Ptáci

PTÁCI: Manželství v kleci

Když manželé L. přišli o pejska, bylo to samozřejmě smutné. Pejsek Bára byl milován i milující, jak už to bývá, když děti vyrostou a vyrazej‘ do světa. Co teď pořídIt jiného? Jiného psa, jakého? I my jsme k manželům L. přijeli s naší českou strakatou slečnou Bony, ta jim předvedla na zahradě, jak umí zřídit zahrádku levně a definitivně… Takže psa zatím ne. Ale doma smutno.

 

PTÁCI: O slepicích

Od začátku mi bylo jasné, že jednotlivé slepice si nesmím pojmenovat. I když jsou „jen“ na vajíčka. V okolí žijí kuny, to by přece nešlo, aby nedej bože zakously pojmenovanou slepici. Jenže… Brzy jsem se naučila jednu od druhé rozlišovat. Protože jména nepřicházela v úvahu, začala jsem jim říkat Kropenatá s proužkem na zobáku, Kropenatá bez proužku na zobáku, Tmavě hnědá, Světle hnědá, Hnědá. A samozřejmě Kohout.

 

Před pořízením slepic jsme se radili s místními chovateli a bylo nám doporučeno, ať si pro začátek koupíme levné vynesené slepice z velkochovu. Jsou trochu opelichané, ale ještě nějakou dobu nesou.

PSI, KONĚ A PAPOUŠCI: Novinky z Buffí smečky

Haf haf, hlášení! Já vím, dlouho jsem tu nebyla, to víte, mám toho teď moc. Když tu není můj kamarád Argus, musel někdo převzít jeho úkoly! Pořád se mi stýská a všem ostatním taky, panička dokonce ještě ani neuklidila jeho misku. Jenže život jde dál a je potřeba si ho užívat, takže vzpomínáme na to hezké a bereme věci tak, jak přicházejí. A že jich teda přichází!

První změna nastala na podzim – náš koňskej kámoš Muf se odstěhoval. Vyprosila ho na paničce jedna moc hodná paní, co pomáhá nemocným dětem, aby se zase mohly pořádně hýbat a měly nějakou radost ze života. Muf je na takovou pomoc jak dělaný a děti ho milují. A je moc fajn, že bydlí kousek od nás a chodíme za ním na návštěvu.

PTÁCI: Asijská kachnička mandarínská v Olomouci

Již druhou zimu mohou obyvatelé Olomouce pozorovat při krmení labutí a kachen na řece Moravě kachničku mandarínskou. Jde o krásně vybarveného samce, kterého nelze přehlédnout. Září totiž takřka všemi barvami, od zelené přes fialovou až do kovově modré. Má červený zobák a oranžovohnědé ozdobné peří na křídlech i na tvářích.

Na první pohled je patrné, že jde o exotický ptačí druh. Pochází totiž z Japonska a severovýchodní Číny. U nás se ve volné přírodě vyskytují pouze jedinci uprchlí z domácího chovu. A to je jistě i tento případ. Pokud jich unikne více a začnou se rozmnožovat i ve volné přírodě, může vzniknout volně žijící populace, jak se tomu již stalo ve Velké Británii.

PTÁCI: Na ptáky jsme prostě krátký!!!

Ahoj ffffšichni, dovolte, abych se představil. Jsem papoušek druhu Aratinga Jenday a mé jméno je FFFFFF…..FroFroFro….Frodo. Jsem právoplatným členem Buffí smečky, i když tu vlastně mám jen přechodné bydliště.

 

Frodo

Když už jsem přestával doufat, objevila se dole jakási osoba. Volala mě, ale já nevěděl, jak za ní, v takové výšce jsem ještě nikdy nebyl. Ona zas měla problém, jak nahoru, lidi jsou v tomto ohledu děsně nedokonalí. Ale pořád mi slibovala, že to nějak půjde. Nakonec odkudsi dovlekla veliký žebřík, postavila ho ke stromu a začala šplhat nahoru. Docela šikovně, na to, že nemá křídla ani zobák. Jenže žebřík nestačil, chybělo ještě pár metrů. Nevzdala to, lezla dál po větvích za mého povzbuzování. A pak byla u mě! Opatrně pro mě sáhla a já se nebránil, věděl jsem, že přišla záchrana.

PTÁCI: Fraucimor

Já, Ferda, jsem prosím těžce diskriminován. Jestli to pošlu k evropskýmu soudu, ještě nevím, ale do té Novy asi určitě. Jenom si musím rozmyslet, jestli Občanskýmu judu nebo kam, když ten John a Klímou už tam nedělaj′. A teď si uvědomuju, že vlastně jsou na tom stejně i ty moje holky pitomý, milovaný. No dyť si to vemte, lidi, je to tady samý pes a kočka, sem tam nějaká ptíca okrasná, občas koníky a ovečky někdo zmíní, ale co my, drůbež domácí, havěť přeužitečná, no, ruku na srdce, co my?

PTÁCI: Galantnost se někdy nevyplácí

Podle evropské představy „zahrady u domu”, není ta naše nijak obrovská. Přesto na ni v sezóně postupně hnízdí jedenáct druhů ptáků a rorýsové v komíně. Od každého druhu pouze jeden nebo dva páry, s výjimkou vlhovců, kteří jsou letos zastoupeni třemi páry.

Vlhovců hnízdilo i více, ale nedávno jsme pro větší světlo nechali uříznout dva vysoké cedry, které už stejně odumíraly. Vlhovci tím přišli o prostor, protože si hnízda staví dost vysoko v korunách. Další páry nebo jiné druhy ti „naši” ptáci ze zahrady nemilosrdně vyženou. Sedm druhů zde žije celoročně a je zajímavé že zbývající čtyři stěhovavé druhy při návratu ti trvalí přijmou a nechají hnízdit bez vzdušných bojů. Musí si pamatovat, že právě tihle sem právoplatně patří. Během zimy se u krmítka velmi krátce zastaví ještě několik dalších druhů, ale ti jsou opravdu „přespolní” a pokračují dál.

PTÁCI: Když ptáčka lapají, není to kvůli tomu, aby mu zpívali…

Když nám na staré usedlosti stavebníci předělávali střechu a okapy, vybrali si k tomu termín, kdy se pod střechou hnízdícím jiřičkám, přepeřovalo potomstvo. Asi nepočítali se smečkou tří ovčounů a už vůbec ne se mnou, bojovnicí za práva spolubydlících tvorečků, kteří nám obětavě likvidovali hmyzáky z přilehlého slepého ramene Labe.

Ti malí ptáčíčkové spolykali kila komárů, much a všelijaké jiné okřídlené havěti a já jim za to byla neskonale vděčná, takže jsem jim odpouštěla označkované dlaždice okolo domu, které jsem čistila s vědomím, že si tohle tisíceronásobně odpracovali.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN