Izraele na českém internetu), což je pro stát na tak horké půdě věc k nezaplacení.

POHÁDKA: Jak Jiřík k princezně přišel

Logo_pohádkyVítejte ve světě pohádek pro dnešní děti, ve světě, který je ve svých kulisách současný, ale pohádka pořád zůstává pohádkou:)) Toto je první pohádka, kterou Andy napsal pro svého synka a protože přicházejí Vánoce, tedy i čas pohádek, tak vám ji taky adventně předkládám:)) Dede

 

Když Jiřík vyrůstal na pražském Žižkově, kam také chodil do školy, ze všeho nejradši měl jako malý pohádky o princeznách. „Až budu velký, půjdu do světa a najdu si princeznu“, říkával. Ani doma, ani ve škole však nevěřili, že by si kluk z Husitské ulice kdy princeznu domů přivedl. Mysleli si, že se malý Jiřík pouze příliš naposlouchal pohádek.

SVĚT: Jak šetřit jako Holanďan?

Andy_logo„Co Skot zahodí, Holanďan sebere“, případně „Holanďané jsou vlastně Skoti, kterým se během stěhování národů nechtělo platit za trajekt“, říkají hned dva slavné vtipy na toto téma. Jaká je ale pravda?

 

Čas, kdy jsem bydlel v Nizozemí (Maastricht, 2010-2011) pro mě znamenal mnoho cenných zkušeností. Jednak jsem si tu zemi doslova zamiloval, částečně proto, jak vypadá, a částečně proto, jaký mají tamní lidé většinou charakter a jakou mají mentalitu. Třebaže lidé z Limburku (poloautonomní provincie Nizozemí) by se byli schopni hádat, že nejsou Holanďané a že Holandsko je od hlavního města Limburku, Maastrichtu, dobrých 140 kilometrů (kousek za městem zvaným lidově Den Bosch), vlastnost, o níž chci dnes psát, se jich týká úplně stejně, jako Holanďanů. Celou tu vědu o tom, jak zacházet s penězi a věcmi, kterou jsem se tam naučil, považuji za nesmírně důležitou, a proto bych se o ni chtěl se svými čtenáři podělit.

NENÍ PIVO JAKO PIVO (3): Co udělat pro tu nejlepší chuť?

pivo_logoAby si člověk mohl pivo opravdu vychutnat, nestačí jen koupit a vypít – samotný způsob podávání ovlivňuje poměrně výrazně jeho chuť, protože různé druhy piva mají různé chemické a mechanické vlastnosti a jinak se při nalévání chovají.

 

Způsob podávání ležáku je většinou českému čtenáři znám, cílem je vytvořit na jeho povrchu „čepici“ z pěny, která brání zvětrávání piva, přičemž ležák je extrémně náchylný na teplotu podávání, jakož i na způsob čerpání, je-li čerpán ze sudu. Ležák, na rozdíl od jiných druhů piv, nepotřebuje speciální tvar sklenice, aby tomu, kdo jej pije, přinesl ten správný požitek, protože jeho chuť a aroma chrání právě již zmíněná pěna.

NENÍ PIVO JAKO PIVO (2): Jak a co koupit?

pivo_logoMinule jsme si nastínili, jak se vnímání piva mění z nápoje pitým na kvantitu na gastronomickou pochoutku, u níž jde především o vyladění chutí. Chce-li si člověk nějaký ten speciál dopřát, není úplně jednoduché se v nabídce pro začátek zorientovat, neboť nehledáte značky, ale druhy piva.

 

Pokud jde o ně, zde je seznam těch, s nimiž se nejspíš setkáte. Existují i ještě speciálnější druhy, ale tento seznam pro účely tohoto seriálu stačí:

 

–           Ležák

–           Pšeničné pivo

–           Ale

–           Stout

–           Porter

–           Lambic

 

 

NENÍ PIVO JAKO PIVO (1): Jak být pivním sommeliérem

pivo_logoBěhem posledních dvaceti let přišla do světa gastronomie revoluce – touha po něčem lokálním, ekologickém a speciálním přinesla oblibu mikropivovarů a různých zvláštních odrůd piv v míře do té doby nevídané.

 

Zvláštní na celém fenoménu je, že se nejvíce a nejrychleji rozšířil v zemích, kde „standardní“ pivo pro masy bylo odjakživa nevalné kvality a do zemí, kde „standardní“ pivo bylo odjakživa velmi kvalitní, jako například do Česka či do Německa, přišel mnohem později a pomaleji. Je tak ironií osudu, že pokud jde o různé pivní speciály, ani Česko, ani Německo, jinak pivní velmoci, nejsou ani zdaleka na špici. Přesto se i tam urodila spousta zajímavých mikropivovarů a dá se tak chuťovým pohárkům dopřát gastronomické rozkoše.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD