Rozcestník

FOTOGRAFIE: Dolomity v začátečnickém foťáku

Možná to znáte. Když vám všichni říkají, že nějaké místo je úžasné, že tam musíte jet a jak to že jste tam ještě nebyli, v člověku se něco šprajcne, a jakoby se tomu místu vyhýbal. Ne schválně, ale když je volba – a ona je vždy – tak čertíček říká: „Vždyť, když všichni, tak proč taky já?“

 

Ale člověka to dostihne. Mne to dostihlo letos v létě v průběhu takové zvláštní periody kdy jedna práce je dokončená a druhá ještě nezačala. Prý že je na fejsbuku nabídka právě se uvolněného místa na kurzu v Dolomitech, pravila má milovaná fejsbuková choť. Já nefejsbukový jedinec jsem si to nechal otevřít a řekl – proč ne.

HOST DEDENÍKU – Petr: Zápisky z Gruzie – sem se rozhodně chcete podívat

Gruzie mě lákala už delší dobu, a tak, když letos Wizz Air nabídl zpáteční letenky z Prahy do Kutaisi za necelých 2,5 tisíce korun, neváhal jsem. Tady jsou moje poznámky ze země, která se chlubí krásnými horami, mořem i pestrou historií. Třeba vás inspirují.

 

 

Jen v rychlosti na úvod: Vynechávám zde povídání o historii a další podobná moudra, těch už je různě po webu spousta. Zaměřím se spíše na praktické věci, jako jsou doprava nebo ubytování, a to včetně cen. Údaje jsou z konce června 2018.

 

Letíme s Wizz Airem

HOST DEDENÍKU – Alex: Sedm radostí

Začátkem tohoto roku se začalo mezi občany proslýchat, že z naší vísky do sousedního Vranova (u Brna) povede přes les poutní cesta. Ta už zde byla, kdysi moc a moc dávno, začátkem 17. století za hraběte Maxmiliána z Lichtenštejna, ale vzala za své postupem času, a zvláště po vybudování silnice údolím Ponávky roku 1902. Poutníci se se začali přesouvat na novou komunikaci.

 

V únoru bylo veřejné sezení, kde občané, kteří měli zájem, byli seznámeni s ideou vybudovat tuto poutní cestu znovu, s tím, že nebude sloužit pouze věřícím, ale její realizaci jistě uvítají i turisté. Byly předvedeny makety kapliček, návrhy obrazů (autorem je pan Milivoj Husák, ak. malíř), místa jejich umístění v lesích (cesta vede takřka po stejné, historické trase) a byli jsme seznámeni s tím, že cesta se bude jmenovat Sedmiradostná. Sedm radostí Panny Marie.

ROZCESTNÍK – 814151: 22 překvapení Izraele pro Čechy, kteří nic neřeší

V březnu jsme se s kamarády rozhodli vyrazit do Izraele. Pár základních věcí jsme zjistili, ale o tamních politických či náboženských vztazích jsme nijak moc nevěděli. Jeli jsme tam prostě s tím, že Česká Republika stejně nikoho z místních nezajímá, ale Izrael jako stát je přítel. Díky tomu jsme celkem úspěšně prolezli pár zajímavých destinací Izraele a Palestiny (západního břehu Jordánu) a zažívali různorodá překvapení, která vám tu zprostředkuji…

 

 

1) Čekání po příletu na pasové kontrole

 

ROZCESTNÍK – 814151: Z Prahy až na Koločavu veřejnou dopravou (2)

Den druhý – přes hory a přes doly až do Koločavy. Mukačevo už jsme neprohlíželi, přišlo nám, že běžná ukrajinská města už toho nemají tolik co nabídnout a vyrazili směr vesničky v horách.

 

 

V Mukačevu na nádraží jsou tři pokladny, z toho jedna s opravdu dlouhou frontou. Samozřejmě to byla ta pro osobní vlaky, zatímco ty dvě skoro bez zákazníků byly pro vlaky dálkové. Cena jízdenky byla opět velmi nízká (snad třicet hřiven za dva). Konečně jsme tedy jeli vlakem a to osobním. Naše cílová stanice byl Volovec. Osobák vedený jednotkou ER2-8008 jel až do Lvova. Cca 60 km urazil za hodinu a dvacet čtyři minut, což je na ukrajinské osobáky dobrý výsledek.

ROZCESTNÍK – 814151: Z Prahy až na Koločavu veřejnou dopravou

Rád jezdím na výlety vlakem a také rád objevuji trochu jiné kraje. Vzhledem ke konkurenčnímu boji na trase Praha – Košice jsou ceny jízdenek na absolutním minimu, zatímco počet spojů na absolutním maximu. Proto byla už jen o kousek vzdálenější (alespoň západní) Ukrajina jasnou volbou pro další výlet.

 

 

Dlouho jsme neměli jasno v počtech lidí ani v délce výletu, takže plánování přišlo až na poslední chvíli. Po dlouhém zkoumání chaosu v Ukrajinských vlakových a autobusových (nebo spíš maršrutkových) jízdních řádech jsem usoudil, že nejlepší bude si ubytování zajišťovat až tam, kam se reálně dostaneme, protože vůbec není jisté, že nějaký plán dopadne. Nebyla to nakonec úplně špatná volba, měli jsme tak naprostou volnost. Tento menší cestopis z léta 2017 bych chtěl pojmout i jako návod a poučení pro cestování po Ukrajině, protože některé věci jsem zjistil až známou sekvencí pokus-omyl.

HOST DEDENÍKU – Alex: Zmrzlý zámek a kaméliemi

Minulý týden jsem byla svými přáteli z naší ulice, pozvaná na vernisáž výstavy kamélií – spolu se sbírkou porcelánu z depozitáře – na zámek Rájec nad Svitavou. Ten den byl také prvním dnem, kdy nemrzlo, ale bylo těsně nad nulou, byla i modrá obloha a svítilo slunce.

 

 

Celá naše tříčlenná výprava byla víc než teple oblečená, protože jsme očekávali vymrznutý zámek. Ó, jak dobře jsme učinili! Před zámkem se před jedenáctou hodinou scházeli pozvaní hosté, většinou památkáři, kasteláni z okolních hradů a zámků, lidé, kteří se na „svých zámcích“ věnují květinám, zřejmě i bývalí zaměstnanci skleníků, kde se v Rájci už několik desítek let věnují šlechtění a péči o kamélie. A další a další.

ROZCESTNÍK: Pobřeží Středozemního moře (5)

Posledním místem, které jsme v Izraeli navštívili, bylo pobřeží Středozemního moře, a na něm Tel Aviv, Acre a zavřený hraniční přechod s Libanonem jménem Roš HaNikra (píše se to takhle, protože „ha“ je v hebrejštině určitý člen). Bohužel jsme neměli čas na návštěvu dalších míst na pobřeží, která jsou velmi zajímavá, ale to bude muset počkat napříště.

 

Tel Aviv je město, které vyrostlo kolem Jafa; Jafo je historické město, které je dnes jednou ze čtvrtí Tel Avivu; je to krásné kamenné středomořské město, které jakoby se vylouplo z Itálie nebo Dalmácie. Ostatní čtvrti Tel Avivu jsou moderní, buďto připomínající Barcelonu (bloky), nebo rovnou Manhattan – je tam hodně mrakodrapů, které připomínají ze všeho nejvíc právě Ameriku. V Izraeli se říká, že v Haifě se pracuje, v Tel Avivu se baví a v Jeruzalémě se modlí; a něco na tom je.

ROZCESTNÍK: Jeruzalém, město několika tváří (Izrael 4)

Jeruzalém je velmi zvláštní a působivé město; jedno z těch míst, na kterých by se dala prezentovat v praxi teorie paralelních vesmírů. Jeruzalém má totiž několik tváří, kdy každá je úplně jiná, každá je tam „doma“ a zároveň se navzájem ty tváře doplňují do podoby města působícího, navzdory svému rozdělení, velmi jednotným dojmem.

 

ROZCESTNÍK – Andy: Jižní Izrael (Izrael 3)

Po dvou náročných dílech seriálu o putování Izraelem přichází díl, který nejvíce připomíná cestopis. Na jih Izraele jsme vyrazili ihned po přistání na letišti Davida ben Guriona poblíž Tel Avivu (letiště je od Tel Avivu trochu dál). Protože jsme přistáli před třetí ráno našeho času, naše první setkání s Izraelem bylo v noci – a ihned po půjčení auta jsme vyrazili na jih.

 

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD