Matyldoviny

MATYLDOVINY: Se učit

Pamatujete, jak zahraniční student Mireček v Básnících říkal: „Se učit, se učit, se učit….“? Tak měl pravdu. Člověk se musí učit.

 

 

 

A já se znovu učím rusky.

Přiznejme si, že průběh VŘSR, který jsem si i vytáhla jako maturitní otázku, mi v dnešní době moc nepomůže. Není v tom ani ta správná slovní zásoba. Takže každé úterý večer zasednu k domácím úkolům a čtu si zadaný text, abych ho ve středu ráno dokázala rusky odvyprávět.

MATYLDOVINY: Dobrá rada nad zlato

Taky milujete rady v časopisech nebo na internetu? Já moc – a nejradši mám ty ohledně žen nad čtyřicet!

 

 

 

Nemám nosit roztrhané džíny. No ty nenosím stejně, protože nesnáším, když mi táhne na kolena nebo jinou část anatomie. Do stádia rozdrbanosti ty džíny dojdou stejně, tak nač jim zkracovat životnost :)

Nemám nosit trička s potisky. Jenže to tričko s vánočním stromečkem složeným z koček je prostě skvělé! Do divadla v něm určitě nepůjdu, tak proč ne? A stejně moje nejoblíbenější tričko má na sobě potisk kytek!

MATYLDOVINY: Perníčky

Byla jsem večer sama doma. Těsto na perníčky už leželo den v lednici, tak jsem se rozhodla vrhnout se na to a upéct je. Jelikož to docela to odsýpalo, došla jsem k názoru, že je rovnou ozdobím, aby bylo hotovo.

 

 

Namíchala jsem si cukrovou polevu s citrónem, naskládala perníčky na tácky a začala si všechno nosit na stolek v obýváku, že si k tomu pustím pohádku, abych se vánočně naladila. V tu chvíli jsem si všimla, že do misky s polevou má zabořenou hlavu Adéla a má čenich celý bílý! Zařvala jsem, vyhodila ji od misky a vysvětlila jí, že sladkou chuť kočky nepoznají a kyselou nesnáší, tak nevím, co na té polevě má.

MATYLDOVINY: O bažanta

Sestrovražedné boje se u nás vedou skoro denně. Pokaždé jde o nějakou hračku. Třeba o bažanta.

 

 

 

Vanilka si najde plyšového bažanta, po kterém Karamelka už měsíc ani nevzdechla. Spokojeně si ho odvleče k pelíšku a hryže ho. Karamel zbystří. Nenápadně se tváří, že ji bažant nezajímá. Vanilku to přestane bavit a začne jí ho nenápadně vnucovat, což Karamel dlouho nevydrží a začnou se o bažanta přetahovat.

Takže nakonec ho moc chtějí obě dvě. A tady se ukáže výhoda mazáka. Karamel se nenápadně odloudá bokem a tváří se, že o bažanta už vůbec nejde, zatímco Vanilka s ním spokojeně vytírá podlahu. V tu chvíli Karamelka mazaně nastraží jinou hračku, u které předstírá, že je nejlepší na světě.

MATYLDOVINY: VV aneb Vanilčina výuka

Vanilka se aklimatizuje rychle. A pořád se učí nové věci.

 

 

 

První setkání s vysavačem – byť na druhém konci velké místnosti – nebylo dobré, štěně zaječelo, připočůralo se a uteklo. O týden později už jen ostražitě sledovalo. Přišla Karamelka, štěně provedla kolem vysavače s výrazem „dyť to nic nedělá“ a odložila se na gauč, odkud sledovala další události. Vanilka pak na vysavač zírala už poměrně neohroženě a zkusila na něj dvakrát i zaútočit :)

 

 

MATYLDOVINY: Dogsitting

Když potřebujete hlídání dětí, sháníte babysitting. My jsme sháněli dogsitting, protože jsme si zaplatili tři dny dovolené a netušili, jak události naberou spád. Hlídání štěněte není to, co by každý chtěl dělat. Naštěstí Kačka je zocelená výchovou desetiměsíční Pralinky a mohla si vzít volno a přijet. I tak se mi neodjíždělo snadno – přece jen jsem doma nechávala psí miminko :)

 

Kačka naštěstí problém neviděla. Karamelka se během 24 hodin přeorientovala z potrhla na chůvu a vychovávala jak o život štěně, které jí věčně viselo na hlavě. Ovšem příjezd Pralinky dal událostem zajímavější rozměr :)

 

MATYLDOVINY: Sbohem a vítej

Světluška odešla za Duhu. Nedalo se jinak, nemocné srdce se rychle zhoršovalo a už nebyly léky, které by jí pomohly. Vyprovodili jsme ji a zvažovali, co dál – doma zůstala Karamelka, která nikdy nebyla sama, nejdřív ji vychovávala Borůvka a pak žila se Světluškou.

 

 

Před týdnem na mě v kavalíří skupině na facebooku vykoukl inzerát na černorezavou fenku. Mušketýr by ji koupil hned, já jsem nechtěla, protože Světluška špatně snášela změny a já jsem ji nechtěla stresovat. Nicméně v ten smutný večer jsem na inzerát odpověděla a překvapilo mě, že jsme byli pozváni.

 

MATYLDOVINY: Nevhodná věta

To, co napíšu, je společensky naprosto nevhodné: na dovolené mi vadí cizí děti. Vlastně ne, nevadí mi všechny děti. Jen ty příšerné.

 

 

Abych to vysvětlila – mám děti, vychovala jsem z nich normální sebevědomé lidi a mám i malého synovce, takže v oboru malých dětí jsem nevyšla ze cviku. Jenže poslední roky mám pocit, že leckteré – hlavně české děti – jsou zoufale protivné. Jezdíme na dovolenou do zahraničí a od dětí hlučnost a aktivitu očekávám. Dokonce mě i těší dívat se na čiperné dítko, které se ráchá v moři, kaluži, říčce a u toho povykuje a výská. Některé národy mají hlučnější děti (třeba Italové) a ani to mi nevadí.

MATYLDOVINY: Po dovolené odpočatá?

Přiznám se, letos se mi to nějak nepovedlo. Po dovolené bych měla být teoreticky odpočatá a plná sil, ale měla jsem dojem, že bych klidně užila další volno. Po příchodu z práce jsem si v podovolenkových dnech připadala jako vyždímaný hadr.

 

Je pravda, že vedra nejsou pro pracovní morálku ideál a pod pojmem relaxace si málokdo představí praní prádla a výrobu marmelády, ale ženy to tak nějak mají nastavené.

Takže ráno ve vlahém jitru přiskotačím do práce, slušně funguju asi do jedenácti a pak přijde vedro. Jižní národy vědí, proč mají siestu :)  proto se snažím intelektuálně náročné činnosti směřovat na ráno, jinak jsem schopna do počtu kusů napsat letopočet.

MATYLDOVINY: Na dovolenou

Nevím, jak psi poznají, že se chystáme na dovolenou, když přípravy ještě nezačaly. Světluška to správně vyhmátla dva dny předem. Při ranním vyvenčení za zahradou tiše kvikla a na třech nohou bleskově odskákala vrátky na zahradu. Dohonila jsem ji, prohlídla packu, ale nic jsem nenašla.

 

Zkusila jsem obvyklou léčbu – Světluška totiž skákání po třech občas využívá jako prostředek ke zvýšení mé pozornosti – a namasírovala dotyčný sval, který se obvykle zázračně napraví. Psice se na mě podívala a odhopkala do domu. Hmmm, takže tím to nebude. Ležela v kuchyni pod stolem a packu držela ve vzduchu. Hlavou mi proběhly možné scénáře – střep, osina, žihadlo. Vlezla jsem pod stůl a důkladně prohlížela packu.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN