Pátek s Gurmánkou

PÁTEK S GURMÁNKOU: Zelený boršč aneb proč jít na louku pro šťovík

Polévka ze slovanské zahrádky, to je zelený boršč. Časně zjara se vaří nejen pro zdraví, ale také pro naše štíhlé svědomí :) Boršč se dá vařit v zimě v létě, tedy doslova denně, ale nejlepší jarní polévkou vůbec je právě zelený boršč. Ten se šťovíkem, co se na Ukrajině tradičně připravuje s vařeným vejcem a nemusí v něm být vůbec žádné maso. V mnoha domácnostech právě tato polévka v hrnci zvěstuje strávníkům: Přišlo k nám jaro!

 

V Rusku se této polévce říká jednoduše „zelená polévka“, ale na Ukrajině je to „zelený boršč“. Vaření zeleného boršče patří k pěknému rituálu vítání jara, tak proč ho nezkusit.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Velikonoční beránek

Pečený sladký beránek patří neodmyslitelně k Velikonocům.

 

 

 

Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh bývá označován za pastýře, který bere své ovce do náručí.

Na rozdíl od toho v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. Spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Vejce benedikt aneb když je dobrá vůle

Když se řekne vejce, hned je vidím vařená, smažená, sázená, atd. Jednoduše připravená na všechny způsoby od žloutku tekutého, polotekutého až k tomu pevně vařenému. V jednoduchosti je krása, proto všechny jednoduché úpravy vajec tak skvěle fungují.

 

 

Ani v nejluxusnějších hotelích světa nechybí vejce k snídani. Jen jejich úprava a způsob přípravy bývá často poněkud náročnější, ale právě proto se některé dostaly do souboru legendárních gastronomických receptur, které by prý měl každý alespoň jednou ochutnat. Řeč je o vejcích Benedikt – Eggs Benedict.

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Jahodový koláč aneb Crostata alle fragole

Brzy přijdou teplé dny a s nimi se začnou objevovat první jahody. Nejchutnější a nejvoňavější jsou rozhodně plody čerstvé. Vědoma si tohoto faktu, první koláč, který s jahodami připravím, bývá vždy báječná crostata.

 

Křupavé těsto dole, uprostřed spousta vanilkového krému nebo pudinku, navrchu ty nejpěknější a nejčervenější jahody, kterým dodá půvabný lesk sladkokyselý rozvar z pikantní zavařeniny.

 

Potřebujeme:

Na těsto:

  • 220 g hladké mouky
  • špetka soli
  • 100 g másla
  • 100 g moučkového cukru
  • lžička strouhané citrónové kůry
  • 3 žloutky

PÁTEK S GURMÁNKOU: Carpaccio aneb originál je jen jeden

Carpaccio se narodilo v Itálii, proto se na originál jezdí do italských Benátek do Harryho baru. Znáte příběh tohoto zajímavého pokrmu? Pokud ano, tak víte, že má mnoho společného se slavnou benátskou malířskou školou. Kdo nevzal za kliku Harryho baru, nepoznal Benátky :)

 

 

Říkalo se, že kdo nezašel do Harryho baru, jako by v Benátkách nikdy nebyl. Korunované hlavy z Anglie, Španělska, Nizozemska, E. Hemingway, Rothschildové, A. Onassis, M. Callasová, Ch. Chaplin a řada dalších z nekonečného seznamu hostí, kteří se stavili na drink a chutné maličkosti k němu podávané, by potvrdili, že za barovým pultem tu dokáží namíchat prosté, ale fantastické nápoje.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Batáty, aneb pyré na středomořský způsob

Batáty – sladké brambory (Impomoea batata), jsou považovány za potravinu chudých, ale gurmáni si z nich udělali delikatesu. Dají se totiž připravovat jak na sladký způsob, tak i v mnoha slaných podobách. Jak je používat v kuchyni?

 

 

Pro kuchyňské využití se nejlépe hodí odrůda s červenou slupkou, neboť obsahuje velké množství betakaroténu. Batáty se mohou lišit jak tvarem, tak velikostí, ale též i barvou dužniny. Červené hlízy mají dužninu žlutou nebo bílou. Existují též druhy se žlutou slupkou a oranžovou dužninou nebo s bílou slupkou a jasně žlutou dužninou. Slupka by měla být bez známek otlaků a tmavých skvrn. Před úpravou je není třeba loupat, postačí jen očistit kartáčkem.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Brynza aneb nejlepší je ta májová

Jaro už klepe na dveře a blíží se čas brynzy. Zimní brynza bývá ostřejší, ale ta májová bude zase tak jemňoučká, že do ní zajede nůž jako do másla. Bude vyrobená z čerstvě nadojeného mléka spokojených ovcí vesele skotačících na jarní pastvině. To na ní musí být nutně znát. Jaká pastva, taková brynza.

 

 

Celou dobu tu mluvím o brynze poctivě vyrobené, pro kterou si chodím na nedalekou ovčí farmu Horní Dvorce, která se honosí několika cenami za nejlepší sýry v naší zemi, brynzu nevyjímaje, ale není vyloučeno, že se dá koupit i jinde. V supermarketu, aby dobrý produkt jeden pohledal! Ale i za tu námahu to stojí. Brynza je potravina hodna velkého obdivu.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Naklíčená čočka aneb klíček ke zdraví

Nejen naklíčená čočka, ale všechny naklíčené luštěniny jsou skutečným klíčem ke zdraví. Pro svou nenáročnost je pěstování klíčků velmi rychlé, levné a celoročně dostupné. Uvážíme-li, že klíčky nutričně vyvažují maso, měli bychom si techniku klíčení i následné způsoby konzumace osvojit.

 

 

Všechny klíčky dozrávají během krátké doby. Může to být od 2 až do 12 dnů. Pro své klíčení nepotřebují žádnou půdu ani slunce, protože každé semínko je plné energie a živin. Stačí jen denní světlo a provlhčení. Všechno ostatní si zařídí příroda sama. I proto o výhoncích všeho druhu počítáme jako s potravinou budoucnosti. Drobná semena právě klíčením dokáží mnohonásobně zvýšit svou výživovou hodnotu a předat všechnu sílu do šťavnatého klíčku.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Rajská omáčka, aneb omáčka z ráje

Tak jsem se zase po čase pustila do rajské omáčky. Sezóna rajčat je zatím v nedohlednu, tak to byla rajská omáčka v zimní verzi, tj. ze zásob, které jsme si udělali v létě. U nás ji mají v oblibě všichni muži. Od těch nejmenších až po stařešiny rodu. Omáčka pěkně voněla skořicí v doprovodu divokého koření a barevný tón jí udávala rumělka namíchaná z loňské sklizně vysluněných rajčat.

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Koblihy aneb Borovanské natahovačky

„Jsem koblížek, z mouky dělaný, smetanou mísený, na másle smažený…“ Tak tuhle starou pohádku o dobrém koblížku nejspíš žádný pekař ve vaší ulici nevypráví. Takové koblížky se pečou jenom doma, pokud je dobrá vůle a ví se jak. Naštěstí české hospodyně mají obojí. Jak dobrou vůli, tak spolehlivou paměť, fortel i báječné recepty.

 

A nemusí to být jen tradiční koblihy masopustní, na které se bude brzy zadělávat. Koblížek, to je stálice české moučníkové kuchyně. Bez ohledu na to, kdy a odkud se k nám dokoulel, bereme ho za známou sladkou dobrotu z dětství, po které bývala pusa celá mastná, ale dušička se blahem tetelila, když maminka stála před plotnou a smažila.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD