Mlsotník

HOST DEDENÍKU – Aida: Tři jednoduché recepty na méně tradiční těstoviny

Počasí se zvolna otepluje a naše chutě na to brzy začnou reagovat touhou po lehčích jídlech. Do letní zeleniny je ještě relativně daleko, takže se mohou hodit recepty počítající s tím, co se dá sehnat teď. Dobrou chuť!

 

 

Těstoviny s květákem (2 porce)

Suroviny:

½ sáčku sušených těstovin (penne, fusilli, kolínka apod.)

1 menší květák

2 lžíce olivového oleje

2 stroužky česneku

1 chilli paprička (čerstvá nebo sušená)

sůl, pepř

2 lžíce sekané zelené petrželky

Postup:

HOST DEDENÍKU – RenataE: Škvarkové placky

Na tuhle masopustní dobrotu je právě ten správný čas. Venku je zima a nevlídno, ještě stále se brzy stmívá, případně je šero celý den. Na obvyklý nákupní seznam přibylo sádlo na škvaření.

 

 

Stačilo by mi ho jen kilo, ale v Kauflandu balení sádla pod dvě kila nejde. Takže jsem postála u sporáku a ve dvou várkách vyškvařila skoro dva litry sádla a přes půl kila škvarků. Pár lžic jsme jich snědli ještě za tepla, takový ještě teplý osolený škvareček náramně dobře zahání trudnomyslnost.

 

Škvarky

 

BTW: O lasagnové polévce a její neurozené sestřenici

Před časem na mě na facebooku vyjukl recept ze stránky Skinny Taste, ukazující přípravu Lasagna soup, neboli lasagnové polévky. Nemusela jsem být ani moc hladová, abych usoudila – jo! To je ono! To zkusím!

 

 

 

I udělala jsem doma nejdřív inventuru zásob. Plechovku s drcenými rajčaty mám po ruce vždycky, protlak taky. Cibule, česnek, strouhaný parmazán… Ale jo. To dám. Nějak. Však si zbytek dokoupím. Jak si ráda zaskočím do Coopu na náměstí v Miletíně – přívětivá prodejnička s přívětivou obsluhou – narazila jsem tentokrát na limity vesnického nakupování. Lasagne? Ricotta? Ale kde! Usoudila jsem, že extra široké „Babiččiny nudle“ lasagne snadno nahradí, místo ricotty jsem vzala zakysanou smetanu. A doma začala vařit.

MLSOTNÍK – Netopýrka: Vidíme rudě aneb jak zpracovat řepu

Řepa! Rudá, kulatá, lákavá, křupavá… Ten pocit, když půlka vašeho bytu vypadá jako po blízkém setkání jater a mixéru, u kterého chybělo víčko… Pokud papriky, rajčata a okurky pro vás nejsou dostatečně rozmanitou nabídkou zeleniny, tento článek je pro vás!

 

 

 

Řepu miluju. Nejradši bych ji s láskou vypěstovala, ale zatím se musím spokojit s koketně se červenajícími regály v obchodech. A tak jsem tento týden koupila dvě kila řepy a dala se do práce.

 

 

BTW: Vánoční zelňačka a já

Už jsem tady psala, že jsme se kdysi s Martinem dohodli, že v rámci slučování, či možná spíš kombinace rodinných zvyků, pocházejících v našem případě z poměrně rozdílného prostředí, se v naší společné rodině bude o Vánocích dělat polévka podle východoslovenské tradice – tedy zelňačka. Neměla jsem s tím problém, rybí polévka se u mých rodičů nedělala a bez hrachovky snadno přežiju:))

 

MLSOTNÍK: S vařečkou Andymu v patách (4) – Alsasané

Alsasko je region na evropské křižovatce, nevelké území doslova stlačené mezi Lotrinsko, Německo a Švýcarsko, mezi pohoří Vogézy a řeku Rýn. Je pověstné svou architekturou, malebnými domky s hrázděnými štíty a balkony z tmavého dřeva, z jejichž zábradlí padají po celé léto vodopády barevných muškátů. Jeho kuchyně tak chvílemi jiskří francouzským šarmem, aby se vzápětí proměnila v solidní a důkladnou kuchyni německou.

 

MATYLDOVINY: Jak jsem pekla chleba

Doba strávená v karanténě a izolaci kvůli covidu se poněkud podepsala na mém duševním zdraví, a tak jsem si občas zafňukala kamarádkám do messengeru. Místo projevené lítosti mi zakázaly internet, doporučily dobré kafe a dodaly další práci :)

 

 

Dostala jsem recept na chleba, údajně blbuvzdorný – ale neříkej hop, že :)

Námitka, že nemám tři druhy mouky a do obchodu nesmím, byla smetena ze stolu a mouka mi byla promptně doručena za dveře. Ještě dva dny jsem odolávala, protože chleba doma byl (kamarádky zásobovaly), ale pak jsem se na to vrhla.

MLSOTNÍK: S vařečkou Andymu v patách (3) – Bretonci

Krásu Bretaně je třeba hledat. V příboji Atlantiku a v pobřežních mlhách, kterými je tento z větší části poloostrovní kraj pověstný, mezi usedlostmi, jejichž šedá kamenná ostění a bílé zdi jsou tak typické. Velikost domů pak napovídá, že nejsme v kraji bohatém a rozmařilém. Jsme v kraji mořeplavců a rybářů.

 

 

Ale Bretaň nejsou jen přístavy St. Malo nebo Brest či Roskoff. Je to také dolní tok řeky Loiry s městy jako je Nantes a s vinicemi, z nichž pocházejí velmi dobrá vína, která by člověk v sychravém sousedství samotného mysu Finistére rozhodně nehledal. Například skvělý muscadet tu působí stejně překvapivě jako obrovské kvetoucí hortenzie, které v Bretani zdobí snad každý druhý vchod do domu. V Čechách je prostě do takové krásy nedopěstujete ani za nic, potřebují mírnou zimu a především vlhkost, která se tu všude vznáší…

MLSOTNÍK: S vařečkou Andymu v patách – 1. Gaskoňci

Mám slabost pro regionální kuchyně, a navíc věřím, že láska – i ta k vlastní kultuře a zemi – prochází žaludkem častěji, než bychom si chtěli připustit. A že nebude zapomenut kraj, dokud se vůně a chutě jeho kuchyně budou vznášet ve vzduchu…

 

 

Možná jsem se taky nechala vyprovokovat několika údajně „regionálními“ recepty, které byly spojovány s určitým krajem, ale to spojení bylo spíš jen jakýmsi odkazem nebo tajným přáním autora. Upřímně řečeno, Španěl by se také divil, čemu se v Čechách říká španělský ptáček. Inspirace „zapomenutými národy“ se tak trochu nabízela, a i když je asi neobsáhnu všechny, mohu se o to alespoň pokusit. Zvu vás tedy na cestu po regionálních kuchyních a kuchařkách. Kde skončí – to dnes netuším, protože kulinářské umění je mnohotvaré a všudypřítomné. Ale docela určitě vím, kde začne: v Gaskoňsku.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN