Rozhledník

HOST DEDENÍKU – Jiří Patoka: Indiáni a sladkovodní raci

Na území Severní Ameriky se vyskytují raci náležející k čeledím Astacidae a Cambaridae. Celkem jich tu nalezneme více než 450 druhů, což ze Severní Ameriky činí nejvýznamnější centrum diverzity raků v celosvětovém kontextu. Největší severoameričtí raci dorůstají okolo dvaceti centimetrů v délce těla, většina druhů je ale menší. Jaký vztah k rakům měli původní obyvatelé? Byli pro ně významní z hlediska lovu, či je naopak přehlíželi? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v následujícím textu.

 

HOST DEDENÍKU – Jiří Patoka: Raci v České republice

Raci jsou mnoha lidmi vnímaní jako živočichové, kteří byli v minulosti na území České republiky hojní, v současnosti jsou ale jejich stavy zdecimované znečištěním vody natolik, že se s nimi setkáváme jen vzácně.

 

 

Stejně tak děti – dříve lovily raky na jídlo běžně v každém potoce s kamenitým dnem, nyní je mohou pozorovat v lepším případě jen v akváriích, případně již jen v pohádce Jak krtek ke kalhotkám přišel, kde rak krtečkovi stříhá plátno na zmíněný kus ošacení. Není divu, že média, a především internet, se jen hemží zavádějícími a mylnými informacemi o těchto bezobratlých živočiších. V následujícím textu proto přináším aktuální informace o stavu české astakofauny.

HOST DEDENÍKU – Helena: Jak změnit poušť v oázu

Jako Češka žijící v Negevu hrozně obdivuji, jak Izrael kultivuje Negevskou poušť a v nehostinné pustině vytváří další a další příjemná místa k životu. Je vůbec pozoruhodné, co všechno může v poušti vzniknout. Zcela nesystematicky tu zmíním pár zajímavostí, kterých si všimnete při cestách po Negevu.

 

 

Negevská poušť tvoří přibližně dvě třetiny plochy Izraele, ale žije v něm jen lehce přes osm procent obyvatel Izraele (z toho tři čtvrtiny tvoří Židé a čtvrtinu Beduíni). Nejdůležitější je samozřejmě voda. O vodu v Negevu se stará především organizace jménem Keren Kajemet Lejisrael (KKL) neboli Židovský národní fond, spravující půdu.

 

Liman

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Je to blízko, nebo daleko?

Kvííík, kvííík, brrr, brrr… Sedím v křesle, sleduji Zoom a přemýšlím, odkud to jde. Z debilgrafu to není, z kocourka také ne, ten leží vedle mne na svém polštářku, stočený do klubíčka, takže ve večerním šeru vypadá, jako ušatý kravinec a okolní dění je mu dokonale u zadku.

 

 

Kvííík, kvííík – aha, mobil. Takže do pracovny, odpojit od nabíječky a…

Ahoj, prosím tě, nevíš, kde by se dala nafotit nějaká cordata a eventuelně i monophylosa?

Vím a možná, že zrovna pokvetou, doba by odpovídala. A což takhle nějaký atrorubens, dal by sis?

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Na šípkové, nebo se zelím? Aneb všechno souvisí se vším

Nepropadejte panice, na vaření jsou tu jiní, já zůstanu u kytiček, jde o místo, které dnes navštívíme a které proslavili pánové Hrabal a Menzel – Kersko.

 

 

Do Kerska se dostaneme buď přímo, busem č. 398 – Linka Černý most – Poděbrady, nebo vlakem do Poříčan a pak busem 429 – Poříčany – Semice, nebo individuální dopravou po silnici č. 11, zvané Staré Poděbradská přes Počernice, Nehvizdy, Mochov, Starý Vestec a Velenku, nebo můžeme sjet z D 11 na exitu 18 (Český Brod/Lysá). Po projetí Velenky vjedeme do lesa a okamžitě uvidíme šipku doleva s nápisem KERSKO.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Ten nejvyšší

O střevičnících jsme si minule řekli, že mají ze všech našich orchidejí největší květy, ale výškový rekord nedrží. Většina našich orchidejí jsou rostliny výškově skromné a když nějaký povedený exemplář doroste do 25 – 30 cm, je to úspěch. Výjimkou, potvrzující pravidlo, je vstavač nachový.

 

Vstavač nachový (orchis purpurea), je vápnomilný druh, silně závislý na vhodném půdním mikroklimatu, takže jej najdeme jen na půdách neutrálních až středně zásaditých. Je sice teplomilný, ale dobře snáší i zastínění až do středně hustě zapojených korun stromového patra. Druh je silně závislý na podhoubí, bez kterého nepřežije, takže pokusy o přesazování skončí vždy špatně. Běžně dorůstá do výšky 10 – 30 cm, ale…

HOST DEDENÍKU – Alex: Sedm radostí

Začátkem tohoto roku se začalo mezi občany proslýchat, že z naší vísky do sousedního Vranova (u Brna) povede přes les poutní cesta. Ta už zde byla, kdysi moc a moc dávno, začátkem 17. století za hraběte Maxmiliána z Lichtenštejna, ale vzala za své postupem času, a zvláště po vybudování silnice údolím Ponávky roku 1902. Poutníci se se začali přesouvat na novou komunikaci.

 

V únoru bylo veřejné sezení, kde občané, kteří měli zájem, byli seznámeni s ideou vybudovat tuto poutní cestu znovu, s tím, že nebude sloužit pouze věřícím, ale její realizaci jistě uvítají i turisté. Byly předvedeny makety kapliček, návrhy obrazů (autorem je pan Milivoj Husák, ak. malíř), místa jejich umístění v lesích (cesta vede takřka po stejné, historické trase) a byli jsme seznámeni s tím, že cesta se bude jmenovat Sedmiradostná. Sedm radostí Panny Marie.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Toříče – orchideje, které dovedly opylování k dokonalosti

Z minulého dílu už víme, jaká je rozmnožovací strategie orchidejí a jak si tato skupina rostlin zajišťuje tvorbu maximálního množství (bohužel nebo bohudík?) semen a jejich šíření na velké vzdálenosti. Jenže chybička se občas vloudí; pilná včelka s brylkami místo na další orchidej, odletí na jinou rostlinu, nebo do úlu a úroda pylu tak přijde vniveč.

 

Když si k tomu připočteme, kolika semenům z mnoha milionů se povede vyklíčit a dorůst do prvního zeleného listu, (a jak dlouho to trvá), nelze se divit tomu, že orchideje jsou u nás vzácné. Jediný rod, který to má dokonale vychytané, jsou právě toříče.

HOST DEDENÍKU – Krakonoš: Orchideje – trocha vědy

Milí příznivci orchidejí a rostlin všeobecně, omlouvám se a sypu si popel na hlavu, ale občas je, v zájmu lepšího pochopení toho, čím vás hodlám nadále krmit, trocha osvěty nutná. Upozorňuji, že vás nehodlám unavovat vyšší vědou, vše, co se tu dočtete bylo za mých mladých let náplní hodin biologie na ZDŠ a, bohužel, (nebo bohudík?) si to i po 55 letech, (ten čas ale letí, co?), pořád ještě pamatuji.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD