Matyldoviny

MATYLDOVINY: Duhové klubko

Znáte duhové klubko? Je to úžasnost, na kterou můžete narazit při návštěvě galanterie (tu vždycky vyměním za cukrárnu, jako další miluju knihkupectví a zahradnictví).

 

 

Pokud večer něco nedělám rukama, okamžitě usínám. Navíc potřebuju rozhýbat pravé zápěstí ztuhlé od počítače a někteří lékaři na to doporučují pletení nebo háčkování. Já jsem se vrhla na obojí, ale z duhového klubka háčkuju. Schválně kroutím rukou o trošičku víc, než je nutné – jako rehabilitace to vážně funguje.

 

 

MATYLDOVINY: Povídání o kotěti

Druhého ledna odpoledne jsme na procházce potkali kluka, který šel kousek před námi a čičal na kotě. Kotě šlo za ním a malý kousek za námi. Říkala jsem mu, že se kotě ztratí, když ho odláká, ale prý moc mňoukalo za plotem v odlehlé části dědiny oddělené od té naší kusem pole.

 

Kluk pak utekl za mámou, která si o kus dál před námi povídala s kamarádkou a vůbec nevěděla, co kluk dělá. Kotě šlo dál za námi. Psi mu vadili tak na půl metru. Bylo hezké, huňaté, mouraté a s čistýma očima, tak tříměsíční. Ušlo s námi asi 800 metrů a pokračovalo dál naší ulicí. Oddechla jsem si, že někam míří poměrně cílevědomě.

MATYLDOVINY: Bahno, bláto a podobné fuj věci

V poslední době to počasí vážně přehání. Nějak nepamatuju, kdy nepršelo, a voda stojí i na našem štěrkopísku, kde to obvykle udělá „srk“ a voda je pryč.

 

 

Jediný pohled z okna mi stačí na mizernou náladu, obzvlášť když bahno doprovází silný vítr. Ten už ani ty kaluže nevyfouká, jen prudí.

Komu to ovšem nevadí, jsou naše psice. To, že obvyklých 5 km jdu částečně v blátě, je jim ukradené a Karamel navíc začala brodit kaluže středem. Vanilka nebrodí, protože podkožní tuk zapomněla někde při lítačce na poli a pokud má dlouhé chlupy mokré, bývá jí zima. I když se zdatně zahřívá pohybem.

MATYLDOVINY: Jak jsem pekla chleba

Doba strávená v karanténě a izolaci kvůli covidu se poněkud podepsala na mém duševním zdraví, a tak jsem si občas zafňukala kamarádkám do messengeru. Místo projevené lítosti mi zakázaly internet, doporučily dobré kafe a dodaly další práci :)

 

 

Dostala jsem recept na chleba, údajně blbuvzdorný – ale neříkej hop, že :)

Námitka, že nemám tři druhy mouky a do obchodu nesmím, byla smetena ze stolu a mouka mi byla promptně doručena za dveře. Ještě dva dny jsem odolávala, protože chleba doma byl (kamarádky zásobovaly), ale pak jsem se na to vrhla.

MATYLDOVINY: Jen slova?

Žijeme v podivné době. Podivné nejen tím, co se děje, ale i vyjadřováním.

 

 

 

Začalo to už tak před dvěma lety, kdy byla léta horká až přehorká. Novináři a moderátoři se předháněli v tom, kdo ohlásí vyšší denní teplotu – teplotní rekord, který spoustu lidí potrápil svými účinky.

V současné době máme rekord nakažených, zemřelých… a ještě před pár lety jsem si slovo rekord bláhově spojovala s něčím kladným! Třeba sportovní rekord. Něco, co je úžasné, překonání hranic a je třeba to obdivovat. Teď už máme rekordy jen nepříjemné. Kdo jim dovolil tohle slovo tak zprofanovat?

AKCE: Volám autory do zbraně!

Volám autory, určitě jste měli přes léto čas vyrobit něco krásného, co nabídnete do naší Akce. Někteří se mi už ozvali a poslali fotky (díky, díky), od jiných očekávám nabídku šitých, pletených, háčkovaných, zavařených, ukorálkovaných, vyfocených a jiných předmětů.

 

Předměty Zvláštního určení jsou už hotové, Vave jako obvykle nafotila a tentokrát se stala i garantem celé věci. Doufám, že sama napíše, komu letos předměty ZU půjdou.  Podotýkám, že máme o jednu autorku víc, tudíž tipování bude nepochybně zajímavé a dramatické.

 

 

MATYLDOVINY: Leje, fouká…

Psice hned ráno zjistily, že venku opravdu prší. Jednak se přiřítily mokré kočky, druhak to ošklivě pleskalo o terasu a to je každé pejsce jasné, oč jde.

 

 

Vanilka na zahradě předvedla neuvěřitelnou etudu, jak se vyvenčit, aby se jí přitom mokrá tráva nedotkla pod ocáskem. Při venčení poskakovala z jedné nohy na druhou v blahé naději, že to pomůže. Karamelka k věci přistoupila stoicky, ale už ve dveřích na mě vrhla pohled „tak to bylo dneska naposledy“. Odpoledne jsem je na zahradu už nedostala.

 

Karamel

 

MATYLDOVINY: Zahradničení

Vanilka se projevuje jako pes zahradnický. Jak bych to jenom… mám lopatkovec (spathyphillum). Tedy měla jsem velký lopatkovec.

 

 

Ve štěněčím věku Vanilka došla k názoru, že lopatkovci tolik listů nesluší a pečlivě uškubávala ty větší. Jsou v nich šťavelany, takže si občas ublinkla, ale následky to mělo spíš pro tu kytku. Pak probrala kamení a škeble uložené v minulosti na hlíně v květináči, aby to nelákalo kočičí obyvatele – Adélka sice z kotěcího věku už odrostla, takže ji květináče přestaly zajímat, když může trajdat venku, ale tak nějak ze zvyku jsem nechala vše na svém místě. Byla to chyba.

 

MATYLDOVINY: Co nám vlastně zbylo?

Uznávám, že každý žijeme v jiné sociální bublině. Já žiju na trochu větší dědině a vedu řeč i s prodavačkami v obchodě, známými na procházkách a kamarády i z jiných míst. Jako většina z nás.

 

 

Kupodivu problémem se pro mě staly moje kulaté narozeniny, což by pro mě za jiných okolností byla rodinná událost s příjemným setkáním. Jelikož dcera žije v jiném státě, stalo se z plánování narozenin strategické cvičení s vyšší matematikou. Budou moci přijet? I s rodinou přítele? Nebudou muset mít testy? Kolik by jich přijelo v případě testů?

MATYLDOVINY: Doba šatičková

Je léto a léto je pro mě doba šatičková. Ráno se jen rozhodnu, které šaty si vezmu, hodím je na sebe a jsem připravena vyrazit mezi lidi. Prosté, milý Watsone. Nemusím složitě kombinovat.

 

 

Jelikož v práci nosím bílé pracovní oblečení, dokážu si šaty užít. Proto přijdu domů, odhodím nákup někam, kde ho kočky nesežerou, popadnu vodítka a k šatům místo lepších sandálů obuju tenisky. V šatech a teniskách vyrážím se psy na lítačku ven. Konec konců, ty šaty taky potřebují pořádně vyvětrat a já si je musím užít. Místní si už zvykli, že ta paní z konce dědiny lítá v šatech po poli, a přestali se divit.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN