Mlsotník

PÁTEK S GURMÁNKOU: Rybí polévka z Islandu aneb když nemáme rádi kapra

Vánoce se blíží, proto rybí polévka podle receptu islandských rybářů může být cestou, jak se neošidit o vánoční rybí polévku, když nemáme rádi kapra. V mém případě to neplatí, ke kaprům i vánočním tradicím mám vřelý vztah, ale na tuto polévku si moc ráda vzpomenu i během roku.

 

 

Hustá rybí smetanová polévka je na Islandu emblematickým pokrmem. Jednak proto, že Islanďané zkonzumují po Japoncích největší množství ryb a mořských plodů na světě, ale hlavně proto, že ryby jsou v obchodech a na tržištích ve vynikající kvalitě denně dostupné. Studené drsné klima ovlivnilo i pokrmy, které byly vždy štědré na maso a ryby a nešetřilo se ani na mléčných produktech. Rybí polévka ze směsi ryb patří do běžného domácí repertoáru každé islandské kuchyně.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Valašský kontrabáš aneb jak zažít české tradice

Valašsko, kraj pohostinných lidí, žijících na stráních pod kopci, kde mají roztroušené dřevěné chaloupky a mezi nimi vyčnívají špičky dřevěných kostelíků. Na lukách se pasou chundelaté ovce a nad tím vším poklidným životem bdí pohanský bůh Radegast.

 

 

Když se dnes řekne Valašsko, vybavím si region se spoustou místních unikátů. To je ta lidská stopa, kterou tu po sobě zanechali svérázní obyvatelé Valašska. Aby tradice byla stále živá, je třeba ji připomínat a opakovat. Pustila jsem se do typického valašského jídla, kterému se říká „kontrabáš“.

 

PÁTEK S GURMÁNKOU: Halászlé aneb polévka maďarských rybářů

Super zdravá polévka, které není co vytknout, neboť splňuje všechny požadavky na přirozenou a zdravou stravu, která v zimě zahřeje a nehýří zbytečnými kaloriemi.

 

 

V sobotu jsem byla na výlovu našeho rybníčku u lesa. Domů jsem odcházela s kaprem, amurem, štikou, sumečkem. Hned mě napadlo, že je to skvělý materiál na Halászlé. Ryby jsme kuchyňsky upravovali hned u rybníka na hrázi. Do velkého hrnce jsem skládala pěkné kousky na vývar (hlavy, ocasy, ploutve a všechen upotřebitelný ořez. Vnitřnosti na polévku jsem uložila zvlášť. Kapra a amura na podkovy, štiku vykuchat a nechat vcelku na pečení nebo vaření v páře. Po sousedském potlachu a pohárku něčeho na zahřátí jsem skočila do auta a uháněla k domů. Rybníček mám z oken pořád na dohled, takže jsem čerstvější ryby nikde sehnat nemohla.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Vídeňská roštěnka aneb vůně smažené cibulky

Představte si plátek z nízkého roštěnce, prudce na pánvi upravený, aby nepřišel o svou největší přednost, křehkost a šťavnatost. Uvnitř ještě růžový, na povrchu zdobený dozlatova osmaženými kroužky cibule, lehce přelitý teplou cibulkovou tmavou šťávou. Tajemství chuti je zakleto ve správně připraveném kousku masa a v umění usmažit si křupavou cibulku. Recept je sám o sobě velmi jednoduchý. Pořádně zatopte pod dobrou pánví a vhoďte na ni pěkný kousek dobře vyzrálého masa.

 

Nízký roštěnec – jedná se o kvalitní šťavnaté maso bez kostí ze zadní části hovězího skotu, kterému se říká roštěná. Je vhodné k přípravě minutek, steaků a vyhovuje jak anglickému stylu pečení (rostbíf), tak je vhodné i na dušení a pečení. Nízký roštěnec je maso tvořené z několika svalů:

BTW: Kolik jich sníš?

Včera jsem byla na pedikúře a jako obvykle jsme s paní pedikúrovou klábosily. Známe se už roky, takže hovor pohodově přeskakoval z tématu na téma, jak už to mezi ženami bývá. Najednou jsme přišly na topinky.

 

 

Tedy dostaly jsme se tam oklikou od pečení. Obě jsme konstatovaly, že jak strašně málo poslední roky pečeme sladké, protože zkrátka v rodině už po tom není zdaleka taková poptávka, jak bývala. Paní má na rozdíl ode mě dvě dcery, takže jestli moje mužstvo ještě pořád rádo něco smlsne, holky už bývají opatrnější.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Jablkovec a křížaly, aneb jedno jablko denně

Tématem mého podzimu je minimálně jedno jablko z vlastní sklizně denně. Zatím se mi daří jablečné počty násobit tím, že s jablky vařím i peču. Jablku musím přičíst ke cti i to, že se nám zatím nezprotivilo. Ani čerstvé, ani sušené.

 

 

Právě jsem sebrala první várku jablečných křížal a naplnila jednu velkou sklenici. Jablečné plátky jsou pružné, sladkokyselé a tím pádem i neodolatelné, takže se sušením hodlám pokračovat. Mezi krájením jablečných plátků se najde trochu času upéct jednoduchý hrníčkový moučník – jablkovec.

 

Jablkovec aneb jablečná hrníčková buchta

2 hrnky hladké nebo polohrubé mouky

PÁTEK S GURMÁNKOU: Husa svatomartinská

Svatomartinská husí pečeně by měla mít dozlatova vypečenou a křupavou kůžičku. Když je doma husa, problémem může být už jenom to, v čem ji upečeme. Huse je totiž téměř každý pekáč malý, ale většinou to vyřeší starý pekáč zvaný dušák, což je obdélníková velká nádoba s víkem, tedy dva pekáče, které se dají složit na sebe.

 

 

Husa se pohodlně uvelebí v tom spodním vyšším a tím druhým se zaklopí. Pokud ho nemáme, vypomůžeme si jedním pekáčem a alobalem, kterým husu na pekáči neprodyšně uzavřeme. Pochopitelně můžeme husu rozporcovat a péct ji v jednotlivých kusech. Pokud máme husu z farmy, tak nechybí ani drůbky. Než se upeče husa, stihneme uvařit polévku z husích drobů, tzv. kaldoun.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Recepty s atmosférou první republiky

Dnes jsem se zastavila u prvorepublikového stolu a pohlédla do kuchyně na jídla, která nebyla nikterak opulentní, zato se skladba jídelníčku řídila mnohem víc ročním obdobím a suroviny pocházely téměř výhradně z regionu. I když byla surovinová základna i kuchyňské vybavení v mnohém skromnější, šikovné hospodyně dokázaly ve svých malých domácích kuchyňkách vykouzlit tu poetickou krásu, která se z moderních kuchyní nadobro vytratila.

 

Pojďme zavzpomínat na staré časy, prolistovat pár starých kuchařských knih, oprášit jídelní servis ze slavného českého porcelánu, položit na stůl bílý damaškový ubrus a přenést se tak o 100 let zpátky. Třeba k prezidentskému stolu.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Jihočeská cmunda

U nás na jihu Čech se bramborákům říká cmunda. Pustila jsem se do klasického neošizeného receptu, protože ten je nejlepší a nic lepšího ještě nikdo nevymyslel a nevymyslí. Alternativy s cuketou atd., nepovažuji za pravou cmundu, ale v mé kuchyni se jich také nezříkám.

 

 

Zpátky ke cmundě, protože právě tu jsem dnes doma slíbila připravit. Už jsem nemohla poslouchat řeči o tom, že pořád něco v kuchyni klohním, ale bramborákům se vyhýbám. A když už se do nich pustím, tak z toho vyjdou malé bramboráčky.

PÁTEK S GURMÁNKOU: Lívance jako za starých časů

Když myslím na lívance pro tento příspěvek, tak vidím lívance kynuté, pečené jako za starých časů. Mám totiž na mysli obyčejné a poctivé lívance, které se pekly v lívanečníku posazeném na žhavém tálu dobře vyhřátých kamen. Když se na talíři pocukrovaly a nesly se na stůl, vonělo to v celé chalupě.

 

Moje babička nám je často připravovala, proto znám skoro zpaměti každý její pohyb. Moje maminka lívance také dělávala, ale už se u toho obešla bez kamen na dřevo a časem klasický lívanečník vyměnila za moderní teflonový. Ani já jsem na lívance nezanevřela. Jen z teflonového lívanečníku jsem zase nostalgicky zběhla k samotnému prazákladu a pořídila si poctivou litinu. Tepelné zdroje i pánve se sice měnily, ale klasický recept neztratil nic ze svých půvabů.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD